(10.30 hodin)
(pokračuje Rath)

Ano, pak to dopadne tak, že bude skupina slušných, kteří to přiznají a tak to udělají - to dělá mimochodem i sama sociální demokracie, ta to přiznává a tyto věci dává k dispozici - ale bohužel pak je druhá skupina jiných politiků, kteří krčí rameny a říkají - my nemusíme dělat nic, proč bychom to dělali, ať si to zjistí každý jak chce. Čili toto není jistě správný přístup.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Nyní prosím pana poslance Křečka.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, to se nám to ale posunuje někam jinam. My přece nevymýšlíme nový zákon. Toto je novela zákona. A pokud panu ministrovi Svobodovi rozumím, tak on si myslí, že by takový zákon neměl být, že by to měli všichni hlásat dobrovolně. Ale to je něco jiného, to není polemika s novelou, to je polemika se samým zákonem. Tak ať pan ministr řekne za sebe nebo za KDU-ČSL, že navrhují zrušení zákona o střetu zájmů, ať to každý dělá dobrovolně, ať to veřejně řekne, a pak je to v pořádku. Ale proti novele, která má tento zákon nějakým způsobem měnit, argumentovat tím, že je zbytečná, že všichni to budeme dělat dobrovolně, to myslím není férové. Posune to debatu úplně někam jinam. Mluvme o novele, nebo mluvme o tom, že ten zákon je zbytečný a chceme ho zrušit. Nic jiného nemá smysl.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ale návrh pana ministra na zrušení zákona tu ještě nemáme. Já bych nyní dal slovo panu poslanci Chytkovi, který je jediný řádně přihlášený, a musel tedy prokázat určitou trpělivost. Pak je ještě přihlášena paní poslankyně Kateřina Jacques. Už to vypadá, že vám nikdo nezabrání hovořit, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Radim Chytka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, já se dlouhodobě domnívám, že zákon o střetu zájmů má být, že má být jednoduchý, stručný, jasný, transparentní a vymáhatelný. A to, že zákon o střetu zájmů má být vymáhatelný, se nedomnívám pouze já, Radim Chytka, ale z médií jsme se mohli dozvědět, že se to domnívá i předseda Nejvyššího správního soudu pan Baxa, a pokud jsem ty novinové články pochopil správně, pak správní soud pouze čeká na první podání, které proběhne na základě stávajícího zákona o střetu zájmů, aby správní soud mohl stávající zákon o střetu zájmů postoupit Ústavnímu soudu, s tím, že se očekává, že některá ustanovení zákona o střetu zájmů budou Ústavním soudem zrušena.

O to s větším zájmem jsem se samozřejmě začetl do novely zákona o střetu zájmů, kterou předkládá skupinka poslanců za ČSSD. Musím konstatovat, že podle mě, kdybychom přijali tuto novelu, tak by se zákon o střetu zájmů nestal jednodušším, nestal logičtějším, nestal transparentnějším a už vůbec by se nestal vymáhatelnějším.

O co opírám svá tvrzení? Svá tvrzení opírám o novelu dvou tří paragrafů. Jsou to paragrafy 3, 7 a 8. V § 3 je definice střetu zájmů. Je logické, že pokud máme zákon o střetu zájmů, že si ten střet zájmů musíme nějakým způsobem nadefinovat. Podle současné úpravy je střet zájmů definován jako střet zájmu veřejného a střet zájmu osobního, přičemž pro účely tohoto zákona v § 3 ve stávající úpravě je osobní zájem definován. Osobní zájem je definován tak, že dotyčný funkcionář získá nějaký neoprávněný majetkový prospěch. Můžeme samozřejmě diskutovat, zdali tato definice je úplně ta nejšťastnější, ale já se domnívám, že je velice srozumitelná, alespoň já v tuto chvíli tomu docela rozumím. Rozumím, že ve veřejném zájmu je stavět dálniční síť, a rozumím, že pokud nějaký funkcionář se o to nějakým způsobem zasadí, ale získá z toho neoprávněný majetkový prospěch, došlo ke střetu zájmů. To je mi zcela jasné.

K mému údivu však autoři této novely osobní zájem vypustili. Osobní zájem, o kterém v tom zákoně bude hovořeno v dalších paragrafech, již definován není. No, logicky museli tedy autoři nějakým způsobem jinak nadefinovat střet zájmů a použili - zde cituji - že nově jde o jednání veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost. Zde se domnívám, že se autoři nechali inspirovat zákonem o soudech a soudcích, kde zcela oprávněně chceme, aby soudy a soudci byli zcela objektivní, aby byli zcela nestranní. To je logické, ale nevím, jestli tuto absolutní objektivitu a nestrannost můžeme vnést zde do Poslanecké sněmovny. Vždyť pusťme si jenom stenozáznam ze včerejška a myslím si, že by bylo hledáním v kupce sena, abychom našli nějaký projev, který byl zcela objektivní a nestranný.

Nevím, jestli autoři navrhovali toto ustanovení, protože se jim nelíbilo chování některých jejich kolegů, ale myslím si, že zde více než kdy jindy platí kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Pokud bychom se tedy shodli na tom, že jednání má být zcela nestranné, tak v současné době v této 200členné Poslanecké sněmovně jsou podle mého jediní dva nestranní poslanci. Je to pan poslanec Pohanka a pan poslanec Melčák. (Smích a potlesk.) Nikdo jiný v tuto chvíli v této 200členné Poslanecké sněmovně nestranný není. Ať se vám to líbí nebo ne, je tomu tak. Proč to navrhujete, to se tedy divím. Je tomu tak.

Další věc. Jestliže řekneme, že veškerá jednání mají být absolutně objektivní a nestranná a posuzovat to má správní soud, uvědomujeme si, jak otevíráme dveře našeho zákonodárného sboru moci soudní? Protože - opět ať se nám to líbí nebo nelíbí - tak objektivitu a nestrannost má tedy posuzovat správní soud, a teď je jedno, jestli chvíli ten soud rozhodne, že ten je nestranný z té politické skupiny a příště z té politické skupiny, jde prostě o bezprecedentní vlomení se moci soudní do moci zákonodárné.

Podívejme se na § 7. Paragraf 7 mluví o čestném prohlášení. Čestné prohlášení v současné chvíli jsme měli my funkcionáři podávat za sebe a za svoji manželku. Nově se okruh osob rozšiřuje, a čestné prohlášení budeme tedy podávat za druha a družku. Již i pan zpravodaj potvrdil, že definici druh a družka náš právní řád nezná, avšak v komentářích k občanskému zákoníku se můžeme dočíst u vysvětlení pojmů, že za druha a družku se považuje osoba blízká. No ale pokud tedy vezmeme tento komentář, že je to osoba blízká, je logické, co nastane. Někdo se bude domnívat, že dotyčný funkcionář nemá žádnou družku, někdo bude tvrdit, že má družku, někdo bude tvrdit, že má dvě družky, někdo bude tvrdit, že má tři družky. Kde tato osoba blízká - což je subjektivní hodnocení - kde se zastaví, to opravdu v tuto chvíli nevím.

Co je zajímavé, v § 8 autoři navrhli i "blízká právnická osoba". Vnášejí tam nový pojem blízká právnická osoba. No, blízkou právnickou osobu jsem nenašel už ani v komentáři občanského zákoníku či obchodního zákoníku, a můžeme-li si vypomoci, že druh a družka je tedy obvykle osoba, která sdílí společnou domácnost, nevím, jak u akciové společnosti by se toto ustanovení mohlo použít. Ale § 7 a § 8 dohromady nám říkají, že funkcionář má podat oznámení o osobním zájmu, přičemž autoři škrtli definici osobního zájmu, a to za družku, přičemž neexistuje definice družky. Tedy veřejný funkcionář po přijetí této novely má podat neví co a neví za koho.

Vážené dámy a pánové, já bych moc poprosil, aby s veškerou pokorou a ve vší tichosti autoři tohoto návrhu hlasovali pro můj návrh na vrácení novely zákona navrhovatelům k dopracování, který tímto předkládám.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP