(16.00 hodin)

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Naposledy dávám slovo premiérovi v těchto interpelacích. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Nechci končit negativně, jenom pro pořádek: zkuste se podívat, jaký podíl v těchto parlamentech v těchto zemích mají právě komunisté.

Já vám všem děkuji a těším se na příští interpelace. Na shledanou. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také děkuji. Uplynul čas, kdy je možno podle jednacího řádu podávat ústní interpelace na předsedu vlády a budou následovat interpelace na ostatní členy.

Rovnou vyzývám poslance Jana Babora, protože je přesně 16 hodin, aby přednesl interpelaci na ministryni Vlastu Parkanovou a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Lenka Mazuchová jako další. Prosím, pan poslanec Babor.

 

Poslanec Jan Babor: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, před časem jste se v médiích vyjádřila, že se hodláte více zajímat o účelné a hlavně průhledné vynakládání peněz v českém vojsku. Toto vaše vyjádření v případě, že jste to myslela vážně, lze jen kladně hodnotit.

Na základě toho se vás ptám, zda jste již některé kroky učinila a jestli už přinesly nějaké výsledky. V návaznosti na to bych položil ještě doplňující otázku, zda vaší pozornosti při prověřování účelnosti a průhlednosti vynakládání peněz v Armádě České republiky neuniklo nesystémové přemísťování posádek, velení a některých výhod příslušníků AČR oproti ostatním bezpečnostním a záchranným složkám státu.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže teď požádám paní ministryni Parkanovou, která má k dispozici pět minut, aby reagovala na přednesenou interpelaci pana poslance Babora.

 

Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Děkuji vám pěkně za tu otázku, pane poslanče. Samozřejmě, že tak jak jsem avizovala, tak jsem tento úmysl rozpracovávala do konkrétních kroků. Pokud jde o systémová i operativní opatření, k transparentnosti veřejných zakázek chceme přispět takzvaným elektronickým tržištěm. To by mělo být něco, co přispívá ke zvýšení transparentnosti akvizičních řízení v oblastech. Konkrétně pokud jde o nákup movitého majetku, je zde stanovena finanční hranice od 5 tisíc do 2 milionů korun, pokud jde o stavební zakázky, od 15 tisíc do 6 milionů korun. Nechci se dlouho pozdržet u toho elektronického tržiště, abych nevyčerpala všechen svůj čas. Řeknu jenom jednu stručnou větu. Jeho výhodou je, že existuje bez zásahu lidského faktoru a pro dodavatele je zajištěna transparentnost. Samozřejmě, že oba víme, že problémem zakázek v mém resortu jsou zakázky, které mnohonásobně překračují tuto částku, a ty již nemohou být a nejsou předmětem tohoto takzvaného elektronického tržiště.

Já bych si dovolila vám dát jeden konkrétní příklad, jak usiluji o to, co jsem avizovala. Změnila jsem způsob zadávání konkrétní zakázky na pořízení telekomunikačních služeb. To byla zakázka v celkové hodnotě 800 milionů korun a mně se zdál netransparentní postup v zadávacím procesu. Nařídila jsem, aby zakázka byla zadána formou otevřeného zadávacího řízení, a uložila jsem odboru interního auditu svého ministerstva, aby ten dosavadní zadávací proces přezkoumal. Konkrétně - ta zakázka se jmenuje poskytnutí služeb elektronických komunikací resortu Ministerstva obrany na roky 2007 až 2011, jak už jsem řekla, v plánovaném objemu do 800 milionů korun. Ta zakázka zahrnuje hlasové služby včetně veřejné telefonní sítě, služby pronájmu analogových a digitálních okruhů, dále nebudu pokračovat.

To, co je podle mě důležité a proč jsem se zachovala v tomto případě razantně: Ten zadávací proces začal před mým nástupem, měl vyvrcholit v květnu tohoto roku a mně byla předložena ke schválení rámcová smlouva na dodávky elektronických komunikací s vybranými uchazeči na období 2007 až 2011. Já jsem odmítla takové řešení přijmout. Samozřejmě že z toho vznikla celá řada potíží, ale já jsem přesvědčena, že potíže, které vznikly odmítnutím tohoto navrženého postupu, jsou menší než riziko další velké neprůhledné zakázky. - Ještě mám čas.

Zadávací proces proběhl na základě výjimky o veřejných zakázkách s odůvodněním, že se jedná o ochranu základních bezpečnostních zájmů státu s odkazem na § 18 příslušného zákona 137/2006. Jenže z předložené dokumentace nevyplýval způsob výběru uchazečů a ani to, zda existovaly důvody pro vynětí zakázky z působnosti zákona o veřejných zakázkách. A to byl ten důvod, proč jsem odboru interního auditu svého ministerstva uložila, aby provedl audit zadávacího procesu a doložil výsledky do konce června tohoto roku. Cílem auditu je zjistit důvody zvoleného postupu a případné pochybení pracovníků resortu, kteří byli za přípravu té zakázky odpovědni.

Řekla jsem k tomu, že v resortu se rozšířilo zadávání zakázek mimo standardní režim zákona o veřejných zakázkách, protože je to prostě pohodlné. Rozhodně to ale není transparentní a není to výhodné pro stát. Nejlepším nástrojem pro dosažení nejnižší ceny a vysoké kvality je otevřené zadávací řízení, a v tom se jistě shodneme. Já jsem tedy rozhodla, aby zakázka byla zadána znovu formou otevřeného zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách.

K tomu, aby telekomunikační služby byly do doby ukončení soutěže zajištěny, bude původně navržená rámcová smlouva na dodávky elektronických komunikací s vybranými uchazeči podepsána, ale pouze s omezenou platností na jeden rok. To je to nejnutnější překlenovací období. I jiné resorty si pořizují telekomunikační služby. Pro armádu samozřejmě je nezbytné kvalitní spojení. To však platí i pro mnoho jiných institucí veřejné správy.

Pane poslanče, prostřednictvím řídícího schůze, dovolila jsem si dát vám jeden příklad z mnoha. Samozřejmě, budete-li si přát, poskytnu vám i další údaje. Jsem k tomu připravena a jsem tomu ráda.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance, jestli ještě doplní? Máte slovo.

 

Poslanec Jan Babor: Já nechci ani tak doplnit, spíš připomenout. Samozřejmě, že si uvědomuji, že výběrová řízení jsou velmi důležitá a lze je dělat tak či onak a určitě můžou přinést nemalé úspory při vynakládání prostředků daňových poplatníků. Ale ten můj doplněk zněl, zdali právě při těch krocích o účelnosti a průhlednosti vynakládání nákladů neunikly vaší pozornosti ty nesystémové kroky týkající se přesouvání, přemísťování posádek, velení a případně některé výhody příslušníků AČR proti ostatním bezpečnostním a záchranným složkám státu.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, ještě bych požádal paní ministryni jednou, jestli by doplnila odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Myslím si, že tato otázka již sahá do trošku jiné oblasti, než jak jste sám označil ten námět. Samozřejmě, že to tak je, ale musíme se podívat do historie, tak jak se Česká armáda od roku 1990 vyvíjela a čím vším prošla, od těch vysokých počtů a povinné základní služby až k postupnému snižování a profesionalizaci armády. A tady je nutné vidět ještě jeden významný faktor. Prakticky do roku 2003 se armáda pohybovala v rámci, který neměl žádný koncept, chyběla koncepce vývoje armády a s tím souvisely i tyto problémy. V tom se samozřejmě shodneme. Shodneme se také v tom, že teď sice koncepci máme, jenže každoročně se snižuje a snižuje rozpočtový rámec. Máme dnes dokončenou první etapu reformy armády a stojíme před zpracováním reformy druhé etapy s tím, že v tuto chvíli ještě nevíme, na jaký rozpočtový rámec toto plánujeme. Je to velká potíž a v tom se shodneme. Já doufám, že mi v tom bude Poslanecká sněmovna nápomocna.

Děkuji.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP