(18.30 hodin)
(pokračuje Čurdová)

Ale proč by si také vláda, event. pan ministr, komplikovala život? Protože přece za jesle a mateřské školy jsou zodpovědní funkcionáři, lépe řečeno starostové měst a obcí. Na těchto postech většinou sedí zástupci z ODS a přece jim tento život nebudeme ztrpčovat. A tak hurásystém v péči o předškolní děti a o děti do tří let pokračuje. Hlavně že už alespoň vládní koalice, a to zřejmě díky zeleným, neříká, že jesle a mateřské školy jsou komunistickým přežitkem.

Co si myslet dále o zrušení přídavku na děti, a to pro středněpříjmové rodiny? Vždyť to jsou právě ony, které mají podle vlády předplaceno, ale jsou to také ony, které se starají o děti a zároveň vytvářejí ekonomické hodnoty, které tato společnost potřebuje. Je potřeba, aby tito lidé byli ekonomicky aktivní, a dopad reformy právě na tyto vrstvy bude největší. Tato střední vrstva bude platit za svůj úspěch a za své schopnosti. Škoda, že kromě toho, že vláda hlavně hovoří o černých pasažérech systému, kteří dávky zneužívají, si nechce došlápnout i na ty ostatní, kteří např. neplatí daně a kteří systém také zneužívají. Přídavek na dítě je podle Úmluvy o právech dítěte nárokem dítěte, nikoli příjmem rodiče a dítě by na něj mělo mít nárok bez ohledu na to, kolik jeho rodič vydělává.

V jiných dokumentech, které nejsou součástí této reformy, a konečně to tady zaznělo i ve vystoupení paní ministryně Stehlíkové, čteme, že vláda chce bojovat proti sociálnímu vyloučení. Ale sociálním vyloučením jsou právě nejvíce ohroženy děti ze sociálně, to znamená z nízkopříjmových skupin, děti samoživitelů, ale touto reformou do těchto skupin posouváme právě i ty středněpříjmové skupiny. Prostě jenom tak, protože se nám to líbí. Tyto skupiny nepotřebovaly žádnou sociální síť, a pokud by vešla vaše reforma v platnost, tak ji budou setsakramentsky rychle potřebovat. Vůbec ale nejsem také přesvědčena o tom, že se sociálním vyloučením lze bojovat prostřednictvím agentury, kterou vláda připravuje a která samozřejmě bude stát nějakou korunu.

Dovolte mi říct dvě čísla. Na sociálně potřebných a rodinách s dětmi chce vláda ušetřit 8,5 mld. korun, z toho 4 mld. na dětech. Pro někoho je to málo, pro někoho je to moc. Já se chci zeptat: jsou to správně ušetřené peníze, když potřebujeme, aby tato země měla děti? Řada ministrů se tady zaklíná nezbytností reformy - nemůžeme přece zadlužovat budoucí generaci, říkají, a toto slovo říkají jako posvátnou mantru. Škoda, že takto neuvažují i jiné, daleko zadluženější země. A v kontextu České republiky mám docela obavu, že nemůžeme příliš hovořit o nějakých příštích generacích, protože pokud nebude stát rozumně podporovat prorodinnou politiku a populační opatření, tak prostě žádné budoucí generace nebudou. Prorodinná politika prezentovaná vládou je jako Potěmkinova vesnice - z dálky vypadá úžasně přitažlivě, ale když se přiblížíte, uvidíte, že jde pouze o krásně nakreslenou kulisu.

Proto mi dovolte, vážené kolegyně a kolegové, abych se připojila k těm ostatním, kteří zde navrhují zamítnutí tohoto sněmovního tisku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Čurdové. Před řádně přihlášenou paní poslankyní Vostrou ještě pan poslanec Petr Pleva s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, prosím, abyste vyřídil paní poslankyni Čurdové, protože ji nemohu oslovit přímo, pouze prostřednictvím vás, že mám tři děti. Tyto tři děti jsem měl v době, kdy jsem nebyl poslanec, kdy jsem neměl žádný nadprůměrný příjem, ale rozhodně jsem nikdy neměl děti pro peníze a nikdy jsem je neplánoval podle toho, kolik dostanu přídavků nebo něčeho takového. Pokud někdo plánuje děti pro peníze, pak velmi lituji jeho i jeho děti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Anna Čurdová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vaším prostřednictvím panu poslanci Plevovi. Vážený pane kolego, i já mám dvě děti a také jsem je měla v době, kdy jsem ještě nebyla poslankyní, a já se domnívám, že pouze blázen může plánovat děti proto, aby bral sociální dávky. (Výkřiky a potlesk v lavicích ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Věřím, že … Ještě jedna faktická poznámka pana kolegy Miroslava Opálky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, chtěl bych také vaším prostřednictvím poznamenat k panu kolegovi, že mám také dvě děti, také tedy v minulém režimu. Je to zřejmě málo. Ale tady přece nejde o to, že by se lidé měli rozhodovat, jestli budou mít děti za peníze, nebo ne. Tady jde o to, že se lidé rozhodují, že pro peníze děti nemají.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Miloslava Vostrá, připraví se pan poslanec Radko Martínek. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu tady hovořit široce o tisku 222, protože to za mě již udělali jiní, ale ráda bych se vyslovila k vládním návrhům na změny majetkových daní.

Novela zákona o dani z nemovitosti obsahuje návrh, podle kterého by obce mohly od příštího roku více zvýšit daň z nemovitostí. Tyto daně by pak mohly vzrůst až pětinásobně. Důvodem tohoto zvýšení je fakt, že se vláda rozhodla ulevit především zemědělcům a osvobodit jejich pozemky plně od daně ze zemědělských pozemků. Toto zvýšení má obcím nahradit peníze, o které přijdou právě kvůli zmiňovaným daňovým úlevám pro zemědělce. Nelze však přehlédnout některé souvislosti a dopady tohoto návrhu. Je např. pravděpodobné, že daně by se více zvedaly tam, kde obce přijdou o více peněz ze zemědělských pozemků. Především by se jednalo o malé obce, v jejichž katastrech se nachází nejvíce zemědělských pozemků. Tyto obce by sice dostaly možnost zvýšit daň z nemovitosti u staveb a jiných pozemků, ale postihlo by to majitele rodinných domů a bytů i chalupáře. Osvobození od daně z pozemků by se navíc nevztahovalo na zahrady, které sice jsou v katastrech nemovitostí vedeny jako zemědělský půdní fond, avšak jsou umístěny převážně v intravilánu obce, a také ve městech, např. u rodinných domů, postrádají ekonomickou funkci, neslouží k podnikání a jsou převážně využívány k relaxační činnosti jejich vlastníků nebo k drobnému pěstitelství pro potřebu rodiny.

V současné době se mnohé vesnice vylidňují a především mladí lidé se stěhují do měst. Obce tak nové občany musí lákat nejrůznějšími výhodami a právě zvýšení daní z těchto nemovitostí by mohlo jejich snahu ohrozit.

Vláda hodlá v případě, že její reformní batoh bude Poslaneckou sněmovnou schválen, neprodleně připravit novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která by měla obcím a městům kompenzovat výpadky příjmů, ale bohužel až po roce 2009. Realizace navrhované novely o dani z nemovitosti by tak situaci obcí zhoršila. Hlavní příčinou tohoto výpadku v daňových příjmech by bylo zrušení daně ze zemědělské půdy, která někde tvoří až 65 % celkové daně z nemovitosti, takže tento propad by v některých případech byl jen těžko nahrazen tím, že by zastupitelstva schválila vyšší daň z nemovitostí - mám na mysli budovy.

Tento záměr vlády, jak jsem tady ocitovala, vzbudil negativní ohlasy obcí a měst, takže vláda nakonec ustoupila od striktního požadavku na zrušení daně z nemovitostí u zemědělské půdy. Obce si tak podle předloženého tisku číslo 222 budou moci vybrat, zda tuto daň zruší, či nikoliv. To je samozřejmě z hlediska obcí a měst jistě pozitivní krok, ale jde pouze o dílčí opatření. Je jasné, že v případě přijetí tisku číslo 222, resp. novely zákona o dani z nemovitosti, bude nezbytná i novela zákona o rozpočtovém určení daní. Tato novela bude ovšem asi nutná i v případě, že vládní daňový batoh v Poslanecké sněmovně neprojde.

S takto pojatým návrhem novely zákona o dani z nemovitosti nemohu souhlasit. Jde o problematickou podporu zemědělskému podnikatelskému prostředí.

Problematičnost vidím za prvé v negativním dopadu navrhovaného kroku do obecních rozpočtů.

Za druhé: Daňová zvýhodnění pro zemědělce v dané obci by de facto zaplatili ostatní daňoví poplatníci v té které obci. A kromě toho nelze přehlédnout ani to, že mnozí dnešní zemědělští plátci této daně mají pozemky také na území dalších obcí, což by jistě přineslo poměrně značné komplikace, například z hlediska výpočtu této daně a její kontroly v těch případech, a jistě zdaleka nikoli ojedinělých, kdy by tyto obce měly rozdílný režim této daně.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP