(12.40 hodin)
(pokračuje Opálka)

Ale nás zavazuje samozřejmě nejenom vlastní právo v ČR, ale také mezinárodní právo, které má kupodivu z ústavy i přednost před našimi zákony. A tak mi dovolte, a ono to tu už trošičku zaznělo - nový pracovní kodex totiž plně respektuje směrnici EU o pracovní době z roku 2003, a dneska jsme na konci roku 2006 a bavíme se o tom, co jinde v Evropě funguje, a my jsme ještě nenašli metodu, jak k tomu dospět; kodex stanoví, že pohotovost zaměstnanců na pracovišti musí být zaměstnavatelem považována za běžnou pracovní dobu a podle toho také zaplacena. Navíc 15. března, na jaře letošního roku, vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 561/2006, které uvedenou problematiku upravuje a je pro národní vlády i zaměstnavatele v dopravě, ale určitě i jinde, závazné. Pokud by nebylo respektováno, zaměstnanci se mohou obracet se stížnostmi na Evropský soudní dvůr, kde by bezesporu uspěli.

Čili je tady samozřejmě spousta pro i proti, zda přistoupit, či nepřistoupit k návrhu vlády, a já se připojuji k těm, kteří vidí rizika z ročního odložení účinnosti daleko větší než v domluvě na rychlé technické novele, a proto se připojuji i k návrhu, aby tato předloha byla zamítnuta.

Z diskuse vyplynulo, že v podstatě máme nedostatek lékařů, zdravotníků, kupodivu i řidičů těžkých vozidel, ale na druhé straně máme půl milionu nezaměstnaných. Školství produkuje spoustu oborů, kde absolventi těžko hledají zaměstnání, a na druhé straně slyšíme, že chybí dva tisíce lékařů. To si nikdo nespočítal před deseti lety, před třinácti lety, že k takovému stavu dojde, že tady je nějaký demografický vývoj, že tady je také nějaká představa? Nikdo nedokázal usměrnit tento vývoj? Tak asi budeme muset přistoupit k zeleným kartám, protože ti absolventi, kteří dneska u nás pracují od pátku do pondělka v podstatě za minimum, raději odešli v EU kousek dál na západ, protože tam jsou ta kritéria, která jsou dnes kritizována v novém zákoníku, respektována a platy mají větší.

Z tohoto pohledu si myslím, že nový zákoník by mohl přispět také ke zvýšení zaměstnanosti. A jestli na to nejsou peníze, tak si vzpomeňme, co jsme tady přednedávnem projednávali - tzv. dělení medvěda. Ona by ta částka celkem na to, co dneska bylo řečeno, stačila.

Osobní odpovědnost ponese samozřejmě Parlament jako celek. Jestli jde o to, že se dneska chce vláda zbavit osobní odpovědnosti, tak tomu rozumím. Je pravdou, že pro tento zákoník nehlasovala, ale na druhé straně měla dost času a prostoru, aby formou novely - ale ne novely-odsunu, ale novely technické, případně nařízením vlády nebo vyhláškami ministerstva - tyto některé problémy řešila. Bohužel zatím k tomu nedošlo. Chci věřit, že do konce roku zbývá ještě pár dnů a že to bude napraveno.

Jestli se hovoří o tom, že rok bude stačit na to, aby se vypořádala legislativa s celým novým procesem, tak jsme tady byli informováni ústy ministra spravedlnosti, že odhad je: nový text v únoru, legislativní proces zahájen v září roku 2007. Myslíte si, že od září do prosince to projde celým legislativním procesem až po Sbírku zákonů? Já si myslím, že v žádném případě ne!

To je vše, co jsem chtěl sdělit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Slova se ujme přihlášený pan poslanec Ondřej Liška, kterého jsem zde asi tak před deseti vteřinami ještě viděla. (Čeká se na příchod posl. Lišky.)

S faktickou poznámkou pan ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Paní předsedající, dámy a pánové, jenom stručná reakce na vystoupení pana zpravodaje. Musím říci, že vláda, která se ujala své funkce 4. a 5. září, měla k dispozici tu samou základní legislativní analýzu jako vláda, která vládla do té doby. Akorát zřejmě byla ochotna si ji přečíst a říci: prohlubte tuto analýzu a doveďte ji do podoby návrhu konkrétních změn. Minulá vláda na to měla tři čtvrtě roku. Tato vláda dokázala alespoň identifikovat problém a upozornit na něj během několika týdnů! Takže je evidentní, kde byla ta zodpovědnost - nejenom v tom, kdo pro zákon hlasoval a kdo byl proti němu, ale především v tom, kdo byl ochoten přiznat, že jsou tam chyby, kdo měl na to časový prostor, aby je napravil. My jsme to nebyli. My jsme začínali od úplné nuly za situace, kdy předcházející vládou bylo řečeno, že vlastně všechno je v pořádku. Vycházeli jsme z úplně stejných podkladů jako předcházející vláda!

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Nyní se slova ujme pan poslanec Ondřej Liška, připraví se pan poslanec Jeroným Tejc.

 

Poslanec Ondřej Liška: Kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Já jsem svým příspěvkem nechtěl nechat nikoho na pochybách o tom, jak se k této věci postaví zelení. Není to jenom pro vás, kolegyně, kolegy ve Sněmovně, ale i pro odboráře, kteří tady jistě jsou, nebo nás sledují občané přes televizní obrazovky, příp. jinak.

My zelení samozřejmě jsme si velmi vědomi toho, že tento zákoník práce, mimořádně důležitý dokument v české společnosti, v její tradici vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, je důležitý, má zde být, ovšem stal se obětí předvolební kampaně. Možná to není paskvil, je to každopádně nedodělek a bohužel tak k němu musíme v tuto chvíli věcně, čistě věcně přistupovat. My velmi hodnotíme ten postoj, který zde prezentoval pan ministr Nečas, totiž že zde v tuto chvíli jde pouze o technickou novelu, která má zabránit tomu stavu, aby jedni mohli z pozitiv nového zákoníku práce čerpat a druzí nikoliv. Ten několikaměsíční odklad je možný, záleží na společné vůli a k té vůli jsme se měli dobrat, chtěli jsme se k ní dobrat. Bohužel to není možné, ale ukáže se to za chvíli v hlasování.

My jako zelení si myslíme, že bohužel scházela v celé debatě, kdy jsme tady ještě nebyli, jakási vize toho, jak by měly být Česká republika, česká společnost a její pracovněprávní svazky připraveny na 21. století. Toto je politická debata, která se neodehrála, kterou tehdejší vláda neuskutečnila, a proto představila Sněmovně nedodělek.

Já se zde obracím přímo na bývalého ministra sociálních věcí, který nebyl ochoten, a tato vláda nebyla ochotna, vzít v úvahu nejenom připomínky těch, v jejichž zájmu zde vystupoval, to znamená zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů a dalších skupin. Toto je faktem. Bohužel na této právní normě neexistuje široká společenská shoda. Právě proto, že se zákoník práce týká všech, dotýká se velmi významné části našich obyvatel, našich občanů, vyžaduje obzvláště širokou politickou shodu. K ní bohužel nedošlo, ale myslím si, že propříště, doufejme, k takovéto diskusi bude odvaha, aby i ČR a její konkurenceschopnost, její vize, jak má vypadat vztah zaměstnanců a zaměstnavatelů, aby obstály v éře globalizace.

Toto, co říkám není zaměřeno proti snaze chránit zaměstnance. Protože zelení si velmi dobře uvědomují, že jejich postavení ve vztahu se zaměstnavatelem je nerovné, je znevýhodněné, proto se má chránit. Je nutné hledat velmi jemný, ale pevný společenský konsensus na tom, jak mají být tyto vztahy regulovány, aby v době, kdy na jedné straně čelíme tlaku, aby tyto vztahy byly flexibilní, na druhou stranu, aby lidé nebyli díky této flexibilitě uvrháváni do těžkých životních situací.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP