(11.40 hodin)
(pokračuje Novotný)

Dále by bylo na místě zdůraznit, že zvýšení přílivu peněz do České televize samo o sobě nezaručuje kvalitní a nezávislé vysílání veřejné služby, neboť tato veřejná služba, resp. její obsah, jak je nakonec ve zprávě - a je to správně - uvedeno, je dán zákonem 483/91. V tomto kontextu nelze než znovu nastolit úvahu o tom, že jestliže se na jedné straně přizpůsobuje financování veřejné služby měnícímu se prostředí zvyšováním poplatků, novou definicí poplatníka televizního poplatku a snižováním reklamy ve veřejné službě, zda by se neměl spolu s měnícím se prostředím též přizpůsobovat zákonem daný obsah, tedy měnit obsah veřejné služby a smlouva o tomto obsahu a jeho realizaci s občany. Toto je plně v jurisdikci členských států Evropského společenství dle Protokolu ke Smlouvě o založení ES, ke kterému se ostatně tato zpráva odkazuje. Jedná se o tzv. Amsterodamský protokol.

Čtvrtý a poslední komentář jsem připravil ke stati výhod (?) na následující období. Tento komentář podtrhuje naléhavost sdělení v předešlém komentáři. Rozpočet na rok 2006 je plánován o více než 1 mld. vyšší, což je důsledek rozhodnutí zákonodárce o zvýšení televizního poplatku. Sama Česká televize uvádí, že rozhodující pro sestavování budoucího rozpočtu bylo přijetí zákona č. 348/2005 Sb. Lze konstatovat, že zákonodárce v minulém volebním období jasně rozhodl, kolik má minimálně stát uzákoněný produkt, veřejná služba v oblasti televizního vysílání. Kolik má stát? Nejméně tolik, kolik činí poplatky vybrané povinně od plátců televizního poplatku. Zákonodárce však ponechal povinnosti a principy veřejné služby víceméně beze změny.

Je proto logické, že již tato předkládaná zpráva předesílá, jak bude s vybranými poplatky naloženo. Vyšší vklady do výroby pořadů se projevují především u dramatické a zábavné tvorby, tvorby pro děti, pro mládež a především v souvislosti s provozem dvou nových specializovaných kanálů v oblasti zpravodajství a sportu. Vložené prostředky cíleně směřují ke zlepšení programové nabídky, k rozšíření regionálního zpravodajství, k posílení sítě zahraničních zpravodajů a v neposlední řadě ke zvýšení výroby celkem 12 650 hodin pořadů, což je o 2965 hodin pořadů více. Jinými slovy, Česká televize, ostatně tak jako každý rok, kdy jsou předkládány zprávy o činnosti a hospodaření České televize, bude vyrábět ještě kvalitněji a ještě více. A to všechny žánry a pro všechny myslitelné cílové skupiny.

Tato vize České televize nastoluje otázku, zdali méně skutečně není někdy více a zdali nenastal čas pro to, aby tento zvláštní podnik, zřízený zvláštním zákonem, vykonával opravdu pouze zvláštní a výjimečně kvalitní činnosti. Avšak v jiných zemích naopak jsou veřejné služby skutečným měřítkem kvality a také normotvornosti, neboť o organizování veřejné vysílací služby si rozhoduje vždy každý členský stát sám. Proto se ostatně v souvislosti s naplněním podmínek pro dosažení transparentnosti financování veřejných podniků, systému veřejného vysílání a s odkazem na již citovaný Amsterodamský protokol ve směrnici Komise 2000/52/ES, která již platí pro Českou republiku a Českou televizi a říká doslova: ustanovení č. 86 odst. 3 smlouvy vyžadují, aby Komise zajistila uplatnění ustanovení článku 86 a zaslala odpovídající směrnice nebo rozhodnutí členským zemím. Interpretační ustanovení přiložené ke smlouvě protokolem o systému veřejného vysílání v členských státech uvádí, že ustanovení smlouvy zakládající Evropské společenství bude bez dotčení pravomocí členských států poskytovat prostředky veřejnému vysílání, pokud je toto financování poskytnuto vysílacím organizacím k plnění veřejných služeb stanovených a organizovaných každým členským státem a pokud toto financování neovlivňuje tržní podmínky a konkurenci Společenství do takové míry, která by se příčila veřejnému zájmu, zatímco uplatnění takové veřejné služby bude vzato v úvahu.

Dámy a pánové, tolik čtyři úvahy na nejzásadnější momenty zprávy, kterou předložila Česká televize. Dámy a pánové, přijměte tento můj poměrně dlouhý proslov jako zamyšlení nad budoucností vysílání veřejné služby. Já zde tato slova říkám vždy, když hovoříme o Českém rozhlase, o České televizi, a to jak o hospodaření, tak o činnosti, právě proto, abychom si uvědomili, že zákony, které jsme zde přijali v minulém funkčním období, a myslím tím všechny mediální zákony včetně poplatkového zákona, nebyly přijaty dobře. Nechci říci jako můj předřečník v dnešním prvním bodě Petr Nečas, že se jedná o legislativní paskvil, to určitě ne, ale těch problémů před námi, kteří se médii zabýváme, stojí veliká řada, tak prosím, abyste si tuto moji promluvu vzali k srdci a při příštím projednávání, jak zde naznačil pan kolega Šplíchal, prostřednictvím předsedajícího, byli vstřícnější k návrhům, přestože budou pocházet ze strany pravice.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Novotnému za jeho vystoupení ve všeobecné rozpravě. Písemné přihlášky nemám. Ptám se, kdo se hlásí z místa do rozpravy o zprávě o hospodaření České televize. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Také nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nevidím žádného přihlášeného. Končím podrobnou rozpravu.

Návrh usnesení přednesl pan poslanec Zbyněk Novotný už ve svém úvodním slově zpravodaje. Je obsažen v tisku 35/1. To znamená, že výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s Výroční zprávou o hospodaření České televize v roce 2005, podle tisku 35.

Ještě jednou vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými hlasovacími kartami, případně kdo chce z předsálí přijít hlasovat a rozhodnout o této věci.

 

O návrhu na usnesení rozhodneme v hlasování pořadové číslo 70, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 70 z přítomných 122 poslanců pro 100, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Děkuji panu zpravodaji. Končím bod č. 46.

 

Dalším bodem našeho jednání je

 

47.
Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států
uskutečněných přes území České republiky ve 2. čtvrtletí 2006
/sněmovní tisk 39/

 

Tento materiál měl uvést ministr obrany Jiří Šedivý, ale pana ministra tady nevidím. Ptám se pana premiéra, jestli pověřil někoho jiného. Slyším předsedu poslaneckého klubu ODS, že by to měl být pan ministr Gandalovič. Než se dostaví do jednacího sálu, budu konstatovat, že tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 39/1.

Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo pan poslanec Jiří Čepelka, který bude zpravodajem k této věci, a to poté, až pan ministr Gandalovič místo ministra Šedivého uvede tisk č. 39. Pana ministra vidím a požádám ho o slovo k tisku č. 39. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Gandalovič Vážený pane předsedající, dámy a pánové, teď jsem zde pro změnu v zastoupení ministra obrany. Dovolím si vám předložit informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve druhém čtvrtletí 2006, kterou předložil předseda vlády Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky na základě usnesení vlády ze 30. srpna 2006 č. 1010.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP