(12.40 hodin)
(pokračuje Kalaš)

Vnitřní dohoda o financování 10. evropského rozvojového fondu definuje vztahy a podmínky pro fungování tohoto fondu mezi členskými státy Evropské unie. Od 1. 1. 2008 budou do evropského rozvojového fondu poprvé přispívat i nové členské státy Evropské unie. Celková částka 10. evropského rozvojového fondu je 22,682 miliardy eur pro období 2008 až 2013.

Česká republika se bude podílet a významným způsobem přispěje k realizaci rozvojové pomoci zemím AKT zahrnujícím 79 zemí světa, zahrnujícím více než polovinu nejméně rozvinutých zemí. Pro Českou republiku, respektive soukromé společnosti, nevládní organizace a podobně, se zahájením 10. evropského rozvojového fondu poprvé otevírá možnost podílet se na realizaci rozvojových projektů financových z prostředků tohoto fondu ve všech zemích AKT.

Vláda České republiky jednoznačně doporučuje se k vnitřní dohodě o financování připojit a prosí tímto Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s ratifikací.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře, za vaše úvodní slovo. Prosím, aby se zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Rudolf Kufa ujal svých zpravodajských povinností.

 

Poslanec Rudolf Kufa: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Vnitřní dohoda mezi zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě, o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období let 2008 až 2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES.

Z hlediska právního řádu se jedná o smlouvu tzv. prezidentské kategorie, k jejíž ratifikaci je třeba souhlasu Parlamentu České republiky. Smlouva je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu České republiky, jakož i s mezinárodněprávními závazky České republiky.

Doporučuji tento vládní návrh postoupit do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám písemnou přihlášku od pana poslance Jana Schwippela, takže mu dávám slovo. Pak se hlásí paní poslankyně Konečná.

 

Poslanec Jan Schwippel: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tento tisk je velice významný. Navazuje na předcházející dva body. Jde o peníze, takže je jasné, že to je věc velice důležitá.

Na půdě Evropského parlamentu také vyvolal tento rozpočet evropského rozvojového fondu velkou debatu, přičemž primárně se dotkl toho celkového objemu. Je jasné, že ta výše, která byla jednotlivými členskými státy přislíbena, nenaplňuje závazek Evropské unie do roku 2015 navýšit finanční prostředky poskytované na rozvojovou spolupráci na 0,7 % hrubého domácího produktu. I z hlediska České republiky jde pouze o část rozvojové spolupráce, která bude poskytována touto formou a bude doplněna bilaterální rozvojovou spoluprací.

Bylo by jistě zajímavé mít porovnání, kolik těch prostředků bude realizováno prostřednictvím evropského rozvojového fondu a kolik bude Česká republika v tom uvažovaném období poskytovat na dvoustranném základě. Myslím si, že z pohledu České republiky je úspěchem, že nedošlo k budgetizaci evropského rozvojového fondu, to znamená, že nebyl zařazen do rozpočtů Evropské unie, neboť v takovém případě by byla jistá část rozpočtu automaticky alokována na tyto účely a Česká republika už by neměla možnost, tak jako je tomu nyní, vyjednávat o výši svého příspěvku ad hoc před těmi jednotlivými zúčtovacími obdobími.

A k tomu právě se vztahuje moje další poznámka, a to je, zda lze označit tu vyjednanou výši příspěvků za úspěch, nebo nikoliv. V této předkládací zprávě je uvedeno, že Česká republika bude mít klíč 0,5 %, půl procenta, což je samozřejmě méně, než je ekonomická výkonnost České republiky ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, ale jak již bylo řečeno, jde o země, bývalé kolonie většinou velkých států Evropské unie, takže je logické, že země jako Francie, Spojené království a podobně přispívají větším dílem. Nevím, zda sjednaná výše je pro Českou republiku výhodná, nebo nikoliv. Každopádně je jasné i z té předkládací zprávy, že bude znamenat tento rozvojový fond pro státní rozpočet České republiky zatížení ve výši přibližně 3,5 mld. korun v období 2008 až 2013, ale jak se uvádí v předkládací zprávě, Evropská komise předpokládá realizaci až v období let 2011 až 2017, protože jiná je doba na smlouvání projektů a jiná pak doba jejich realizace. A v současné době například je realizován teprve osmý Evropský rozvojový fond, do něhož Česká republika dosud nepřispívá.

Celkově v rámci tohoto fondu bude realizována pomoc ve výši přes 700 miliard korun. Bude realizována Evropskou komisí, což je instituce, která nemá právě nejlepší pověst, pokud jde o finance a pokud jde o uplatňování průhledných a transparentních zásad jejich poskytování. Chtěl bych připomenout, že Evropský účetní dvůr devětkrát za sebou v řadě neschválil evropský rozpočet se zdůvodněním, že není průhledný a transparentní, a dokonce uvedl, že u 95 % peněz není možné rozhodnout, zda byly použity v souladu s vnitřními principy Evropské unie. Čili kontrola je v tomto případě velice důležitá.

Já jsem chtěl položit dotaz, ale bohužel není tady pan Cyril Svoboda, který jménem České republiky tuto smlouvu v Bruselu podepsal, takže si to nechám na půdu zahraničního výboru, a ten dotaz by zněl: kdo bude Českou republiku reprezentovat ve výboru pro evropský rozvojový fond, tj. kdo se bude podílet na kontrole účelnosti a správnosti použití těchto prostředků.

Poslední věc. Pan ministr to zde zmínil. Česká republika bude mít v této době poprvé možnost podílet se nejenom tím, že poskytne příslušné finanční prostředky, ale i její subjekty, firmy, nevládní organizace a další instituce budou mít možnost přímo se podílet na realizaci rozvojové spolupráce Evropské komise. Čili moje druhá poznámka je, zda jsou už vypracovány mechanismy, jakým způsobem stát bude pomáhat těmto subjektům v tom, aby uspěly v jednotlivých tendrech a projektech Evropské komise, neboť jak již řečeno, jde skutečně o vysoké finanční částky a Česká republika dosud neměla zkušenosti v této oblasti, takže pomoc ze strany státu nepochybně je důležitá.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Schwippelovi. Nyní bude hovořit paní poslankyně Konečná.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi jenom krátkou poznámku, která se vlastně týká všech třech předchozích tisků, které jsme projednávali v souvislosti se smlouvou AKT a Evropského společenství.

Myslím si, že jsme tady narazili na dost velký problém, na který bohužel mí předřečníci kromě kolegy Exnera neupozornili, a to za prvé, že jsme v Aktu o přistoupení České republiky do Evropské unie se zavázali k naplňování několika možná desítek mezinárodních smluv, které do dnešního dne nejsou přeloženy do českého jazyka. A za druhé, že jsme se zcela objektivně zavázali k něčemu, co začíná vyplouvat na povrch až v tuto chvíli, a to je s největší pravděpodobností financování řady dalších projektů. A my nyní zjišťujeme, že česká vláda, ať už bude jakákoliv, bude muset na rok 2008 až 2013 plánovat 3,5 miliardy. Možná během dalšího roku či dvou, jak ty smlouvy budou nabíhat, budeme k těm 3,5 miliardám připočítávat další a další miliardy. Nechci zpochybňovat to, zda jsou to účelně či neúčelně vynaložené miliardy, ale myslím si, že by konečně někdo, a především vláda České republiky, si měla udělat jasno v tom, kolik a za co bude dejme tomu do roku 2020 muset díky Aktu o přistoupení České republiky a smlouvám, ke kterým jsme se zavázali, zaplatit.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP