(11.20 hodin)
(pokračuje Nečas)

Takže zachmuřeně bychom se opravdu měli tvářit všichni a všichni bychom společně měli hledat řešení, jak se z této situace dostat.

Navýšení sociálních výdajů schválené na příští rok je, jak všichni víme, 70 mld. Kč. Všichni víme, že onen rozpočet, který byl připraven předcházející vládou s údajným deficitem 88 mld. Kč, znamená minimálně škrty ve výši 41 mld. Kč, které lze velice snadno identifikovat, že to znamená v podstatě totální propad systému sociálních služeb a aplikaci tohoto zákona a obrovské problémy v různých sociálních zařízeních včetně domovů důchodců, že to znamená mj. v těchto 41 miliardách, které byly navrženy ke škrtnutí, v podstatě zastavit výstavbu dálnice D47 a neaplikovat těchto 15 miliard na tuto klíčovou dopravní stavbu. A v tom výčtu bych tady mohl pokračovat, že to znamená škrtnout miliardy na výzkum a vývoj, na školství, že to znamená, a to zřejmě tuto Sněmovnu příliš netrápí, ale je to také problém, škrtnutí 10 % reálných výdajů resortu Ministerstva obrany.

Čili je to nesmírný problém a zachmuřeně bychom se - a to bych chtěl vzkázat prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Sobotkovi - měli tvářit všichni. Je to problém, který musíme vyřešit společně, protože je evidentní, že nastala přesně ta situace, kdy díky výsledku voleb vznikla menšinová vláda, která zdědila rozpočet od předcházející vlády, zdědila ho v takovém čase, že má nulový prostor pro jakýkoliv rozpočtový manévr. To je prostě realita. A my nyní musíme udělat společně všechno pro to, pokud jde deficit na příští rok, který již v tuto chvíli v každém případě přesáhne 100 mld. Kč - a znovu podotýkám, letošní deficit bude přes 100 mld. Kč - tak abychom tento problém vyřešili.

A znovu opakuji, to nepočítám do potenciálních výdajů státu na příští rok náklady na státní záruky, pokud jde o garance v oblasti životního prostředí, kde český stát stojí před celou řadou soudních rozsudků, které mohou navýšit řádově o miliardy tyto výdaje. A nemluvím - a tady prosím, aby bývalý pan ministr financí poslouchal velmi pozorně - o potenciálním dopadu rozhodnutí arbitráží vůči České republice, kdy se neodvažuji to číslo ani vyslovit.

To jsou tedy všechno rizikové faktory, které by nás, znovu opakuji, společně měly vést ke snaze tento problém vyřešit.

Diskutujeme zákon o spotřebních daních. Já tady nechci teď navazovat na slova pana poslance Bursíka, který správně vyhmátl to, že vedle spotřebních daní v oblasti cigaret a tabákových výrobků se tento návrh zákona týká také paliv. Teď bych možná trošku zlomyslně, trošku škodolibě se prostřednictvím pana předsedajícího zeptal pana poslance Bursíka, když tady tak zapáleně mluvil o alternativních palivech pro automobily a o tom zaparkovaném autě - které to bylo? Jestli to, které tady parkoval do května, anebo to, které tady parkoval od období volební kampaně? Protože ta auta se lišila jak obsahem motoru, tak palivem. Ale to považuji za vedlejší. A dostal bych se velmi rychle tím ke spotřební dani na cigarety.

Dámy a pánové, ti z vás, kdo mě znají, vědí, že jsem nejenom nekuřák, ale že jsem agresivní nekuřák, jinými slovy, že vytlačuji kuřáky ze svého okolí, takže nemám žádný problém s jakýmkoliv zvýšením spotřební daně na cigarety. Nechť klidně krabička cigaret stojí 100 nebo 150 Kč. Ale tam se právě začneme dostávat do oněch ekonomických zákonitostí, o kterých tady s určitým přesvědčením mluvil pan poslanec Rath, aniž tyto ekonomické zákonitosti znal. Pan poslanec Rath si totiž neuvědomil, že i v daňových otázkách existuje něco, čemu se říká Lafferova křivka. To, že to bývalý ministr zdravotnictví nezná, mě nepřekvapuje, koneckonců co je to Lafferova křivka nevěděl ani bývalý ministr financí. Ale je skutečností, že čím vyšší je cena cigaret, tím samozřejmě do jisté doby klesá spotřeba cigaret. Ano, to je pravda. Ale vtip je v tom, že pouze do jisté doby. Od jisté doby, jestliže tu cenu překmitnete, tak reálná spotřeba neklesá, klesá pouze prodej, oficiální prodej cigaret, spotřeba naopak zůstává konstantní, pouze se přesouvá do šedé a černé ekonomiky v podobě zvýšeného prodeje pašovaných cigaret.

Jinými slovy, velmi prosím všechny, aby tady nepoužívali demagogické argumenty o tom, kdo chce nebo nechce znemožnit mladým lidem dostat se k cigaretám. Já myslím, že drtivá většina poslankyň a poslanců v této Sněmovně jsou slušní lidé a nepřejí si, aby se k cigaretám dostávaly děti a mládež, a chtějí udělat i v rámci legislativy všechno pro to, aby se jim přístup ke kouření zhoršil a pokud možno zamezil. Ale přece celá podstata této debaty je o nalezení racionálního kompromisu mezi výší spotřební daně u cigaret takovou, aby to znamenalo výnos pro státní rozpočet, a současně, aby to nevedlo k rozšíření šedého a černého trhu s cigaretami, jinými slovy, aby to nezvýšilo pašování. Opět řečeno jinými slovy, příliš razantní, rychlé a příliš vysoké zvýšení spotřební daně a tím pádem cen cigaret znamená pouze to, že se ve skutečnosti daňový výnos nezvýší, a znamená to pouze to, že se zvýší pašování cigaret do této země. Koneckonců i to, že v posledních letech nedochází ke zvýšení spotřeby, tak jenom dosvědčuje to, že je velmi pochybné, zda skutečně tímto navýšením spotřební daně na cigarety a tabákové výrobky opravdu dojde ke zvýšení výnosu spotřební daně o 10 miliard.

A já jsem tady loajálně v zastoupení ministra financí reprodukoval názor Ministerstva financí. A mimochodem, mám-li říci svůj osobní názor, já jsem přesvědčen, že tímto navrženým zvýšením spotřebních daní nevzrostou výnosy spotřební daně o plus 10 miliard. Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že ten skutečný výnos bude nižší.

A znovu opakuji: Prosím, abychom do toho netahali zástupné problémy, ale abychom skutečně hledali racionální výši spotřební daně z cigaret takovou, která umožní určité výnosy státního rozpočtu a současně nebude povzbuzovat šedý a černý trh s tabákovými výrobky a tím pádem vlastně bočním vchodem zvyšovat spotřebu tabákových výrobků, tedy včetně mladých lidí a mládeže. O to podle mého názoru v tuto chvíli jde. A znovu opakuji, je to o nalezení racionální výše spotřební daně tak, abychom zamezili šedé ekonomice a současně umožnili určité výnosy státního rozpočtu a respektovali směrnice Evropských společenství.

Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Pan poslanec Bursík a pan poslanec Sobotka slyšeli. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Milan Urban. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane místopředsedo, dovolte dvě faktické poznámky.

Za prvé nevidím sebemenší důvod, proč se vaše vláda odvolává při předložení tohoto zákona na vládu předchozí. Pokud se vám ten návrh nelíbí, máte velmi jednoduchou možnost tento zákon ze Sněmovny stáhnout. Stačí, když se sejdete na jednu minutu, a tento zákon ve Sněmovně předložen nebude. Tedy slova o tom, že jste to sice předložili, že to je špatný zákon, ale že vám nic jiného nezbývá, nejsou pravdivá. Prosím, už je tady neopakujte, protože to je opravdu nesmysl.

Poznámka číslo 2. Myslím, že místopředseda vlády je přece jenom velmi prestižní funkce. Výroky prvního místopředsedy vlády na mikrofon v Poslanecké sněmovně mají a mohou mít velmi zásadní dopady, dopady na ekonomiku.

Já bych si velmi přál, abyste si to uvědomil, pane místopředsedo, protože to, co jste tady řekl z hlediska predikce vývoje státního rozpočtu v roce 2006, může mít skutečně velmi výrazné dopady na ekonomiku v České republice. Vaše predikce je vaše predikce, ale neznamená to, že odpovídá realitě a odpovídá skutečnosti. Když to budete říkat jako Petr Nečas, nic na tom. Když to tady říkáte jako ministr a místopředseda vlády České republiky, tak to samozřejmě může mít velký význam. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil místopředseda Petr Nečas.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP