(10.10 hodin)
(pokračuje Nečas)

Zavádí se povinnost značkování některých dalších minerálních olejů a chemických výrobků. Principy úpravy tohoto značkování jsou shodné s barvením a značkováním, které je dnes obsahem zákona č.136/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a které se přebírá do zákona o spotřebních daních.

Kromě zmíněných změn vládní návrh novely zákona o spotřebních daních obsahuje některé technicko-legislativní změny vyvolané informacemi a zkušenostmi z dosavadního průběhu uplatňování nového zákona o spotřebních daních.

Při zachování struktury spotřeby roku 2004 by celkový roční přínos zvýšení sazeb z tabákových výrobků, tak jak je navržen v tomto zákonu, pro státní rozpočet měl činit v roce 2007 plus 10 mld. Kč. Inflační dopad zvýšení daňových sazeb daně z tabákových výrobků by podle tohoto návrhu zákona měl činit v roce 2007 0,87 %. Tento dopad zahrnuje i dopad ze zvýšení základu pro výpočet daně z přidané hodnoty.

U technicko-legislativních opatření u převzetí barvení a značkování, které je dnes obsahem zákona č.136/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, do zákona o spotřebních daních ani u nově zaváděného značkování některých dalších minerálních olejů se nepředpokládají žádné nové náklady hrazené ze státního rozpočtu.

Závěrem znovu zdůrazňuji, že částečně tímto návrhem provádíme nařízení Evropské unie a bude předmětem legitimní debaty, nakolik máme jít za tento rámec. Navržené sazby spotřebních daní z cigaret kopírují výši minimálních sazeb daně povinnou pro členské státy Evropské unie a bude otázkou dalších debat jejich úprava.

Vládní návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není ani v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Je také slučitelný s právem Evropských společenství.

Dámy a pánové, dovolte mi na závěr říci, že jsme svědky poněkud neobvyklé situace, a sice že tento zákon předkládá jiná vláda, než ho připravila. Nicméně předpokládám, že všichni respektujeme kontinuitu ústavního pořádku v České republice, a tudíž že přestože pod těmito zákony, které jsou dnes předkládány, jsou jiné podpisy než lidí, kteří je předkládají, tak jsem přesvědčen, že to nevzbudí žádnou kontroverzi a že věcná diskuse o podobě těchto zákonů v průběhu druhého čtení bude vedena při vzájemném respektu. A samozřejmě očekáváme, že i v rámci tohoto druhého čtení mohou zaznít některé jiné návrhy, které naprosto legitimně mohou odrážet poněkud jiný pohled současné vlády od vlády, která tyto návrhy zákona předkládala.

Děkuji vám, dámy a pánové, za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo, za uvedení tohoto návrhu. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Petr Braný. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Braný: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové. Mám tu čest jako první zpravodaj uvádět zákon, a doufám, že to bude jeden ze zákonů, na který naši obyvatelé určitě netrpělivě čekají, a že nedopadne tak, jak jsem zatím já zpravodajoval dva zákony: jeden, jednoduše řečeno,"praní špinavých peněz", trval rok a půl a druhý vládní návrh, regulace nájemného, též to trvalo rok a půl - s nevalným výsledkem. Doufám tedy, že teď to bude určitě promptnější projednávání.

Nyní k samotné materii.

Máme před sebou vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tedy zkráceně zákon o spotřebních daních. Tento návrh byl vládou Poslanecké sněmovně předložen zhruba před dvěma týdny.

Místopředseda vlády pan Petr Nečas jako zástupce předkladatele mi značně ulehčil moji zpravodajskou práci, protože zevrubně charakterizoval nejen smysl a záměr tohoto návrhu, ale také jeho některá problematičtější místa, nad kterými se budeme muset ještě pečlivě zamýšlet. Dovolte mi, abych jako zpravodaj potvrdil to, co nám zde o účelu zákona pan ministr řekl. Nicméně mi také dovolte, abych zde poněkud doplnil již zmíněný celkový rámec této problematiky, a to zejména uvedením některých dalších souvislostí předloženého vládního návrhu této novely.

V obecné rovině je nutno zdůraznit, že navýšení spotřební daně je v současné situaci jistě správný krok, a to nejenom proto, že zlepší příjmy státního rozpočtu, jak tu bylo řečeno, ale myslím, že nelze ani podceňovat, a upřímně řečeno, ani přeceňovat jeho význam v rámci boje proti tabakismu. Nicméně nelze přehlédnout, že navrhované navýšení je větší, než po nás aktuálně požaduje Evropská unie. Kromě toho se rovněž zdá, že navrhovaná novela nerovnoměrně řeší vztah k jednotlivým typům tabákových výrobků, např. nerovnoměrný přístup k dražším cigaretám a levnějším tabákovým výrobkům, a tak bych mohl pokračovat. Toto jsou věci, které bude nutno ještě v rámci odborných výborů, zejména pak ve výboru rozpočtovém, prodiskutovat.

Myslím, že je také otázkou k diskusi, zda výnos této daně by měl být de facto použit jen na snižování deficitu státního rozpočtu, nebo zda by alespoň jeho část neměla být použita např. na navýšení výdajů na zdravotnictví nebo na navýšení sociálních transferů.

V rámci odborných parlamentních výborů, a to jak ve výboru rozpočtovém, tak i ve výboru hospodářském a výboru pro životní prostředí, bude při diskutování předložené novely zákona o spotřebních daních asi vhodné vrátit se také k problematice zrušení či snížení spotřební daně u zemního plynu pro pohon motorových vozidel, což by bylo jistě proekologické opatření. Ve vládním návrhu novely zákona o spotřebních daních totiž Ministerstvo financí zachovalo zatížení tohoto druhu pohonné hmoty sazbou 2,35 Kč na m3 a požadavek na nulovou spotřební daň odmítlo. Jde přitom z fiskálního hlediska o směšnou záležitost, když v roce 2006 stát z této spotřební daně vybral pouhých 7,5 mil. Kč. Na zemní plyn v tuzemsku jezdí asi 500 vozidel, zhruba třetinu z nich tvoří autobusy městské dopravy. Ovšem plynárenské společnosti se nedávno ve smlouvě se státem zavázaly, že do roku 2020 v České republice investují zhruba jednu miliardu korun do výstavby stovky čerpacích stanic se zemním plynem. Podíl zemního plynu na spotřebě pohonných hmot má díky tomu do roku 2020 vzrůst z nynějšího půl promile nejméně na deset procent. Automobily by pak měly ročně spálit zhruba miliardu m3 zemního plynu. A nevyužití možnosti, kterou v tomto směru evropská směrnice umožňuje, a sice zcela osvobodit zemní plyn pro pohon motorových vozidel od zdanění, by mohlo zcela zablokovat zájem investorů v budování sítě např. těchto stanic na zemní plyn. To by ve svých důsledcích znamenalo nevytvoření významné, podstatné části alternativy ke klasických pohonným hmotám. Vždyť daňovou problematiku nelze redukovat pouze na státní fiskus, ale je nutno ji chápat jako významný nástroj hospodářské politiky státu, což je na tomto konkrétním případě se zemním plynem zcela zřejmě.

***


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP