(15.10 hodin)
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Navrhuji hlasovat o návrhu usnesení, v němž:
I. Poslanecká sněmovna konstatuje, že výroční finanční zprávy za rok 2005 předložené následujícími politickými stranami a politickými hnutími podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, v platném znění, jsou úplné:
a) politické strany a hnutí, které mají nárok na státní příspěvek - seznam je uveden v usnesení;
b) ostatní politické strany a politická hnutí - seznam je opět uveden v usnesení rozpočtového výboru.
II. Žádá vládu, aby podle § 14 zákona č. 424/1991 Sb. podala návrh Nejvyššímu soudu na pozastavení činnosti politických stran a politických hnutí, jejichž činnost je v rozporu s § 17 až 19 zákona č. 424/1991 Sb., neboť své výroční finanční zprávy za rok 2005
a) předložily neúplné nebo po termínu - jejich seznam je uveden v usnesení rozpočtového výboru;
b) nepředložily.
III. Žádá vládu, aby podle § 13 odst. 6 zákona č. 424/1991 Sb. podala návrh soudu na zrušení politických stran a politických hnutí, jejichž činnost již pozastavena byla, a politické strany a politická hnutí své výroční finanční zprávy za rok 2005 nepředložily. - Seznam je opět uveden.
IV. Konstatuje, že následující politické strany a politická hnutí, které nepředložily výroční finanční zprávy za rok 2005, jsou navrženy na zrušení, přičemž návrh výmazu nebyl dosud předložen, anebo jsou v likvidaci nebo v konkursu. - Seznam je opět uveden v návrhu usnesení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za tento návrh usnesení. O něm rozhodneme v hlasování, které ponese číslo 260. Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, abychom přijali usnesení tak, jak nás s ním seznámil pan zpravodaj. (Hlasovací zařízení nefunguje.)
Ano, musím prohlásit, že k tomuto hlasování nedošlo. Prosím, zkontrolujme si všichni, zda máme v pořádku své hlasovací zařízení, a já se pokusím ještě jednou toto hlasování zahájit.
Zahajuji hlasování číslo 260 a táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 260 přítomno 144, pro 126, proti nikdo. Konstatuji, že Poslanecká sněmovna s návrhem usnesení vyslovila souhlas.
Tím končí projednávání bodu č. 128. Děkuji panu zpravodaji.
A jak jsem avizovala ještě před přestávkou poslaneckého klubu ČSSD, budeme nyní postupovat následovně. Nejprve požádám předsedu volební komise pana poslance Pavla Hojdu, aby nás seznámil s výsledky předobědových voleb. Poté se budeme věnovat pevně zařazeným bodům - opakuji pro zpravodaje, bodům 109, 124, 112 , 127 a 113 - a potom budou následovat třetí čtení, tedy body 86 až myslím 132. Tolik k dalšímu programu.
Nyní prosím o slovo předsedu volební komise pana poslance Pavla Hojdu a prosím o to, aby nás seznámil s výsledky voleb.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s výsledky voleb.
Nejprve volba ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (bod 100). Počet vydaných hlasovacích lístků 173, odevzdaných 170, neodevzdány tři. Pro pana Pavla Horáka bylo odevzdáno 92 hlasů, byl tedy v prvním kole zvolen a já mu gratuluji. (Potlesk v levé části sálu.)
Dále volba člena Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (bod 99). Počet vydaných hlasovacích lístků 173, odevzdaných platných i neplatných 169, neodevzdány teda čtyři. Pro pana Pavla Borovana odevzdáno 62 hlasů, pro paní Milici Pechánkovou tři hlasy. Ve druhém kole nebyl zvolen nikdo a volba tímto končí.
Volba člena Rady Českého rozhlasu (bod 123). Počet vydaných hlasovacích lístků 173, odevzdaných 169, neodevzdané čtyři. Pro paní Danuši Homolkovou bylo odevzdáno 77 hlasů, pro Michala Prokopa 29. Ve druhém kole nebyl zvolen nikdo a volba tímto končí.
Volba členů Rady Státního fondu kultury České republiky (bod 98). Vydáno 173 hlasovacích lístků. Odevzdáno 169, neodevzdány čtyři. Pro pana Rudolfa Adlera 51 hlasů, Romana Bělora 53, Marii Bergmanovou 48, Václava Dernera 8, Jaromíru Eismanovou 49, Markétu Hallovou 7, Jiřího Hlaváče 53, Miloše Horanského 76, Zlatu Houškovou 49, Horymíra Kubíčka 52, Ivana Kusniera 49, Martina Mádla 45, Věru Matějů 50, Janu Patočkovou 46, Romana Ráže 5, Tomáše Šimerdu 49, Jarmilu Pauerovou 1, Jiřího Tomáška 2, Miroslava Vojtěchovského 3 a Jaroslava Vostrého 7 hlasů. Ve druhém kole nebyl zvolen nikdo a volba je tímto skončená.
Děkuji všem za pozornost a děkuji samozřejmě členům volební komise s tím, že poslední volby by měly proběhnout na přerušeném jednání Poslanecké sněmovny, předpokládám, že to bude 9. května. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane předsedo. Tím jsme se vyrovnali s body volebními a nyní můžeme přistoupit k bodům pevně zařazeným na dnešní odpoledne. Prvním z těchto bodů je bod číslo
109.
Vládní návrh na zapojení České republiky do 7. rotace
Sil rychlé reakce Organizace Severoatlantické smlouvy
/sněmovní tisk 1268/
Tento materiál uvede ministr obrany Karel Kühnl. Prosím pana ministra o úvodní slovo.
Ministr obrany ČR Karel Kühnl Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi na začátku projednávání tohoto bodu upozornit na jednu sice všeobecně známou, ale jistě upozorněníhodnou skutečnost - jedná se o rozhodování na základě článku 43. Ústavy České republiky. Jedná se o rozhodování přinejmenším o potenciálním vyslání, byť malého počtu, vojáků Armády České republiky do zahraničí. Jedná se tedy o rozhodování, které ke svému případnému přijetí vyžaduje podporu nejméně 101 člena Poslanecké sněmovny, čili tzv. kvorum absolutní většiny. Já bych chtěl z tohoto místa a v tuto chvíli požádat předsedy poslaneckých klubů, případně všechny kolegyně a kolegy, kteří se chtějí zúčastnit hlasování o tomto bodu, aby byli tak laskaví a věnovali mi pozornost, a to zejména v okamžiku závěrečného hlasování.
Síly rychlé reakce NATO jsou síly pohotovostní, nejsou to síly, které jsou automaticky určené k předem danému účelu vyslání. Jsou to síly, které jsou klíčovým prvkem transformace vojenských schopností armád členských zemí Severoatlantické aliance. Transformace spočívá především v proměně armád členských zemí, proměně jejich schopností, v proměně z armád, které v masivní poloze čekají v kasárnách na masivní útok armád jiných států, na armády mobilní, malé svým rozměrem, ale schopné okamžitého nasazení v místě, kde je jich právě potřeba, a udržení v tomto nasazení po příslušně dlouhou dobu.
Jednotlivé takzvané rotace Sil rychlé reakce NATO se odehrávají v půlročních termínech, jednotlivé členské země Severoatlantické aliance se přihlašují k účasti v těchto rotacích na základě dobrovolnosti.
***