(15.40 hodin)

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, děkuji panu ministrovi, že materiál je opravdu v souladu. Také jsem si to v Senátu ověřil. Akorát mě mrzí, že na jednoduchou otázku mohl dát stejně jednoduchou odpověď už minule a vůbec jsme nemuseli nic přerušovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nevadí. Nyní i po přerušení pokračujeme. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Zdá se, že je vyjasněno úplně všechno a můžeme obecnou rozpravu ukončit.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Máme tady návrh projednat výborem zahraničním. Má někdo jiný návrh? Není žádný jiný návrh. Pokud není žádný, můžeme zřejmě hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat zahraničnímu výboru, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu přikázat zahraničnímu výboru?

Hlasování má pořadové číslo 612. Přítomno 133, pro hlasovalo 122, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh jsme přikázali zahraničnímu výboru.

 

To je vše, co jsme mohli dnes učinit s bodem 110. Končím tedy projednávání tohoto bodu.

 

Můžeme pokročit k bodu

 

114.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu návrh na ratifikaci Protokolu k Úmluvě
o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR)
/sněmovní tisk 1123/ - prvé čtení

 

Ministr Šimonovský tady není, ale je tady ministr Svoboda. Je tady také pan poslanec Šulák. (Veselost v sále.) Prosím pana poslance Šuláka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Pana ministra prosím, aby se ujal role ministra Šimonovského.

 

Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, zastupuji zde ministra dopravy a místopředsedu vlády Milana Šimonovského s úvodním slovem k přístupu České republiky k Protokolu CMR, což je Úmluva o mezinárodní silniční dopravě zboží.

Pochopil jsem z věci samotné, že je mimořádně důležité, abychom tento dodatek protokolu ratifikovali, protože původní závazek k úmluvě, která vznikla v roce 1956 a k níž Československá socialistická republika přistoupila v roce 1974, stanoví jistou odpovědnost přepravců za škodu způsobenou provozem. Dodatkový protokol tuto odpovědnost dramaticky snižuje. Snižuje ji 4,5krát, abych to řekl jednoduše. Proto dnes vzniká nerovnost mezi státy, které jsou vázány původní úmluvou, mají vyšší odpovědnost, a mezi státy, které podepsaly dodatkový protokol, protože jejich odpovědnost je nižší. Tím také vzniká nerovnost pro naše přepravce. Aby tato rovnost byla, aby jejich odpovědnost byla nižší, je potřeba tuto nerovnost napravit. A my ji napravíme tím, že vyslovíme souhlas s touto úmluvou.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Ptám se pana poslance Šuláka, jestli může souhlasit s tím, co tady bylo řečeno. Prosím.

 

Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedo, vážení poslanci a poslankyně, vážená vládo, organizační výbor projednal na své schůzi 21. září 2005 otázku přikázání došlého vládního návrhu na ratifikaci Protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), sněmovní tisk 1123. Organizační výbor Poslanecké sněmovně navrhuje podle § 46 odst. 4 písm. c) zákona č. 905/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, aby přikázala protokol k projednání zahraničnímu výboru.

Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Toť vše. Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se dívám, kdo se hlásí. Ještě neoslavujte. (Veselost v sále.) Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo, tak obecnou rozpravu končím.

Věřím, že už nemá pan ministr, co by dodal, ani pan poslanec Šulák, a můžeme se zabývat přikázáním výborům. Jak nám to pan Šulák přiblížil, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru zahraničnímu. O tom bychom nyní měli hlasovat.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat zahraničnímu výboru tuto smlouvu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 613. Přítomno 135, pro 113, proti 0. Návrh na přikázání byl přijat.

 

Teď lze říci "a je to!". Děkuji panu ministrovi i panu poslanci Šulákovi. Končím projednávání bodu 114.

 

Na řadu přichází bod

 

115.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu k vyslovení souhlasu
s ratifikací Sedmý dodatkový protokol k Ústavě Světové poštovní unie
/sněmovní tisk 1133/ - prvé čtení

 

Tady by to měla uvést paní ministryně Dana Bérová, ale mám dojem, že i ji zastoupí pan ministr Svoboda. Takže i nyní ho prosím, aby nás seznámil s obsahem této ratifikace.

 

Ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, Světová poštovní unie vznikla v roce 1874. To mě samotného překvapilo, jak dlouho vydržela, že vydržela až do dnešních dnů. Potom je na ní zajímavé, že téměř každý stát na této planetě je jejím členem. Má 190 členů. I my patříme do této rodiny. Sedmý dodatkový protokol tuto smlouvu upravuje v její preambuli tak, aby odpovídala zadání původnímu, totiž zajišťovat kvalitně a efektivně fungující mezinárodní poštovní službu způsobem, jak to odpovídá vývoji světa od roku 1874.

Doporučuji, abychom ji propustili do dalšího legislativního procesu. Děkuji.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Prosím pana poslance Břetislava Petra, který je zpravodajem určeným pro prvé čtení. Prosím o pár slov.

 

Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, jenom několik málo doplnění. Ne že tato unie tak dlouho vydržela, ale Československá republika vždy v době vzniku k této unii přistoupila.

Posláním unie je v podstatě rozvíjet sociální, kulturní a hospodářské styky především díky tomu, že budou poštovní služby řádně vykonávány. Světová poštovní unie - jejími základními dokumenty jsou tzv. Akta, která se skládají ze čtyř částí, a to je z ústavy, generálního řádu, světové poštovní úmluvy a ujednání o poštovních peněžních poukázkách. Je třeba podotknout, že rozhodujícím orgánem Světové poštovní unie je kongres, který se schází jednou za pět let. Naposledy se sešel v Bukurešti v roce 2004. Česká delegace podepsala závěrečný protokol s výhradou, že záležitosti změny ústavy se musí ratifikovat Parlamentem, zbývající části schválila vláda a vláda to schválila již v květnu letošního roku.

V čem spočívá změna ústavy? Změna ústavy nově definuje poslání v souladu s tím, že se jedná o 21. století.

Tolik snad na doplnění toho, co tady říkal pan ministr.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP