Neautorizováno !

(12.10 hodin)
(pokračuje Seitlová)

Pokud se týká finančních nákladů, o kterých hovořil pan místopředseda Sněmovny Filip, jistě je to otázka, o které bude také nutné diskutovat. My jsme ale celou dobu přípravy návrhu spolupracovali s Ministerstvem vnitra a ty částky, které jsou uváděny, jsou uváděny fakticky po konzultacích s Ministerstvem vnitra, které snad jediné v této zemi má nejpřesnější informace o nákladech na volby a možných nákladech.

Pak je tady ještě další věc, která se týkala možných výhrad z hlediska ústavy. Já se opět domnívám, že ve výborech tato věc bude velmi detailně projednána, ale ani legislativní stanovisko vlády neuvádělo takovýto rozpor s ústavou, takže já věřím, že bude ve prospěch návrhu vysvětlena.

Poslední věc, která je velmi důležitá a která tady zazněla, se týkala toho, že je tam nejasný pojem bydliště, který je uváděn v jednom paragrafu, co se pod tímto pojmem myslí, kdo by tedy mohl volit, to je v původním návrhu. Nic nebrání zase tomu, abychom na projednání ve výborech tento termín buď definovali jednoznačně, nebo dopřesnili tak, aby bylo jasné, že volit mohou i občané, kteří jsou dlouhodobě v zahraničí, tak jak jsem uváděla, to znamená studenti, vojáci zahraničních misí nebo ti, kteří jsou tam na dlouhodobém pobytu.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní senátorko. Nyní má slovo pan zpravodaj.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Zazněl návrh na vrácení předkladateli k dopracování.

Místopředseda PSP Ivan Langer: To je návrh, o kterém rozhodneme v následujícím hlasování.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 283. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Z přítomných 122 pro návrh 47, proti 43. Návrh nebyl přijat.

Nyní rozhodneme o návrhu na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nevidím.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 284. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Z přítomných 121 poslanců pro návrh 104, proti 2. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní senátorce, děkuji panu zpravodaji.

Zahajuji projednávání bodu č. 60, kterým je

60.
Návrh poslanců Michaely Šojdrové, Eduarda Zemana, Evy Novákové,
Karla Kratochvíleho, Miloše Máši, Břetislava Petra, Robina Böhnische a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 949/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 949/1 a já prosím zástupkyni navrhovatelů kolegyni Šojdrovou, aby se ujala slova.

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych uvedla návrh zákona za předkladatele, a sice návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, zákon o daních z příjmů a zákon o státní sociální podpoře.

Naše novela reaguje na několik skutečností, které připomenu.

Za prvé. Byla zde přednedávnem zamítnuta senátní předloha obdobných, avšak méně rozsáhlých změn. Diskuse i zde v Poslanecké sněmovně ukázala, že uváděné změny v hospodaření, v akreditacích a v daních jsou pro většinu přijatelné. Návrh nakonec byl zamítnut, protože obsahoval návrh na zavedení školného a to bylo za dnešní politické konstelace prostě neprůchodné.

Druhým impulsem pro předložení našeho návrhu je to, že právě projednáváme vládní návrh zákona o veřejných výzkumných institucích, čeká nás třetí čtení tohoto návrhu zákona, a tento návrh původně neobsahoval novelu vysokoškolského zákona, a to přesto, že bylo jasné, že tyto dvě veřejné instituce mají řadu paralelních problémů, které vyžadují podobné řešení, například jejich hospodaření ve vytváření fondů, v jejich daňovém zvýhodnění nebo v postavení jejich orgánů. To znamená, my jsme reagovali i na tuto skutečnost projednávaného zákona o veřejných výzkumných institucích.

Konečně třetím impulsem je souhrn připomínek z vysokých škol, které jsou spíše technického charakteru a které zbytečně komplikují vysokým školám život.

Náš návrh rozhodně nechce předstírat nějakou zásadní reformu pro vysoké školy. Tuto ambici nemáme, ale tímto návrhem bychom chtěli legislativně podpořit koncepci reformy, kterou vláda v loňském roce přijala.

Prioritou vlády je v každém případě zvyšování finančních prostředků a jejich zajištění pro střednědobý výhled rozpočtu veřejných vysokých škol. Tady reforma počítá s nárůstem výdajů pro rok 2005 až o 4,45 miliardy korun, dále až do roku 2008 vždy po 2,5 miliardy korun. To tedy znamená, že je třeba vytvářet tlak na efektivní hospodaření veřejných vysokých škol. Tomu odpovídá několik změn, které navrhujeme.

První změnou je zavedení příspěvku ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou a vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Tento příspěvek má svůj specifický režim oproti dotaci a měl by být chápán jako příspěvek na poskytování veřejné služby, který může být zůstatkový, převoditelný do dalšího rozpočtového období. Kromě toho navrhujeme zřizování fondů provozních prostředků a sociálního fondu, aby tak měla možnost veřejná vysoká škola převádět nevyužité prostředky do dalšího období, spořit či dlouhodobě plánovat své výdaje. Pokud se ukáže námitka vlády proti příspěvku na vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost jako opodstatněná, v rozporu se zákonem o podpoře vědy a výzkumu, pak jsem připravena tuto část pro určení příspěvku vypustit. Rovněž budeme respektovat to, bude-li přijata novela vysokoškolského zákona v tisku 857/2 ve věci vzniku dvou nových fondů; také toto bude samozřejmě možné ve druhém čtení zohlednit.

S hospodařením vysokých škol souvisí ještě další úpravy, které navrhujeme. V bodě 18 se navrhuje, aby vysoká škola mohla stanovit souhrnný poplatek za administrativní úkony spojené s konáním rigorózní zkoušky, a to v maximální výši dvojnásobku základu. V letošním roce tato maximální výše činí 5600 korun. Vláda namítá, že tento návrh neodpovídá principu bezplatného studia. Na to musím reagovat vysvětlením, že vysoká škola dnes má povinnost umožnit absolventům magisterských studijních programů vykonat rigorózní zkoušku a tak získat akademický titul např. JUDr., PhDr., RNDr. a další, přičemž nejde o studenty dané vysoké školy a tato zkouška není součástí studia. Vysoká škola na vykonání těchto zkoušek nedostává státní dotaci, a přesto musí na ni uvolňovat své pracovníky, poskytovat prostor, materiál atd. Domníváme se, že jde ze strany vysokých škol o nadstandardní služby, které by si měl student alespoň částečně zaplatit. Ostatně konkrétní výši si bude stanovovat vysoká škola sama a neznamená to, že vždy musí stanovit onu horní hranici stanovenou zákonem. Domnívám se, že jde o doplňkový zdroj příjmů, který jinak pro vysokou školu není naplňován. Já tady upozorním na to, že na rozdíl od stanoviska vlády Rada vysokých škol při své konzultaci, která proběhla s řadou vysokých škol, tento návrh doporučila.

***