Neautorizováno !

(16.30 hodin)

Poslanec Radim Turek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se chtěl naopak přihlásit ke slovům zpravodaje, pana poslance Václavka, který zde vyjmenoval celou proceduru, kterou jsme prošli zde v Poslanecké sněmovně a která se pokoušela dát návrh do určité obecné roviny, obvyklé pro podobné záležitosti odškodňování obětí všech totalitních režimů v letech 1939 až 1989, které byly dosud realizovány v Československu a v České republice.

Já si myslím, že by se dokonce jednalo o politický trapas, kterého bychom se dopustili přijetím pozměňovacího návrhu poslanců nebo senátorů, kteří propagují zvýšení částek dokonce na trojnásobek, že bychom vlastně vmetli do tváře všem účastníkům bojů proti fašismu vzkaz, že si ve smrti nejsme rovni. V předvečer 60. výročí konce druhé světové války bychom se dopustili skutečného trapasu, kdybychom tyto lidi postavili na jinou úroveň, než byly oběti stejného totalitního režimu, ale v roce 1968. O této neúctě hovoří zcela otevřeně představitelé Československého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské. Bylo by dobré, kdyby si příslušní iniciátoři zvýšení těchto částek poslechli, jak členové těchto svazů, kteří prošli skutečným bojem, hovoří o této snaze dát dělítko a kastovat skupiny obětí a bojovníků.

Přimlouvám se za to, abychom zůstali při sněmovní verzi, tak jak to navrhoval i zpravodaj. Skutečně mějme na paměti památku všech obětí totalitních režimů. Za pár dní slavíme 60. výročí ukončení druhé světové války. Myslím si, že takového trapasu se Sněmovna nemůže dopustit.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Turkovi. Jsou další přihlášky do rozpravy? Z místa se hlásí paní poslankyně Páralová.

Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, zákony ovlivňují životy lidí a nás by měly zajímat jejich dopady právě na životy lidí. Proto si nyní dovolím citovat z konkrétního dopisu, který jsem dostala na základě projednávání zákona v Poslanecké sněmovně.

Cituji: "Podruhé jsem se narodila přesně 21. srpna 1968. Bylo mi tehdy pět let a mé sestře čtrnáct, když na nás najel tank Varšavské smlouvy. Vojáci byli prý po dlouhé cestě unaveni a usnuli. Celá vesnice na jižní Moravě, asi jako všude, byla venku a dívala se na kolonu tanků. A pak se to stalo. Utrpěla jsem šok s velkou ztrátou krve a levou nohu, jelikož byla rozdrcena, mi amputovali v nemocnici v Hustopečích.

Dnes si všechno pročítám ze zažloutlých dokumentů. Je mi z toho občas smutno, jako by se na tu hrůzu schválně zapomnělo, nebo se nepočítalo s mrtvými a zraněnými. Ale spousta z nás si to přece sama nezavinila. 37 let s tím musím žít a každé léto v televizi vidím například v Praze či v Brně opravdovou okupaci. Tenkrát jsem tomu vůbec nerozuměla. Nesmělo se o tom mluvit. Až po revoluci vyplavala pravda na povrch.

Nechci se mstít za takzvaný zvací dopis, ale částka, kterou jste schválili v Poslanecké sněmovně není ani symbolická - je přinejmenším směšná. Jako náplast pobírám invalidní důchod, ovšem ani ten mi nepokryje nájem v bezbariérovém bytě. Dokonce jsem četla, že můžeme být rádi, že se zákon vůbec odhlasoval. Komunisté hlasovali proti, což mě nepřekvapilo. Také jste to mohli smést pod koberec a dělat, že se nic nepřihodilo. Zkrátka zapomenout, vždyť je to tak dávno a koho to dnes zajímá. Mladí ani nevědí, že byla revoluce v roce 1989. Jsem v tomto hodně pesimistická a pykám za někoho a za něco, co jsem v životě nezavinila. Přesto stále věřím ve spravedlnost.

Přeji si, abyste si vy poslanci uvědomili, že je zázrak, že jsem tu hrůzu vůbec přežila, že jsem zmrzačená a poznamenaná tou událostí na celý život a těžce se s tím vyrovnávám. Byla jsem zkrátka v nesprávný čas na nesprávném místě. Dobře vím, že si zdraví nekoupím. Mám tři děti. Už vědí, že je nenaučím třeba lyžovat, plavat, jezdit na kole, ale že se s tím budou muset poprat samy.

Přeji mnoho zdaru."

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Páralové. Další přihlášky nevidím, takže rozpravu končím. Ptám se, zdali paní navrhovatelka chce vystoupit. Nechce. Pan senátor také ne.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Odhlásím vás a prosím o novou registraci. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, podle sněmovního tisku 672/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 672/5."

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 29. Kdo je pro, ať -

(Výkřiky ze sálu.)

Dámy a pánové, kdybyste dávali pozor, tak neděláte zmatky. Hlasování pokračuje. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 180 poslanců, 75 bylo pro, 38 proti. Tento návrh nebyl přijat.

Budeme hlasovat znovu -

(Velký hluk v sále, jednotlivým výkřikům není rozumět.)

Zpochybňuje někdo hlasování? (K mikrofonu přistupuje bez vyzvání poslanec Mencl a začíná mluvit.)

Poslanec Václav Mencl: Dámy a pánové, já se velmi omlouvám -

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec Mencl. Prosím.

Poslanec Václav Mencl: - ale i s kolegou Šeichem jsme oba mačkali "ano", ale zřejmě selhalo hlasovací zařízení, protože prostě na sjetině máme křížek.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Takže zpochybňujete hlasování, nebo to říkáte pro stenoprotokol? Dobře, je tady námitka.

Rozhodneme o námitce v hlasování pořadové číslo 30. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Hlasovalo 187 poslanců, 150 bylo pro, 5 proti, takže námitka byla přijata.

Budeme opakovat hlasování o senátní verzi v hlasování pořadové číslo 31. Hlasování jsem zahájil. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování pořadové číslo 31 skončilo. Hlasovalo 187 poslanců, 83 bylo pro, 55 proti. Návrh nebyl přijat.

***