(9.30 hodin)
(pokračuje Kraus)
Skutečně a absurdní a nehorázné, ale na to jsme si už u ODS zvykli. Teď jde jenom o to, zda si na to chtějí zvyknout také občané naší země.
Takových případů je mnoho, a to z toho důvodu, že ODS skutečně nemá faktické argumenty, a tak se musí tvářit, že veškeré pozitivní informace o České republice jsou pouhou fikcí. ODS určitě nemůže přiznat fakt, že produktivita práce u nás roste nejrychleji ve vztahu k ostatním státům EU a že za to může právě skutečnost, že politikou sociálně demokratických vlád jsou investiční pobídky pro zahraniční investory, které ODS nemá tak ráda.
ODS rovněž nemůže přece připustit, že ekonomika této země je nejlepší od roku 1990, a jistě si ODS najde způsob, jak zdůvodnit, že každý ekonomický úspěch rozhodně nemůže být připsán na účet sociálně demokratických vlád. ODS jistě zdůvodní, že zatímco za vlád ČSSD je růst HDP plusový, tak za ODS byl stejný, avšak s opačným znaménkem. ODS jistě dokáže demagogicky vysvětlit, proč za vlády ODS byla dvojciferná inflace, byly přijímány ekonomické balíčky, byl vytvářen uměle vyrovnaný rozpočet. ODS prostě dokáže zdůvodnit nezdůvodnitelné - a je v tom čím dál lepší, to je potřeba přiznat. Má to ale jeden háček a ten se jmenuje paměť občanů této země a především jejich inteligence. ODS si zkrátka myslí, že občané se dají opít rohlíkem. Tomu říkám úcta k voličům. Ale nechme na voličích, jak posoudí prostoduchou rétoriku ODS. Já pevně věřím, že jim neskočí na lep.
Když ODS předpokládá, že KSČM vysloví společně vládě nedůvěru, nejedná se náhodou o spolupráci? Když se ODS domlouvá s KSČM, aby jim pomohli dosadit na post prezidenta Václava Klause, jedná se o spolupráci, či nikoliv? A když například KSČM nevysloví vládě nedůvěru, aniž by musela ČSSD KSČM slibovat hory doly, jak říkal pan poslanec Tlustý, jde o spolupráci, či nikoliv?
Abych to shrnul. Ze strany ODS se jedná o jednoznačnou touhu po moci a k tomu je zapotřebí pádných argumentů. Pokud nejsou, tak si je vytvořím. Tolik z dílny ODS, anebo jak se dostat k moci.
Tato vláda se zavázala občanům této země, že ji bude spravovat odpovědně a důsledně, a to z důrazem na sociální aspekty moderní demokratické společnosti. Nemohu tvrdit, že do této chvíle splnila vše, co slíbila, ale lze říci, že se jí podařilo nastartovat základní a od roku 1998 naprosto nepoznané ekonomické ukazatele, které jsou důležité pro činění dalších, již neodkladných kroků v rámci sociální, daňové a zdravotnické reformy.
Ano, my neumíme na rozdíl od ODS dělat zázraky, ale zato je za námi kus dobře odvedené práce, za kterou se nemusíme stydět a kterou ani politické hry opozice nemohou zastínit tak, jak by si přála, takže se spíše musíme omluvit za to, že vlády ČSSD nevládly tak, jak ODS její úspěchy prezentuje. Omlouváme se především veřejnosti za to, že díky politice vlád ČSSD tak byla ODS přinucena zkreslovat fakta, lhát, balamutit a používat naprosto demagogické balasty, aby zastínila skutečné a občanům prospěšné kroky této vlády. Chápu, že občané jsou v takovéto situaci zmateni a vlastně nevědí, kde je pravda. Ale v této situaci musím konstatovat, že jednou už slibům ODS naletěli a je na nich, zda si přejí prázdné sliby a líbivou alibistickou politiku zopakovat.
Sociální demokracie hodlá nadále pokračovat ve své politice, která prokazatelně prospívá této zemi, jejím občanům, a odmítá - zdůrazňuji odmítá - podlehnout vydírání a účelovým nátlakům. ČSSD rovněž odmítá setrvávat ve vládě za podpory kohokoliv, kdo by si podporu takové vlády podmiňoval jakýmikoliv podmínkami. Tím rovněž pro nedoslýchavé říkám, že odmítáme pro naše setrvání ve vládě obchodovat s jakoukoliv stranou. Nejde nám o křesla jako jiným stranám, jde nám o naše závazky vůči našim voličům. A vyzýváme tímto všechny opoziční strany, aby se zachovaly v souladu se svou odpovědností vůči občanům této země a nesly tak za své hlasování plnou odpovědnost.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Miroslav Grebeníček, pak tady mám přihlášky Zuzky Rujbrové, Miroslava Kalouska, Vlastimila Ostrého a Zdeňka Jičínského. Slovo má Miroslav Grebeníček.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Dámy a pánové, vládní krize, která vyvrcholila v těchto dnech, si od nás vynucuje, abychom odpovědně vážili další postup. Jde o to, abychom hledali a nalezli východisko, které bude ku prospěchu občanů a republiky. To pro nás při současném rozložení sil na politické scéně není nijak snadné. Jen za určitých podmínek může platit jednoduché měřítko založené na předpokladu, že ODS a lidovci jsou asociální pravice a ČSSD pravice sociálně vnímavější k potřebám většiny občanů. Až dosud nás totiž sociální demokracie vždy dokázala přesvědčit, že modré programy totální privatizace, bezohledného omezování sociálních práv a metody politické korupce umí uplatňovat se stejným nasazením jako Občanská demokratická strana. Sotva přitom lze brát jako polehčující okolnost, že na rozdíl od občanských demokratů Česká strana sociálně demokratická v koalici s lidovci a unionisty tento nepřijatelný styl vládnutí vždy dovedla balit do líbivých frází. Rozhodovat se na základě takových frází není možné. Je nutné reflektovat realitu a brát ji vážně.
Výsledky sjezdu nejsilnější vládní strany vypovídají více než o čem jiném o dalším přiblížení sociální demokracie k modrému programu v domácí politice. Dosavadní zahraniční politika vlády, plná servility k mocným na straně jedné a arogance k mezinárodnímu právu i k rozhodovacím kompetencím českých občanů na straně druhé, pak připomíná, že sociální demokraté mohou dělat jinou zahraniční politiku než ODS, ale nutně to nemusí být politika lepší a důstojnější. Jestliže chceme poctivě hledat řešení vládního kolapsu, pak se neobejdeme bez realistického hodnocení našich možností a ani bez jasného pojmenování příčin této krize. Odtud pak můžeme dohlédnout k novým alternativám vládnutí a k jejich důsledkům pro ekonomický a sociální vývoj republiky.
V tomto kontextu znovu jasně říkám. Bylo by bláhové něco si nalhávat o dosavadním působení koalice ČSSD, lidovců a unionistů. V žádném případě nesdílím naivní přesvědčení některých, že prý až donedávna bylo vše v pořádku, že koalice úspěšně vládla, že krize posledních týdnů je něčím nečekaně novým.
Ano, musíme připustit, že KDU-ČSL má nyní mimořádný zájem na tom, změnit dres. Všichni si také umíme představit motivy, které ji k tomu vedou. Zdůrazňuji motivy, a nikoliv pro veřejnost deklarované záminky. Nám přece nikdo nenamluví, že dosavadní koaliční partneři se před vstupem do společné vlády politicky a lidsky neznali. KDU-ČSL zcela zřetelně není spolehlivou pro nikoho a nejméně pro sociální demokraty. Taková deziluze musela zákonitě přijít. Ne zásady, programová shoda nebo různost, ale momentální prospěch za každou cenu určuje politiku KDU-ČSL. Podrazit nebo podepřít dočasného spojence je pro ně tak samozřejmé jako vybíhat vstříc novému partnerovi a zase se stahovat zpět, když zjistí, že daný manévr nezaručuje nebo ohrožuje bezprostřední prospěch.
***