Neautorizováno !
(10.40 hodin)
Poslanec Pavel Hojda: Nyní bychom odsouhlasili legislativně technickou poznámku, kterou jsem načetl ve třetím čtení. (Zpravodaj souhlasí, předkladatel souhlasí.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahajuji hlasování pořadové číslo 132 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Ze 185 pro 175, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Poslanec Pavel Hojda: Nyní bychom hlasovali o celém návrhu A ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Přednesu návrh usnesení. Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 111…
A? V tomto případě je potřeba říci i "B". Omlouvám se, myslel jsem, že zpravodaj již skončil svou činnost.
Poslanec Pavel Hojda: Omlouvám se, vypadlo nám jedno hlasování. Nehlasovali jsme o B1, které bylo předloženo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře. Prosím o stanovisko k B.
Poslanec Pavel Hojda: Je to víceméně legislativně technická úprava. (Zpravodaj souhlasí, předkladatel souhlasí.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 133. Kdo je pro? Kdo je proti?
Ze 184 pro návrh 172, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Poslanec Pavel Hojda: Nyní by bylo závěrečné hlasování, kde by se hlasovalo o návrhu hospodářského výboru, který byl komplexním pozměňovacím návrhem, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Má někdo pocit, že je ještě nějaký návrh, který nebyl hlasován? Nevidím žádnou přihlášku, proto přednesu návrh usnesení.
Poslanec Pavel Hojda: Byl jsem upozorněn, že nejprve o "áčku" ve znění pozměňovacích návrhů, a poté o celém návrhu zákona jako celku.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře. Nejprve budeme hlasovat o znění pozměňovacího návrhu pod písmenem A ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Tak zní správná procedura. (Zpravodaj doporučuje, předkladatel souhlasí.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 134. Kdo je pro? Kdo je proti?
Ze 183 pro návrh 174, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní můžeme rozhodnout o celém návrhu zákona. Do třetice - přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 559, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 135. Kdo je pro? Kdo je proti?
Ze 183 pro návrh 167, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh zákona byl přijat.
Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo 47, kterým je
47.
Návrh poslanců Karla Černého, Antonína Sedi a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech
/sněmovní tisk 735/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal kolega Karel Černý, zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost pan poslanec Radim Turek. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 735/3.
Otevírám rozpravu. Nejprve pan kolega Černý, poté pan kolega Turek, potom pan kolega Ibl.
Poslanec Karel Černý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se před hlasováním vyjádřil ve třetím čtení k předloženým pozměňovacím návrhům.
Jak jsem zmínil ve druhém čtení, předkladatelé se ztotožňují s pozměňovacími návrhy výboru pro obranu a bezpečnost pod písmenem A. Souhlasím i s návrhem pana poslance Ibla, přestože se neváže přímo na tento zákon. Zásadně však nemohu souhlasit s návrhy pana poslance Hrnčíře pod písmenem C.
Tuto otázku Parlament řešil již při projednávání návrhu zákona o vojenských veteránech. Ministerstvo obrany tehdy v roce 2001 návrh zákona o vojenských veteránech, který se měl vztahovat na vojáky, kteří se zúčastnili ozbrojených konfliktů, jakož i na vojáky z povolání, kteří konali službu v armádě více než 20 let. Zároveň se zákon měl vztahovat i na ty vojáky z povolání, jejichž délka služby sice nepřesáhla 20 let, avšak byli rehabilitováni podle zákona o soudních nebo mimosoudních rehabilitacích. Při projednávání návrhu ve vládě bylo rozhodnuto ze zákona vypustit kategorii vojáků z povolání s délkou služby přes 20 let. V návrhu zákona byla ponechána kategorie rehabilitovaných vojáků z povolání. Představitelé Sdružení veteránů České republiky a Československé obce legionářské tehdy zásadně nesouhlasili s ponecháním této kategorie v zákoně s tím, že pokud bude zákon přijat v navrženém znění, tak se např. nebudou zúčastňovat oslav Dne veteránů. Toto své stanovisko též sdělili Parlamentu České republiky. Při projednávání zákona v Parlamentu České republiky pak byla vypuštěna i kategorie rehabilitovaných a název zákona byl změněn na zákon o válečných veteránech.
Válečným veteránem je občan České republiky, který nepřetržitě alespoň po dobu 30 kalendářních dnů jako příslušník armády konal službu v místě ozbrojeného konfliktu, včetně období 1939 až 1945, nebo službu v mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. Válečným veteránem je také občan České republiky, který byl účastníkem národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a je nositelem osvědčení podle § 1 odstavec 1 písmena d) "partyzán", písmena e) "účastník zahraničního nebo domácího hnutí" a písmena f) "účastník povstání v květnu 1945", zákona číslo 255/1946 Sb.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče, opět musím přerušit řečníka apelem směřujícím do sněmovny a obsahujícím žádost o zklidnění atmosféry v sále, resp. žádosti, abyste vy z vás, kolegové, kteří nechcete sledovat vystoupení řečníka, opustili jednací sál. Je to opravdu atmosféra, ve které se nedá jednat. Prosím každého, aby si představil sebe samého na místě řečníka, jak příjemné by mu bylo hovořit v takto hlučícím sále. Děkuji.
Poslanec Karel Černý: Děkuji, pane místopředsedo. Válečným veteránem není nositel osvědčení podle § 1 odstavec 1 písmena g) "politický vězeň", zákona číslo 255/1946 Sb. Vymezení válečného veterána přijaté zákonem odpovídá též definici, kterou uznává World Veteran Federation, podle níž je válečným veteránem každý jednotlivec, který bojoval v organizované vojenské jednotce nebo podzemní organizaci odporující agresorovi v průběhu války, a osoby sloužící v mírových operacích.
Činnost rehabilitovaných vojáků z povolání nenaplňuje žádný z uvedených znaků válečného veterána. Jejich zařazení mezi válečné veterány by bylo nesystémové. Je na místě položit si otázku, v jaké válce bojovali, jaké mírové operace se zúčastnili. Pokud je nutné zvýraznit postavení rehabilitovaných, je možné tak učinit zvláštním zákonem.
***