(9.40 hodin)
(pokračuje P. Němec)
Takto předkládaný návrh rekodifikace trestního práva hmotného vychází ze zhodnocení účinnosti dosavadních základních předpisů v trestněprávní oblasti, přihlíží k vývoji právní teorie a praxe, a to zejména v evropských zemích s rozvinutým demokratickým systémem. Reflektuje také změny v ostatních právních oblastech a je zaměřen na vytvoření co nejvhodnějšího systému ochrany společnosti a jednotlivců před kriminalitou a jejími novými formami. Návrh zajišťuje tedy v okamžiku zpracování i plnění všech závazků v trestněprávní oblasti, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a dalších dokumentů, a vyjadřuje soulad vnitrostátní úpravy s normami práva Společenství a přihlíží k relevantním doporučením a stanoviskům Rady Evropy.
K samotnému návrhu trestního zákoníku. Návrh nového trestního zákoníku především opouští materiální pojetí trestného činu a nahrazuje ho formálním pojetím, které sice zachovává materiální východiska při legislativním určení, co má být trestným činem a co nikoliv, jakož i z hlediska vymezení typové závažnosti jednotlivých trestných činů. Na druhé straně však v souladu se zásadou "žádný trestný čin a žádný trest bez zákona" podle našeho ústavního pořádku klade důraz na zákonné vymezení přesných a jednoznačných, nikoliv však kazuistických skutkových podstat trestných činů, což je v souladu s požadavkem na určitost trestněprávních norem, které vycházejí z určení oprávnění státu. Formální pojetí trestného činu je logickým důsledkem principu zákonnosti, neboť je výrazem snahy zakotvit přesné hranice v trestnosti v zákoně. Naproti tomu materiální pojetí vždy vede k tomu, že hranice trestného jednání nejsou zákonem definitivně stanoveny, ale jsou otevřeny pro uvážení nejen justičních orgánů, tedy soudcům a státním zástupcům, ale i policejním orgánům.
Je třeba zdůraznit, že formální pojetí trestného činu přitom neznamená nutnost stíhat všechny, i bagatelní trestné činy, neboť jejich řešení kodifikace trestního práva přesouvá do procesní oblasti. Toto řešení je obvyklé v naprosté většině demokratických zemí a je vývojovou tendencí i v tzv. postkomunistických zemích, a to zejména v souvislosti se zaváděním různých typů odklonů v trestním řízení.
Návrh trestního zákoníku zavádí novou kategorizaci trestných činů na zločiny a přečiny. Ta se projevuje nejen v trestním právu hmotném, ale i v procesním a má být základním prvkem připravované kodifikace trestního práva procesního. Trestní právo je i nadále založeno na odpovědnosti za zavinění úmyslné, popř. nedbalostní, a tuto odpovědnost trestní zákoník dále precizuje, přičemž vylučuje objektivní odpovědnost. V této souvislosti lze jen stručně zmínit, že se novým způsobem řeší otázky hrubé nedbalosti, skutkového a právního omylu, zmenšené příčetnosti a také okolností vylučujících protiprávnost. Významné jsou rovněž změny, pokud jde o vymezení opomenutí, pojetí pachatele a účastníka na trestném činu a zániku trestní odpovědnosti.
Zvláštní pozornost věnuje návrh trestního zákoníku problematice trestání při naplnění zásady "žádný trestný čin bez zákonného trestu". Přestože u každé skutkové podstaty je zachován trest odnětí svobody jako jeden z trestů, a to z důvodu jednoznačného kritéria pro určení typové závažnosti trestného činu, filozofie nového chápání trestu vychází ze zásady, že pokud je to možné, má být u méně závažných trestných činů trest odnětí svobody nahrazen jinými, alternativními druhy trestů, např. obecně prospěšnými pracemi, peněžitým trestem, zákazem činnosti a nově také i trestem domácího vězení. Výrazně se naproti tomu zvyšuje postih nejzávažnějších trestných činů v kategorii zvlášť závažných zločinů, a to včetně možnosti ukládání výjimečného trestu. U ochranných opatření se i nadále počítá s využitím dosavadních typů ochranných opatření, ochranného léčení, zabrání věci, byť ve výrazně modifikované podobě. Nově se zavádí zabezpečovací detence jako ochranné opatření určené pro osoby, u nichž není předpoklad, že by uložením ochranného léčení bylo možné dosáhnout účinné ochrany společnosti.
Zásadní změny jsou navrženy i ve zvláštní části trestního zákoníku, kde byla opuštěna dosavadní systematika trestního zákona, která kladla na první místo trestné činy proti státu a státnímu zřízení. Nová systematika, rovněž pojímání jednotlivých trestných činů z hlediska jejich typové závažnosti, vychází z předpokladu, že základem každé společnosti jsou jednotlivci, kteří ji tvoří, a že bez svobody jednotlivce není svobody společnosti.
Dámy a pánové, co se týče dalšího legislativního procesu, chtěl bych na závěr sdělit, že vzhledem k tomu, že se jedná o velmi zásadní materii, a také vzhledem k tomu, že v této věci se předává štafeta z jednoho ministra na druhého a tento návrh poslala do Poslanecké sněmovny ještě předchozí vláda, tak jsem připraven v případě, že Poslanecká sněmovna umožní další projednávání tohoto návrhu zákona, a já věřím, že ano, tak velmi pečlivě diskutovat ve výborech a v odborné veřejnosti a také pochopitelně na plénu Poslanecké sněmovny o konečné podobě tohoto trestního zákona. Jsem přesvědčen, že po dlouhých debatách, které provázely vznik, přípravu tohoto nového trestního zákona, by bylo velmi žádoucí, aby Poslanecká sněmovna umožnila projednávání tohoto návrhu zákona i meritorně, to znamená ve druhém čtení, a já musím za předkladatele, kterým je vláda České republiky, slíbit, že budeme velmi flexibilní v tom, jak se postavit k výstupu projednání výboru, k výstupu debat v odborné veřejnosti a podobně.
Byl bych velmi rád, kdyby tento návrh zákona prošel prvním čtením, a musím říci, že sám mám některé náměty na korekce, které by bylo dobré projednat v rámci druhého čtení. Je to např. diskutované snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let a jistě jsou i další aktuální náměty, které bude dobré zahrnout do rozpravy ve druhém čtení.
Dámy a pánové, děkuji vám za vyslechnutí úvodního slova a velmi pozorně budu sledovat rozpravu, která vzápětí bude následovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych podal svoji zpravodajskou zprávu.
Obecně chci říci, že po patnácti letech nastala historická chvíle, kdy tato Poslanecká sněmovna projednává nový návrh trestního zákona, novou kodifikaci, která, pokud projde, tak nebude platit jedno, dvě, tři volební období, měla by platit mnohem delší dobu, ne několik let, ale několik desítek let.
Hlavním důvodem, proč polistopadové vlády a též vláda sociální demokracie pracovaly a připravily novou kodifikaci, je to, že dle jejich tvrzení, a já s tím částečně souhlasím, původní a dnes platný a účinný trestní zákoník dostatečně nereflektoval hodnoty demokratického právního státu. S tímto souhlasím. Nicméně je otázkou, nakolik je nutné trestní právo upravovat tak, že pouze nevylepšíme, neupravíme platný trestní zákon, ale připravíme přímo novou kodifikaci. Myslím si, že i o tomto tématu budeme diskutovat na plénu a budeme též diskutovat případně ve výborech, pokud tento tisk projde do dalšího čtení.
Osobně nemám problém s tím, uvažovat přímo o novém kodexu, ne pouze o dalších systematičtějších úpravách platného trestního zákona. Co však v tuto chvíli chci říci, je to, že předložený návrh, pokud bychom ho měli hodnotit obecně, zase není až tak výraznou revoluční změnou, zase svými konkrétními instituty a informacemi o sobě samém nevydává svědectví o tom, že by současné platné trestní právo, současný platný trestní zákon byl tak nekvalitní a že by bylo nutno provést výraznou revoluční změnu. Chci konstatovat, že navržený zákon v zásadě vychází z platného a účinného trestního práva a pouze jej upravuje, doplňuje a podle mého názoru ne až tak výrazně pozměňuje.
Mám-li mluvit o konkrétním návrhu, tak musím říci, že tento text zachovává systematiku platného trestního zákona. Zachovává systematiku, kdy je platné trestní právo děleno do obecné a zvláštní části, přičemž v obecné části jsou vymezeny základní instituty trestního práva s důrazem na vymezení trestní odpovědnosti.
***