(9.40 hodin)
(pokračuje Skopal)
Myslím si, a samozřejmě i zemědělský výbor má zájem znovu projednat tento návrh zákona s tím, že požádám o přidělení i zemědělskému výboru, tak aby v průběhu současné schůze bylo možno se sejít a projednat sporné body, které jsme projednávali již s panem ministrem, a nedohodli jsme se na nich. V současné době vidím určitou cestu řešení. Samozřejmě víme, že je třeba tu základní část schválit do vstupu do Evropské unie.
Proto vás žádám, kolegové, abyste k tomu přistoupili vstřícně, abyste přijali návrh, který zde dal pan ministr Ambrozek. Pana ministra žádám, aby byl dán dostatečný prostor k projednání ve výborech. Asi to neprojednáme tento týden, ale příští týden budeme schopni tento návrh ve výborech projednat. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo další se hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím. Končím tedy obecnou rozpravu.
Nyní dám možnost vystoupit s návrhy panu ministrovi a také panu zpravodaji.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, děkuji za poměrně vstřícný tón v rozpravě a také za to, že nepadl návrh na zamítnutí. Chtěl bych však přece jen ještě některé věci zdůraznit.
Při projednávání zákona ve výborech jsme opakovaně jednali jak se státními subjekty, tak se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů. Učinili jsme s nimi určitou dohodu, která se promítla do komplexního pozměňovacího návrhu, který v listopadu o jeden hlas neprošel.
Soukromí a obecní vlastníci mají nyní pocit, že ty dohody nejsou zcela uplatněny ve stávající podobě zákona. Hlavní důvody jsou dva. Jeden je v tom, že zákon nebude ve Sbírce zákonů dříve než 1. května. To znamená, že ten proces, který byl dohodnut, proces předjednávání vyhlášení těch území s vlastníky, už nemůže být v zákoně. Ale jak jsem řekl v úvodním slově, ten proces probíhá. Do současného dne proběhlo více než 500 setkání na toto téma, kterých se zúčastnila více než polovina pozvaných, více než 6 000 lidí. Ten proces probíhá úspěšně, s tím, že návrhy vyhlášek k vymezení ptačích oblastí budou hotové během jednoho či dvou týdnů a poté budou znovu projednány. Potom samozřejmě ještě projdou standardním meziresortním připomínkovým řízením.
Dalším důvodem je změna statutu ptačích oblastí. Jak zde bylo zmíněno, u nás je to 9 % území - jen pro ilustraci, na Slovensku se jedná o 25 % a v řadě zemí EU to kolísá mezi 10 až 20 %. Právě na žádost vlastníků jsme přeřadili tuto kategorii ze zvláště chráněných území do obecné ochrany. Nebude proto vyhlašováno jako zvláště chráněné území a nebude mít ani zpracováván závazný plán péče. To znamená, že omezení vlastníků bude podstatně menší. Protože to nebude standardní chráněné území, není tam možná ani ta smluvní ochrana, která bude možná u stanovišť, u druhého typu naturových území.
K připomínce, která zde zazněla od kolegy Ouzkého. S krušnohorskými městy a obcemi jsme jednali, proběhne ještě opakované jednání. Tam bylo určité nedorozumění v tom, že se obce obávaly, že se Natura bude vztahovat i na zastavěné a zastavitelné území a že by tak mohla omezit rozvoj obcí. Tak tomu není.
Ještě jednu důležitou poznámku. V některých regionech panovala obava, že vyhlášením těchto území bude zamezen další rozvoj nebo bude zamezeno řadě plánovaných investic. Chtěl bych říci, že hlavním účelem i té evropské legislativy, a naší samozřejmě také, je dochování stávajícího stavu. Stejně jako náš zákon, tak i evropská směrnice umožňují vydat výjimku z naturových území, pokud nedojde k výraznému zhoršení stávajícího stavu. Už dnes byla tato výjimka vydána pro budoucí ptačí oblasti pro průchod dálnice D47 přes řeku Olzu a tato výjimka je připravována pro vydání průchodu dálnice D8 Krušnohořím, které je také navrhováno jako ptačí oblast. Takže bych chtěl zdůraznit, že vymezení těchto oblastí neznamená automaticky zákaz jakékoli činnosti, jak by se mnozí mohli obávat. Jde o udržení stávajícího stavu, případně o jeho zlepšení.
Děkuji za tu diskusi. Jsem připraven s kolegy jak ve výboru pro životní prostředí, tak v zemědělském výboru doladit případné drobné nesrovnalosti. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní má slovo pan zpravodaj. Prosím.
Poslanec František Pelc: Děkuji za slovo. Budu stručně reagovat na dva příspěvky v rámci obecně pozitivně laděných příspěvků od kolegů.
K prvnímu problému, který se týká malé zainteresovanosti obcí, vlastníků, bych chtěl říci, že je tomu tak nejen v Krušných horách, ale např. v Jizerských horách je podobná situace, kde obce mají potíže s poměrně zdevastovanou přírodou. Probíhají tam řízení a jednání a jsou celkem pozitivně přijímána jak obcemi, tak jednotlivými vlastníky. Natura 2000 není skutečně o zakonzervování stavu, ale o zlepšené péči, o určitých účelových tocích finančních prostředků, které tuto péči umožní vylepšit, a to nikoli pouze ze státní ingerence, ale ve spolupráci s vlastníky a obcemi.
K otázce centralizace úřadu bych chtěl zdůraznit dvě skutečnosti. O žádnou centralizaci v pravém slova smyslu se nejedná. Je to zkvalitnění speciální instituce, která zde již existuje a kterou mimochodem v roce 1995 založil bývalý ministr ODS František Benda. Této instituci se v souvislosti se vstupem do EU přidávají určité kompetence. Aby je mohla vykonávat, jsou vyjmenovány určité parametry v tomto zákoně.
Věřím, že určitá dílčí nedorozumění nebo určité korekce tohoto návrhu zákona budou možné právě v druhém čtení. Proto všem děkuji za to, že jsou připraveni se této diskuse zúčastnit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Neopouštějte nás, prosím, zkuste zrekapitulovat návrhy. Mám pocit, že pan ministr - a teď nevím, jestli procedurálně - navrhoval zkrácení lhůt, či nikoli. Prosím tedy o upřesnění návrhu.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Po konzultaci s předsedy obou výborů, které zákon chtějí projednávat, navrhuji zkrácení o 50 dnů, tzn. lhůtu projednávání stanovit na 10 dnů, aby mohlo v třetím týdnu jednání sněmovny proběhnout druhé a třetí čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře. Vy jste předkladatel i navrhovatel zákona, takže rozumím, že sám se sebou souhlasíte.
Nyní se ptám, kdo navrhuje jiné přikázání, než učinil organizační výbor, to je výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a zemědělskému výboru? Žádný další návrh nevidím. Budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání.
Nejprve rozhodneme o přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Zahájil jsem hlasování číslo 48. Kdo souhlasí? Kdo je proti?
Z přítomných 176 pro 102, proti 8. Návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme o přikázání zemědělskému výboru. Zahájil jsem hlasování číslo 49. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 181 pro návrh 122, proti 9. Návrh byl přijat.
***