(Jednání pokračovalo v 10.30 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Na úvod sděluji, že pan ministr zahraničních věcí se dnešního jednacího dne zúčastní, neboť nenavštíví Mongolsko, nenavštíví Kyrgyzstán, ale navštíví jenom Tádžikistán. K tomu mu stačí odletět až zítra.
Zahájil jsem obecnou rozpravu k bodu číslo 149. Pro vaši informaci sděluji, že mám celkem pět přihlášek, z toho přihlášky do rozpravy obecné, jednu přihlášku do rozpravy podrobné.
Prosím, abyste zaujali svá místa. Poprosím pana ministra obrany, aby zaujal svoji pozici u stolku zpravodajů.
Do obecné rozpravy mám přihlášeny tyto kolegy: pana poslance Koudelku, Šeicha, Jičínského, Černého a pana poslance Nečase. Do podrobné rozpravy poté pana poslance Václava Exnera.
Poprosím kolegy, aby zaujali svá místa, abych mohl prvně přihlášenému udělit slovo. Chci poprosit hlouček zahraničně bezpečnostních expertů, zda by své strategické plány mohli spřádat mimo jednací sál. Vážení kolegové, mým záměrem bylo v 10.30 hodin zahájit znovu projednávání tohoto bodu. Prosím, abyste mi to umožnili. (Velký hluk v sále.)
Nyní už jmenovitě. Poprosím kolegu Roučka, Holáně, Ibla, Nečase, zda by mohli zaujmout svá místa. Děkuji vám.
Slovo má první přihlášený do rozpravy, pan kolega Koudelka, připraví se pan poslanec Šeich.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, možná bude lepší, když v hluku má slova zaniknou.
Vážená sněmovno, považuji útok bez souhlasu Rady bezpečnosti Spojených národů za protiprávní. Považuji za správné, jak se k útoku na Irák vyjádřil sjezd sociální demokracie. Je-li protiprávní útok, je protiprávní i následná okupace. Okupant však v takovém případě nese odpovědnost za okupovaná území. OSN nelegalizovala okupaci, jen ji vzala na vědomí, včetně odpovědnosti okupanta.
Není v zájmu malých států, a tedy i nás, podporovat politiku, že kdokoliv může zaútočit na jiného, protože to umožňuje velkým státům zaútočit na slabší. Spojené státy by nikdy nezaútočily na velký stát, protože by se bály odvety. Malý stát nemá nikdy materiální schopnost útočit. Je výhodný pro malý stát systém mezinárodního práva, který zde platil po druhé světové válce, který vyžaduje k legálnímu útoku souhlas Rady bezpečnosti podložený jednomyslností velmocí, ale i souhlas zástupců ostatních států, včetně států malých.
Nejsou mi jasné válečné cíle Spojených států v této oblasti. Prvním deklarovaným válečným cílem bylo, že Irák ohrožuje zbraněmi hromadného ničení okolní svět a že se mu v tom musí zabránit. Jak inspektoři před útokem, tak okupační mocnosti po útoku samém potvrdili, že Irák nedisponoval zbraněmi hromadného ničení, a tento válečný cíl tedy nebyl pravdivý. Dalším proklamovaným válečným cílem bylo svržení režimu Saddáma Husajna. Tento režim již půl roku neexistuje. Tedy i tento válečný cíl není aktuální. Dalším uváděným válečným cílem bylo zadržení Saddáma Husajna. To se stalo, ale nejsou mi známy informace o tom, že by v důsledku tohoto činu měla v reálném čase okupace skončit.
Domnívám se, že pravým válečným cílem je nastolení v Iráku nikoliv jakéhokoliv iráckého režimu, ale iráckého režimu, který bude mít proamerický charakter. Nejsem přesvědčen o tom, že je správné podílet se na okupaci za slib budoucích ekonomických výhod v dané oblasti, v podstatě za slib podílu na kořisti. To odhlížím od toho, že v současném Iráku je vše možné, jen ne dobré podnikatelské prostředí.
Z tohoto důvodu si myslím, že účast České republiky na okupaci, která je protiprávní, není v zájmu tohoto státu. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní je písemně přihlášen pan kolega Šeich, poté registruji přihlášku do rozpravy pana ministra obrany. Slovo má pan poslanec Šeich.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi promluvit k tisku 493, který se týká působení sil Armády České republiky v zahraničí v roce 2004. Chtěl bych zejména, protože ten tisk není pouze o Iráku, promluvit k části druhé, která se týká působení českého kontingentu v Irácké republice, protože ta část, která se týká vyslání našich sil na Balkán, se týká pokračujícího mandátu českých ozbrojených sil, v některých případech jde o zpřesněný či zefektivněný mandát z hlediska změny situace na místě.
Musím se ještě vrátit k vystoupení kolegy přede mnou. Myslím, že je naprosto skandální rozpor v koalici, který je prezentovaný zejména velmi výrazným rozkolem sociální demokracie v pozici k Irácké republice. Myslím, že je třeba si ujasnit, zda sociální demokracie je většinovou vládní stranou, nebo jestli je stranou jinou, nějakou, která má dvě tváře. Jednu tvář demonstrovanou na sjezdu sociální demokracie, druhou prezentovanou postojem vlády a také postojem české vlády v zahraničí. O patnáct minut větší přítel George Bushe premiér Vladimír Špidla myslím málo hovoří o tom, že tuto svou pozici nemá dostatečně podepřenou ve svých vlastních řadách, nemá dostatečně podepřenou ve své vládní koalici.
***