(18.20 hodin)
(pokračuje Recman)

Jak vyplynulo z přednesené zprávy, současná právní úprava přináší v praxi řadu podstatných problémů, které je možno odstranit jenom legislativním opatřením, to znamená novelou příslušného zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podrobné zdůvodnění přednesla zpravodajka, paní poslankyně Boháčková.

Vláda k návrhu zákona zaujala stanovisko. Obdrželi jste ho jako sněmovní tisk 348/1. Musím říci, že stanovisko je dosti šalamounské. To znamená, že není ani zamítavé, ale na druhé straně není stanovisko vlády ani doporučující. Vláda ve stanovisku uvádí, a teď bych citoval jednu větu: že sdílí s předkladateli snahu uvést do souladu právní normy týkající se fondu odměn a fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvkových organizací územních samosprávných celků s úpravou těchto věcí i u státních příspěvkových organizací, ale považuje předložený návrh za dílčí a v mnoha směrech nepřesný. Tolik citace ze stanoviska vlády. Podrobněji je to samozřejmě uvedeno ve stanovisku vlády ve sněmovním tisku, na který jsem se odvolával.

V závěru stanoviska vláda uvádí podstatnou skutečnost, a to, že připraví vlastní návrh zákona, kterým budou odstraněny neodůvodněné rozdíly u fondu odměn a FKSP u zmíněných příspěvkových organizací. Mohu potvrdit, že pracovní verzi vládní novely zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, právě z toho pohledu, jak na to reaguje vláda a jak na to reaguje návrh předložený skupinou poslanců, již zpracovalo Ministerstvo financí.

Vážené kolegyně a kolegové, pokud bych shrnul svou zpravodajskou zprávu a dal určité doporučení, byly by to tyto dva závěry.

Za prvé. Chci říci, že panuje shoda předkladatelů zákona, vlády i zpravodaje v tom, že je potřebné řešit neodůvodněné rozdíly v právní úpravě tvorby a použití fondu odměn a FKSP u obou typů příspěvkových organizací a že je to potřeba řešit zákonnou normou, to znamená novelou zákona č. 250/2000 Sb.

Za druhé. Zpravodaj doporučuje propustit poslanecký návrh do druhého čtení. Ve druhém čtení jsou, řekl bych, dvě možnosti. První možnost vnímám tak, že je možno přerušit projednávání tohoto tisku ve druhém čtení a počkat do předložení návrhu vlády, pak projednávat společně oba návrhy na schůzi Poslanecké sněmovny s tím, že se rozhodne, která verze bude vzata za základ, to znamená, jestli iniciativa poslanců, nebo návrh vlády. Druhou možností, která je, že bychom nemuseli čekat na novelu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, až ji projedná oficiálně vláda a doručí do Poslanecké sněmovny, ale mohli bychom uplatnit formou pozměňovacích návrhů ve výborech, popřípadě přímo ve druhém čtení ve sněmovně pasáže z pracovní verze novely tohoto zákona, které zpracovalo Ministerstvo financí. Nicméně v tomto směru již trochu předjímám chování výborů a sněmovny ve druhém čtení tohoto zákona.

Pane místopředsedo, končím svou zpravodajskou zprávu tím, že znovu zopakuji, že doporučuji propustit poslanecký návrh do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášky do obecné rozpravy nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Všechny vás odhlásím. Poprosím o novou registraci.

 

Budeme hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání rozpočtovému výboru, tak jak to navrhl organizační výbor.

Rozhodneme o tom v hlasování pořadové číslo 317, které jsem zahájil. Táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování v tuto chvíli skončilo. Hlasovalo 114 poslanců, pro bylo 112, jeden proti. Návrh byl přijat.

 

Končím první čtení této předlohy. Děkuji paní navrhovatelce i panu zpravodaji.

 

Započneme s projednáváním bodu

 

36.
Návrh poslanců Waltra Bartoše, Petra Plevy, Hynka Fajmona a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 564/1999 Sb., o státní správě
a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 306/1990 Sb.,
o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením,
ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 362/ - prvé čtení

 

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 362/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce skupiny navrhovatelů, pan poslanec Walter Bartoš.

 

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovoluji si před vás předstoupit jménem předkladatelů s návrhem na stručnou změnu tří zákonů, které jsme se již rozhodli předložit vzhledem k závažnosti problémů, kterých se týkají. Vím, že někteří namítnou, že s touto úpravou zde nevystupuji poprvé, ale dovoluji si upozornit, že se doopravdy jedná o stručnou, ale naléhavou právní úpravu tří následujících zákonů, a proto ji znovu s kolegy z Občanské demokratické strany předkládáme. Jedná se o novelu za prvé zákona o státní správě a samosprávě ve školství, za druhé zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, za třetí zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

V první části předloženého návrhu je zapracována dílčí úprava zákona č. 564. Navrženou změnou tohoto zákona chceme docílit pouze toho, aby městská část ve statutárním městě měla právo jmenovat a odvolávat ředitele školy, školského nebo předškolského zařízení v těch případech, kdy tato městská část příslušnou školu, školské nebo předškolské zařízení zřídila. Odstraňuje se tím aplikační problém, jehož podstata spočívá v tom, že některá statutární města odmítala přiznat své městské části právo jmenovat a odvolávat ředitele školských rozpočtových organizací s tím, že podle zákona připadá toto právo obci, v případě města městu jako celku.

Vláda tomuto návrhu ve svém nesouhlasném stanovisku oponuje a oponuje tím, že delegace pravomocí jmenovat a odvolávat ředitele škol a školských zařízení zřízených městskou částí statutárního města patří mezi kompetence zastupitelstva statutárního města.

Předkladatelům je samozřejmě stávající právní úprava známá. A právě proto tento návrh podáváme. Důvodem je právě skutečnost, že zastupitelstva statutárních měst toto nečiní a výsledný stav je pak přinejmenším nelogický a celkově velmi škodí vztahům mezi zastupitelstvem statutárního města a zastupitelstvy jeho městských částí.

To je, dámy a pánové, k první části.

Druhá část návrhu se týká zákona č. 306, což je zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, abych byl přesný, zákona č. 306/1999. Nová úprava je formulována tak, aby bylo i nadále vůbec reálné dotaci využít vždy i ve čtvrtém čtvrtletí, což je podle současné úpravy problematické.

Vláda namítá ve svém stanovisku, že dotace by byly stanoveny na podkladě odhadů ředitelů škol a školských zařízení, a nikoliv podle počtu žáků, kteří skutečně v daném školním roce do školy nastoupili.

Domnívám se, že tato výtka opět není oprávněná a tato námitka nejspíše vyplývá z obavy, že v případě stanovení povinnosti poskytnout dotaci již nejpozději poslední den prvního měsíce čtvrtého čtvrtletí, tedy 31. října, nebude k témuž datu k dispozici ještě statistika skutečného počtu žáků a skutečných výkonů ve školství a že počty žáků budou mít charakter odhadu. Toto je ovšem problém statistiky, a ne věcného řešení této problematiky, neboť lhůty pro její práci by neměly přivádět vniveč dotace za poslední kvartál příslušného roku, zvláště když údaje pro tuto statistiku jsou známé již na začátku září.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP