(9.30 hodin)
(pokračuje Chytka)
Dosavadní bod první až osmý se označuje jako body druhý až devátý. Za nově označený bod devátý se doplňuje bod desátý, který zní:
"Za desáté: V § 242 odst. 1 se slovo patnáct nahrazuje slovem čtrnáct."
Za 4. - část čtvrtá zní: "Část čtvrtá, změna zákona o přestupcích, § 102, zákon č. 219/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, se mění takto:
Za prvé: V § pátém odst. 1 se slovo patnáctý nahrazuje slovem čtrnáctý.
Za druhé: V § 19 odst. 1 se slovo patnáctý nahrazuje slovem čtrnáctý.
Za třetí: Vkládá se nový § 26, který zní: § 26, přestupky na úseku soudnictví mládeže.
První odst.: Přestupku se dopustí ten, kdo v rozporu se zákonem uveřejní informaci o provinění spáchaném mladistvým nebo informaci z řízení ve věci mladistvého nebo informaci z řízení ve věci dítěte mladšího čtrnácti let a uvede přitom jeho jméno, příjmení nebo jiné okolnosti, z nichž lze usuzovat na jeho osobu, nebo kdo v té souvislosti uveřejní podobiznu mladistvého nebo dítěte mladšího čtrnácti let.
Odst. 2: Za přestupek podle odst. 1 lze uložit pokutu do 50 000 korun českých.
Za čtvrté: V § 66 odst. 1 b) se slovo patnáctý nahrazuje slovem čtrnáctý.
Za páté: V § 76 odst. 1 e) se slovo patnáctý nahrazuje slovem čtrnáctý."
Za 5. - část pátá zní: "Část pátá, změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody, § 103.
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. se mění takto:
Za prvé: V § 1 se doplňuje odst. 3, který zní:
Odst. 3: Výkonem trestu se podle tohoto zákona rozumí též výkon trestního opatření odnětí svobody uloženého mladistvému, jeho výkonem se sleduje dosažení účelu stanoveného zákonem o soudnictví ve věcech mládeže.
Za druhé: V § 1 se doplňuje odst. 4, který zní:
Odst. 4: Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která v době spáchání trestného činu (provinění) dovršila čtrnáctý a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
Vážené dámy a pánové, jde samozřejmě, jak jste už z dikce tohoto pozměňovacího návrhu zjistili, o snížení věku trestní odpovědnosti z patnácti na čtrnáct let. Když jsem tento návrh zákona předkládal samostatně, bylo mi vytýkáno, že do tohoto procesu nejsou zapojeni psychiatři, psychologové, mediační, aprobační služba, sociologové, sociální a výchovní poradci. Podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže jsou všechny tyto zainteresované osoby do tohoto procesu zapojeny a já se domnívám, že nic nebrání tomu, abychom tento pozměňovací návrh schválili.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Chytkovi. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nevidím žádnou takovou přihlášku, proto podrobnou rozpravu končím.
Zeptám se na případná závěrečná slova. Ani pan místopředseda, ani pan zpravodaj nemají v tuto chvíli zájem vystoupit, proto končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.
Přistoupíme k dalšímu bodu, ale ještě předtím, než budeme moci tak učinit, se hlásí o slovo předseda volební komise, kterému uděluji slovo. Prosím.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, včera jsme měli zasedání volební komise. Volební komise doporučuje Poslanecké sněmovně, aby všechny volební body s ohledem na to, že poslední termín, tj. čekací lhůta 10 dnů, končí 27. května, aby se celý blok voleb uskutečnil 27. 5. v úterý od 18. hodin s tím, že případná druhá volba by mohla proběhnout ve středu dopoledne. Prosil bych o potvrzení Poslaneckou sněmovnou.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, přesně jsem o tomto procedurálním návrhu chtěla nechat hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 79 a ptám se, kdo souhlasí s tímto procedurálním návrhem na pevné zařazení bloku voleb na úterý 27. 5., a to od 18. hodin. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 79 z přítomných 178 pro se vyslovilo 103, proti 3. Návrh byl přijat.
Zařadili jsme tedy na pevný bod tyto volby. Nyní se ještě o slovo hlásí pan poslanec Mlčák.
Poslanec Ladislav Mlčák: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, vládo, chtěl jsem již ráno při zahájení dát pozměňovací návrh ke sněmovním tiskům 313 a 314, a to ve věci, aby se rozprava vedla k oběma tiskům společně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To znamená k bodům 32 a 33. Jedná se o body, které budeme projednávat až posléze, nyní jsme u bodu 31, čili tento procedurální návrh prosím, abyste vznesl předtím, kdy zahájím projednávání těchto bodů.
Nyní se vrátím k bodu číslo
31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 284/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský, kterého prosím, aby se dnes podruhé ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a poslanci, předložený návrh novely zákona o Ústavním soudu je významným návrhem, kterému si myslím, že by měl Parlament České republiky věnovat náležitou pozornost. Za druhé bych chtěl zdůraznit, že si myslím, že je to svým způsobem opožděný návrh, který reaguje až na situaci, do které se dostala Česká republika před Evropským soudem pro lidská práva na základě stížností podaných proti ní subjekty z České republiky.
Co tento návrh představuje? Chceme změnit zákon o Ústavním soudu ve dvou bodech. První se týká přístupu k Ústavnímu soudu, druhý se týká možnosti nápravy těch rozhodnutí Ústavního soudu, které Evropský soud pro lidská práva shledal jako odporující Evropské úmluvě o lidských právech. V prvním případě jde o to, že Česká republika již měla ze strany Evropského soudu pro lidská práva komunikováno sedm žalob proti České republice, ve dvou případech byla Česká republika už odsouzena a nevíme, kolik desítek dalších je zde podáno a nejsou ještě komunikovány v České republice.
Odsouzeni jsme byli v případě Bělská a ostatní proti České republice a Zvolský a Zvolská proti České republice a všechny tyto případy jsou úplně stejné. Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru, že Česká republika, mám-li být konkrétní, tak Ústavní soud České republiky, takzvaně odepírá svým občanům spravedlnost. Je to sice z důvodů povýtce formálních a interpretačních, ale není to zanedbatelná skutečnost.
Pokusím se vám to vysvětlit. Podle našeho právního řádu se lze na Ústavní soud obrátit s individuální stížností proti rozhodnutí nebo zásahu do práv a svobod občana nebo jiného subjektu pouze v případě, že tento subjekt, který se dovolává toho, že do jeho práv bylo zasaženo, vyčerpá všechny opravné právní prostředky nápravy, které mu právní řád poskytuje.
***