Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

 

Vláda na jednání své schůze dne 7. listopadu 2001 projednala a posoudila návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb. (sněmovní tisk č. 1109) a vyslovila k tomuto návrhu dále uvedené připomínky.

Předložený návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava České republiky neřeší upravovanou problematiku v dostatečné šíři a v návaznosti na další souvislosti.

1. Pokud jde o úpravu přímé volby prezidenta republiky obsaženou v bodech 2 až 5 předloženého návrhu ústavního zákona, nelze změnu systému volby prezidenta republiky realizovat pouze změnou ustanovení týkajících se vlastní volby prezidenta republiky, ale tato úprava by si vyžádala další návazné změny hlavy třetí Ústavy České republiky, které by na uvedenou změnu reagovaly a nové postavení funkce prezidenta republiky by komplexním způsobem vymezily.

Vážný problém lze spatřovat i v legislativních nedostatcích předloženého návrhu. Podle navrhovaného znění mají mít právo navrhnout kandidáta na prezidenta republiky politické strany, politická hnutí nebo občané starší 18 let. Vyloučeni jsou tedy členové Parlamentu České republiky. Ani subjekty, jimž se toto právo přiznává, nemohou takový návrh předložit, pokud není provázen peticí 20 000 občanů starších 18 let. Nelze však vyloučit, že petice nebude předložena nebo nebude bezchybná a žádný subjekt nebude oprávněn z toho důvodu prezidenta republiky navrhnout.

Proces volby prezidenta republiky musí být naprosto jednoznačně upraven v Ústavě České republiky a ústavní orgány musí mít odpovědnost, že volba hlavy státu se uskuteční ve stanovené době. Takový předpoklad návrh nesplňuje. Volební proces není v navrhované úpravě úplně jasný. Tak například v navrhovaném znění čl. 56 není zcela zřejmý a jednoznačný počátek běhu sedmidenní lhůty. Dále je možno uvést, že v situaci, kdy do druhého kola postoupí, dojde-li k rovnosti počtu hlasů, více než dva kandidáti, je navrhovaný čl. 58 odst. 5 ve vztahu k ustanovení druhé věty odstavce 4 téhož článku nepřesný. V takovém případě by totiž, při použití doslovného výkladu slov "Zvolen je ten kandidát, který získá ve druhém kole více odevzdaných platných hlasů" nebylo zcela jasné, který kandidát má být zvolen, neboť například postoupí-li do druhého kola při rovnosti hlasů tři kandidáti, dva z nich získají vždy více odevzdaných hlasů než třetí.

Souhlasit nelze ani s návrhem, aby v případě, že kandidáti obdrží ve druhém kole rovný počet platných hlasů, rozhodl los (čl. 58 odst. 5). Rozhodování na obsazení funkce prezidenta republiky losem je nevhodné. V takovém případě by se mělo konat třetí kolo voleb, v němž by byl zvolen ten z kandidátů, který by získal většinu odevzdaných platných hlasů. Za předpokladu, že by nebyl prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konaly by se nové volby.

Oslabení postavení předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a posílení role předsedy Senátu Parlamentu České republiky a předsedy Ústavního soudu je v rozporu s koncepcí Ústavy České republiky. Kromě toho podle navrhované úpravy může dojít k situaci, kdy zvolený prezident republiky má složit slib do rukou předsedy Ústavního soudu, přičemž tato funkce za určitých okolností nemusí být obsazena. Může tak dojít k situaci, kdy prezident republiky se nemůže ujmout funkce pro nesložení slibu do rukou předsedy Ústavního soudu a nikdo jiný předsedu Ústavního soudu jmenovat nemůže. Obdobný stav by mohl nastat při vzdání se funkce prezidenta republiky.

2. Pokud jde o návrh na zrušení doživotní imunity ústavních činitelů, bylo by možno s návrhem souhlasit v případě, že by se jednalo o řešení komplexní, které by zahrnovalo i problematiku přestupků.