(18.10 hodin)
(pokračuje Gongol)
Právě tento návrh zákona by měl garantovat co největší, ale zejména nerizikové výnosy. Podívejme se tedy, jak tento návrh tyto výnosy garantuje. Překvapuje mě, nebo spíše utvrzuje v obezřetnosti, že ani správní rada, která v tomto zákoně je navržena, ani dozorčí rada, pokud bude podle tohoto zákona vytvořena, nemá osobní odpovědnost za správu majetku, který obhospodařuje. Zřízení kontrolního orgánu je povinné až při nadačním jmění či majetku nadačního fondu vyšším než 5 mil. Kč. Sama kontrolní činnost je směřována pouze směrem dovnitř. Jako velký nedostatek vidím to, že i když je výroční zpráva ukládána u rejstříkového soudu, tak není určen subjekt, který má právo provádět kontrolu. Na vnější kontrolu návrh zákona nepamatuje žádným způsobem.
Jsem přesvědčen, že již nesmějí být opakovány chyby, které se staly u družstevních záložen, chyby, které řešíme dodnes. A právě to je důvod mých obav, abych tento zákon podpořil. Při velkém množství nadací a nadačních fondů existuje ne neoprávněná obava, že právě nadace a nadační fondy se mohou stát opět předmětem takové spekulativní činnosti, která přivedla do krize celý systém družstevních záložen. V některých případech by ani nemuselo jít o záměr, ale o prostou nedostatečnou kvalifikaci managementu jednotlivých nadací a nadačních fondů. Koneckonců zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, motivuje k růstu majetkové jistoty, a právě proto osvobozuje příjmy z nadačního jmění od daně z příjmů.
Z těchto důvodů podávám návrh na dopracování tohoto zákona. V případě, že tento návrh nebude přijat, dávám návrh na zamítnutí.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Navrhujete tedy vrátit předlohu navrhovateli k dopracování, popřípadě navrhujete zamítnutí.
Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda se hodlá v závěrečném slově vyjádřit k jedinému návrhu.
Ministr bez portfeje ČR Karel Březina: Pane místopředsedo, budu velmi stručný. Já jsem přesvědčen o tom, že o určitých technikáliích navrženého řešení můžeme diskutovat v rámci jednání v příslušném garančním výboru, takže bych byl rád, kdyby Poslanecká sněmovna propustila tento zákon do dalšího legislativního procesu. Zároveň bych chtěl říci, že současná kontrola, i ta navrhovaná v této novele, podle mého názoru a podle mého jednoznačného přesvědčení nemůže vést k závěru, že bychom mohli srovnávat kampeličky a nadační sektor v České republice, zvláště když došlo k pročištění tohoto sektoru právě díky zákonu, který byl přijat v roce 1997 a jehož principy v žádném případě v této novele nechceme měnit.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Pan zpravodaj nehodlá vystoupit.
Budeme hlasovat o dvou procedurálních návrzích. Nejprve o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 314 z přítomných 120 poslanců 20 pro, 82 proti. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o zamítnutí tohoto návrhu.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 315 z přítomných 123 poslanců pro 14, proti 98 poslanců. Návrh nebyl přijat.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Přistupujeme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 316 z přítomných 123 poslanců 106 pro, dva proti. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Končím první čtení sněmovního tisku 1090. Končím projednávání bodu č. 30. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Přistoupíme k bodu
36.
Vládní návrh zákona o Finanční arbitráži
/sněmovní tisk 1097/ - prvé čtení
Chci se zeptat pracovníků Kanceláře Poslanecké sněmovny, zda je v budově přítomen guvernér České národní banky. Není tomu tak, takže nebudeme muset hlasovat o souhlasu s jeho přítomností.
Prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr financí Jiří Rusnok. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, předkládaný vládní návrh je návrhem, který směřuje k další harmonizaci právního řádu České republiky s právem Evropských společenství, tentokrát v oblasti finančních služeb.
Evropská unie a její jednotlivé členské státy kladou velký důraz na ochranu slabší strany v obchodních, finančních a obdobných vztazích. V oblasti platebního styku včetně plateb uskutečňovaných pomocí elektronických prostředků je pak velmi důležitá ochrana klientů za účelem zvýšení jejich důvěry v tyto systémy. Jsou to systémy, jejichž prostřednictvím se vlastně realizuje jedna ze základních svobod Evropských společenství, a to volný pohyb kapitálu mezi členskými státy.
Při hledání způsobu efektivní ochrany klientů se klade důraz na rychlost vypořádání sporů, přičemž zvolený způsob musí být současně pro klienta snadno přístupný. Klasická soudní ochrana není v mnoha případech dostatečně efektivní, neboť náklady sporů velmi často převyšují spornou částku a stejně tak složitost soudního sporu je pro klienta odrazující. Překážkou je i zdlouhavost řízení. Jestliže například směrnice o přeshraničních platbách stanoví povinnost banky dohledat ztracenou platbu do čtrnácti dní, je nepraktické, pokud o této povinnosti soud rozhodne v řádu mnoha měsíců, či dokonce let. Do té doby ve většině případů banka platbu dohledá, a pokud nevyplatí klientovi úrok z prodlení, není to obvykle pro klienta důvod vyhledávat a platit advokáta a podstoupit soudní řízení. Přitom důsledně vyžadovaná povinnost platit úroky z prodlení je pro banku popudem k tomu, aby se snažila o maximální zlepšení služeb platebního styku, který nabízí.
Řada států již přistoupila k vytvoření instituce jakéhosi ochránce práv nebo chcete-li ombudsmana pro mimosoudní vypořádání sporů v oblasti platebního styku a zejména elektronických obchodů. Důležitým prvkem v činnosti takových institucí je vzájemná spolupráce, bez které se řešení sporů při přeshraničních platbách neobejde.
Požadavek práva Evropské unie na nestrannost rozhodování je zajištěn tím, že arbitr a rovněž jeho zástupce je volen Poslaneckou sněmovnou na stanovené funkční období, a to z osob, které splňují požadavky na výkon této funkce stanovené zákonem.
***