(14.20 hodin)
(pokračuje Sehnalová)
Za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky uvedené v tisku 960/1, který jste všichni obdrželi, a konečně zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy k pozměňovacím návrhům z tisku 960/1.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Ambrozek.
Poslanec Libor Ambrozek: Pane předsedo, dámy a pánové, já si dovoluji navrhnout, aby se usnesení našeho výboru - sněmovní tisk 960/2, komplexní pozměňovací návrh - stalo základem pro další projednávání. Chtěl bych jenom říci, že usnesení výboru pro evropskou integraci jsme měli k dispozici a že až na jeden pozměňovací návrh jsou všechny návrhy výboru pro evropskou integraci obsaženy v tomto komplexním pozměňovacím návrhu, takže přijetím našeho tisku jako základu pro projednávání nedojde k žádným zbytečným komplikacím. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Dal bych rovnou hlasovat o tomto vašem návrhu. Vážení kolegové, já bych dal nejdříve hlasovat o tom, jestli souhlasíme s tím, abychom vzali za východisko… Je nás tady dost, myslíte? Já vás raději odhlásím. Přihlaste se svými kartami. Dám hlasovat.
Kdo je pro, aby východiskem byl komplexní pozměňovací návrh výboru?
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 123 z přítomných 126 poslanců 113 pro, 5 proti. Návrh byl přijat.
Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, nechci nějak moc zdržovat v obecné rozpravě. Chtěl bych jenom něco málo úvodem ke svým pozměňovacím návrhům, které přednesu v podrobné rozpravě. Týká se to registru, který doprovází samozřejmě tento návrh zákona. Rozšířením této funkce, který v platném aktuálním znění rozhodnutí Komise č. 2000/479/EC je zaveden jako evropský registr, by v důsledku věcné, nesprávné a nevhodné definice přenosu uvedené v § 1 a 2 překračoval původní legislativní záměr do transpozice evropského práva v této oblasti. Domnívám se, že mohou zajišťovat uvedené definice nejen bilanční složku hodnocení přenosu registrovaných látek do odpadů, ale také a především přenos takových látek, jako je vzduch a voda. Tato nevhodná zákonem zakládaná široká interpretace by mohla pak znamenat v přenosu na straně českého průmyslu nepřiměřeně vysoké věcné a administrativní náklady sledování a hodnocení. Odhad je asi kolem dvou miliard. Je fakt, že je to záležitost diskutabilní, nicméně je tady. Nemuselo by se dosáhnout žádného významného pozitivního efektu v kvalitě životního prostředí. Navíc by samozřejmě tyto prostředky chyběly při zavádění nejlepších dostupných technik, tj. institut BAT, který je také zmiňován a o kterém se ví, a jako základního pilíře zákonem nově zaváděného procesu IPPC.
Z těchto důvodů předložím potom tři velice drobné pozměňovací návrhy, které se týkají tohoto paragrafu, a navíc ještě se domnívám, že § 5, který tam je, je svým způsobem redundantní, protože ústřední orgány státní správy mají jednoznačně stanovené odpovědnosti a není třeba to řešit ještě zvláštním paragrafem uvnitř zákona. Ale k tomu se potom vyjádřím přesněji v podrobné rozpravě. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako další je pan poslanec Petr.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedo, vážená vládo, nebudu dlouze zdržovat ve svém vystoupení, ale chtěl bych se zmínit o některých otázkách, které zazněly na minulé sněmovně.
Bylo tady prezentováno, že pokud někdo si bude chtít postavit barák nebo garáž, že bude muset žádat z hlediska zákona o to, aby posouzení této stavby bylo posouzeno v rámci IPPC. Já se domnívám, že tato informace, která tu na minulé sněmovně zazněla, je nesprávná nebo tendenčně zkreslená. Zákon totiž požaduje, aby pouze stavby, které se týkají zpracování kovů, zpracování nerostů u chemického průmyslu a energetiky velkých průmyslových závodů a zpracování odpadu byly posuzovány podle tohoto zákona. Pokud některý stavebník bude chtít, aby byla jeho stavba posouzena podle IPPC, nic mu v tom nebrání. Zákon mu dává naprostou volnost.
Druhou záležitostí, o které je nezbytné se zmínit, je věc, jakým způsobem tento zákon o IPPC v podstatě souvisí se dvěma zákony, které jsou definovány, a to ze zákona o posuzování vlivu na životní prostředí a z hlediska zákona stavebního. Pokud se týká stavebního zákona, tak jsem už řekl ve své úvodní části vystoupení, jaký je rozdíl mezi těmito zákony, a pokud se týká zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, tak v tomto případě všechny náležitosti, které vyplynou z projednávání tohoto zákona, musí být předloženy státnímu orgánu, který bude rozhodovat, ale státní orgán nemusí tyto záležitosti prezentovat ve svém konečném rozhodnutí, a pokud tak neučiní, musí říci, proč tak neučinil vůbec anebo jenom zčásti.
Je třeba také říci, a jak už tady hovořil předřečník, že jsou jisté slabiny tohoto zákona, které ale pochopitelně mohou být klidně a jsou vyřešeny pozměňovacími návrhy ve druhém čtení. Jednou ze slabin je otázka doby trvání posuzování IPPC od doby podání oznámení až do konečného verdiktu.
***