(10.40 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
Jak už jsem zdůraznil, členy Evropské úmluvy je více států než jen patnáct členských států Evropské unie, čili je pravděpodobné, že k tomu dojde relativně brzy.
Evropský patent je de facto svazkem národních patentů, protože majiteli poskytuje v každém smluvním státě, pro který byl udělen, stejná práva jako ta, která by pro něj vyplývala z národního patentu. Evropské patenty uděluje Evropská patentová organizace se sídlem v Mnichově, pobočky jsou ve Vídni, v Haagu a v Berlíně. Pro národní patent se ovšem nic nemění. To už zde zdůrazňoval předkladatel. Pokud tedy chce náš přihlašovatel přihlásit patent v zahraničí, potom to může učinit buď přihláškou, podat ji individuálně v daném státě, nebo podle úmluvy, tzn. v Mnichově nebo některé pobočce. Čeští patentoví zástupci se mohou stát zástupci podle úmluvy - mohou tak učinit v průběhu přechodného období jednoho roku od přístupu České republiky zapsáním do seznamu kvalifikovaných evropských zástupců vedeného Evropským patentovým úřadem, a to i bez složení jinak nezbytné tzv. evropské kvalifikační zkoušky. V případě advokátů se zápis do seznamu nevyžaduje. Majitel evropského patentu musí, pokud chce dle § 35 a) a § 35 g) zákona č. 116/2000 Sb. dosáhnout jeho platnosti v České republice, podat jeho český překlad.
Po přístupu zaplatí Česká republika Evropské patentové organizaci jednorázový počáteční příspěvek ve výši 1032 marek a další členský příspěvek se již neplatí, čili náklady pro Českou republiku jsou minimální. Poplatek za udržování platnosti evropských patentů na území České republiky stanoví zákon. Padesát procent připadne České republice, padesát procent Evropské patentové organizaci.
Je zajímavé, že tato mezinárodní úmluva má jako první z mezinárodních úmluv, které jsem dostal v této sněmovně do ruky, úřední jazyk němčinu, francouzštinu a angličtinu. Je to poprvé, kde konstatuji, že je to němčina, kromě bilaterálních smluv se Spolkovou republikou Německo. V těchto jazycích se zveřejňuje i Evropský patentový věstník, úřední list Evropského patentového úřadu a další písemnosti.
Protože se domnívám, že pro naše majitele patentových přihlášek je tento soubor tisků výhodný, lze se jednou přihláškou stát nositelem patentu ve všech účastnických zemích, doporučuji tento tisk vaší pozornosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Obecnou rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Pan zpravodaj Kohlíček má ještě další návrh.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Doporučuji, aby tento tisk byl projednán také na hospodářském výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, to jsou dva návrhy na přikázání, o kterých rozhodneme bez rozpravy. Já jsem vás odhlásil, prosím, abyste se přihlásili. Myslím, že nás je dostatek, aniž bychom museli přivolávat další kolegy a kolegyně.
Nejprve rozhodneme o přikázání k projednání zahraničnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování číslo 143. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 93 poslanců pro návrh 92, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Dále rozhodneme o návrhu na přikázání hospodářskému výboru.
Zahájil jsem hlasování číslo 144. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 97 pro návrh 58, proti 27. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme návrh přikázali zahraničnímu i hospodářskému výboru.
Pan kolega Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že jsem získal informaci, že bod č. 52 bude možné projednat během dnešního jednání, tak k tomuto bodu již nebudu v tuto chvíli předkládat procedurální návrh a předložím pouze návrh, který se týká bodů 36 a 37.
Chtěl bych na základě dohody poslaneckých klubů v této Poslanecké sněmovně navrhnout, aby body 36 a 37 byly zařazeny jako druhý a třetí bod ve středu 31. 10. Důvodem je nutná účast zástupce předkladatele na zahraničním jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego.
Zahájil jsem hlasování číslo 145. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 109 bylo pro 89, proti 2. Návrh byl přijat.
Dalším bodem je bod
173.
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2000
/sněmovní tisk 987/
Tento bod by měl uvést pan ministr Grégr a pan ministr Petr Lachnit. Prosím, pane ministře a místopředsedo vlády, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máme před sebou Zprávu o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2000, kterou projednal hospodářský výbor Poslanecké sněmovny na své 60. schůzi dne 26. září 2001 a přijal usnesení č. 344, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vzít tuto zprávu na vědomí.Parlamentu České republiky je každoročně tato zpráva předkládána podle zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Je v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny č. 1267 z 28. schůze dne 20. října 2000, tj. zpracovaná pouze za nezemědělský sektor.
Předložená zpráva charakterizuje vývoj malého a středního podnikání v roce 2000 na základě údajů Českého statistického úřadu. Obsahuje souhrnné informace o podporách ze státního rozpočtu a programu Phare poskytnutých malým a středním podnikům v loňském roce a uvádí přínosy těchto podpor. Z prostředků státního rozpočtu bylo na podporu tohoto podnikání v roce 2000 vynaloženo 3,7 miliardy korun. Proti roku 1999 je to zvýšení o jednu miliardu korun, tj. o 34 %. Ve zprávě jsou uvedeny údaje o poskytnutých podporách pro jednotlivé oblasti národního hospodářství, o jejich výši a struktuře příjemců podpor, včetně počtu pracovních míst, která budou vytvořena realizací podpořených projektů.
Státní podpory pro malé a střední podnikatele pozitivně ovlivňují rozvoj podnikání. Umožnily malým a středním podnikatelům v roce 2000 přístup k informacím, odborným službám a ke kapitálu na realizaci jejich podnikatelských záměrů. Částečně tím byl kompenzován nedostatek vlastního kapitálu, relativně obtížná dostupnost bankovních úvěrů a omezené možnosti ručení vlastním majetkem. Podpora malých a středních podniků znamená nejen ekonomický přínos realizovaných projektů, ale představuje i nově vytvářená pracovní místa, úspory energie a zvýšení stability tohoto sektoru, zvýšení jeho technické úrovně a jeho konkurenceschopnosti.
***