(10.30 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane předsedo. Je tam ještě jeden důležitý okamžik, že pro zařazení tohoto bodu na 9. 11. bude muset předseda sněmovny svolat mimořádné zasedání k projednání prvního čtení nového návrhu státního rozpočtu. Všechny bych požádal, aby si tato dvě data pevně zapamatovali - 9. 11. prvé čtení a nejdříve schválení státního rozpočtu 18. 12., to znamená týden před Štědrým večerem.
Děkuji panu předsedovi a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemné přihlášky. Táži se, kdo se do ní hlásí z místa. Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu končím.
Otevírám podrobnou rozpravu. Také není přihlášek. Znamená to tedy, že budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak byl předložen v usnesení rozpočtového výboru číslo 522. Stanovisko předkladatele a současně i zpravodaje je samozřejmě kladné. Pan ministr se k této proceduře vyjadřuje také kladně.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 91 z přítomných 198 poslanců pro 184, proti 3. Návrh byl přijat.
Děkuji všem zúčastněným. Končím projednávání zařazeného nového bodu a přistoupíme k řádně schválenému programu, kterým je bod číslo
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 887/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr financí Jiří Rusnok. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (Šum ve sněmovně.) Pane ministře, máte slovo. Ostatní bych prosil opět o klid v jednacím sále.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane předsedo. Umožním poslancům a poslankyním, aby se šli občerstvit, a chviličku počkám. Děkuji za slovo.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych vás seznámil s předloženým návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, celní zákon. Návrh novely celního zákona byl zpracován především z důvodu potřeby upravit a dopracovat některá ustanovení stávajícího zákona a docílit tak plné slučitelnosti s právní úpravou Evropských společenství. Dále je nutno upravit určitá ustanovení tak, aby přesně odpovídala platným ústavním principům, zvláště pak právním předpisům v podobě zákonů. Při zpracovávání předložených návrhů zákona byl kladen velký důraz na potřeby veřejnosti a praxe, čili "klientů" celní správy v kontextu věcné působnosti celních orgánů. V úvahu bylo rovněž vzato hledisko zkvalitnění ochrany celospolečenských ekonomických zájmů. Dalším důvodem byla potřeba odstranit některé nepřesnosti v dosud platném znění celního zákona a členit jej systematicky lépe než tomu bylo doposud.
Podkladem pro vypracování novely byl Celní kodex Evropských společenství, který byl vydán nařízením Rady Evropského hospodářského společenství č. 2913/1992 a to bylo následně dvakrát novelizováno. Předložená novela celního zákona pak byla zpracována právě s ohledem na tyto novely ustanovením, které jsem citoval.
V pravidelné zprávě Evropské komise z roku 1999, která hodnotí vývoj přibližování legislativy České republiky a Evropské unie, bylo velmi explicitně vyjádřeno, že Česká republika dosáhla vysokého stupně kompatibility svých celních předpisů s příslušnými články acquis communautaire, nicméně je třeba implementovat nové předpisy, což se v zásadě děje vypracováním této zásadní novely celního zákona.
Z pohledu budoucího členství České republiky v Evropské unii je dále nutné zapracovat do celního zákona celou řadu dalších ustanovení, zejména těch, která jsou obsažena v nařízení č. 2454, které jsem již citoval, a která jsou nyní v našem právním řádu obsažena pouze částečně. V předložené novele jsou rovněž dopracovány závěry tzv. Kjótské úmluvy o sladění celních režimů, jelikož tato implementace vyplývá pro Českou republiku z úmluvy samotné.
Novela celního zákona již byla v Poslanecké sněmovně projednávána v loňském roce, byla však ve druhém čtení zamítnuta. Pokud jde o tuto novou verzi, jejím hlavním smyslem je přizpůsobení hmotně právní úpravy právní úpravě Evropské unie, změny v organizačních a kompetenčních ustanoveních, a to tak, že dojde k přenesení některých působností z nižších stupňů celních orgánů na vyšší a naopak, pokud byly vyvolány s cílem zjednodušit postup celních orgánů při vývozu a dovozu a měly by tak zjednodušit proceduru a sloužit snadnějšímu průchodu zboží a služeb přes české celní hranice.
Novela celního zákona zohledňuje míru závažnosti porušení celních předpisů, tak aby méně závažná porušení celních předpisů, spočívající například v neúmyslném opomenutí, která však mají v konečném důsledku například i důsledek poškození samotného deklaranta, aby tato méně závažná porušení neměla za následek nepřiznání výhod pro rychlejší odbavení zboží. Čili zjednodušují se procedury a urychlují.
Jak jsem již uvedl, hlavním smyslem je maximální zjednodušení a v co nejširší míře možnost uplatnit zjednodušené postupy při dovozu a vývozu a mělo by se to projevit urychlením celního řízení, zhospodárněním celého procesu včetně významné časové úspory a snížením administrativy jak pro celní deklaranty, tak pro celní orgány.
Dovolím si upozornit na skutečnost, že předpokládaný termín nabytí účinnosti novely je 1. ledna příštího roku. Před několika dny nebo týdny jsem získal informaci od naší stálé mise v Bruselu, že při vypracování hodnotící zprávy o připravenosti České republiky za tento rok bude uvedeno, že ve srovnání s celními správami ostatních kandidátských zemí má celní správa České republiky velmi dobré legislativní postavení. Tento závěr je však podmíněn právě přijetím příslušných ustanovení celního zákona a nabytím jejich účinnosti k 1. 1. 2002.
Návrh novely zákona byl projednáván v parlamentních výborech hospodářském, rozpočtovém a ve výboru pro evropskou integraci. Pokud jde o pozměňovací návrhy obsažené v usnesení hospodářského výboru a rozpočtového výboru, s těmi se ztotožňuji. Chtěl bych pouze upozornit na bod 35 usnesení rozpočtového výboru, který se týká § 107 odst. 5 návrhu zákona. O co se jedná? Vzhledem k tomu, že při rozhodování o povolení různých zjednodušených postupů stanoví celní zákon jako jednu z podmínek, že se musí jednat o osobu, která závažným způsobem neporušuje celní a daňové předpisy, stanoví vládní návrh novely jednoznačně, aby bylo v co největší míře minimalizováno subjektivní posuzování celního orgánu toho, co se rozumí závažným porušením celních a daňových předpisů. Při projednávání ve výborech byl diskutován problém opakovaného porušení celních a daňových předpisů. Ve vládním návrhu se uvádí, že za opakované porušení je považováno jejich trojnásobné a vícenásobné porušení, což bylo považováno v určitém slova smyslu za nespravedlivé pro subjekty, které vyhotoví několik tisíc celních prohlášení. V tomto směru tuto nespravedlnost pozměňovací návrh odstraňuje. Vzhledem k přehlednosti pozměňovacího návrhu je v bodu 35 usnesení rozpočtového výboru uvedeno celé znění odst. 5 § 107.
***