(18.10 hodin)
(pokračuje E. Zeman)
Další rozšiřování a modernizace systému je pak jednodušší a efektivnější i pro další dodavatele škol a umožňuje využít synergických efektů při budování informačních systémů státní a veřejné správy.
Otázka celkového efektu souvisí i s dalším osudem služeb generálního dodavatele. Jedná se především o rozhodnutí vlády, která vzejde z dalších voleb. Ať už dojde k rozhodnutí udržovat určitý minimální standard umožňující základní vzdělání z prostředků státního rozpočtu, nebo ať už se celý problém hodí na krk zřizovatelům škol, nikdo nepředpokládá, že by se úroveň vybavenosti měla do budoucnosti snižovat. Z toho pohledu je rychlá změna, zajišťovaná generálním dodavatelem, pro školy to nejlepší. Udržovat, zlepšovat a rozšiřovat školní síť, jakkoliv bude ze začátku možná z pohledu někoho neúplná, připojení rozumnou rychlostí k internetu je pro žáky zajímavější než přihlížet postupnému nákupu několika stárnoucích počítačů a zoufalému hledání sponzorů na zbytek.
Závěrem. Věřte, že veškeré rozhodování - a myslím, že v tom se zprava nalevo shodneme - je provázeno jednou ústřední myšlenkou. Tím hlavním jsou tady samozřejmě žáci a studenti. Cílem je jediné - a to je maximální vybavenost celé země co nejrychleji a co nejlépe.
Můžeme se různit v názorech, ale vycházíme-li z prostředků, které byly vládou uvolněny, snažíme se o co nejrychlejší a nejvýraznější efektivní výsledek celé akce, nebo - chcete-li - celé příslušné státní politiky. Všechny kritéria, o kterých jsem zde mluvil, byla přizpůsobena tak, aby tento ústřední motiv odrážela. Znalosti a dovednosti učitelů, vzdělávací metodika a zkušenosti, dostupnost informačních zdrojů a výukových programů, dostupná informační a komunikační infrastruktura, to všechno jsou pouhé nástroje. To jsou jenom podmínky pro dosažení výsledného efektu, tedy funkčně a komunikačně vysoce gramotného absolventa škol. Právě takové absolventy totiž podle všech rozborů a analýz potřebují naše firmy, abychom jako národ obstáli v globalizovaném konkurenčním světě.
Proto vás také prosím, zejména ty, kteří mají jiné názory, abyste veškeré názorové střety, ať již odborného, nebo politického charakteru, měřili tímto metrem, tedy metrem, že jde o výsledek u žáků a studentů, a nikoli o jiné zájmy, ať již jsou jakékoliv.
Já vím, že nic není černé ani bílé, každé rozhodnutí s sebou nese nějaké výhody, přednosti, nějaké nevýhody, nedostatky, rizika, příležitosti. Veřejně zde říkám, že to, co navrhujeme, není zcela dokonalé, ale znovu zdůrazňuji, že z těch možností, o kterých jsem kdy kde mluvil, ať už zde ve sněmovně, nebo na seminářích, na setkáních, v médiích, všechny tyto možnosti jsme zvažovali, všechny z nich jsme poměřovali již zmíněným metrem. A vzhledem k tomu, že jsme se snažili o to, aby převládlo hlavně to pozitivní, abychom pokud možno neudělali nenapravitelné chyby nebo chyby, za které se velmi draho platí - viz analýzy z Velké Británie - došli jsme k tomu řešení, které navrhujeme.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu ministrovi. Mohu sdělit, že vaše zpráva byla přímo úměrná počtu poslouchajících poslanců a jejich pozornost.
Přesto mi dovolte, abych otevřel všeobecnou rozpravu, do které mám pět písemných přihlášek - pana poslance Bartoše, paní poslankyně Šojdrové, pana poslance Mlynáře, pana poslance Výborného a pana poslance Plevy.
Vzhledem k tomu, že při projevu pana ministra mě navštívili někteří členové klubů ohledně hlasování ke zprávě vyšetřovací komise IPB, chtěl bych vám sdělit, že nebudeme dnes hlasovat o usnesení ke zprávě vyšetřovací komise k IPB. Dovolím si navrhnout procedurální návrh, abychom hlasování ke zprávě komise k IPB zařadili na zítřek jako první bod před zprávu vlády k programovému prohlášení. A vzhledem k tomu, že mám také informace o zasedání rozpočtového výboru v 19 hodin a hospodářského výboru v 19 hodin, chtěl bych upozornit všechny přítomné, že tímto bodem skončí dnešní jednání Poslanecké sněmovny, neboť se přihlásil další řečník - pan Miroslav Grebeníček.
Přesto k tomuto procedurálnímu návrhu na hlasování o zprávě vyšetřovací komise k IPB musím nechat hlasovat. Pokusím se sehnat ještě několik kolegů. Odhlašuji vás a žádám vás o novou registraci. Počkáme, až získáme potřebné kvorum.
Právě se tak stalo, zahajuji tedy hlasování o zařazení hlasování ke zprávě vyšetřovací komise k IPB na zítřek v 9.00 hodin.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 149 z přítomných 120 poslanců pro hlasovalo 95, proti 10. Návrh byl přijat.
A nyní, jak jsem avizoval, otevírám všeobecnou rozpravu ke zprávě ministra školství o realizaci státní informační politiky ve školství. Jak jsem řekl, jako první bude hovořit pan poslanec Bartoš, připraví se paní poslankyně Michaela Šojdrová.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych vás na začátku svého projevu uklidnit, že nebude zdaleka tak dlouhý, jako byl projev pana ministra. To je první dobrá zpráva pro vás.
Pokud jde o levou část Poslanecké sněmovny, mám pro ni zprávu podstatně horší: můj projev nebude tak růžový ani tak optimistický, jako byl projev pana ministra, bude viděn spíše v barvách černějších.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Prosím sněmovnu o klid v jednacím sále.
Poslanec Walter Bartoš: Takže domnívám se, že záměr podpořit finančními prostředky ze státního rozpočtu rozvoj zavádění informačních technologií do škol, který vláda schválila již před rokem a pro který byly v rozpočtu pro letošní rok vyčleněny necelé dvě miliardy korun -
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Ještě jednou prosím o klid.
Poslanec Walter Bartoš: Myslím, že hluk se asi nepodaří zmenšit, takže budu pokračovat.
Myslím si tedy, že rozhodnutí vlády podpořit informační technologie bylo nepochybně počinem dobrým. Nebylo snad politika, učitele ani občana, který by byl proti tomuto záměru.
Přesto je dnes tento bohulibý projekt předmětem velmi ostrých názorových, odborných a také politických střetů, a co je velmi důležité, je to, že do škol prozatím nedoputovala ani koruna. To je první velmi důležitá věc.
Proč tomu tak je? Ministr školství ze všeho viní úmyslné obstrukce části opozičních poslanců, my opoziční poslanci, zase viníme ministra z toho, že je neschopen projekt účinně realizovat, že chce byrokraticky řídit něco, co ze své podstaty vyžaduje respektování lokálních podmínek a potřeb.
***