(10.50 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Hlásí se někdo další do rozpravy? Čili pan poslanec trvá na hlasování o nesouhlasném stanovisku? Pak v druhém nebudete mít žádné stanovisko? Dobře.
Takže budu muset povolat vaše kolegy k hlasování. Pro pořádek vás opět odhlásím. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Budeme hlasovat o návrhu poslance Vojtěcha Filipa, že Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí ministra vnitra na interpelaci ohledně Jihočeské plynárenské společnosti.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 78 z přítomných 99 45 pro a 46 proti. Návrh nebyl přijat.
Tím jsme ukončili projednávání písemných interpelací a dostáváme se k bodu 100, což je
100.
Zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření činnosti
regionálního transplantačního centra Fakultní nemocnice v Ostravě
Prosím předsedu vyšetřovací komise poslance Janečka.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně. Dovolte, abych vám předložil zprávu o zjištěních vyšetřovací komise PS pro vyšetření činnosti regionálního transplantačního centra v Ostravě, která byla schválena dne 26. 10. všemi hlasy členů komise.
Vznik vyšetřovací komise.
Vyšetřovací komise PS pro vyšetření činnosti regionálního transplantačního centra Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě byla zřízena usnesením PS č. 290 na její 13. schůzi 1. června 1999. Důvodem jejího zřízení byly více než půl roku přetrvávající a nikým nevyjasněné pochybnosti o činnosti RTC FN Ostrava. Ty postupně přerůstaly v medializovaná podezření z neetických, nekalých a místy až nezákonných praktik při stanovení smrti mozku zemřelého dárce, při odběru orgánů zemřelým dárcům a jejich nadměrného, údajně i úplatného poskytování do zahraničí.
Svoji činnost, jejímž cílem bylo především potvrzení či vyvrácení zmíněných podezření, vyšetřovací komise zahájila až začátkem roku 2000. Termín pro předložení zprávy o zjištěních vyšetřovací komise byl Poslaneckou sněmovnou opakovaně prodloužen, naposledy na její 29. schůzi v prosinci 2000, a to do 30. 6. 2001.
Zdroje a podklady pro zjištění vyšetřovací komise.
Během osmnáctiměsíčního vyšetřování vyšetřovací komise prohlédla a prostudovala veškerou dostupnou zdravotní dokumentaci zemřelých dárců orgánů z RTC FN Ostrava, a to za období let 1993 - 1999 včetně 90 chorobopisů 83 zemřelých dárců orgánů, které vyšetřovací komise poštou obdržela od anonymního odesílatele dne 29. 11. 2000, zdravotní dokumentaci 4 pacientů, kterým byla v RTC FN Ostrava transplantována játra, závěry ústředních znaleckých komisí Ministerstva zdravotnictví týkajících se jak posouzení případů potenciálních dárců orgánů z roku 1992, tak posouzení způsobů léčby 12 pacientů na chirurgické klinice FN Ostrava, závěry poradní komise prezidenta České lékařské komory týkající se posouzení případu již zmíněného potenciálního dárce orgánů z roku 1992, a posouzení procesů stanovení smrti mozku 27 zemřelých dárců orgánů v RTC FN Ostrava v roce 1998. Opakovaně kontaktovala Eurotransplant, Scandiatransplant a Transplantační centrum Virchowovy nemocnice v Berlíně, tj. zahraniční subjekty, kterým byly za účelem transplantací poskytovány některé orgány odebrané zemřelým dárcům z RTC FN Ostrava. Shromáždila a vytvořila agendu obsahující v současné době zhruba 25 tisíc listů. Ve sporných případech vyžádala znalecké posudky od ústavů jmenovaných pro znaleckou činnost krajskými soudy.
Údaje a informace z uvedených dokumentů a od zmíněných subjektů společně s výpověďmi 81 svědků, z nichž 6 vypovídalo opakovaně, poskytly vyšetřovací komisi dle jejího názoru dostatek přímých i nepřímých důkazů k serióznímu posouzení a tím objektivním závěrům. Před vyšetřovací komisi vypovídali sami lékaři, mezi nimi špičky české, a to nejen transplantační medicíny. Až na čtyři výjimky, a to MUDr. Štefana Vítko, CSc., MUDr. Evu Pokornou - oba z TC IKEM, MUDr. Rudolfa Michalského, CSc., a MUDr. Ivanu Volfovou z RTC FN Ostrava, všichni shodně konstatovali, že za situace (, která?) v RTC FN Ostrava vznikla tím, že na jeho adresu byla vyslovena řada podezření, která nikdo do současné doby nevyvrátil, nepotvrdil a dokonce ani řádně nepojmenoval, je komplexní prošetření a následné zveřejnění jejího výsledku naprosto nezbytné.
Je samozřejmé a pochopitelné, že na názor, a to ať je jakýkoliv, má každý právo. Lze pochopit i to, že svůj názor otevřeně prezentuje v médiích, nelze však pominout a nezmínit přístup předsedy České transplantační společnosti a předsedy TC IKEM MUDr. Štefana Vítko, CSc., který místo toho, aby se jako předseda odborné společnosti snažil s vyšetřovací komisí intenzivně spolupracovat na co nejrychlejším a objektivním posouzení celé transplantační kauzy, což by bylo ve prospěch nejen celé transplantační medicíny, ale i ve prospěch budování obecné důvěry k našemu zdravotnictví, v průběhu šetření činnost komise zlehčoval poukazováním na její neodbornost. Přitom z jednání před vyšetřovací komisí mohl vědět, že komise znalecké posudky nezpracovává, ale nechává si je zpracovat, a to nikoliv jednotlivými soudními znalci, ale ústavy. Nelze také nezmínit, že působil, jak se později ukázalo, zcela zbytečné obstrukce v procesu zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost, který se tím v jeho případě prodloužil o několik měsíců. Vyšetřovací komise dříve na tyto jeho "aktivity" nereagovala, protože to nepovažovala vzhledem k probíhajícímu vyšetřování za vhodné.
Transplantační centra v České republice.
V České republice působí sedm transplantačních center, a to RTC FN Ostrava, TC FN Olomouc, CKTCH Brno, TC FN Hradec Králové, Transplantační centrum Plzeň, Transplantační centrum Praha-Motol a Transplantační centrum IKEM Praha. Zatímco v prvních pěti zmíněných transplantačních centrech jsou orgány zemřelým dárcům odebírány zpravidla přímo v nich, tak v pražských transplantačních centrech je praxe taková, že jejich odběrové týmy odběr orgánů zemřelým dárcům orgánů provádějí v nemocnicích svého regionu.
***