Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(13.50 hodin)

(pokračuje Buzková)

Pan poslanec Filip navrhl odročit projednávaní tohoto bodu, a to do předložení dokladů, které specifikoval ve svém vystoupení.

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 117, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 117 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 106 vyslovilo 22 a 78 bylo proti.

Nyní rozhodneme o návrhu, jak jej předložil zahraniční výbor, a to o návrhu usnesení, že Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s odvoláním výhrad České republiky k Ženevským úmluvám ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války.

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 118, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 118 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 109 vyslovilo 87 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

Prosím, aby úvodní slovo přednesl místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, 5. června loňského roku byl na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN otevřen k podpisu Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů. Vláda vyslovila ve svém usnesení č. 862 ze dne 30. srpna 2000 souhlas s podpisem protokolu a doporučila prezidentovi, aby jej po vyslovení souhlasu Parlamentem ratifikoval.

Smyslem protokolu je posílit mezinárodně právní ochranu dítěte v ozbrojených konfliktech, jelikož stávající standard 15 let stanovený Úmluvou o právech dítěte již nebyl mezinárodním společenstvím považován za dostačující. Protokol zvyšuje věkovou hranici pro účast v ozbrojených konfliktech ve třech oblastech. Za prvé pro přímou účast v bojových akcích. Zde jsou státy povinny přijímat všechna proveditelná opatření, aby zabránily osobám mladším 18 let přímo se účastnit bojové akce. Za druhé v oblasti povinného povolávání do ozbrojených sil, kde se podařilo stanovit úplný zákaz -

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: - povolání pro osoby mladší 18 let. Za třetí, státy protokolu se zavazují zvýšit věkovou hranici dobrovolného povolávání dětí do ozbrojených sil státu. Státy mají při ratifikaci či přístupu učinit závazné prohlášení stanovující minimální věk, při jehož dosažení je povoleno dobrovolné převzetí branné povinnosti.

Protokol rovněž stanoví, že ani ozbrojené skupiny odlišné od ozbrojených sil států, jako např. guerilly či jiná povstalecká hnutí, by neměly povolávat a používat v bojových akcích osoby mladší 18 let.

Do dvou let po vstupu v platnost je každý smluvní stát povinen předložit výboru pro práva dítěte zprávu o opatřeních, která přijal za účelem implementace závazků ve smlouvě obsažených. Následně pak smluvní státy rozšíří zprávu o plnění Úmluvy o právech dítěte o informace o plnění protokolu.

Pokud jde o soulad českého práva s protokolem, zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech, branný zákon, zajišťuje bezvýhradné plnění všech povinností stanovených protokolem, neboť vylučuje jak povinné, tak dobrovolné převzetí branné povinnosti před dosažením 18. roku věku.

Protokol je mezinárodní smlouvou, která dále rozvíjí práva dítěte ve vztahu k ozbrojeným silám státu a ozbrojeným konfliktům. Zvyšuje nevyhovující věkovou hranici 15 let pro účast v boji stanovenou Úmluvou o právech dítěte. Jelikož tato úmluva je řazena mezi základní mezinárodně právní dokumenty o lidských právech, je třeba považovat i tento opční protokol k ní za mezinárodní smlouvu o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy ČR.

Vážené dámy, vážení pánové, na základě tohoto zdůvodnění doporučuji Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s ratifikací Opčního protokolu o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů. Věřím, že ratifikace Českou republikou přispěje k brzkému vstupu protokolu v platnost a k omezení tak škodlivého jevu, jakým je používání dětí v ozbrojených konfliktech.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, panu ministru Kavanovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Nájemník.

Poslanec Václav Nájemník: Dámy a pánové, po tomto úvodu mi v podstatě nezbývá - protože si myslím, že věc je naprosto jasná - než požádat sněmovnu, aby propustila tento tisk do dalšího čtení a přikázala jej k projednání kromě zahraničního výboru také branně bezpečnostnímu výboru. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Václav Frank.

Poslanec Václav Frank: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za udělení slova. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, přiznám se, že nemám v úmyslu předkládat Poslanecké sněmovně negativní návrh k této předloze, protože jsme si dobře vědomi, že jde o dokument, kterým i Česká republika se připojuje k dalším zemím, které již provedly postupná opatření k zamezení zapojování dětí mladších 18 let do akcí válečného charakteru anebo přímo do válečných konfliktů. To je bezesporu pozitivní počin, i když dobře víme, že situace v nových (?) zemích světa je zcela jiná, nemluvě o státech, které mají ustaveny ozbrojené síly jinak, tedy s odlišnou organizací, než jsou zpravidla ozbrojené síly státu.

Je pravdou, co zde řekl pan ministr zahraničí, že Česká republika, pokud se týká věkové hranice, má tato ustanovení opčního protokolu zapracována v zákoně č. 218/1999 Sb., jednoduše řečeno do branného zákona, kde se říká, že branná povinnost vzniká dnem, v němž občan dosáhne věku 18 let. Pojato je vcelku i ustanovení hovořící o tom, že občané, kteří nepodléhají branné povinnosti, mohou požádat o její dobrovolné převzetí, opět za podmínky, že dosáhli věku 18 let.

Žel právě ony minimální záruky, které umožňují dobrovolné povolávání osob mladších 18 let, skýtá oblast vojenského školství, o které zde pan ministr nehovořil, které je v návrhu opčního protokolu vyjímáno z odst. 5 čl. 3. Jsem si vědom toho, že není důvod k panice, ale dle výkladu je zřejmé, že žáky vojenských škol je možné za jistých okolností nasazovat v bojových akcích. Jistě není pochyb o tom, že žáci vojenských škol nesplňují - alespoň ne ve všech kategoriích - požadovanou věkovou hranici. Je-li tomu tak, pak zde nastává jistý rozpor i s Úmluvou o právech dítěte čl. 38, které je mimo jiné i Česká republika signatářem.

***