(10.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Já jsem tento návrh zákona z těchto důvodů, aby bylo znovu důkladně posouzeno, zda tato rizika nehrozí, případně aby došlo k nápravě, na projednávání vlády přerušil, tak aby některé problémy mohly být odstraněny, případně rozptýleny některé pochybnosti, a toto se po zhruba dvouměsíčních až tříměsíčních debatách nad tímto zákonem - než ho vláda znovu projednala, schválila a doporučila sněmovně - podle mého názoru podařilo.
Tento návrh ve své podstatě vyplývá z Ústavy České republiky, kdy článek 14 odst. 1 Ústavy České republiky hovoří o tom, co jsou státní symboly České republiky. Jen pro zopakování připomenu, že státními symboly České republiky je velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. Jejich podrobnější úprava je pak obsažena v jiném zákoně, v zákoně č. 3/1993 Sb., o státních symbolech, ale tam se neupravuje užívání. V tomto zákoně se upravuje to, jak tyto státní symboly vypadají.
Právní úprava, která je užívána v současné době, má dvě základní komplikace. Komplikace číslo jedna je, že současný stav není v souladu s Ústavou České republiky, kdy článek 14 odst. 2 Ústavy České republiky hovoří o tom, že zákon, který bohužel do této doby není, upraví užívání státních symbolů. Dosavadní právní úprava je roztříštěna do několika právních norem, a to dokonce do právních norem, které nemají stejnou právní sílu. Proto k tomu, aby byla ústava naplněna, vláda předkládá tento návrh zákona.
Praxe ukazuje, že současný stav působí určité problémy při užívání státního znaku občany a nestátními institucemi. Zejména vznikají problémy při používání úředního razítka se státním znakem na rozhodnutích vydávaných ve správním řízení úřady, které nejsou správními úřady, jako je např. zdravotní pojišťovna, ředitelé škol apod. Problémy pak vznikají i na úseku komerčního využívání některých státních symbolů, především státní vlajky.
Zákon, tak jak je navrhován, vymezuje okruh osob, které mohou státní znak užívat. Nově se zakotvuje, že státní znak jsou oprávněny užívat správní úřady a právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem svěřeno vydávání správních aktů. Užívání státního znaku školami, státními muzei, galeriemi a dalšími státními kulturními a vědeckými institucemi se umožňuje jako doposud tímto zákonem. Jiné právnické a fyzické osoby v tomto zákoně výslovně neuvedené mohou státní znak užívat, pouze stanoví-li to zvláštní právní předpis. Jako příklad lze uvést notáře, znalce, tlumočníky, autorizované architekty apod.
Užívání státní vlajky je v zákoně blíže konkretizováno. Nově je umožněno oprávněným osobám vyvěšovat státní vlajku i trvale, což je věc, která dosud možná nebyla. Je to věc, která vyplývá i z běžné praxe v zemích Evropské unie,, a myslím si, že tato právní úprava je dobrá, pokud ji přijmeme.
Co se týče ostatních právnických a fyzických osob a organizačních složek státu v tomto zákoně neuvedených, je třeba uvést, že mohou státní vlajku vhodným a důstojným - to podtrhuji - způsobem užívat kdykoliv. Jde tedy o to, že tento návrh zákona, tak jak je předkládán, je z hlediska užívání státní vlajky dosti liberální, a vláda si myslí, že je to tak dobře. Doufám, že i Poslanecká sněmovna shledá, že tento způsob užívání tohoto státního symbolu je správný.
Protože současná právní úprava neumožňuje postihnout právnické a podnikající fyzické osoby, které používají státní symboly v rozporu s platnými právními předpisy, zavádí se i nový správní delikt pro uvedené osoby za porušení příslušných ustanovení tohoto zákona. Novelizuje se tím přestupkový zákon, který v případě úmyslného znevážení státních symbolů umožní postih i fyzických osob za takovéto jednání - zdůrazňuji, že musí být prokázán úmysl -, a zároveň při novelizaci zákona o přestupcích se zvyšuje hranice sankce za takový přestupek z 3 000 Kč na 10 000 Kč.
Co se týče souladu tohoto návrhu s Ústavou České republiky, mohu konstatovat, že je nejen v souladu, ale je naplněním Ústavy České republiky. Co se týče mezinárodních závazků České republiky, tak žádná mezinárodní smlouva toto neupravuje, s výjimkou jediné, a to je Pařížská úmluva o ochraně průmyslového vlastnictví, která zakazuje bez zvláštního zmocnění příslušných míst užívat jako tovární nebo obchodní známky nebo části těchto známek vlajky a jiné znaky státní svrchovanosti. To je jediná úmluva, která se toho týká, a nepochybně tento návrh zákona s ní v rozporu není.
Poslední poznámkou, kterou bych uvedl v rámci prvního čtení, je to, že navrhovaný zákon nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, pokud odmyslíme případné sankce, o kterých jsem hovořil a které jsou příjmem státního rozpočtu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení poslanec Vladimír Cisár.
Poslanec Vladimír Cisár: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vláda předkládá zákon o užívání státních symbolů především proto, že právní úprava o užívání státních symbolů je v současné době nejednotná a tento problém je řešen v právních předpisech různé síly, což způsobuje celkovou nepřehlednost situace.
Předložený zákon proto vymezuje okruh institucí oprávněných používat státní symboly a způsob tohoto použití. Myslím si, že vládou navrhované řešení je v zásadě přijatelným kompromisem mezi extrémně liberálními názory a na druhé straně zcela rigidními regulačními přístupy, které se v této oblasti občas vyskytují.
Jediným zásadnějším problémem, na který bych chtěl upozornit, je legalizace tzv. napodobeniny státní vlajky. Myslím si, že tento problém lze řešit lépe, než jak je navrhováno ve vládním návrhu, a to legalizací běžně užívaného pojmu prapor. Jsem si zároveň vědom, že toto řešení by vyžadovalo drobnou novelu ústavy. Tato změna by byla i z pohledu odborníků užitečná. Pokud však k této změně nedojde, tak se obávám, že způsob navržený v předloženém návrhu je z praktického hlediska bohužel jediný možný.
Ostatní připomínky, které mám k této normě, jsou spíše technické povahy a po konzultaci s pracovníky Ministerstva vnitra jsem přesvědčen, že jsou snadno řešitelné ve druhém čtení.
Potřeba komplexní právní normy upravující užívání státních symbolů, které jsou znakem vážnosti a důstojnosti našeho státu, mě vede k tomu, že navrhuji propustit tento vládní návrh zákona do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky. Rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Nemá.
Pro jistotu vás odhlašuji vzhledem k početnímu stavu v sále a prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 100 a ptám se, kdo je pro tento návrh na přikázání. Kdo je proti?
Z přítomných 121 hlasovalo 112 pro, 2 proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
***