(11.10 hodin)
(pokračuje Langer)
Měli bychom tedy rozhodnout o návrhu na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru, pan kolega Brtnický výboru pro vědu, vzdělání atd. Hlásí se pan kolega Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Považuji za potřebné jakoukoli trestně právní normu dát do petičního výboru. Můj návrh je: petiční výbor.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano. Máme tedy tři návrhy na přikázání. Ptám se, zda má někdo čtvrtý. Nikdo.
Rozhodneme nyní o prvně jmenovaném, tedy o návrhu přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování číslo 65. Ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?
Z přítomných 170 pro návrh hlasovalo 151, proti 10. Návrh byl přijat.
Nyní přistoupíme k návrhu přikázat k projednání tento návrh výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 66. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 170 pro návrh hlasovalo 100, proti 53. Přeji kolegům z kulturního výboru hezké prožívání trestního zákona.
Poslední návrh, o kterém rozhodneme hlasováním, je přikázat návrh k projednání výboru petičnímu.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 67. Kdo je pro? Kdo je proti? Z přítomných 170 pro návrh 95, proti 58, také tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání těmto třem výborům. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.
Budeme se zabývat dalším bodem, kterým je bod číslo
24.
Návrh poslanců Petry Buzkové, Marka Bendy, Jaromíra Talíře, Václava Krásy a Vojtěcha Filipa na vydání zákona o zásadách jednání a styku
Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek
/sněmovní tisk 636/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 636/1.
Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů poslankyně Petra Buzková. Prosím ovšem předtím, než paní kolegyni udělím slovo, aby kolegové Žižka, Zahradil, Teplík, atd. opustili jednací sál. A kolega Matulka, jak jsem mohl zapomenout na pana kolegu Matulku, chronického rušiče.
Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, článek 40 Ústavy ČR předpokládá existenci zákona o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek. Tento zákon, který ústava předvídá, dosud v České republice neexistuje, to znamená, jedná se o jeden ze zákonů předvídaných ústavou, který dosud nebyl naplněn. Účelem tohoto navrhovaného zákona je upravit vztahy obou komor mezi sebou i vůči jiným ústavním institucím.
Tento návrh se týká problematiky, kterou právo Evropských společenství neupravuje, ponechává to na vůli členských států.
Navrhovaná úprava nemá hospodářský ani finanční dopad.
Práce na přípravě tohoto návrhu zákona započala již v minulém volebním období, kdy organizační výbor ustavil podvýbor, který se zabýval přípravou tohoto návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že se jedná o zákon podle čl. 40 Ústavy ČR, musí být tento návrh schválen souhlasným usnesením Poslanecké sněmovny i Senátu. Z toho důvodu v minulém volebním období velice dlouhou dobu probíhaly tyto práce, protože veškeré kroky musely být konzultovány mezi podvýborem Poslanecké sněmovny i komisí Senátu. Do konce minulého volebního období se nepodařilo najít shodu, to znamená, že po ustavení výboru Poslanecké sněmovny v tomto volebním období byl opět ustaven podvýbor pro přípravu tohoto zákona, který jsem měla tu čest vést.
Při přípravě tohoto návrhu zákona jsme pravidelně konzultovali veškeré návrhy se Senátem. Předkládaný návrh je návrhem, který je vykonzultovaný mezi oběma komorami. Obě komise, v našem případě podvýbor, v případě Senátu komise, které byly složeny ze zástupců všech poslaneckých klubů, s tímto návrhem vyslovily souhlas.
V Poslanecké sněmovně byl tento návrh rozeslán všem poslaneckým klubům, aby k němu uvedly své připomínky. Domnívám se, že byl dán dostatečný prostor pro konzultaci mezi politickými kluby i mezi poslanci, kteří se touto problematikou zabývají.
Co se týká obsahu návrhu zákona, uvedu pouze hlavní okruhy problémů, kterými se tento návrh zákona zabývá.
Za prvé je to otázka společné schůze obou komor. Ústava stanoví obligatorní konání společné schůze v případě volby prezidenta a složení slibu prezidenta. Navrhovaná úprava plně v souladu s ústavou navrhuje umožnit svolání společné schůze, pokud se na tom komory usnesou, zejména v případě, požádá-li o to prezident republiky, a k projednání závažných otázek vnitřní a zahraniční politiky. Návrh dále řeší podrobnosti společné schůze.
Volbu a slib prezidenta upravují zejména Ústava ČR a jednací řády obou komor. Návrh zákona stanoví, že volbu zajišťuje společná volební komise obou komor. To je velmi důležitý institut, který ústava nevylučuje, a jednací řády obou komor nemají možnost vytvořit společný orgán. Může jej proto vytvořit právě a jedině takovýto zákon. Pravděpodobně se mnozí s vás pamatují na problematickou situaci při poslední volbě prezidenta, kdy existovaly dvě volební komise, jedna sněmovní a jedna senátní. Návrh zákona též stanoví dobu, v níž se volba prezidenta koná.Vzhledem k tomu, že ústava ponechává na vůli Parlamentu, zda bude prezidenta volit tajně, nebo veřejně, návrh upravuje podrobnosti volby prezidenta v obou variantách.
Návrh se dále zabývá asi nejspornější otázkou vnitřního fungování Parlamentu, a to otázkou způsobu projednání zákonů po skončení zasedání sněmovny. Jsou zde uvedeny dvě varianty. Jedna z nich upravuje princip kontinuity, druhá princip diskontinuity. Bude na odborném a politickém posouzení poslanců a senátorů, která z těchto variant získá většinovou podporu v obou komorách. Nicméně myslím, že je velice žádoucí, aby tento problém byl jednou provždy vyřešen, protože samozřejmě co poslanec, to výklad tohoto problému.
Návrh se dále zabývá problematikou stálých delegací meziparlamentních organizací, které reprezentují Parlament jako celek, nikoli jeho jednotlivé komory.
Návrh dále řeší otázku zastupování Parlamentu při řízení před Ústavním soudem. Zjednodušeně lze říci, že předseda Poslanecké sněmovny zastupuje Parlament v případě zákonů přijatých před vznikem Senátu, v případě státního rozpočtu a těch zákonů, které Senát buď zamítl, anebo Poslanecká sněmovna setrvala na svém návrhu. V ostatních případech by zastupoval Parlament před Ústavním soudem předseda Senátu.
Návrh dále stanoví otázku pravomocí komor a jejich příslušnost při projednávání petic.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, jak jsem již uvedla na začátku, že se jedná o zákon, který je obsažen v článku 40 ústavy, to znamená, jeho schvalování probíhá specifickým způsobem, musí přijmout souhlasné usnesení obě komory a tento zákon byl konzultován v obou komorách, prosím o velmi pečlivé zvažování pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu. Pravděpodobně, bude-li tento zákon propuštěn do druhého čtení, by probíhaly konzultace ještě mezi ústavně právními výbory obou komor tak, aby se skutečně podařilo zajistit možnost souhlasného usnesení v obou komorách Parlamentu a konečné přijetí tohoto návrhu zákona.
***