(9.10 hodin)
(pokračuje Buzková)
Dalším bodem je
48.
Návrh poslanců Jiřího Payna a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 599/ - prvé čtení
podle § 90 odst. 2 (jednacího řádu). To znamená, že je navrženo, abychom se zákonem vyslovili souhlas již v prvním čtení. Stanovisko jsme obdrželi jako sněmovní tisk 599/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, předkládám spolu s 85 dalšími poslanci návrh zákona, kterým se mění trestní zákon na dvou místech, ačkoliv se jedná o tutéž myšlenku.
Aniž bych se hodlal zaplétat do historizujícího rozboru, jak se toto či obdobné ustanovení vyvíjelo historicky, odvažuji se tvrdit, že vývoj trestního ustanovení, které zakazuje šířit hnutí agresivní vůči jiným skupinám občanů, postupuje od zákazu konkrétních ideologií směrem k obecnějším legislativním formulacím. V předkládaném návrhu zákona jde o tři změny.
Za prvé, trest odnětí svobody až na dva roky může být uložen za podněcování nenávisti vůči jakékoliv skupině osob, jmenovitě vůči národu, rase, náboženství či třídě.
Za druhé, trest odnětí svobody od jednoho roku do pěti let může být uložen za podporu či propagaci hnutí - nejde tedy již o individuální aktivitu, ale o organizovanou skupinu - které prokazatelně směřuje buď k potlačení práv a svobod člověka, nebo šíří zášť, což je podle výkladu Ústavního soudu zesílená nenávist vůči jiné skupině osob, jmenovitě na principu národnostním, rasovém, náboženském nebo třídním.
Za třetí, trest od půl roku do tří let může být uložen za popírání, ospravedlňování či schvalování nacionálně socialistické genocidy nebo genocidy komunistické.
To je obsahem předloženého návrhu. Prvé dvě části návrhu sjednocují rozporuplnou dikci stávajícího trestního zákona, sjednocují obě dvě místa v trestním zákoně a zobecňují ustanovení na podněcování a propagaci založené na jakémkoliv principu. V této věci vláda vytýká tomuto návrhu právě skutečnost, že trestní zákon umožňuje stíhat diskriminaci upírání lidských práv, nenávist vůči jakékoliv skupině.
Vláda má za to, že tedy pouze některé vyjmenované skupiny mají být chráněny před diskriminací. Oproti tomu tento poslanecký návrh tvrdí, že každá skupina obyvatelstva v České republice má právo požívat stejných lidských práv jako všichni ostatní. Nejsou žádné privilegované skupiny. Je jedno, zda se jedná o skupinu romského obyvatelstva, nebo zahrádkářů. Jakékoliv vyčleňování skupiny obyvatelstva z hlediska lidských práv by mělo být zakázáno.
V této věci se domnívám, že vláda nepochopila podstatu ochrany lidských práv, ochrany práv občanů, a proto se ptám: znamená přijetí návrhů vtělení nového pojmu "třídní nenávist" do našeho právního řádu? Neznamená. Protože tento termín již v našem trestním zákoně je, ovšem je použit pouze na jednom místě a jde o to, aby přístup státu k této věci byl konzistentní.
Otázka druhá: Jsou pro stát kompromitující nyní taková ustanovení v trestním zákoně, jak se ostatně píše ve stanovisku vlády? Pokud jménem státu stíháme náboženskou nesnášenlivost, tedy projevy náboženského fundamentalismu, fanatismu, antisemitismu, neznamená to, že by se stát tím přihlásil k jakémukoliv náboženství, prostě považujeme takovou nenávist za neslušnou a nebezpečnou. Pokud stíháme nenávist národnostní a rasovou, tedy projevy neofašismu, protože fašismus já skutečně už nikde nevidím, rasismu, skinheadského hnutí apod., neznamená to, že kvůli tomu se stát stává hnutím skinhead nebo přistupuje na dělení občanů z hlediska rasismu. Naopak. Prostě považujeme takové dělení občanů za neslušné a nebezpečné.
Pokud se navrhuje stíhat nenávist třídní, předsudky vůči podnikatelům či jak je někteří nazývají předsudky vůči buržoazii, předsudky vůči inteligenci nebo jak někteří říkají, že je to společenská třída, nebo naopak předsudky vůči zaměstnancům či dělníkům - pro některé je to opět společenská třída - pak to neznamená, že by stát přistupoval na tuto filozofii vidění světa, ale naopak tuto filozofii takovéhoto dělení světa považujeme za neslušnou a nebezpečnou, pokud vede k nenávisti a nesmiřitelnému třídnímu boji, pokud vede k upírání lidských práv pro tu či onu skupinu obyvatelstva.
Dovolte, abych řekl, že předložený návrh vychází ze zásady, že všechny projevy nenávisti a zášti orientované vůči určité skupině obyvatelstva mají stejnou podstatu a jsou stejně nebezpečné. Proto také mají orgány státu přistupovat proti všem těmto diskriminačním hnutím se stejnou důrazností.
Dovolte mi uvést jeden aktuální případ. Vydání spisu Mein Kampf. Nechci se teď zabývat touto konkrétní kauzou - to nám také nenáleží, ale tímto obecným případem. Je vydání takovéhoto spisu trestným činem, nebo ne? Podle stávajícího trestního zákona se dostáváme do velkých problémů. Neumíme to rozlišit. Přijde na to, možná že ano, možná že ne. To nechť posoudí soud. Podle navrhované dikce však je rozhodující, zda cílem vydavatele prokazatelně byla podpora a šíření nenávisti. Je dokonce možné, že vydavatel tento cíl neměl, ale někteří z prodejců a šiřitelů takového spisu šíří spis s tímto cílem, aby šířili nenávist a zášť. V takovém případě nese trestní odpovědnost ten, kdo šíří spis Mein Kampf nebo libovolné jiné dílo podobného charakteru.
Myslím, že tento případ názorně ilustruje, proč potřebujeme změnu trestního zákona. Podobně vůbec není na závadu, pokud někdo bude vydávat spisy, v nichž se píše o třídní nenávisti.
***