(pokračuje Brýdl)
Spíše se jako problém jeví ta část tohoto ustanovení, kdy se převádějí nejen pozemky pod budovami a pod stavbami, ale i pozemky přilehlé, které mají sloužit těmto stavbám. Tady byla ta námitka velmi vážná, že se jedná o velmi těžkou identifikaci takových pozemků a že je velmi subjektivní stanovování potřeb takovýchto pozemků. Proto si Senát myslí, že by bylo rozumnější, aby úprava institutu trvalého užívání byla součástí připravovaného zákona o vlastnictví majetku republiky.
Čili shrnu-li to, Senát v podstatě přijal tuto novelu pozitivně. Neměl výhrady ani k převodu vlastnictví z trvalého užívání pod budovami a ty dva problémy, které tam jsou, tj. špatná identifikace tohoto majetku a také to, že tento majetek nebyl kvantifikován, vede Senát k návrhu této velmi jednoduché změny, která se nedotkla vlastní novely.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táži se, kdo další z poslanců. Pan poslanec Kvapil.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, o tom, co je obsahem novely zákona o vlastnictví bytů, zde bylo již všechno řečeno paní zpravodajkou, především o jejích pozitivech. Nicméně bych se rád vyjádřil k tomu, mezi čím máme rozhodnout, a to je návrh Poslanecké sněmovny či návrh Senátu. Dovolte pár objasňujících slov.
Do roku 1989 byly pozemky držené v maximální míře ve vlastnictví státu, a to i v případech, kdy bylo praktické a žádoucí převést pozemky na jiné osoby. Taková situace nastávala zejména tehdy, kdy docházelo k výstavbě objektů pro bydlení, občanskou vybavenost apod. Ani v těchto případech stát pozemky nepřeváděl, pouze je pronajímal nebo k nim zřizoval tzv. právo užívání. Při výstavbě rodinných domů fyzickými osobami šlo o právo osobního užívání, při výstavbě družstevních domů pro bydlení nebo objektů občanské vybavenosti pak právo trvalého užívání. Toto uspořádání přináší řadu komplikací a absurdit vyplývajících především z faktu, že pozemek není ve vlastnictví toho, kdo je vlastníkem stavby.
V zemi s nepřerušenou tradicí soukromého vlastnictví zásadně platí princip, že pozemek spolu se stavbou na něm stojící tvoří jeden celek. Tento princip byl v posledních deseti letech v České republice v zásadě rehabilitován, nebyl však dosud uplatněn bezezbytku. Kupříkladu právo osobního užívání pozemků bylo ze zákona transformováno na vlastnictví novelou občanského zákoníku. A toutéž novelou byla potvrzena platnost vztahů trvalého užívání pozemků zřizovaných podle § 70 hospodářského zákoníku, a to až do doby přijetí zvláštního zákona. Takový zákon však dosud nebyl přijat. V řadě případů tak i nadále přetrvává neblahá dualita vlastnictví k téže nemovitosti. A o tom budeme za chvíli hlasovat.
Proto bych vás, vážení kolegové a kolegyně, chtěl vyzvat, abyste podpořili původní návrh Poslanecké sněmovny, který tento problém řeší, abyste také pamatovali na 490 000 družstevníků, kterých se tato novela týká a kteří čekají na vyřešení tohoto bezesporu nežádoucího stavu.
Ještě bych se chtěl také vyjádřit k tomu, co zde řekl pan senátor Brýdl. Zákon o majetku státu, který máme projednávat na tomto plénu, tak navrhuje, aby toto právo trvalého užívání bylo změněno na tzv. výpůjčku na tři roky, což v podstatě znamená bezplatný pronájem. Osobně mě to vede k domněnce, že je to "řešení neřešení" problému a že si takovýmto způsobem zajišťují ministerští úředníci vedení nemalé agendy.
Proto na vás znovu apeluji, abyste podpořili původní návrh Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Kvapilovi. Hlásí se někdo další do rozpravy? Ne-li, rozpravu končím. Přistoupíme nyní k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Povolávám poslance. Přednesu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR…" (Silný hluk v sále.)
Já nebudu dále číst!
"…zákon č. 586/1992 Sb., 549/1991 Sb., 40/1964 Sb., 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 268/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 268/7."
Zahájil jsem hlasování.Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Musím konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 34 z přítomných 187 poslanců 3 hlasovali pro senátní návrh, 172 bylo proti. Návrh nebyl přijat.
Nyní tedy budeme hlasovat znovu. (Hluk z lavic US.) Pan poslanec Lobkowicz má nějaký návrh? Pan poslanec Kühnl? Nyní tedy budeme hlasovat znovu. Paní poslankyni Parkanovou bych prosil, aby nerušila.
Budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Návrhem usnesení je schválení návrhu zákona ve znění, kterým byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 268/6.
Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 35 z přítomných 188 poslanců 134 hlasovalo pro, 35 hlasovalo proti. Návrh byl přijat v tomto znění.
Děkuji a nyní přecházíme k bodu původní číslo 6, kterým je návrh zákona o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. (Opět hluk v sále.)
Já nebudu dále pokračovat. Předám tuto stolici paní místopředsedkyni.
***