Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(15.10 hodin)

(pokračuje Klaus)

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh pořadu schůze, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 z přítomných 192 poslanců 167 hlasovalo pro, 24 proti. Návrh byl přijat. Pořad schůze byl tímto schválen.

Přistupujeme k prvnímu bodu schváleného pořadu, kterým je

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 16/6. Senát návrh zákona vrátil s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 16/7.

Prosím pana senátora Žantovského, aby se vyjádřil k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům.

Senátor Michael Žantovský: Děkuji. Pane předsedo, jako zástupce předkladatele, Senátu Parlamentu ČR, si dovoluji uvést již naposledy návrh zákona o svobodě informací, tak jak ho s pozměňovacími návrhy vrací Senát do sněmovny. Nebudu znovu uvádět principy tohoto zákona, ani jeho ústavní a mezinárodní kontext, ani jeho význam pro demokracii. Znáte jeho historii. Návrh původně předložený ve sněmovně byl vrácen Senátem před koncem volebního období, takže ho stará sněmovna již nemohla projednat. Ze strany Senátu tedy nešlo o odmítnutí principu ani základního pojetí zákona, ale o výhrady k některým pasážím.

Aby dal najevo svoji ochotu podpořit zákon, Senát ihned prakticky stejné znění s požadovanými změnami předložil jako svůj senátní návrh. Sněmovna ho na počátku tohoto roku projednala, přijala některé změny a postoupila jej Senátu. V Senátu i tentokrát převládl názor, že ještě některé korektury jsou nutné. Senát nyní předkládá znění, v němž především byla opravena nepochybná a nešťastná chyba, která se do návrhu dostala při jednání pléna sněmovny. Jde o mechanismus odvolání k obecnímu zastupitelstvu, které by se tak muselo scházet kvůli každému odvolání do 15 dnů, což není reálné.

Dále došlo k několika poměrně malým návrhům změn, které máte před sebou v usnesení Senátu. Nejvýznamnější, byť nijak revoluční změna je vypuštění ustanovení, podle kterého se proti poskytnutí informace mohl žadatel odvolat i tehdy, když nesouhlasil s rozsahem či způsobem jejich poskytnutí. Mě samotného to poněkud mrzí. Na druhé straně je faktem, že tato konstrukce vyvolává rozpaky u zastánců tradičních správních postupů a že i takto má žadatel několik dalších možností, jak postupovat a domoci se svého, ať už podáním další zpřesněné žádosti, či běžnou stížností na postup úředníka, nebo - jak je v demokracii běžné - medializací, a tedy veřejnou sankcí vůči nesprávnému postupu úřadu.

Na druhé straně bych chtěl vyzdvihnout, že Senát nakonec uznal zásadní názor sněmovny, že musí být k dispozici způsob, jak za poskytování informací požadovat úhradu nákladů. Navrhl sice stručnější znění, ale podstata byla zachována.

Jako spoluautor a duchovní otec tohoto zákona mohu zodpovědně říci, že změny předložené Senátem nijak neohrožují smysl a fungování zákona. S některými změnami jsem sice sám v Senátu nesouhlasil, když ale byly přijaty, jsem ochoten je i  v této podobě akceptovat. Spolu s vaším bývalým kolegou Oldřichem Kužílkem, spoluautorem zákona, se domníváme, že tyto sporné detaily mají váhu sotva tak jednoho procenta celé problematiky předloženého zákona. Je možné samozřejmě donekonečna některé detaily pilovat. Zastáváme však názor, že mnohem důležitější je nyní uvést zákon v život. Jeho praktické používání samo totiž ukáže, zda po několika letech bude třeba korigovat ten či onen paragraf. To nyní zodpovědně neumí odhadnout nikdo, protože celý princip svobody informací je v naší veřejné správě určitým novem.

Dovoluji si vám tedy doporučit, abyste zákon ve znění přijatém Senátem podpořili. Děkuji, pane předsedající.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane senátore. Nyní se táži, zda se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit některý ze zpravodajů výborů, které se tímto návrhem zákona zabývaly. Vidím stojícího a k řečništi se blížícího kolegu Matulku za ústavně právní výbor.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsou dva důvody, proč není nutno k této věci příliš dlouho mluvit. V této jednací síni k návrhu zákona o svobodě informací bylo řečeno minimálně tolik, kolik řečeno být mělo, možná i více. To je jeden důvod. Za druhé, na této schůzi ještě zažijeme hodně zbytečných řečí a není třeba k nim ještě přidávat.

Jako zpravodaj ústavně právního výboru bych rád řekl jedno takové soukromé doporučení. Tento návrh v podobě, jak je vrácen Senátem, určitá ustanovení podle mého názoru zlepšuje, určitá ustanovení mírně zhoršuje. Pokud si je však dám na misky vah vedle sebe, vychází mi z toho jediná rovnice - doporučuji tento návrh v tom znění, jak je Senát předložil, schválit.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní bych udělil slovo paní poslankyni Zdeňce Horníkové, a to nejen za výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, nýbrž i jako zpravodajce pléna.

Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji za udělené slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, z úst předkladatele pana Žantovského jsme slyšeli stručný životopis tohoto zákona. Ukazuje se, že tento zákon je zákonem složitým, zákonem sice potřebným, ale zákonem, který v jiných zemích prodělával svůj vývoj, a to několikaletý.

My máme před sebou sněmovní tisk 16/6, o kterém budeme za chvíli hlasovat. Navrhovatelem tisku 16 je tedy Senát. Při projednávání Poslaneckou sněmovnou byly k tisku 16 přijaty pozměňovací návrhy, z nichž část vyplývala z požadavků zástupce navrhovatele, pana senátora Žantovského. Jak se sám zmínil, jednalo se o pozměňovací návrhy týkající se rozsahu a způsobu poskytnutí informací. Další okruhy pozměňovacích návrhů se týkaly problematiky odvolání a podrobnější úpravy hrazení nákladů.

Senát návrh zákona projednal ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou a přijal k němu pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy Senátu se týkají zejména problematiky odvolání, hrazení nákladů, ale rovněž rozsahu a způsobu poskytnutí informací. Senát přijal celkem 7 pozměňovacích návrhů k předloze, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou.

I přestože jsem si vědoma, že o zákonu budeme hlasovat jako o celku, dovolte mi, abych vám přiblížila některé změny, které představuje návrh předložený Senátem.

První návrh se týká změny názvu zákona, kde zákon má být přijat pod názvem "zákon o svobodném přístupu k informacím". Myslím si, že je to naprosto bezproblémový paragraf. K § 6 odst. 2 se vypouštějí slova "za příslušnou úhradu". Jedná se o ustanovení, které nebylo Poslaneckou sněmovnou změněno. Jedná se tedy o původní znění senátního návrhu. Navíc se jedná o situaci, kdy žadatel trvá na poskytnutí zveřejněné informace, ačkoliv mu bylo povinným subjektem sděleno, kde se tato informace nachází a jakým způsobem ji může hledat. Domnívám se, že v takovém případě by měla být informace sdělena za příslušnou úhradu, a to podle § 17.

K pozměňovacímu návrhu č. 3, což je § 15 odst. 1, musím říci, že považuji tuto novelu za nadbytečnou, protože si myslím, že celý problém řeší zákon o obcích.

K § 16 - tady myslím, že je to trochu nešťastné, protože sněmovna upravila tento paragraf na žádost Senátu. Ve stávající senátní verzi se jedná o původní znění senátního návrhu s minimální změnou v odst. 2. V tomto ustanovení byla vyloučena možnost odvolání proti rozsahu a způsobu poskytnuté informace, to znamená, že nebude-li žadatel spokojen s obsahem poskytnuté informace nebo mu bude poskytnuta informace neúplná, nemá možnost se proti tomu odvolat.

***