Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Eduard Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, ve věci této interpelace s poslancem Vlčkem jednáme už delší dobu, obdržel celou řadu materiálů, nejen tuto odpověď. Možná jsem trochu nechápavý, ale čtyřkolově mi to vycházelo tak, že jsme se vždy s panem poslancem dohodli a že je v podstatě s odpovědí spokojen, abych se vzápětí dozvěděl, že není. Dobrá, můžeme si to ujasňovat i nyní zde.
Je tady spousta bodů, které pan poslanec Vlček zmiňuje jako problematické, ale v jádru jsou věci poměrně jednoduché. Pokud jde o sloučení učilišť, že nemá oporu v zákoně - má oporu v zákoně, sloučení lze provést a odvozuje se z optimalizační logiky. Netvrdím, že optimalizační logika byla vždy skvělá, ale do určité míry funguje i v tomto případě logicky, prostě nelze držet přehnané množství učilišť dostatečně nenaplněných. Jsou to věci, které proběhly ještě před mým nástupem, nicméně tak jak jsem měl možnost si zjistit, sloučení bylo z hlediska optimalizace logické. Otázky toho, zda tam byly nějaké jiné věcné důvody - nebyly tam jiné věcné důvody, důvod byl v optimalizaci.
K otázce druhé. Tvrzení, že konkurs je zákonně zadán tak, že ministerstvo musí akceptovat výsledek konkursní komise a jmenovat toho, koho konkursní komise navrhne jako prvního, není pravdivé, a veškeré legislativní rozbory říkají, že tato otázka je velmi sporná. Vedou se o ní debaty celá léta, ale rozhodně nevyplývá ze zákona, že by tomu tak muselo být. Stává se velice často, že tomu tak není. Zákon zřetelně říká, že ministr jmenuje s přihlédnutím k proběhlému konkursu.
Námitku, že nebyla dodržena vyhláška o konkursní komisi, poněkud nechápu, protože tak jak jsem si já věci přešetřoval, po této stránce je formálně vše v pořádku a tak také byla formulována odpověď.
K bodu čtvrtému, to je otázka předání funkce. Poněkud se tam rozcházíme v tom, kolik času pan ředitel dostal, a dramatizuje se zde hodnota majetku, který předával. Reálně předával klíče, nic více. V těchto předávacích záležitostech se neobchází celý majetek učiliště a "neodfajfkovává" se žádná inventura, kde by se předávaly dílny a podobné věci. Předává svůj psací stůl, psací stroj a počítač, a na to je několik dnů dostatečných.
Úhelným kamenem celého sporu je, zda je nebo není z hlediska zákona zmocněn vrchní ředitel Karabec, aby podepisoval jmenování a odvolání ředitelů takovýchto škol, jak se to stalo i v tomto případě. Úhelný kámen sporu je to už proto, že to běží i jako soudní případ. Ano, prvoinstantně ministerstvo tento soud prohrálo. Odvolalo se s poukazem na to, že paní soudkyně jaksi "nedoprohlédla" náš hlavní argument, to je vnitřní řád ministerstva, ve kterém to zakotveno je, a verdikt byl opřen o to, že to tam není. Paní soudkyně to poněkud nedočetla do konce, je to tam. Probíhá další kolo a není na mně, abych hodnotil, jak dopadne. V tuto chvíli je prostě situace taková, že pokud soud rozhodne, má samozřejmě pravdu pan poslanec Vlček, a odvolání pana ředitele Navrátila bylo z tohoto právního důvodu nesprávné a bude muset být napraveno. Pokud soud rozhodne opačně, má pravdu ministerstvo a odvolání bylo v pořádku. To je věc, kterou teď s panem poslancem nemůžeme vyřešit, to musí vyřešit soud, který běží.
Tvrzení, že jsem si mohl ušetřit precedens - bohužel nemohl, protože praxe funguje již od začátku devadesátých let, a nebylo tím pádem v mých silách s tím něco udělat, když já jsem nastoupil v létě roku 1998. Pokud soud shledá, že tato praxe, že podepisuje věci vrchní ředitel, je špatná, tak je to samozřejmě pro ministerstvo velký malér, protože takto to běží dlouhá léta, a tím pádem by celá řada dalších věcí byla právně špatně. Já jsem si bohužel už neměl co ušetřit po těch letech.
Ve věci osobního příplatku - domnívám se - a bylo to takto argumentováno v odpovědi -, že postup byl právně čistý a odpovídal legislativním normám, i když bych k osobě již odvolaného olomouckého ředitele školského úřadu také měl značné výhrady. Dohodli jsme se s panem poslancem Vlčkem, že tam nepochybně mezi tímto mnou odvolaným ředitelem školského úřadu a jím odvolaným panem ředitelem Navrátilem byly osobní rozpory. Nebudu hodnotit to, zda věcně bylo postupováno správně v odebrání osobního příplatku. Hodnotil bych jenom to, že po procesní stránce není na tom podle mého názoru co zpochybňovat.
Pokud jde o poslední dva body, které zde byly zmiňovány, týkaly se naší argumentace, že byl jmenován v osobě pana Černého kvalifikovaný odborník. To bychom se tady mohli dohadovat vždycky o tom, co je a co není kvalifikovaný odborník. Domnívám se, že kvalifikovaný odborník je ten, kdo má zkušenosti s řízením takového ústavu. Domnívám se, že kvalifikovaný je ten, kdo má příslušné vzdělání v odpovídajícím oboru. Dále se samozřejmě dá vždy diskutovat u tak složitých věcí, jako je učiliště, zda to všechno stačí, či nestačí, a vždy se dá namítat, že ten či onen má jakousi lepší kvalifikaci.
Pokud jde o temnou minulost nynějšího ředitele, já jsem ten poslední, kdo by ho hájil. Ano, souhlasím s tím, že šlo o normalizační kádr. Už jsem panu poslanci Vlčkovi vysvětloval, že kdyby pan ředitel Navrátil nebyl rozjel soud ohledně tohoto jmenování, byl bych pana ředitele Černého dávno odvolal. V této chvíli v podstatě nemohu, protože to blokuje projednávání soudem.
Na okraj bych možná mohl zmínit ještě něco. Obdržel jsem některé materiály, které ukazují, že interpelace pana poslance Vlčka není až tak nezištná a že by pan poslanec Vlček měl sdělit sněmovně, že je tady poněkud v konfliktu zájmů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu k tomuto bodu a táži se, kdo hodlá v jejím rámci vystoupit. Registruji přihlášku pana poslance Jalůvky.
Poslanec Josef Jalůvka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já mám jen krátké vyjádření. Poněkud mě šokovalo vyjádření pana ministra, že k předání majetku neboli školy stačí pár dnů a že se neprovádí inventura. Podle mého výkladu to znamená, že státní majetek je vystaven jakékoliv manipulaci osob, které s ním přicházejí do styku. Zajímalo by mě, kdo je zodpovědný za případné ztráty, které se při následující inventuře projeví.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Rozumím tomu, pane poslanče, jako dotazu, který mým prostřednictvím směřujete na pana ministra? Ano. Pan ministr nehodlá na tento dotaz reagovat. Vidím ještě přihlášku pana poslance Vlčka.
Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, upřesnil bych střet zájmů. Ano, na tomto učilišti se vyučil v květnu 1998 můj syn.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Další přihlášky do rozpravy neregistruji. Rozpravu končím.
Kolegyně a kolegové, rozhodneme hlasováním o návrhu usnesení, který předložil pan poslanec Vlček a který zní:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí ministra školství, mládeže a tělovýchovy Eduarda Zemana na interpelaci poslance Miloslava Vlčka ve věci odvolání ředitele SOU strojírenského Lutín ing. Petra Navrátila."
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro předložený návrh usnesení. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Z přítomných 130 poslanců se pro vyslovilo 54, proti 31 (v hlasování číslo 43). Návrh nebyl přijat.
Tím jsme se vyrovnali se třetí interpelací.
Čtvrtou je interpelace, kterou se na ministra vnitra Václava Grulicha obrátil poslanec Ivan Langer, a to ve věci koordinační analytické komise výboru pro ochranu ekonomických zájmů České republiky.
***