Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Miroslava Grégra na předsedu
vlády Václava Klause a odpověď předsedy
vlády Václava Klause na tuto interpelaci. Pan poslanec
Miroslav Grégr požádal o zařazení
uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 300
V Praze dne 3. června 1997 |
Váženy pane předsedo vlády!
Strategickým zájmem každého státu
je co nejvyšší možná energetická
soběstačnost. Nákup energie, či energetických
surovin ze zahraničí je totiž drahý
a zatěžoval by obchodní bilanci národní
ekonomiky vzrůstající měrou.
Podle dostupných informací bude výroba elektrické
energie v ČR po dobudování JE Temelín
zhruba z 35% kryta energií z uranu, téměř
celý zbytek (kromě asi 5% jiných zdrojů)
z uhlí. Při současném rozsahu a způsobu
útlumu těžby uranu i uhlí v ČR
hrozí, že v horizontu 25 až 30 let budeme v důsledku
současné energetické politiky státu
značně závislí na dovozech energetické
suroviny ze zahraničí.
Oblast, kde to platí doslovně, je těžba
uranu. Poslední perspektivní ložisko uranu
nejen v ČR, ale i ve střední Evropě,
které leží v severních Čechách
(těžitelné hlubinným způsobem)
je cíleně utlumováno a je před likvidací.
Tato mnohamiliardová investice, která by ČR
poskytovala surovinu na 35% výroby elektrické energie
nejméně po dobu 100 let, je za použití
obrovských částek postupně likvidována
a - pokud se tomu rychle nezabrání - bude brzy nevratným
způsobem znemožněna těžba uranu
v Čechách i budoucím generacím. Známe
přitom mnoho případů ze světa,
kdy státy doplatily na zavření vlastních
ložisek suroviny okamžitým zvýšením
cen dodávek od zahraničních dodavatelů!
Navíc zde hrozí, že prokazatelně nejsou
vyloučeny ekologické následky prováděného
způsobu likvidace na území s největší
zásobou pitné vody v ČR.
Obracím se proto na Vás s dotazy:
- Nepovažujete za nutné s ohledem na vzrůstající cenu uranu na světových trzích. surovinovou bezpečnost ČR i vyhlídky obchodní bilance ČR přehodnotit útlum hlubinné těžby uranu v ČR a dát perspektivu normálního rozvoje s. p. DIAMO?
- Jakým způsobem je zajištěno, aby se státní prostředky a dotace používaly ve s. p. DIAMO jen na efektivní projekty?
- Kolik uranu, kde a za jakých podmínek nakoupila
a. s. ČEZ v období do roku 1997? - Jak je zajištěn
optimální výběr dodavatele uranu i
výše ceny pro spuštění JE Temelín
a jakého původu uran bude?
Druhým problémem, se kterým se na Vás
obracím, je problém prostorů po hlubinné
těžbě mnoha surovin. Tyto prostory jsou ve
většině případů pod horizontem
pitných vod. Dnes existují odborníky z oboru
a vědeckými pracovišti vypracované technologie,
které umožňují komerční
využití těchto prostor k ukládání
směsí z neutralizovaných odpadů, pomocí
nichž lze zabránit poklesům půdy a likvidaci
krajiny a sídel.
Bez použití těchto technologií rostou
náklady na likvidaci škod, rekultivaci a revitalizaci
v oblastech, které byly těžbou zasaženy.
Rád bych se Vás proto zeptal:
- Proč se nevyužívají tyto technologie vyplňování vytěžených prostor upravenými odpady, když je tak možno snížit potřebné dotace na těžbu surovin, popř. útlum těžby a následky těžby v krajině?
- Proč vláda do dnešního dne nezajistila
(např. formou vládního usnesení) smysluplnou,
efektivní restrukturalizaci podniků, která
by znamenala něco prospěšnějšího,
než jen prostou likvidaci podniků. V nich je často
uložen ohromný finanční kapitál
z minulých desetiletí, který by šlo
využít, ne ho takto zmařit! Případ
likvidace hlubinné těžby uranu v severních
Čechách je toho klasickou ukázkou.
Vážený pane předsedo vlády, jsem
přesvědčen že ve světle současného
poznání ekonomické situace ČR je nutno
řadu rozhodnutí z minulých let přehodnotit.
Domnívám se, že jednou z těchto věcí
je otázka budoucnosti hlubinné těžby
uranu v ČR a žádám Vás, abyste
se o to zasadil.
Václav Klaus předseda vlády České republiky |
V Praze dne 3. července 1997
Čj. 31155/97-KPV
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám zasílám k dalšímu
sněmovnímu využití svou odpověď
na písemnou interpelaci poslance Miroslava Grégra
ve věci surovinové a energetické politiky
vlády s ohledem na záměr útlumu těžby
uranu v České republice (evidenční
číslo interpelace 300).
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
Václav Klaus předseda vlády České republiky |
V Praze dne 3. července 1997
Čj. 31155/97-KPV
Vážený pane poslanče,
ve Vaší interpelaci vyjadřujete obavu, že
v budoucnosti budeme v důsledku současné
energetické politiky státu značně
závislí na dovozech energetických surovin
a poukazujete zejména na pozastavenou těžbu
uranu v severních Čechách, která by
ještě 100 let mohla poskytovat surovinu pro výrobu
elektrické energie.
Těžba uranu, která patřila v minulosti
k nejvíce sledovaným a protěžovaným
odvětvím těžařského průmyslu
způsobila ohromné škody na životním
prostředí ČR, jejichž důsledky
bude náš stát napravovat ještě
dlouhá desetiletí. Platí to zejména
o chemické těžbě loužením,
která byla spolu s hlubinnou těžbou uplatňována
při těžbě uranu v oblasti severočeské
křídy ve Stráži pod Ralskem a Hamru.
Během téměř 30 let chemické
a podzemní těžby zde bylo do podzemí
vtlačeno 4 mil. tun kyselin i dalších chemikálií
včetně amoniaku, které ohrozily vodohospodářsky
využívané křídové horizonty
a bylo nebezpečí, že toto znečištění
bude postupovat dále k jihozápadu až do povodí
Labe.
K nápravě této situace přijala vláda
řadu usnesení, která vedla k útlumu
těžby uranu a zahájení sanačních
prací. Základními materiály jsou Důvodová
zpráva k usnesení vlády ČSFR č.
894/1990 o změně koncepce útlumu těžby
uranu v ČSFR ve vazbě na potřeby jaderné
energetiky a Zpráva z kontroly podmínek pro realizaci
útlumového programu uranového průmyslu
v období 1990 až 2000. Následně se vláda
ČR zabývala touto problematikou ještě
pětkrát a přijala usnesení č.
533/1991, 366/1992, 429/1993, 244/1995 a 170/1996, která
akcelerují a detailně zpřesňují
průběh útlumu a definují jednotlivé
kroky sanace podle schválené koncepce. V usnesení
ze dne 26.dubna 1995 č. 244 vláda také schválila
likvidaci hlubinného dolu Hamr 1. od 1. 5. 1995.
K tomuto rozhodnutí byla vláda vedena, kromě
snahy po ukončení devastace životního
prostředí, i ekonomickými důvody,
protože s. p. DIAMO nebyl schopen v žádném
ze svých dolů a úpraven získávat
uran za cenu srovnatelnou s vyspělými státy
světa.
V současné době (do r. 2001) je uran těžen
v množství 600 t ročně. 300 t přestavuje
vedlejší produkt sanace chemické těžby
a 300 t je produkováno hlubinným dolem D. Rožínka.
300 t spotřebovává JE Dukovany a 300 t je
ukládáno do státních hmotných
rezerv.
Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil k Vašim
konkrétním dotazům
Nepovažujete za nutné s ohledem na vzrůstající
cenu uranu na světových trzích, surovinovou
bezpečnost ČR i vyhlídky obchodní
bilance ČR přehodnotit útlum hlubinné
těžby uranu v ČR a dát perspektivu normálního
rozvoje s. p. DIAMO?
- Podle analýz atomové agentury ve Vídni
se tržní ceny uranu i ve výhledu budou pohybovat
kolem 42 - 50 USD za 1 kg uranu, což nelze v ČR dosáhnout.
V současné době např. na posledním
hlubinném dole uranové rudy v D. Rožínce
je o. z. GEAM schopen realizovat výrobu 1 kg uranu za 58
USD při tzv. výběrové těžbě
bohatších partií ložiska, zatímco
současná "spot" cena (okamžitá
cena, při okamžité dodávce, která
je vždy nižší než cena při dlouhodobém
kontraktu) je 40 USD. Domácí trh je v současné
době chráněn licenčními opatřeními
vyhlášky č. 300/1993 Sb., která zakazuje
dovoz jaderného paliva pro JE v ČR a nutí
a. s. ČEZ nakupovat drahý tuzemsky uran. Při
jednání se zástupci EU se však česká
strana zavázala ukončit toto ochranářské
opatření do r. 2001. Z tohoto důvodu nemá
vláda v úmyslu přehodnotit svá rozhodnutí
o útlumu těžby uranu.
- Jakým způsobem je zajištěno, aby
se státní prostředky a dotace používaly
ve s. p. DIAMO jen na efektivní projekty?
- Veškeré sanační projekty jsou vybírány
ve veřejné soutěži podle zákona
č. 199/1994 Sb. a jejich výsledky jsou oponovány
experty z příslušných oborů.
To zajišťuje použití státních
prostředků na nejlepší projekty. Kromě
těchto prostředků se na programy sanace po
těžbě a úpravě uranu využívá
i finanční podpora v rámci projektu PHARE
a dalších mezinárodních projektů
revitalizace oblastí postižených těžbou
a úpravou nerostných surovin.
- Proč se nevyužívají tyto technologie
vyplňování vytěžených
prostor upravenými odpady, když je tak možno
snížit potřebné dotace na těžbu
surovin, popř. útlum těžby a následky
těžby v krajině?
- Otázku ukládání odpadů řeší
vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb.,
která stanoví podmínky, za kterých
je možné odpady do podzemí ukládat.
To se běžně používá v těch
případech, kdy je nutno zabránit poklesům
povrchu např. pod zástavbou. Tato technologie je
však finančně velmi náročná
a v likvidačních projektech pro ni nejsou vůbec
vytvořeny podmínky. Je proto obecně platné,
že ukládání do hlubin je technicky i
finančně náročnější
než do povrchově vytěžených prostor
a naopak tyto metody vyžadují další finanční
dotace. Pokud jde o uměle vzniklé ředěné
neutralizované směsi, nový zákon o
odpadech výslovně zakazuje ředění
odpadů za účelem jejich zneškodnění.
- Proč vláda do dnešního dne nezajistila
(např. formou vládního usnesení) smysluplnou,
efektivní restrukturalizaci podniků, která
by znamenala něco prospěšnějšího,
než jen prostou likvidaci podniků. V nich je často
uložen ohromný finanční kapitál
z minulých desetiletí, který by šlo
využít, ne ho takto zmařit! Případ
likvidace hlubinné těžby uranu v severních
Čechách je toho klasickou ukázkou.
- Pomalu, ale jistě přecházíme na
tržní hospodářství, včetně
privatizací ztrátových velkých státních
podniků jako je DIAMO s. p. I v tomto podniku probíhá
restrukturalizace se záměrem přeměnit
jej na moderní inženýrskou organizaci se zaměřením
na sanační práce, zejména škod
způsobených těžbou a úpravou
nerostných surovin.
Domnívám se, vážený pane poslanče,
že tyto odpovědi na Vaše dotazy Vás přesvědčily
o tom, že hlubinná těžba uranu je, z ekologického
a zejména pak z ekonomického hlediska její
nákladovosti, v České republice zatím
neperspektivní.
S pozdravem
Vážený pan
doc. ing. Miroslav Grégr, CSc.
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky