Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1996

2. volební období

55

INTERPELACE

poslankyně Zuzky Rujbrové

na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka

ve věci vymáhání státních pohledávek

a odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka

na interpelaci

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Zuzky Rujbrové na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka a odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na tuto interpelaci. Paní poslankyně Zuzka Rujbrová požádala o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

V Praze dne 9. září 1996

Miloš Zeman v.r.

Příloha

Ministr financí ČR

Věc: interpelace ve věci vymáhání státních pohledávek

Vážený pane ministře,

zrušená volební a povolební atmosféra odsunula do pozadí řadu závažných problémů, mezi jiným též aféru s neexistujícími sponzory politických stran. Utichly i úvahy novinářů, zda by ODS neměla překvapivě shodné částky po 3,75 miliónu korun od nebožtíka z Maďarska a chudého Mauricijce věnovat na dobročinné účely. Bohužel utichly, resp. ani nezazněly informace o tom, zda Vaše ministerstvo tento problém řeší.

Platná právní úprava chápe darovací smlouvu jako dvoustranný právní úkon, jehož účastníky jsou na jedné straně dárce a na druhé straně obdarovaný. Platnost této smlouvy m.j. předpokládá, že oba subjekty mají způsobilost k právním úkonům. Jestliže jeden z těchto subjektů neexistuje, nemohlo dojít k platnému uzavření smlouvy.

Občanská demokratická strana není v rozporu s ust. § 18 zákona o sdružování v politických stranách č. 424/1991 Sb. ve znění novel schopna specifikovat dárce výše uvedených částek a bylo zjištěno, že osoby, které byly jako sponzoři označeny, neexistují. Nemůže být tedy sporu o tom, že k uzavření platné darovací smlouvy v těchto případech nedošlo.

Občanský zákoník nazývá majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo z neplatného právního úkonu bezdůvodným obohacením. Podle § 456 OZ pak nelze-li zjistit toho, na jehož úkor byl předmět bezdůvodného obohacení získán, musí se vydat státu.

Ptám se Vás pane ministře, zda Občanská demokratická strana vydala státu bezdůvodné obohacení ve výši 7 000 000,- Kč a pokud ne, jaké kroky učinilo Vaše ministerstvo k vymožení této částky.



MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
a ministr financí
Ing. Ivan Kočárník, CSc.

V Praze dne 16. srpna 1996
Č.j. 143/49 304/1996

Vážená paní poslankyně,

k Vaší interpelaci ohledně vymáhání státní pohledávky za Občanskou demokratickou stranou z důvodu bezdůvodného obohacování uvádím následující.

Problém, uvedeny ve Vaší interpelaci, je třeba posuzovat jednak z hlediska předpisů občanskoprávních a jednak z hlediska zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích.

Pokud jde o předpisy občanskoprávní, je podle mého názoru Vaše právní argumentace v interpelaci nepřesná a chybná. Není v rozporu, daruje-li někdo věc (v případě ODS peněžní částku) jinému anonymně, bez uvedení své totožnosti nebo pod jiným jménem. Podle ustanovení § 628 Občanského zákoníku (dále jen OZ) existuje projev vůle směřující k uzavření darovací smlouvy a tento projev vůle byl učiněn v souladu s ustanovením § 43a OZ. Obdarovaný rovněž učinil projev vůle v souladu s ustanovením § 43c OZ, takže byly splněny podmínky pro uzavření darovací smlouvy. Skutečnost, že není známo kdo návrh na uzavření smlouvy učinil není rozhodnutá pro platnost smlouvy, jelikož z podání vyplývá úmysl dárce a je jeho věcí, zda chce zůstat v anonymitě. Ze smlouvy tedy plyne. že dárce existuje. V této souvislosti podotýkám, že v případě darování věcí movitých (nejde-li o darovací slib do budoucna) není třeba písemné formy darovací smlouvy. Není-li dárce znám (protože se v daném případě zřejmě rozhodl vystupovat inkognito), neznamená to, že by neexistoval. Považuji za absurdní vést úvahy o tom, že dar sice existuje, ale nikdo jej neposkytl. Pokud by vyšlo prokazatelně najevo, že byl dar poskytnut někým, kdo nebyl způsobilý k právním úkonům, šlo by pak o neplatný úkon. Posuzovat, respektive rozhodovat o platnosti právních úkonů však Ministerstvu financi nepřísluší.

Bezdůvodným obohacením je podle ustanovení § 541 OZ majetkový prospěch získaný z neplatného právního úkonu. Uzavřená darovací smlouva není tedy neplatným právním úkonem. Nepřichází proto v úvahu ani vydání daru státu podle ustanovení § 456 OZ.

Pokud jde o zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ukládá tento právní předpis povinnost předkladateli výroční finanční zprávy u darů nad 10 000,- Kč uvádět jméno, příjmení a bydliště dárce. Toto platí však pouze pro případ, že jsou tyto údaje známé. Nejsou-li známé, což je typický případ anonymních dárců, pak nelze toto ustanovení splnit. Z toho však neplyne, že by darovací smlouva od anonymního dárce byla neplatná. Nesplnění povinnosti uvádět údaje dárců ve výroční finanční zprávě však nepřísluší posuzovat ani sankcionovat Ministerstvu financí.

S pozdravem

Vážená paní

JUDr. Zuzka Rujbrová

poslankyně Poslanecké sněmovny

Parlament ČR

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP