Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Praze dne 22. července 1996

Předkládá:

Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání předkládá tímto v souladu s § 2, odst. 2 zákona č. 103/1992 Sb. ve lhůtě stanovené §5, odst. 4 tohoto zákona, ve znění zákona č. 36/1993 Sb. zprávu o stavu vysílání a své činnosti za období od 1. února 1995 do 31. ledna 1996.

V Praze dne 29. února 1996

ÚVOD

I. STAV ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

A. Legislativní stav

B. Přehled provozovatelů vysílání

I. 1. TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Celoplošné televizní vysílání

Satelitní televizní vysílání

Regionální a lokální televizní vysílání

I. 2. ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ

Celoplošné rozhlasové vysílání

Regionální a lokální rozhlasové vysílání

I. 3. TELEVIZNÍ KABELOVÉ ROZVODY

II. ČINNOST RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

II. 1. SLOŽENÍ RADY

II. 2. REALIZACE ZÁKONEM STANOVENÝCH KOMPETENCÍ

A. Stanoviska a návrhy k zásadám státní politiky vysílání

B. Tvorba plánu využití kmitočtů

C. Udělování a odnímání licencí

D. Plán licenčních řízení na další období

E. Kontrola dodržování zákonnosti ve vysílání

F. Stanoviska k návrhům a plnění mezinárodních smluv

G. Další činnost Rady

H. Organizace a fungování Úřadu Rady

III. PROBLÉMY A VÝHLEDY VYSÍLÁNÍ

PŘÍLOHY

1. SEZNAM PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ S LICENCÍ

2. PLÁN VYUŽITÍ KMITOČTŮ PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

3. STANOVISKA RADY

4. SEZNAM UPOZORNĚNÍ, POKUT A ODŇATÝCH LICENCÍ

   SEZNAM SOUDNÍCH SPORŮ

5. JEDNOTLIVÉ MONITOROVANÉ A ANALYZOVANÉ PŘÍPADY

6. VYBRANÉ VÝSLEDKY VÝZKUMU "DIVÁCI A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ"

7. VYBRANÉ VÝSLEDKY VÝZKUMŮ MEDIAPROJEKTU

8. PŘEHLED VÝVOJE REKLAMNÍHO TRHU

9. PŘEHLED SIGNATÁŘŮ ÚMLUVY RADY EVROPY O TELEVIZI PŘESAHUJÍCÍ HRANICE STÁTŮ

10. DOKUMENTY EVROPSKÉ UNIE V OBLASTI MEDIÍ (VÝŇATKY)

VLOŽENÉ PŘÍLOHY - MAPY

1. Orientační mapa území nepokrytých sítěmi ČT1 a ČT2

2. Orientační mapa území nepokrytých sítěmi TV NOVA a PREMIÉRA TV a přehled umístění vysílačů lokálních televizních stanic

3. Přehled umístění vysílačů Českého rozhlasu

4. Přehled umístění vysílačů soukromých rozhlasových stanic

Předkládaná zpráva se zabývá stavem vysílání a činností Rady v období od 1. února 1995 do 31. ledna 1996.

Ve sledovaném období došlo v činnosti Rady k posunu akcentu od samotného budování duálního systému k otázkám správy mediální oblasti a k proměně jejího dosavadního legislativního rámce. Její činnost po značnou část roku výrazně ovlivnily diskuse o novelách právních předpisů v oblasti vysílání.

Potvrdilo se, že růst významu médií v období nástupu nových informačních technologií je trvalým trendem. Odborná i politická veřejnost pozorně sledovala nejen nevídaný růst sledovanosti soukromého televizního vysílání, ale i razantní nástup kabelové televize. Média, jejich obsah, vývoj a struktura jsou stále více vnímána jako navýsost důležitá součást veřejného života i ekonomiky země.

Za své stěžejní úkoly Rada považovala upevnění právních jistot provozovatelů vysílání, udržení a posílení plurality a nezávislosti médií, výkon kontrolních a regulačních pravomocí, prosazování zájmů veřejnosti a pomoc rozvoji médií samotných.

A. Legislativní stav

Regulační rámec stanovený základními zákony přijatými parlamentem v roce 1991 (zákon č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání), v roce 1992 (zákon č.103/1992 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání) novelizovanými dílčími úpravami přijatými v roce 1993 a 1994 byl v roce 1995 zásadně novelizován zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a v prosinci 1995 zákonem č. 301/1995 Sb. S uplatňováním zákona č. 301/1995 Sb. měla Rada v době uzávěrky zprávy jen minimální zkušenosti. Pro krátkou dobu platnosti nebyla nová ustanovení dosud v praxi v plném rozsahu aplikována, nicméně první zkušenosti přinášejí některé nejasnosti.

Přesto, že v roce 1996 probíhají volby do Parlamentu ČR a přijetí rozsáhlejších novel právních předpisů v oblasti vysílání nelze zřejmě očekávat, považuje Rada za účelné diskutovat možné změny právních předpisů v oblasti vysílání ve směrech, které dosud nebyly v centru pozornosti:

- docílení kompatibility s mediálními právními předpisy Evropské unie a Rady Evropy, zvláště s Direktivou Evropské unie č. 89/552/EEC,

- přesnější specifikace úkolů a postavení veřejnoprávního sektoru vysílání,

- dílčí zpřesnění licenčního postupu,

- další specifikace postavení Rady, zvláště jejich kompetencí a vazeb na standardní orgány státní správy,

- novela zákona o správních poplatcích,

- zpřesnění vztahů mezi orgány telekomunikací a Radou, zvláště s přihlédnutím k rozvoji nových technologií.

Za zcela neopodstatněné považuje Rada již tříleté odkládání přistoupení České republiky k Úmluvě Rady Evropy o televizi přesahující hranice států (viz také podkapitola II. 2. F a příloha č. 9).

B. Přehled provozovatelů vysílání

Tabulka č. 1. - Provozovatelé televizního a rozhlasového vysílání v České republice

Pozn.: Pokles počtu provozovatelů s licencí je způsoben vydáním nových licencí některým provozovatelům, a to na rozdíl od předchozího období jedné licence na více lokalit. Rovněž vysílání BBC je pro stav k 31. 1. 1996 počítáno pouze 1x (tj. všechny lokality ČR).

Rada v návaznosti na předchozí období dále budovala duální systém televizního vysílání. Vedle úsilí o zvýšení pokrytí území České republiky programem ČT2 České televize a programem držitele licence Premiéry TV věnovala pozornost i rozvoji regionálního a lokálního televizního vysílání. Udělila 4 licence k regionálnímu a 48 licencí k lokálnímu televiznímu vysílání.

Pokračoval nárůst diváků TV NOVA, který v druhé polovině roku 1995 překročil podle sociologických výzkumů hranici 70% denní sledovanosti (viz příloha č. 7). Údaje z posledních měsíců roku 1995 by mohly naznačovat stav nasycenosti nebo i mírný obrat trendu, pravděpodobně ve prospěch veřejnoprávní ČT1.

Celoplošné televizní vysílání

Česká televize vysílala na dvou vysílacích okruzích dva programy, označované jako ČT1 a ČT2. Signál ČT1 pokrýval k 1. 8. 1995 cca 90,5% území České republiky, tj. 96, 5% obyvatel ČR, signál ČT 2 pokrýval k 31. 1. 1996 70% území České republiky, tj. 78% obyvatel ČR (údaje získané měřením ČTÚ, viz též vložené přílohy - mapa č. 1).

Druhý vysílací okruh (ČT2), svěřený České televizi do 31. 12. 1995 pouze do správy, jí byl přijetím zákona č. 301/95 Sb., kterým se mění a doplňuje mj. zákon č. 483/91 Sb., o České televizi v platném znění, od 1. 1. 1996 určen natrvalo.

Provozovateli s licencí jsou společnosti CET 21, s. r. o. (program TV NOVA) s pokrytím 98% území České republiky, tj. 98,1% obyvatel ČR a FTV Premiéra, s. r. o. (program Premiéra TV). Dosah signálu Premiéry TV se ve sledovaném období postupně rozšiřoval (viz též vložené přílohy - mapa č. 2) na 25% pokrytí území České republiky, tj. cca 35% obyvatel ČR (stav k 31. 12. 1995).

Satelitní televizní vysílání

Licenci k provozování satelitního televizního vysílání obdržely v České republice již 7. 7. 1994 tři společnosti - Art Production K, a. s. (program Bohemia TV), CET 21, s. r. o. (program Supernova) a FTV Premiéra, s. r. o. (program Premiéra TV). K 31. 1. 1996 zahájila vysílání prostřednictvím satelitu pouze FTV Premiéra, jež šíří svůj signál také jako centrální program pro samostatně licencované provozovatele regionálního a lokálního televizního vysílání, kteří doplňují program Premiéry TV maximálně 3 hodinami vlastního vysílání denně.

Přijetím zákona č. 301/95 Sb., kterým se mění a doplňuje mj. zákon č. 468/91 Sb., nastala od 1. 1. 1996 změna, podle níž oprávnění k vysílání prostřednictvím satelitů vzniká registrací. Podle této novely musí stávající držitelé licencí, pokud chtějí provozovat tento způsob vysílání i nadále, podat nejpozději do 2. 4. 1996 přihlášku k registraci.

Rada vyhlásila 26. 7. 1995 nové licenční řízení k provozování televizního vysílání prostřednictvím satelitu (uzávěrka 30. 8. 1995), do něhož se přihlásili čtyři žadatelé. Toto řízení nebylo před přijetím novely zákona č. 468/91 Sb. uzavřeno, proto byli žadatelé vyzváni k zpětvzetí žádosti a informováni o nových skutečnostech v souvislosti s novelou zákona.

K 31. 1. 1996 podala přihlášku k registraci satelitního vysílání pouze společnost AB Barrandov, a. s, která však svou žádost vzala zpět.

Regionální a lokální televizní vysílání

Jediným provozovatelem regionálního televizního vysílání s licencí je k 31. 1. 1996 společnost FTV Premiéra, s. r. o. (program Premiéra TV).

Rada vyhlásila licenční řízení na tento typ vysílání v Plzni, Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové a Zlíně s vysílacím časem jednu hodinu denně v intervalu 6.30 - 8.30 hod. a dvě hodiny denně v intervalu 15.00 - 18.00 hod., v ostatních časech vysílá na příslušných kanálech Premiéra TV. Toto licenční řízení, v němž byly z devíti žadatelů uděleny čtyřem licence k provozování regionálního televizního vysílání, není dosud (zejména z legislativně technických důvodů spojených s přijetím zákona č. 301/1995 Sb.) ukončeno. Někteří z těchto žadatelů však již regionální vysílání uvádějí v rámci programu Premiéry TV.

V současné době je evidováno dalších 40 žádostí o licence k provozování regionálního televizního vysílání.

K 31. 1. 1996 bylo uděleno celkem 48 licencí k provozování lokálního televizního vysílání. Licenční řízení u zbývajících 26 žadatelů, jehož uzávěrka byla 1. 3. 1994, není ještě ukončeno, protože v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem stále probíhá koordinace požadovaných kanálů. Časový proces mezinárodní koordinace kanálů nemohou Rada ani jiné orgány ČR ovlivnit. Ve dvou lokalitách (Děhylov a Lutyně) nebyla mezinárodní koordinace kanálů úspěšná, proto byly tyto žádosti o licence z technických důvodů zamítnuty.

Současně je evidováno 25 nových žádostí o licence k provozování lokálního televizního vysílání.

Rada odňala 20. 6. 1995 licenci Studiu Otakara Brentena, s. r. o. (TV Třebíč) v Třebíči, protože držitel licence přerušil od 23. 12. 1994 vysílání.

Rozhlasové vysílání značně ovlivnily změny související s ukončením platnosti licencí k lokálnímu rozhlasovému vysílání, vydaných meziresortními komisemi vlády ČSFR a Ministerstva kultury ČR.

Stále výrazněji se projevující ekonomické problémy řady zejména lokálních rozhlasových stanic vedly k jejich sdružování do programově, ekonomicky, případně vlastnicky propojených sítí.

Mezi posluchači ve sledovaném období vzrostla obliba celoplošné soukromé stanice Frekvence 1, nejvyšší poslechovost si však stále udržuje stanice Českého rozhlasu Radiožurnál (viz příloha č. 7).

Celoplošné rozhlasové vysílání

Celoplošné rozhlasové vysílání provozuje ze zákona Český rozhlas se třemi programy prostřednictvím dvou okruhů v pásmu VKV (program Radiožurnál a Vltava), jednoho okruhu v pásmu středních vln (program Praha) a jednoho okruhu v pásmu dlouhých vln (Radiožurnál).

Přijetím zákona č. 301/95 Sb., kterým se mj. mění a doplňuje zákon č. 468/91 Sb., v platném znění, se Českému rozhlasu od 1. 1. 1996 ze zákona vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí České republiky dvěma okruhy v pásmu středních vln, dvěma vysílacími okruhy v pásmu VKV a jedním vysílacím okruhem v pásmu dlouhých vln.

Provozovateli celoplošného rozhlasového vysílání s licencí jsou R. G. Evropa 1, a. s., vysílající prostřednictvím sítě VKV (program Radio Frekvence 1), Kaskol, s. r. o., vysílající prostřednictvím sítě VKV (program Radio Alfa) a Radio Free Europe, Inc., vysílající prostřednictvím sítě středních vln (program Radio Free Europe). Od 6. 11. 1995 změnilo Radio Free Europe strukturu svého vysílání a kromě vlastních pořadů přebírá pořady Českého rozhlasu, Hlasu Ameriky, Deutsche Welle a BBC.

Echo, s. r. o. (program Radio Echo), které vysílalo prostřednictvím sítě středních vln, přerušilo 31. 7. 1995 vysílání a na základě této skutečnosti mu byla 8. 11. 1995 licence Radou odňata.

Regionální a lokální rozhlasové vysílání

Český rozhlas využívá pro své regionální vysílání kmitočty na středních vlnách a kmitočty FM.

Zákonem č. 468/91 Sb. bylo stanoveno ukončení platnosti licencí udělených meziresortními komisemi vlády ČSFR a Ministerstva kultury ČR k 31. 12. 1995 (celkem 33 licencí - viz v příloze seznam Rozhlasové vysílání s ukončenou dobou platnosti). V rámci komplexního řešení rozhlasového vysílání v České republice proběhla licenční řízení v jednotlivých etapách nejen na technicky vyhovující kmitočty dosud provozované, ale i na další volné kmitočty.

Rada zveřejnila okolnosti, na které při udělování licencí brala zvláštní zřetel:

a) u stávajících držitelů licencí:

- dlouhodobé výsledky poslechovosti stanice

- výsledky monitoringu stanice

- situace v rozhlasovém vysílání v oblasti

- dodržování právních předpisů držitelem licence

- výsledky hospodaření stanice,

b) u žadatelů o licenci, kteří dosud vysílání neprovozují:

- přínos navrhované programové skladby pro zvýšení plurality

- kmitočtové možnosti

- ekonomické, marketingové, technické a personální zajištění projektu

- počet, kvalita a dosah nyní vysílajících stanic v oblasti.

V období od 1. 2. 1995 do 31. 1. 1996 se uskutečnila licenční řízení ve východních a středních Čechách, jižní, střední a severní Moravě, samostatně v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Frýdku-Místku a dvakrát v Praze. Těchto licenčních řízení se zúčastnilo celkem 67 žadatelů, (z toho někteří žádali o více kmitočtů.), Rada udělila ve výše uvedených oblastech celkem 30 licencí k rozhlasovému vysílání VKV, ostatní žádosti zamítla (viz podkapitola II. 2. C Udělování a odnímání licencí).

Po vyřešení technické situace Rada dokončila zastavené licenční řízení v severních Čechách a udělila tam 2 licence.

Do 31. 1. 1995 proběhlo ještě licenční řízení v jižních, západních a severních Čechách (viz Zpráva Rady za období 9. 7. 1994 - 31. 1. 1995).

Celkově Rada znovu udělila 28 licencí k rozhlasovému vysílání týmž subjektům, které již rozhlasové vysílání provozovali, rozhodla o udělení 19 licencí novým provozovatelům a zamítla žádosti 47 žadatelů, z toho 6 žádostí provozovatelů rozhlasového vysílání na základě licence udělené meziresotními komisemi.

V souladu s § 14, odst. 1 a 2, zákona č. 468/91 Sb., Rada průběžně projednávala žádosti držitelů licencí o změny ve složení společností, o změny programové skladby vysílání, o změny názvů stanic, o změny časového a územního rozsahu vysílání aj.

V průběhu ledna 1996 Rada projednala žádosti celkem 21 držitelů licencí k lokálnímu rozhlasovému vysílání o přidělení dokrývacích kmitočtů. Rozhodla o přidělení celkem 10 dokrývacích kmitočtů s tím, že v některých případech je konečné přidělení podmíněno výsledky mezinárodních koordinací, případně měření.

Rozhlasové vysílání v síti rozhlasu po drátě

Na základě jednání a konzultací s Českým telekomunikačním úřadem a SPT Telecom došla Rada k závěru, že sítě rozhlasu po drátě neskýtají možnosti dalšího rozvoje, a rozhodla žádné nové licence na tento typ vysílání neudělit. Do roku 1999 jsou platné licence sedmi provozovatelů tohoto vysílání (viz seznam provozovatelů vysílání s licencí v příloze č. 1).

S pokračujícím rozvojem vysílání v TKR v roce 1995 se rozvíjely podmínky pro podnikání v oblasti místních telekomunikačních sítí, včetně zájmu o výstavbu multifunkčních sítí a systémů. U větších společností držitelů licencí došlo s rozvojem telekomunikačního trhu ke vstupu strategických zahraničních partnerů. Např. společnost Kabel Plus, a. s. se sedmi dceřinnými společnostmi v České republice provozuje vysílání v televizních kabelových rozvodech včetně mikrovlnného distribučního systému (MMDS) po celé České republice, provozuje filmový kanál a jednotlivé dceřinné společnosti jsou provozovateli osmi licencí k lokálnímu televiznímu vysílání. Kabelu Plus Praha, a. s. byla udělena licence k provozování tzv. magistrátního kanálu v Praze, která dosud není v právní moci. Do společnosti Kabel Plus, a. s. vstoupila 28,571% americká telekomunikační společnost US West Czech Cable Company.

V období od 30. 1. 1995 do 31. 12. 1995 bylo uděleno na základě licenčních řízení 35 licencí k vysílání v televizních kabelových rozvodech pro klasickou kabelovou technologii na 12 let, 7 licencí k vysílání v TKR systémem MMDS (multikanálový mikrovlnný distribuční systém v pásmu 2,1 - 2,3 GHz) do roku 2000 (viz podkapitola II. 2. C Udělování a odnímání licencí). Rada zamítla 6 žádostí o systém MMDS a jedno řízení o systém MMDS dosud není ukončeno. Vysílání v systému MMDS bude Rada i nadále řešit formou udělování licencí, neboť kmitočtové možnosti brání vysílání tímto technickým prostředkem více žadatelům na jednom území.

Dále byly uděleny dvě licence k provozování původního programového kanálu - Jaroslavovi Vobornému v Ivančicích a společnosti Innet, s. r. o. v TKR sítích Codis, a. s. a Dattel, s. r. o. v Praze. Byla udělena jedna licence k provozování vysílání Magistrátního kanálu v televizních kabelových rozvodech v Praze, Praze-východ a Praze-západ Kabelu Plus Praha, a. s. a jedna žádost o toto vysílání byla zamítnuta. Dramatický rozvoj TKR ve sledovaném období je lépe charakterizován nárůstem počtu účastnických zásuvek (viz údaje o počtu účastnických zásuvek v příloze č. 1).

V průběhu roku 1995 Rada projednávala různé žádosti o změny a schválila 9 žádostí o rozšíření licencí o další lokality.

Společnosti Eurokabel, s. r. o. byla odňata licence k provozování vysílání v TKR v Uherském Hradišti systémem MMDS, protože držitel licence nezahájil v zákonné lhůtě své vysílání.

Důležitá změna v oblasti televizních kabelových rozvodů a satelitního vysílání nastala přijetím zákona č. 301/95 Sb., kterým se s účinností od 1. 1. 1996 mj. mění a doplňuje zákon č. 468/91 Sb. Podle této novely vzniká oprávnění k vysílání v TKR registrací a stávající držitelé licencí TKR, kteří chtějí i nadále pokračovat ve vysílání, musí do 2. 4. 1996 podat k Radě přihlášku o registraci. K 31. 1. 1996 podala přihlášku k registraci Kabelová televize Třinec, s. r. o. (žádost o registraci byla z důvodu neodstranění vad přihlášky ve stanovené lhůtě Radou odmítnuta).

K 31. 12. 1995 nebyla uzavřena licenční řízení čtyř společností, jejichž žádosti nebyly dle §§ 11 a 19 zákona č. 468/91 Sb. úplné a bylo evidováno 12 nových žádostí o uděleni licence. Tito žadatelé byli informováni o nových skutečnostech v souvislosti s novelou zákona č. 468/91 Sb.

Rada pracuje ve složení, jaké bylo zvoleno 9. července 1994 a 2. listopadu 1994 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. Na základě novelizovaného Statutu Rady, schváleného Poslaneckou sněmovnou dne 8. prosince 1995, byla provedena volba místopředsedů Rady.

Členy Rady jsou:

PhDr. Marie Hakenová, narozena 20. 9. 1948, dramaturgyně, Praha, bez politické příslušnosti

Bohuslav Hanuš, narozen 24. 12. 1932, technik, Praha, bez politické příslušnosti, od 22. 9. 1994 předseda Rady

JUDr. Zdena Hůlová, narozena 13. 4. 1957, právnička, Praha, bez politické příslušnosti, od 9. ledna 1996 1. místopředsedkyně Rady

Josef Josefík, narozen 2. 9. 1949, psycholog, ředitel divadla, Olomouc, bez politické příslušnosti

PhDr. Jindřich Kabát, narozen 24. 4. 1953, psycholog, Praha, KDU - ČSL

RNDr. Josef Musil, CSc., narozen 21. 7. 1939, chemik, ekolog, Dobříš, KDS, od 9. ledna 1996 2. místopředseda Rady

Jiří Novotný, narozen 1. 7. 1936, filmový historik, Zlín, bez politické příslušnosti

Mgr. Petr Štěpánek, narozen 7. 6. 1958, hudebník a publicista, Hradec Králové, ODS, od 9. ledna 1996 3. místopředseda Rady

PhDr. Oldřich Tomek narozen 26. 2. 1951, historik, Praha, bez politické příslušnosti.

A. Stanoviska a návrhy k zásadám státní politiky vysílání

Přesto, že Rada nemá kompetence předkládat návrhy právních předpisů a jejich změn, podílela se v uplynulém období na zpracování a připomínkování dvou právních předpisů v oblasti vysílání, ale i jiných norem, které s vysíláním souvisí jen zčásti. Předkladatelé návrhů zákona č. 40/1995 Sb. a č. 301/1995 Sb. s Radou opakovaně tyto předlohy konzultovali (viz stanoviska Rady v příloze č. 3).

Legislativní návrhy Rady, opakovaně předkládané v jejích výročních zprávách, byly do právních předpisů přijatých v průběhu roku 1995 zapracovány jen zčásti. Dle názoru Rady se jeví nezbytné zpracování komplexní novely právních předpisů v oblasti médií a je připravena v tomto směru pracovat.

Radě byly zaslány k připomínkám následující návrhy zákonů:

Návrh zákona o daňovém poradenství - připomínkové řízení

Návrh novely zákona č. 293/92 Sb. o státním fondu kultury ČR

Návrh zákona o neziskových právnických osobách

Návrh novely zákona č. 35/65 Sb. - autorský zákon

Návrh tiskového zákona

Návrh zákona o regulaci reklamy

Návrh vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb

Návrh novely zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

Návrh novely zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákona č. 103/1992 Sb., o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání a zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi

B. Tvorba plánu využití kmitočtů

Podle aktuálních požadavků provozovatelů byl průběžně zpracováván a aktualizován plán využití kmitočtů pro rozhlasové i televizní vysílání. Plán nyní obsahuje 34 položek pro rozhlas AM (SV), 14 5 pro rozhlas FM (VKV II.) a 1187 položek pro televizní vysílání (viz příloha č. 2).

Počátkem roku 1995 Rada, na podkladě zprávy Testcomu, rozhodla o dalším způsobu rozvoje televizního vysílání v pásmu UHE. Následně byly již vydány některé kmitočtové příděly a byla zahájena výstavba vysílačů. Po vydání zákona 301/95 Sb. je nyní nutné přijmout, vzhledem k omezenému množství kmitočtových pozic, další zásady pro rozdělení, případně přerozdělení kmitočtů pro televizní vysílání.

V létě 1995 proběhla evropská regionální administrativní konference o digitálním rozhlasu (DAB). Na této konferenci byl přijat mezinárodní kmitočtový plán, který tvoří rámec a dává předpoklad pro rozvoj tohoto nového druhu rozhlasového vysílání v České republice. V mezinárodním měřítku se dále upřesňují technická pravidla pro jeho konkrétní aplikace. Úřad Rady organizuje setkání zainteresovaných stran, tj. regulačních orgánů, potenciálních provozovatelů a průmyslu. Toto setkání má podpořit systematicky připravené zavedení DAB v ČR. Přijetí kmitočtového plánu pro DAB znamená současně rozhodnutí o uvolnění 12. televizního kanálu a nutnost zajistit náhradní televizní kmitočtové pozice.

Vzhledem k tomu, že Český telekomunikační úřad koncem roku 1995 informoval Radu, že ruší zpracovávání údajů pro vykazování pokrytí území a počtu obyvatel televizními programy, nebyly dokončeny ani údaje za rok 1995. Je třeba rozhodnout, zda získávání těchto údajů bude nadále nezbytné s ohledem na výkon kompetencí Rady a v kladném případě vyřešit jejich zajišťování. S tím budou zřejmě souviset zvýšené rozpočtové náklady na činnost Rady.

Ministerstvo hospodářství - ČTÚ a Rada se připravují na jednání o novelizaci pravidel spolupráce mezi oběma institucemi, které má být zahájeno v únoru 1996.

Rada očekává, že po vyjasnění legislativně technických problémů spojených s přijetím zákona č. 301/1995 Sb. v části týkající se České televize může dojít k nárůstu požadavků jednotlivých provozovatelů celoplošného televizního vysílání na nové kmitočtové příděly, případně jejich změny. Přípravy na mezinárodní standardizaci digitálního televizního vysílání (T-DAB) znamenají omezující prvek při rozhodování o perspektivách využití televizních kanálů nad kanálem 60, neboť jedna z nejpravděpodobnějších možností jeho zavedení je v tomto pásmu.