Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
26. února ve 12.00 hodin
Přítomno: 190 poslanců
(Schůze opět zahájena ve 12.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, je 12.00 hod. Zahajuji přerušenou 21. schůzi Poslanecké sněmovny.
Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami. A pro pořádek bych pravděpodobně měl, protože se jedná o novou schůzi, nahlásit také všechny ty, kteří mají náhradní karty. Pan poslanec Šlink má náhradní kartu číslo 13, pan poslanec Tollner číslo 7, pan poslanec Hulinský 6. Pro zápis rovněž přečtu omluvy - Martin Přibáň (zahraniční cesta), Robert Kolář (nemoc), Karel Mach (nemoc), Vavřinec Fójcik (zahraniční služební cesta), Václav Klaus (akce pořádaná mimo ČR). Z vlády jsou omluveni páni ministři Kühnl a Stropnický.
Dámy a pánové, přistoupíme k projednávání bodu 4 pořadu.
4.
Návrh poslanců Stanislava Grosse a Miloše Zemana
na vydání ústavního zákona o zkrácení volebního období
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
/sněmovní tisk 351/ - třetí čtení
Zahajuji tedy třetí čtení tohoto návrhu a prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali poslanec Stanislav Gross jako zástupce navrhovatelů a zpravodajka ústavně právního výboru poslankyně paní Hana Marvanová.
Pozměňovací návrhy k předloženému návrhu zákona jsou obsaženy ve sněmovním tisku 351/3.
Otevírám rozpravu ke třetímu čtení. Písemnou přihlášku sice mám, ale hlásí se předtím pan poslanec Vojtěch Filip, jako druhý vystoupí pan poslanec Ivan Mašek.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane premiére, paní a pánové, dovolte mi, abych sdělil ve třetím čtení, že jsem podal pozměňovací návrh, který se týkal změny v článku 16 a 17 Ústavy České republiky, který by byl součástí textu zákona, který přijímáme.
Po projednání mezi navrhovateli tento svůj pozměňovací návrh stahuji proti tisku 351, nikoliv proti tisku 350. Znamená to, že ho nechávám v platnosti ve vztahu k tisku 350, to je jiný bod této schůze, ale vůči tisku 351 jej stahuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: O tom samozřejmě rozhodneme, respektujeme to. Je to všechno to, co je pod bodem c).
Hlásí se pan poslanec Mašek, po něm vystoupí pan poslanec Jičínský.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chci se k návrhům ústavních zákonů vyjádřit obecně. Říkám rovnou, že nemám žádný pozměňovací návrh.
Oba tyto návrhy zákona jsou opřeny o argumentaci, která je argumentací falešnou. Tvrdí se totiž, že při přípravě ústavy nebyla předvídána situace, která v této chvíli nastala.
Prosil bych pana předsedajícího, aby požádal pány poslance o zachování klidu a aby nenamítali proti tomu, že ve třetím čtení, jak již sněmovna mnohokrát rozhodla, je samozřejmě možné hovořit obecně k těmto návrhům zákonů. Byl by nesmysl, kdyby to možné nebylo. Jestli si toho někteří pánové za tu dobu, co platí jednací řád, ještě nevšimli, tak je mi jich líto.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Kdybych měl námitky proti tomu, že chcete hovořit obecně, tak bych se ozval. Ale protože souhlasím s vaším výkladem jednacího řádu, tak vás mohu jenom poprosit, abyste ve své řeči pokračoval.
Poslanec Ivan Mašek: Děkuji vám, pane předsedající, a doufám, že napomenete ty, kteří námitky mají, budou-li v nich pokračovat.
Argumentace k těmto návrhům zákonů je tedy vedena tak, že při přípravě Ústavy České republiky, ústavní listiny č. 1, nebyla takováto situace vzata v úvahu.
Opakuji, že jsem jako člen ústavní komise a ústavně právního výboru v té době si dobře vědom toho, že tato argumentace je prostě nepravdivá, a ti, kteří to tvrdí, tak buď v této sněmovně nebyli, anebo mají zatraceně špatnou paměť.
Pravda je taková, že jsme velmi zvažovali návrhy na to, za jakých okolností má být nebo může být sněmovna rozpuštěna. Při přípravě ústavy jsme zvažovali i historické souvislosti, probírali jsme, jak tomu bylo např. za první Československé republiky, jak docházelo k rozpouštění parlamentu v té době. A rozhodli jsme se - a domnívám se, že správně - že ústava bude postavena tak, že rozpuštění Poslanecké sněmovny bude velmi krajní případ, že to bude krajní případ v případech, kdy se nepodaří třikrát za sebou sestavit vládu, anebo případ takový, jako jsou tři další možnosti, kdy sněmovna skutečně nepracuje, a proto, že sněmovna nepracuje, nastává takové ohrožení demokratického systému, kdy lid už se blíží tomu, že poslance vyžene vidlemi, že se tedy umožňuje prezidentu republiky, aby tomuto ohrožení zabránil tím, že Poslaneckou sněmovnu rozpustí a vyhlásí nové volby.
Žádný z těchto případů v této chvíli nenastal. Nastal případ naprosto obvyklý a naprosto předvídaný. Prostě někdy okolo poloviny volebního období, v době, kdy po volbách byla ustavena menšinová vláda a kdy většina, která byla v opozici, po celou dobu čekala na to, kdy se podaří jaksi otočit vahadlo moci na její stranu, a po celou dobu hovořila o tom, že mají být předčasné volby, tak došlo k tomu, že se rozpadla bývalá vládní koalice, což je tak přibližně běžné okolo poloviny volebního období. A v té chvíli bylo tedy nutné sestavit vládu novou.
Už od toho okamžiku některé politické síly, a byly to pochopitelně především extrémní strany politického spektra, strany, které samozřejmě milují chaos, poněvadž je to prostě takový stav, ve kterém se jim velmi daří, a také ti, kteří nedočkavě chtěli převzít moc, se snažili o to, aby nedošlo k postupu podle ústavy, ale aby vláda, která bude jmenována, byla vládou dočasnou, a to dočasnou vládou poslední.
Bohužel - a hovořil jsem o tom při jednání o vyslovení důvěry této vládě - i tato vláda od samého počátku sestavování včetně premiéra vycházela vstříc těmto snahám, vycházely jim vstříc i další politické síly zastoupené v této sněmovně. A tak se postupně podařilo i v médiích, i ve veřejnosti vytvořit atmosféru, v níž se zdá, že předčasné volby jsou nevyhnutelné.
Aby se tedy k nim mohlo dojít, proto jsou podávány tyto návrhy zákonů, tyto návrhy na změnu ústavy.
O co se tedy jedná? Ať jde o kterýkoliv pozměňovací návrh, ať jde o kterýkoli z těchto dvou návrhů ústavního zákona, jedná se pouze o jedinou věc: jedná se o to, že se politické síly - a je symptomatické, které politické síly, jsou to ty síly, které podávají tyto návrhy zákona, tedy především komunisté a sociální demokraté - účelově snaží změnit ústavní pořádek České republiky k tomu, aby mohly převzít moc v této zemi. Jedni otevřeně, to je sociální demokracie, a jiné asi zatím ne zcela otevřeně, jenom tichou podporou, to jsou komunisté.
Jde tedy o to účelově změnit ústavu. Tento pokus, ať vyjde, nebo nevyjde je prostě pokus z ústavního hlediska zločinný. Je to věc, která do budoucna dává strašlivý precedens a po volbách, o nichž lze předpokládat, že nedopadnou o moc jinak, než ukazují průzkumy veřejného mínění, velmi pravděpodobně povede k tomu, že se brzo další politické síly pokusí stejným způsobem zkrátit další volební období. A tak může docházet k tomu, že volební období této sněmovny nebude čtyřleté, jak ústava předpokládá, ale bude jednoleté až dvouleté.
Dámy a pánové, prostě hodláte honit lidi k předčasným volbám, utrácet miliardy za tyto volby, a přitom stejně nedojdete k žádnému rozumnému řešení.
***