Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Janu Vikovi, prosím, aby se slova ujal poslanec Čestmír Hofhanzl a připravil se poslanec Oldřich Vrcha.
Poslanec Čestmír Hofhanzl:
Pane předsedající, ctěné dámy a pánové, nehodlám diskutovat s předřečníkem. Myslím, že to za to nestojí.Chtěl bych říci ke svým některým kolegům, že mne udivuje neobvyklá důvěra opozičních kolegů v aparát současné vlády. Mohu vám říci, že mě to velice udivuje. Zároveň mě velice udivuje nedůvěra v síly a zodpovědnost této sněmovny. Nezlobte se na mně, velice mě to udivuje.
Pokud vím, tak zákony, které měly dobrý obsah, které tlačily tuto zemi pozitivním směrem do Evropy, tak vždy vznikly ve spolupráci výkonné moci spojené s názorem a mnohdy tvrdou opozicí této sněmovny. Nezlobte se na mě, já vidím důležitost tohoto zákona. Jestli to vy, kteří cítíte zodpovědnost za tuto zemi, jestli necítíte, že v naší zemi přihořívá, že dále je třeba prohlubovat rozvrat, já chci věřit, že větší část sněmovny cítí zodpovědnost za naši zemi. Jsem toho názoru, aby návrh zákona šel do druhého čtení, abychom se k němu ve výborech vyjádřili, abychom třeba i přinutili pak vládu, že návrh stáhne v tomto okamžiku a přepracuje, protože jedině takovýmto způsobem může vzniknout návrh, který bude pro tuto zemi mít přínos a bude pozitivní.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi, s faktickou poznámkou pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf:
Já se obávám, dámy a pánové, že to, co jsme slyšeli, je veliké nedorozumění, protože rozhodně od nás nikdo nemůže očekávat, že bychom měli důvěru v aparát současné vlády. Já se naopak ztotožňuji a kolegové také s článkem v Ekonomu, kdy národohospodář Jiří Lobkowicz říká: Pryč od nečinné vlády. Já bych to formuloval možný ještě jinak: Žádnou podporu prozatímní vládě.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
To byl pan poslanec Ransdorf, nyní vystoupí pan poslanec Oldřich Vrcha a jako poslední v této sérii písemně přihlášených Oldřich Kužílek.
Poslanec Oldřich Vrcha:
Vážené dámy, vážení pánové, předložený vládní návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, který je uveden ve sněmovním tisku č. 282, je nedostatečný. V článku III o řízení státu v krizových situacích se praví, že pouze vláda může vyhlásit krizový stav. To znamená, že rozhoduje pouze vláda v tomto případě, ale v článku IV odst. 3 o zrušení nouzového stavu před uplynutím lhůty rozhoduje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nebo Senát.Podle mého názoru si tyto dvě věci odporují. Vláda by měla tedy žádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o souhlas k vyhlášení nouzového stavu, o jehož vyhlášení či zrušení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Co se týče bezpečnostní rady, článek XII - tuto nemůže tvořit jen předseda vlády a jen někteří členové vlády. V radě by měla být zastoupena i moc zákonodárná, tedy členové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Koncepce ústavního zákona vychází z jakéhosi mocenského postavení současné vlády, nikoli ze skutkové podstaty a rozumové úvahy. Bereme-li si vzor z našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka a tehdejší vlády, pak po zralé úvaze tento prezident s vládou věděli, že hrozba přichází vždy z Německa. Toho si byli vědomi i politikové, a proto tehdy se proti německé hrozbě již dopředu připravovalo na obranu celé Československo, např. stavěly se železobetonové střílny, bunkry apod. Dnes, kdy předseda SPR-RSČ pan dr. Miroslav Sládek řekl před Lichtenštejnským palácem o Němcích pravdu, se jeho slova dnešním dnem naplnila. Vláda prostřednictvím své tajné služby dobře ví, že dnešní vojska bundeswehru uvnitř armády již nacvičují teroristické útoky na občany přesně tak, jak to dělala Hitlerova armáda ve 20. a 30. letech, kterých později, za druhé světové války, bylo použito proti Židům a slovanským národům, jako Čechům, Moravanům, Slovákům, Polákům či Rusům.
Proto také naše Ústava Československé republiky z roku 1920 stanovovala, že každý občan státu byl povinen uposlechnout výzvy na obranu státu. To by mělo být i dnes samozřejmostí. Pokud někdo by se nechtěl tomuto podřídit, může již nyní emigrovat třeba do Kanady, Anglie, ale lépe raději do Španělska. Tam je tepleji a nejsou takové náklady na topení.
Návrh ústavního zákona počítá pro zvýšení bezpečnosti České republiky se začleněním státu do Severoatlantické aliance. Ptám se - proti komu? Snad ne proti německé hrozbě? I tak by nás opustili, jako tomu bylo u partnerských států před vpádem hitlerovských vojsk do Československa. Dnes budeme pro pakt NATO jen platícími vazaly, jako tomu bylo za varšavského paktu, a o to více za pěkně drahé peníze. Jaderné raketové základny a tím méně vojska Bundeswehru v našem tak malém státě jistě nepotřebujeme.
Experti naší vlády se shodli na tom, že vládě jedné strany dozvonila hrana. Pro udržení moci ve státě se použije ze zoufalství vojenská síla paktu NATO, neboť naše vojska proti svým rodinám by se nepostavila.
V důvodové zprávě návrhu se tato opírá o to, jak Ústava Spolkové republiky Německo podrobně upravuje povinnost služby v ozbrojených silách. Ptám se - proti komu? Snad ne proti malé České republice či ještě menšímu Švýcarsku nebo Rakousku?
Vzhledem k těmto skutečnostem navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky předložený vládní návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky uvedený ve sněmovním tisku 282 zamítla. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Vrchovi. Prosím, aby se slova ujal jako posledně z písemně přihlášených pan poslanec Oldřich Kužílek.
Poslanec Oldřich Kužílek:
Dámy a pánové, pane předsedající, podle mého názoru došlo na nejhorší při projednávání tohoto prvního čtení tím, jak často zde byly zmiňovány povodně. Domnívám se, že toto jednoduché propojování toho, co projednáváme, se zkušeností, kterou jsme učinili, je velmi zavádějící. Chci vznést pro vaše další přemýšlení o tomto zákonu poměrně razantní názor.Domnívám se, že bez ohledu na to, jaká je legislativa v jaké zemi, v krizových situacích si lidé a úřady pomohou v podstatě jakýmkoli způsobem. Vždy se to dá nějak zařídit. Vymýšlet nějaké zvláštní speciality a speciální zákony bývá spíš zavádějící. Naopak historická zkušenost právních států v různých částech světa ukazuje, že zatímco téměř neexistuje významná masivní zkušenost s tím, že by došlo k nějakým velkým problémům, katastrofám, protože neexistuje to či ono ustanovení zákona, naopak je masivní zkušenost se zneužíváním takovýchto zákonů.
Byl bych rád, kdybyste si připomněli spoustu států, kde se k takovýmto věcem dospělo vlastně na základě různých ústav, na základě různých ústavních zákonů a zákonů. Připomenu třeba jen Polsko na začátku 80. let, ale příkladů - státy Jižní Ameriky apod. - by bylo spousta, kdy desítky a desítky let byl zrušen demokratický proces pomocí takovýchto věcí.
Já netvrdím, že není třeba takovéhoto zákona. Jen prosím, abychom - když ho budeme projednávat ve druhém čtení ve výborech - měli na paměti zejména tuto historickou zkušenost, a aspektu toho, jestli při povodni se dá udělat to či ono, nepodléhali. Ono nás to nyní emotivně zasahuje, ale nepodléhejme tomu.
Uvedu vám jeden paradoxní příklad. Slyšel jsem jako jeden z argumentů v jakýchsi odborných debatách třeba to, že v sobotu a v neděli podle našeho zákona nesmějí jezdit kamiony. Když byly povodně, že se to nedalo řešit a byly s tím problémy. To jsou všechno nesmysly. Všichni víme, že třeba přestupkový zákon hned v prvních ustanoveních praví, že přestupkem není jednání mající znaky přestupku, kterým ale někdo odvrací škodu, která hrozí. Takových ustanovení je spousta. Právní systém si pomůže v mnoha situacích sám.
Nepřeceňujme tedy potřebu jakýchsi gigaopatření a gigaomezování. Naopak buďme velmi opatrní a ve věci základních práv a ve věci definování mechanismu předávání moci v krizových situacích postupujme nesmírně opatrně a minimalisticky. Do ničeho potom moc nešťourejme.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Oldřichu Kužílkovi. Rozpravu končím. Táži se nyní, zda chce vystoupit pan ministr Výborný. V případě, že bude chtít vystoupit pan ministr Ruml, případně pan zpravodaj Koháček, oznamuji, že po jejich vystoupení se bude hlasovat o návrzích, které zazněly v průběhu obecné rozpravy.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný:
Dámy a pánové, v této debatě, která trvala téměř dvě a půl hodiny, vystoupilo skoro 20 členů Poslanecké sněmovny. Nemyslím si, že by bylo úkolem předkladatele v tuto chvíli reagovat na každé slovo, které zde padlo, nebo na každou myšlenku, která byla od řečnického pultu vyřčena. To by užitečné nebylo.Rád bych však řekl, že jsem potěšen zájmem, který z proběhlé diskuse naznačuje veliký interes nejen diskutujících poslanců o tuto problematiku, a že je třeba, abych na některé řekněme výroky přece jen alespoň stručně reagoval, aby totiž nedošlo k jakémusi matení pojmů.
Jedna věc je jednoduchá. Rád bych ujistil všechny přítomné poslance, že je zbytečné podezřívat vládu, že tento zákon připravovala na základě povodňových situací a povodňové katastrofy. Tento zákon byl předložen vládě v paragrafovaném znění 30. června.
Druhá věc je moje sdělení o tom - a říkám to zcela upřímně, zcela vážně a také za všechny předkladatele - že tento zákon není o zákazu odborů, není o zákazu stávek, není o potlačení demokracie v tomto státě. Má-li někdo pocit opačný, diskutujme o těchto záležitostech v rámci i druhého čtení.
Většina řečníků se přihlásila k tomu, že je tento zákon nezbytně potřebný. Ano, tomu tak skutečně je. Většina řečníků pak některé body tohoto zákona kritizovala. Souhlasím s panem poslancem Jičínským, že je dobré, aby se o tomto zákonu vedla diskuse, jako se o podobném ústavním zákonu vedla diskuse v Německu koncem 50. a v 60. letech. Ale nelze přece tuto diskusi utrhnout hned v počátku tím, že se nepovede v parlamentu. Ona se musí vést jak v parlamentu, tak v odborných kruzích. Ona se samozřejmě musí vést nejen v této sněmovně. Ona se také už několik let vede. Je pravdou, že tu byl už předložen v zásadách podobný model takovéhoto ústavního zákona. Odmítám ale tvrzení, které zde také zaznělo, že tento zákon nebyl přijat tehdy proto, že byl špatně připraven. Zákony jsou někdy nepřijaty proto, že jsou špatně připraveny, někdy nejsou přijaty proto, že je projevena politická nevůle je přijmout. Zjišťuji-li z debaty, která zde byla, že v této sněmovně je alespoň u většiny poslanců politická vůle tento zákon přijmout, jsem tomu rád a předpokládám, že výrazem této politické vůle je diskutovat o tomto zákonu ve druhém a třetím čtení, protože odmítnutí této diskuse je výrazem jiné politické vůle - nemít tento zákon žádný, nepřijmout ho.
Ještě bych také rád poznamenal, že správně bylo uvedeno, že zde existuje řada zastaralejších zákonů upravujících otázky armády, otázky brannosti, ale nemohu souhlasit s tím, že je nesprávné přijímat tento zákon za existence těchto zastaralých zákonů. Přijetí tohoto zákona má naopak umožnit vytvoření nových zákonů a konec konců věcné záměry těchto zákonů už vláda má k dispozici. Bude je projednávat.
Není asi zcela nutné, abych reagoval na všechno to, co velmi emotivně v mnohých politických projevech někteří z poslanců projevili. To jsou jejich politické názory, které já nesdílím, pokud jde o řadu poslanců zejména strany republikánské. Nemá smyslu, abych zde každou jejich větu komentoval. Myslím si ale, že sněmovna musí rozhodnout v zásadní věci. Já si totiž nemyslím, že by byl správný argument, že musíme tento zákon vrátit k přepracování, popřípadě musíme tento zákon zamítnout, protože sněmovna má buď zamítnout nebo přijmout nebo učinit jen drobné změny. Já jsem naopak přesvědčen, že Poslanecká sněmovna a stejně tak Senát jsou povolány k tomu, diskutovat o zákonu v jakémkoliv rozsahu.
Dámy a pánové, z toho, co jsem řekl, plyne, že nemohu podporovat ani návrh na vrácení této předlohy předkladateli k dopracování, ani návrh na zamítnutí tohoto tisku.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu ministru Miloslavu Výbornému. Ptám se, zdali chce vystoupit pan ministr Jan Ruml. Není to u tak. V tuto chvíli vystoupí zpravodaj, nicméně pan poslanec Gross žádá o slovo. Já mu je uděluji.
Poslanec Stanislav Gross:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chci avizovat, že před hlasováním o zamítnutí této předlohy nebo před hlasováním o vrácení předkladateli k přepracování budu žádat o dvacetiminutovou přestávku na poradu našeho klubu.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Ano, pan zpravodaj hodlá vystoupit ještě s obecnější řečí. Má k tomu příležitost. Návrh pana poslance Grosse registruji.
Poslanec Petr Koháček:
Dámy a pánové, dovolím si jen malinko v některých věcech zareagovat na proběhlou diskusi. Chci říci, že jsem příliš nerozuměl tomu, že z té strany, kde byly kritizovány jen některé části nebo forma návrhu ústavního zákona, byla výsledkem těchto vystoupení slova "vrátit předkladateli k dopracování, případně zamítnout". Jsem přesvědčen o tom, že věci, na které jsme byli upozorňováni, lze dopracovat. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že je nelze dopracovat nikde jinde než v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Zaznělo zde několikrát, že jde o zásah do lidských práv. Já si myslím, že ať vláda předloží jakýkoliv návrh zákona na toto téma, vždy zazní kritika, kde budou pronášena úplně stejná slova a stejné návrhy na zamítnutí nebo vrácení k dopracování.Já si myslím, že štafeta byla předána nám a že my bychom se měli snažit o to, aby tento naprosto nutný zákon byl přijat v co nejkvalitnější podobě. Přitom si myslím, že není nutné vyhýbat se diskusi o kterémkoliv ustanovení tohoto návrhu zákona.
To jsem ještě chtěl říci na závěr této diskuse. Rád bych apeloval na vás všechny, abyste podpořili přikázání tohoto návrhu zákona do druhého čtení a případně v dalším projednávání třeba přistoupili na návrh, který zde uvedl jako úvahu kolega Navrátil, že lhůta na práci s tímto návrhem mohla být delší. Myslím si, že by bylo chybou, kdybychom se tímto návrhem právě nyní nezabývali.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Petru Koháčkovi. Protože nyní bychom už měli hlasovat o návrzích na vrácení, případně zamítnutí tohoto návrhu zákona, je čas k tomu, abych vyhlásil dvacetiminutovou přestávku. K hlasování přistoupíme v 16.55 hodin.
(Schůze byla přerušena v 16.34 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 16.55 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Dámy a pánové, přestávka pro jednání klubů skončila, proto vás všechny zvu do jednací síně. Je 16.55 hodin. Prosím, aby se dostavil i zpravodaj.Mohu v tuto chvíli pouze rekapitulovat, že v rozpravě zazněly návrhy na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Zazněl návrh na zamítnutí a zazněl rovněž návrh na přikázání jednomu z dalších výborů, a to výboru zahraničnímu.
Pan poslanec Češka má náhradní kartu číslo 12.
Dámy a pánové, protože se schyluje k hlasování, dovolte, abych vás všechny odhlásil a požádal o novou registraci. V hlasování, které bude mít pořadové číslo 310 -počkám, až všichni, kteří chtějí hlasovat, přijdou do sněmovny. Zdá se, že všichni, kteří chtějí hlasovat, už jsou přítomni.
V hlasování pořadové číslo 310 rozhodneme o návrhu na vrácení předloženého návrhu zákona navrhovateli k dopracování.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 310. Táži se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování v tuto chvíli skončilo - pro 75, proti 100. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 311. Táži se, kdo je pro tento návrh. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
I toto hlasování skončilo. Výsledek je pro 59, proti 119. Ani tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh ústavně právnímu výboru a výboru pro obranu a bezpečnost. V rozpravě zazněl návrh na přikázání výboru zahraničnímu.
Pan poslanec Kužílek a paní poslankyně Orgoníková se hlásí. Pan poslanec Kužílek.
Poslanec Oldřich Kužílek:
Pane předsedající, ještě bych chtěl navrhnout, aby bylo přikázáno petičnímu výboru, protože zákon se týká základních lidských práv a petiční výbor se zabývá těmito věcmi.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Ano, paní poslankyně Orgoníková měla shodný návrh. Další návrhy nejsou.Domnívám se, že bude správné, když o všech čtyřech návrzích rozhodneme odděleně.
Nejprve dám hlasovat o přikázání výboru ústavně právnímu.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 312. Táži se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti tomu, aby výbor ústavně právní se zabýval tímto návrhem zákona?
Hlasování skončilo výsledkem pro 150, dva proti, návrh byl přijat.
V hlasování pořadové číslo 313 rozhodneme o přikázání výboru pro obranu a bezpečnost.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo pro 140, proti 5. Návrh byl přijat.
V hlasování pořadové číslo 314 rozhodneme o tom, zda tento návrh bude přikázán výboru zahraničnímu.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Výsledek je pro 129, proti 10. I tento návrh byl přijat.
V hlasování pořadové číslo 315 rozhodneme o přikázání výboru petičnímu.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Výsledek pro 117, proti 17. I tento návrh byl přijat. Mohu konstatovat, že tím jsme ukončili první čtení ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Děkuji oběma pánům ministrům i panu zpravodaji.
Přistoupíme k projednávání - tak jak bylo rozhodnuto na začátku dnešního odpoledne - bodu
99.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb. o bankách, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk 266) - opakované druhé čtení
Jedná se o opakované druhé čtení. Při prvém čtení předloženého návrhu jsme souhlasili s účastí guvernéra České národní banky při projednávání tohoto návrhu zákona. Konstatuji, že pan Josef Tošovský byl seznámen s tím, že dnes odpoledne se bude návrh tohoto zákona projednávat. Je možné, že v průběhu projednávání tohoto bodu se dostaví. Nyní prosím, aby se ke stolku zpravodajů posadil pan ministr Jindřich Vodička, který zastoupí nepřítomného ministra Ivana Pilipa, za navrhovatele. Táži se ho, zdali chce vystoupit v tuto chvíli? Není tomu tak. Takže prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jozef Wagner.
(Poslanec Wagner navrhuje mimo mikrofon vyčkat příchodu ministra Pilipa.)
Táži se, zda poslanec Jozef Wagner hodlá vystoupit? Pan poslanec nechce vystoupit. K předloženému návrhu zákona otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky - pokud správně listuji v materiálech - v tuto chvíli nemám. Nikdo se nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Pan poslanec Brožík se hlásí do rozpravy podrobné, takže má slovo. S faktickou poznámkou pan poslanec Jozef Wagner.
(Hlásí se i poslankyně Orgoníková.)
Pan poslanec Wagner má samozřejmě přednost.
Poslanec Jozef Wagner:
Dámy a pánové, chci jenom pro pořádek zmínit, že bychom měli vzít v úvahu, že je to opakované druhé čtení a návrhy z prvního a druhého čtení platí nadále a není je potřeba při tomto čtení opakovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji za tuto poznámku. Věřím, že všichni přítomní zaregistrovali tuto informaci. Pan poslanec Brožík má příležitost vystoupit v podrobné rozpravě. (Poslankyně Orgoníková chtěla říci totéž co poslanec Wagner, nežádá o vystoupení s faktickou poznámkou.)
Poslanec František Brožík:
Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych v opakovaném druhém čtení přednesl jeden krátký pozměňovací návrh, který se týká čl. 2 navrhované novely zákona o bankách Přechodných ustanovení. Vzhledem k tomu, že byl předložen a bude hlasování podroben návrh pana kolegy poslance Langra, resp. jeho neschválení a tím platnému návrhu předkladatelů, to je čl. 1 odst. 2 v ¤ 8, nový odstavec 3: Členství ve statutárních orgánech, dozorčích radách apod., navrhuji opravit v čl. 2 Přechodná ustanovení v odst. 1: Banka je povinna do 6 měsíců - změnit tento datum do šesti měsíců na dobu do 12 měsíců. To je celý můj pozměňovací návrh.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji poslanci Brožíkovi. Dále se o slovo přihlásil pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka:
Pane předsedající, dámy a pánové, já bych rád přednesl nikoli pozměňující návrh, ale návrh doprovodného usnesení. Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna přijala následující usnesení:1. Poslanecká sněmovna konstatuje, že Česká národní banka oznámila, že předpokládá, že vytvořený zisk roku 1997 umožní odvod do státního rozpočtu nad plánovanou úroveň, a to ve výši zhruba 450 mil. Kč, jako možný zdroj krytí pohledávek původních vkladatelů České banky, a.s.
2. Poslanecká sněmovna žádá rozpočtový výbor, aby při projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1998 v kapitole 398 Všeobecná pokladní zpráva navrhl účelové vázání prostředků na vypořádání pohledávek původních vkladatelů České banky, a.s., podle kritérií stanovených programem obdobným konsolidačním programům sanovaných bank.
3. Žádá vládu, aby do doby projednávání druhého čtení státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně předložila návrh kritérií k vypořádání pohledávek původních vkladatelů České banky, a.s.
Toto doprovodné usnesení vzniklo na základě projednávání této záležitosti v rozpočtovém výboru. Dovoluji si požádat, aby o tomto doprovodném usnesení bylo hlasováno ještě před hlasováním o pozměňujícím návrhu pana poslance Vrzáně, který se týká vypořádání pohledávek věřitelů České banky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Sobotkovi. Připomínám zřejmě všeobecnou shodu v tom, že o doprovodných usneseních se hlasuje až ve třetím čtení, v tuto chvíli to nemá smysl. Zaregistrovali jsme to, co pan poslanec Sobotka v souvislosti s časováním hlasování o tomto usnesení navrhl. Pan zpravodaj zaregistroval. Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám, takže podrobnou rozpravu končím. Protože nevzešly návrhy na vrácení či zamítnutí, konstatuji, že skončilo druhé čtení tohoto návrhu. Omlouvám se, jestliže jsem přehlédl pana poslance Ransdorfa.(Poslanec Ledvinka mimo mikrofon sděluje, že poslanec Ransdorf zde nebyl.)
Takže mimo program bodu. (Námitky.) Zdá se, že mimo není možno vystoupit s tím, co pan poslanec Ransdorf chtěl sdělit sněmovně.
***