Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

(pokračuje Vlach)

Dalším bodem je

 

22.
Návrh na zřízení Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny
pro vyšetření okolností privatizace podniku Jan Becher - Karlovarský Becher, a. s.

 

K tomuto bodu předložila skupina 49 poslanců návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím pověřeného zástupce této skupiny poslance Karla Vymětala, aby se ujal slova a návrh odůvodnil.

Prosím ohnivě diskutující kroužky ve všech částech sněmovny, aby daly šanci panu kolegovi Vymětalovi přednést návrh v alespoň trochu klidném prostředí.

(Velký hluk v sále neutichá.)

 

Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, písemně vám rozdaný návrh usnesení Poslanecké sněmovny na zřízení vyšetřovací komise k privatizaci podniku Jan Becher - Karlovarská Becherovka, a.s., vychází z veřejností diskutovaných okolností a způsobu privatizace tohoto podniku, který lze bez nadsázky označit za rodinné stříbro České republiky.

Veřejný zájem je soustřeďován na mnoho otázek, které souvisejí s prodejem akcií Becherovky. Z nich si dovolím vybrat tyto:

14. srpna letošního roku ministerstvo financí sdělilo, že ve výběrovém řízení na prodej 89 % akcií zůstává 6 zájemců a podkladový materiál pro jednání vlády o privatizaci je připraven.

Podle sdělení členů vlády na 13. schůzi Poslanecké sněmovny jednala a rozhodla vláda o vítězi soutěže 3. září a rozhodovala z 5 zájemců. Tedy jeden se ztratil.

Ministr financí nás na téže schůzi informoval o tom, že všech 5 firem zájemců o koupi vesměs splňovalo představy ministerstva a vlády, a proto navrhl,. aby za dané situace bylo jako hlavní kriterium vzato kriterium cenové. Následně nás informoval ministr zemědělství, že z dvoukolového rozhodování vlády z prvního kola vzešly dvě firmy, shodou okolností firmy, které nabídly nejvyšší nabídku. Tedy šlo o hlavní kriterium cenové, nebo o shodu okolností?

Jak jsme byli následně informováni, vláda ze dvou zájemců rozhodla, jak rozhodla, i když vybrala zájemce, který neměl nejvyšší nabídku, jak nám řekl pan ministr Lux. Co tedy rozhodlo?

Vyhrála firma Value Bill, která je společností s ručením omezeným a tomu odpovídajícím ručením a nyní už s novým názvem Salb, a kupuje akcie velké akciové společnosti Becherovka v hodnotě 2 miliardy korun. Nejde o privatizaci, kde vítězná firma si na koupení akcií půjčí od Státní banky, koupí z majetku státu Becherovku a tedy za státní peníze si koupí státní majetek? Podnikat s ním už bude sama a výnosy půjdou už jen do kapes takových pseudomajitelů? Byla skutečně splněna všemi pěti vybranými zájemci kriteria soutěže? Zejména schopnost vyřešit zajištění ochranných známek a vyrovnání stávajících sporů kolem těchto známek, které jsou vedeny Becherovkou s německou firmou Underberg v 17 zemích? Je skutečně reálné, aby vítěz soutěže zajistil distribuci a prodej becherovky v České republice a navýšení v zahraničí o 22,5 tisíce hl od r. 1999 a dále každoročně? Stejně tak likvidaci známkoprávních sporů s firmou Underberg? Je reálně v kupní smlouvě Fondu národního majetku zajištěna nemožnost vytunelování Becherovky, právo zlaté akcie ve vlastnictví státu? A dokonalé zajištění závazku kupujícího k českému státu? Jaké jsou záruky, že Karlovarská Becherovka neskončí stejně jako Poldi Kladno či jiné neslavné privatizační projekty?

Dámy a pánové, je mnoho otázek, které kolem této kauzy jsou a které si zasluhují objektivní zjištění. Když pro nic jiného, tak minimálně proto, aby byly ukončeny diskuse ve veřejnosti kolem prodeje karlovarské Becherovky.

Proto 49 poslanců naší Sněmovny vám navrhuje zřídit pro tuto kauzu vyšetřovací komisi, jejímž úkolem bude objasnit veškeré skutečnosti privatizace podniku Jan Becher, Karlovarská Becherovka, a.s. Stanovit lhůtu předložení zjištění komise s návrhem sněmovně do 28.2.1988. Navrhuje počet členů komise 12 s poměrných zastoupením a jejich volbu veřejným hlasováním, jakož i vytvoření podmínek pro její činnost.

Podepsaná skupina poslanců věří, že celá Poslanecká sněmovna má zájem na ukončení diskusí a spekulací kolem této privatizační kauzy a že ustavení vlastní vyšetřovací komise celá sněmovna podpoří již v zájmu uklidnění veřejnosti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vymětalovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Hlásí se pan poslanec Maixner, prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, vážení hosté, dámy a pánové, podle odpovědi pana premiéra ve včerejší interpelaci, která byla mířena na zprůhlednění privatizace akciové společnosti Jan Becher, Karlovy Vary, jsme se nic nedozvěděli a přesně mě pan premiér utvrdil v tom, že tato sněmovna musí najít odvahu k tomu, aby se konečně alespoň jeden transparentní privatizační skandál objasnil a celý národ slyšel, jak se privatizuje v našem státě.

4. 9. 1997 vláda rozhodla o prodeji akcií firmě Value Bill, s.r.o., která navíc po úspěšném tažení ve výběrové řízení a tím proslavení její firmy si nechala změnit název na Salv., s.r.o. I tento fakt je přinejmenším podivný a velmi nezvyklý a rozehrává další desítky otázek, jakže to bylo s prodejem akcií akciové společnosti Jan Becher, Karlovy Vary.

Dámy a pánové, máme skutečně záruku, že společnost, která ručí jen směšnou částkou již ze své podstaty, obhospodařuje dnes majetek v hodnotě několika miliard korun? Neskončí tento majetek přesně tak, jak skončil majetek Poldi Kladno? Ano, na počátku bylo rovněž všechno jasné, národu se postavily vzdušné zámky a ten konec všichni známe.

Nemohu se zbavit dojmu, že z krachu Poldi Kladno má jednoznačně ekonomický prospěch především náš západní soused. Přitom Becherovka je navíc již léta ve známkoprávním sporu s firmou Underberg. A mohlo by dojít i k celkovému útlumu výroby naší likérky.

Ano, podmínkou smlouvy je navýšení výroby a exportu o 22,5 tisíc hl do r. 1999 a následně každý rok. Kde je ale záruka, že v r. 1999 bude ještě Becherovka vůbec fungovat?

Dámy a pánové, jsou zde i jiné velmi vážné důvody, proč zřídit vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny na prošetření privatizace této likérky, nedořešené nároky dědické, známkoprávní a vlastnické.

Sdružení pro republiku - republikánská strana Československá podporuje zřízení této komise s považuje za logické prošetření a vznesení jasna do celého případu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy?

Protože nikdo, rozpravu končím.

Dámy a pánové, hlasováním, které za několik okamžiků zahájím , rozhodneme o přijetí nebo nepřijetí návrhu usnesení, které máme rozdané jako sněmovní tisk, a které nám předtím odůvodnil pan poslanec Vymětal.

Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Dámy a pánové, ptám se: Kdo je pro přijetí usnesení, kterým by byla zřízena vyšetřovací komise? Kdo je proti?

Tento návrh nebyl v hlasování poř. č. 112 schválen poměrem hlasů 90 pro, 80 proti.

 

Konstatuji, že jsme projednali tento bod a tím jsme vyřešili i problém bodů 94 a 95 schváleného pořadu.

 

Dámy a pánové, v tomto okamžiku se chci zeptat, jestli je námitek proti tomu, abychom státní rozpočet na rok 1998 v prvním čtení projednávali v průběhu úterního odpoledne? Není námitek. Budeme tedy pokračovat dalším bodem, což je

 

24.
Návrh poslanců Karla Macha a Jaroslava Palase na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 200/ - prvé čtení

 

Jedná se o prvé čtení. Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 200 a stanovisko vlády k němu jako tisk 200/1. Předložený návrh za navrhovatele uvede pan poslanec Jaroslav Palas a učiní tak po krátké přestávce, kterou si dovolím vyhlásit do 11.15 hod.

 

(Schůze přerušena v 11.02 hod.)

 

(Jednání opět zahájeno v 11.17 hodin)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji přerušené jednání a prosím v tomto okamžiku, abyste se ztišili tak, aby mohl vystoupit pan poslanec Jaroslav Palas, kterého zvu k řečništi.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych předložil návrh poslanců Karla Macha a Jaroslava Palase na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění pozdějších předpisů. Dovolte mi, abych návrh odůvodnil.

V několika posledních letech se na území celé České republiky rozšířilo neoprávněné zasahování do výkonu rybářského práva a do výkonu práva myslivosti. Motivem jednání pachatelů je především komerční využití ulovených živočichů. Současná právní úprava trestného činu pytláctví je nedostatečná zejména z těchto důvodů:

1. Naplnění skutkové podstaty trestného činu pytláctví předpokládá splnění mnoha okolností, avšak chráněný zájem je již zpravidla dotčen a to nevratně, to je živočich ve většině případů usmrcen. Okamžitá škoda je velmi malá, zato následné škody mohou být nenapravitelné anebo odstranitelné až za několik let pečlivé a intenzivní chovné práce.

2. V průběhu vyšetřování a zejména dokazování tohoto trestního činu jsou orgány policie postaveny do role statistů, výpovědi případných pachatelů jsou již koncipovány tak, že ze zjištěného stavu nejsou orgány činné v trestném řízení schopny kvalifikovaně rozhodnout, zda byly skutečně naplněny všechny skutkové podstaty tohoto trestného činu.

3. Tento trestný čin je v současné době páchán organizovaně, to jest za vyššího stupně nebezpečnosti.

4. Efektivnímu postihu brání vlastnický titul ke zvěři. Spornost tohoto institutu je překážkou naplnění jiné skutkové podstaty, například krádeže, poškozování cizí věci. Pokud nebude lovná zvěř a ryby zahrnuty do institutu obnovitelného přírodního bohatství České republiky, nelze účinným způsobem pytláctví řešit.

5. Stádia tohoto trestného činu, příprava a pokud, jsou v podstatě nepostižitelné. Zákon o zbraních a střelivu rozmachu této trestné činnosti v podstatě napomáhá a to nabytím loveckých zbraní do vlastnictví osobami, které nevlastní lovecký lístek. Lovecké zbraně jsou mnohem účinnější a jejich střely mají vysoký ranivý účinek. K tomuto přistupuje též existence mechanických, velmi dostupných zbraní, kuší a podobně. Současně jsou zaznamenávány i případy omámení zvěře speciálním krmivem s následným ulovením a rovněž kladení pytláckých nástrah, což je zavrženíhodný způsob lovení zejména pro útrapy umírajících živočichů.

Pro účinnější postih možných pachatelů bude nutné přehodnotit i postavení rybářských, mysliveckých a lesních stráží, to je postavit je na roveň veřejných činitelů a vybavit je odpovídajícími pravomocemi.

Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy a s ústavním pořádkem České republiky. S realizací navrhovaného zákona nejsou spojeny žádné požadavky na státní rozpočet.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Palasovi, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan kolega Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem se stal zpravodajem tak trochu - řekl bych - možná až omylem, neboť nevím přesně, co mám společného s pytláctvím, ale snažil jsem se o věci něco zjistit.

Vláda vydala své stanovisko, ve kterém vyslovila nesouhlas s navrhovaným návrhem zákona z důvodů, které máte ve stanovisku pod tiskem 200/1. Já bych k tomuto stanovisku vlády chtěl dodat asi tolik.

Kolegové Mach a Palas mají pravdu, že zde existuje problém v narušování práva myslivosti a rybářského práva, kde dochází v mnoha případech zejména s postupující privatizací k výraznému narušování těchto práv, které je obtížně prokazatelné. Domnívám se, že to je obecnější problém, kterým by se asi vláda a případně orgány sněmovny měly zabývat. Na druhou stranu řešení, které navrhují kolegové pod tiskem 200 problém v žádném směru neřeší a naopak do něj vnáší další komplikaci. Problematiku spojenou s dokazováním a s dalšími otázkami, které dnes komplikují stíhání porušení práva myslivosti a rybářského práva tento návrh zákona vůbec neřeší.

Pouze stanovuje, že každé takové porušení je automaticky trestným činem s nějakou poměrně přísnou sazbou. Ani se nedomnívám, že by toto ustanovení bylo obecně správné a v mnoha případech se jedná o přestupek a je zbytečné, aby byl přesouván do kategorie trestných činů a je správná současná praxe, kdy první překročení je přestupkem, opakované překročení do 2 let se stává teprve trestným činem.

Samozřejmě jsou výjimečné případy velkých škod organizovaných skupin apod., které už jsou v dnešním trestním zákoně postiženy. Proto bych doporučoval této sněmovně, aby návrh zákona kolegů Macha a Palase zamítla. Zároveň ale bych možná vyzval přítomné členy vlády, aby se zamysleli nad řešením tohoto problému a možná i výbory Poslanecké sněmovny by se měly zamyslet - nejsem si jist, zda zrovna ústavně právní výbor je tím přesným garantem v této oblasti, zda by to neměl být spíše výbor zemědělský případně výbor branně bezpečnostní - jak celou problematiku řešit, ale upozorňuji, že toto předložené problém neřeší a dokonce to ani nevytváří dnes šanci, aby se na tom dále pracovalo ve výborech Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bendovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan kolega Jičínský, připraví se pan kolega Černý.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážené shromáždění, k tomuto návrhu novely trestního zákona mám dvě poznámky. Idea sama o sobě je pro mne přijatelná, byť si myslím, že její formulace by vyžadovala zpřesnění. V tomto směru bych doporučil autorům, aby se ještě poradili s trestně právními specialisty, protože jsou tam určité, poměrně složité, právní problémy, které v návrhu nejsou zcela přesně vyjádřeny. Ale přesto nejsem proti tomu, aby byl návrh postoupen do druhého čtení.

Rád bych pozornost této sněmovny upoutal na jeden obecnější problém. V této souvislosti se mi nejeví dobré, že navrhovatelé neuplatnili tento návrh jako součást poměrně komplexnější novely trestního zákona, kterou jsme projednávali a schválili v podstatě na předminulé schůzi. Kolega Mašek sice v rozpravě k této novele vyslovil názor, že je správné, když se i takové zákony jako trestní zákony novelizují po jednotlivých paragrafech a já vím, že v této sněmovně se objevují někdy velmi zvláštní právní teorie. Osobně jsem přesvědčen o tom, že zájem právní jistoty vyžaduje, aby určité důležité zákony byly relativně stabilní. Víte dobře, že v minulém období se velmi rozšířila praxe novelizace platných zákonů a máme stav, že některé zákony jsou novelizovány až 30krát, např. kompetenční zákon. Dejme tomu, že u kompetenčního zákona to tak nevadí, ale jestliže jsou často novelizovány takové zákony jako je občanský zákon, občanský soudní řád, trestní zákon, trestní řád, potom nelze pěstovat u občanů vážnost k právu, protože se občané dost dobře nemohou orientovat v tom, co vůbec platí. Ne každý občan má počítač s programem, aby věděl, co s novelizací je současný právní stav.

Myslím, že úkolem sněmovny je dbát nejen na to, co projednává ve smyslu věcného obsahu, ale že jejím úkolem je dbát i o kvalitu právního řádu ve smyslu jisté jeho přehlednosti, stability, logické jasnosti. Proti tomu se velmi prohřešujeme a neměli bychom i jako poslanci svými iniciativami tento stav, který je neuspokojivý, dále rozkládat. Jestliže děláme určité novely právního řádu, jsou-li nezbytné, nechť to jsou novely komplexnější. Připomínám tu živnostenský zákon. Změnili jsme jeden paragraf, Senát mění druhý paragraf. Myslím, že i toto svědčí o nekoncepčnosti, pokud jde o změny právního řádu.

Toto je moje obecnější poznámka a skutečně by parlament měl dbát na to, bychom neznevažovali právní řád způsobem, jakým právní předpisy měníme.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Jičínskému. Prosím kolegu Černého, aby se ujal slova, připraví se paní poslankyně Rujbrová.

 

Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, na jednu stranu cítím problém, který kolega Palas s kolegou Machem chtějí řešit tímto způsobem, jako problém, který je skutečně palčivý. Problém pytláctví se projevuje čím dále víc a obrana před ním je poměrně velmi složitá. Problém je ale podstatně širší než jak je nám předkládáno v novele trestního zákona, který jako by chytal až závěrečnou část, to znamená trest pro prokázaný čin pytláctví, prokázaný zásah do rybářského a mysliveckého práva.

Myslím si, že větším problémem je v současné době problematika prokazování tohoto činu jako takového. Provádějí ho totiž organizované skupiny, v nichž se nezřídka účastní i lidé s mysliveckým lístkem, myslivci. Jsou to lidé, kteří přesně vědí, jakým způsobem náš právní řád pytláctví postihuje, jakým způsobem je nutné ho prokazovat. Policie má větší problém pytláctví vůbec prokázat než později postihnout. Proto mi dovolte, abych navrhl vrátit tento návrh předkladateli k přepracování v prvním čtení s tím, že by se měl samozřejmě zabývat komplexněji celou problematikou pytláctví jako takového.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Černému. Prosím paní kolegyni Rujbrovou, aby se ujala slova, připraví se pan poslanec Palas.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, dámy a pánové, já se do jisté míry připojím k předřečníkům. Návrh zákona je podle mého názoru prospěšný, protože i nemyslivec nebo nerybář chápe, že lovit zvěř v lesích je nemrav, proti kterému je třeba zakročit, pokud k tomu dochází bez povolení. Jestliže pak z novin čteme, že někdo vystřílel oboru a prodal srnce a muflony na guláš, tak cítíme, že bychom s tím něco dělat měli.

Nechci se zde zastávat jen gurmánů, kterým je lhostejný původ jejich speciality. Náš pohled by ovšem na druhé straně neměl být zúžen na pohled správce obory. Trestní zákon chrání zájmy, které jsou natolik důležité, jako je život, zdraví nebo majetek. Chrání např. i zvířata před týráním. Ovšem použijeme-li pro srovnání právě tuto skutkovou podstatu, zjistíme, že ulovení nebo přechovávání zvěře či ryby podle návrhu kolegů Macha a Palase by mělo být postihováno dvakrát tak přísně, než např. u týrání zvířete. V jiných oblastech jsou např. mírněji trestné šíření toxikomanie, ohrožování mravnosti, neposkytnutí pomoci, poškozování věřitele.

Nechci zde tvrdit, že nemáme pytláctví postihovat. Částečně již totiž postižitelné je, a to konkrétně ustanovením § 35 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, který postihuje neoprávněný zásah do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva a chrání zvěř v době hájení. Je-li způsobená škoda vyšší než nepatrná, lze postihu dosáhnout i aplikací trestného činu krádeže podle § 247 trestního zákona.

Problémy, které mají podle důvodové zprávy orgány činné v trestním řízení s objasňováním této trestné činnosti, novela podle mého přesvědčení nemůže vyřešit. Chceme-li se pytláctvím vážně zabývat, cítím zde potřebu určitého rozlišení. Ponechme drobné pytláctví pod přestupkovým zákonem a třeba jej i novelizujme, abychom postihli různorodost všech forem jednání pachatelů, a odlišme organizované pytláctví, pytláctví na kšeft a pytláctví na ohrožených druzích zvířat. Tam buďme daleko přísnější, třeba i v rámci trestního zákona. Ale i tam musíme zachovávat relaci s jinými trestnými činy.

Návrh nám otevírá ke změnám zákon trestní. Protože k vyváženým změnám postihu pytláctví je podle mého názoru novelizovat zejména zákon o přestupcích, jehož změny navrhovatelé nedoporučují, připojuji se k návrhu na vrácení tohoto zákona předkladatelům k přepracování.

Podotýkám, že je možné jít také cestou pozměňovacích návrhů k vládní novele zákona o přestupcích a novele trestního zákona, kterou předložil kolega Matulka.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Rujbrové, slovo má pan poslanec Palas.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, pytláctví jako takové je stará věc a traduje se od doby, kdy vzešly první záznamy o myslivectví či chování zvěře. Je to jev, který nelze vymýtit. Ovšem v současné době tento jev dochází do takových rozměrů, že je potřebné - a my s kolegou Machem jsme se tímto způsobem toho ujali - se jím zabývat. Dospěli jsme k názoru, že v podstatě jen zvýšenou represí je možné nějakým způsobem odvrátit snahy organizovaných band, které používají moderní terénní auta, supermoderní kulovnice, lovecké zbraně s optikou, infradalekohledy pro noční vidění. Prostě organizovaně páchají tuto trestnou činnost.

Chtěl bych se pozastavit nad stanoviskem vlády k této novele zákona, která říká, že stávající trestně právní úprava je dostačující. Nemyslím si, že je dostačující. Z druhé strany bych obrátil pozornost sněmovny k vyjádření ministerstva zemědělství, jeho odboru legislativního, které říká, že tato novela je v pořádku a že ji vítají. Ba naopak - žádají, aby tato novela byla rozšířena o další paragraf, a to § 89 odst. 9, který se týká lesní stráže. Požadují, aby tato sněmovna lesní stráži dala statut veřejného činitele, aby tyto ozbrojené bandy - ozbrojení lupiči, jak jim říkám já - měly respekt v lese a nedělaly si, co chtějí a necítily se jak na divoké prérii.

Domnívám se, že by bylo prospěšné, kdyby sněmovna - na rozdíl od kolegy Černého a kolegyně Rujbrové - tento návrh zákona propustila do druhého čtení. Tam můžeme posoudit i event. právní nedostatky, které vidí oni jako právníci, abychom tento problém řešili.

Dovolte mi ještě jednu poznámku. Mrzí mne, že sněmovna zamítla novelu zákona o zbraních a střelivu, kterou předkládal kolega Mandík a kolega Filip. Myslím si, že i tato novela byla komplexním pojetím v řešení této problematiky. Myslím si, že jak novela o zbraních a střelivu, tak i tato novela by jednoznačně přispěla po obsáhlé diskusi, po rozpracování a dopracování k lepšímu řešení dané problematiky.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Palasovi. Dámy a pánové, než dám slovo panu ministru Výbornému, vzhledem k množícímu se počtu dotazů chci všem sdělit, že polední přestávka bude vyhlášena zhruba ve 12.15 - 12.20 hodin.

Slovo má pan kolega Výborný, připraví se pan poslanec Marek Benda.

 

Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Dámy a pánové, budu velmi stručný. Zákon je napsán špatně, stanovisko vlády je správné, ale problém je velký. Jsem přesvědčen, že tato sněmovna v jednání výborů bude schopna napsat zákon, který tento problém bude řešit.

Jinak bych rád podotkl, že slova poslance Jičínského o tom, že příliš časté novelizování trestních zákonů a podobných základních norem je něco, čeho bychom se neměli dopouštět, jsou slova, za kterými bychom měli stát také skutky.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Výbornému. Slovo má pan kolega Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vzhledem k probíhající debatě stahuji svůj návrh na zamítnutí návrhu zákona a přikláním se k tomu, co zde řekl kolega Černý a kolegyně Rujbrová, aby návrh byl vrácen k přepracování. Asi je to nejlepší řešení.

Neodpustím si jednu poznámku k tomu, co říkal pan kolega Palas o organizovaných bandách. To je právě přesně ta věc, kterou tento návrh zákona neřeší. Organizované bandy jsme schopni postihovat už dnes, problém je jim to dokázat, po lesích je pochytat. Ale stávající znění trestního zákona je umožňuje i při prvním přestupku soudit a odsuzovat k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

Zákon, tak jak je zformulován, naopak vůbec nesměřuje proti organizovaným bandám, ale směřuje, upřímně řečeno, proti každému klukovi, který si půjde jednou zapytlačit do ruky rybu, když to přeženu. Já vím, že to působí trochu absurdně, ale i tyto důsledky to má, že by najednou toto přestalo být přestupkem. Já bych velmi prosil kolegy navrhovatele, aby se, nakonec jsou oba ze zemědělského výboru, v rámci výboru zkusili poradit o nějakém komplexnějším řešení problematiky pytláctví tak, jak o něm mluvila paní doktorka Rujbrová, tak jak naznačoval i ministr Výborný, je potřeba se prostě nad tím zamyslet, nad dokazováním, nad možností hlídání lesa a vodních toků a nad dalšími věcmi a nikoli mechanicky zpřísnit sazbu, k ničemu to nepovede a maximálně to bude několik podivných případů, kdy budeme stíhat nevinné nebo téměř nevinné lidi a budeme mít všichni ostudu.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bendovi, o slovo se přihlásil pan kolega Pavel Dostál.

 

Poslanec Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, ačkoliv pytláctví a lov není má parketa, chtěl bych vám jen připomenout, že zákonem jsme vraceli lidem majetky také v podobně rybníků. Znám nešťastné majitele rybníků, hospodařící rybníkáře, kteří jsou bezmocní proti pytlákům, neboť opravdu je to řešeno pouze jako přestupek a majitel rybníka je vlastně pytlákovi pro smích. Nejde to řešit. Domnívám se, že postih musí být větší.

Sedíte-li v restauraci, v kterékoli pražské restaurace nebo na dálnici, zjistíte, že na jídelním lístku je veliký výběr zvěřiny. Jsem přesvědčen, že nejméně z takových 50 nebo 60 procent jde o zvěřinu ulovenou pytláky. Z pytláctví se stalo výnosné podnikání. Myslím, že i to bychom si měli uvědomit a při této příležitosti bych chtěl připomenout, že i za první republiky se za pytláctví chodilo do šatlavy. U nás se pytláctví řeší prozatím jako přestupek. Proto se přimlouvám za to, co řekl pan ministr Výborný. Zákon je špatný, ale je nutno, aby takový zákon byl, tedy aby ve druhém čtení dostal přijatelnou formu. Proto se přimlouvám za jeho propuštění do druhého čtení.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Dostálovi. Pan poslanec Exner se hlásí.

 

Poslanec Václav Exner: Dámy a pánové, pan poslanec Dostál ovšem otevřel trochu jinou věc. To, že na pytláctví navazují řetězce, které potom umožňují, aby ulovená zvěř byla použita ve veřejném stravování, dokonce, jak bylo označeno, je to ve většině snad pražských restaurací, pak nastupují ale jiné věci, které, domnívám se, zákonem v současné době už jsou ošetřeny, a měli bychom žádat, aby z takových skutečností, pokud skutečně jsou prokázány, byly vyvozovány důsledky, a to nikoli nutně se změnou zákona, protože se domnívám, že i naše děravé zákonodárství nepochybně má dost prostředků při určité snaze výkonného aparátu, aby tyto záležitosti byly řešeny.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi. O slovo se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Palas.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Dámy a pánové, já jsem opravdu chtěl jen fakticky reagovat na slova pana poslance Bendy, který říká, že zákon neřeší organizované páchání tohoto trestného činu. Odst. 2 c) říká: Odnětím svobody na 2 až 3 léta nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán

c) spáchá-li čin uvedený v odst. 1 hromadně účinným způsobem.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji a uzavírám rozpravu, do které se už dál nikdo nehlásí.

Dámy a pánové, zazněl návrh paní poslankyně Rujbrové na vrácení navrhovateli k dopracování, stejně tak pan kolega Černý se přimlouval za toto řešení, zpravodaj pan kolega Marek Benda se připojil k tomuto návrhu.

 

Dámy a pánové, je to jediný návrh, který zazněl v rozpravě.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 113. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 81 pro, 63 proti.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Pan kolega Palas.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Navrhuji přikázat i zemědělskému výboru.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, to bylo součástí příspěvku v rozpravě.

Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo je pro, aby návrh byl přikázán ústavně právnímu výboru a zemědělskému výboru?

Omlouvám se, je zde návrh na oddělené hlasování o jednotlivých přikázáních.

 

Kdo je pro přikázání ústavně právnímu výboru. ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 115. Kdo je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 147 pro, 14 proti.

 

Nyní rozhodneme o případném přikázání zemědělskému výboru, poté co vás na žádost pana kolegy Grosse odhlásím.

Kdo je pro přikázání zemědělskému výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 116. Kdo je proti?

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 130 pro, 23 proti.

 

Přeje si ještě někdo odhlásit? Není tomu tak.

Dámy a pánové, konstatuji, že jsme projednali tento bod, a chtěl bych vás seznámit s informací, že dalším bodem měl být

Návrh poslanců Vojtěcha Filipa a dalších, který se týká Ústavního soudu. My jsme rozhodli o tom, že přítomen bude předseda Ústavního soudu. Po konzultaci s navrhovatelem musím říci, že jsme se shodli na tom, že se vás zeptám, jsou-li námitky proti tomu, abychom tento bod odložili a jednali o něm příští týden v pátek, tak aby se předseda Ústavního soudu mohl skutečně jednání zúčastnit. Je námitek proti tomuto postupu?

Jestliže tomu tak není, přistoupíme k dalšímu bodu, což je "Návrh poslanců Karla Machovce a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1993 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů". I zde se jedná o první čtení. Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 214, stanovisko vlády jako tisk 214/1. Pan kolega Gross se hlásí.

 

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dávám procedurální návrh, aby tento bod se přeřadil na čtvrtek příštího týdne jednání, neboť navrhovatel není přítomen.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vy máte, pane kolego, informaci o tom, že bude zde až příští čtvrtek?

 

Poslanec Stanislav Gross: Mám obavu, že zde nebude již dnes a v úterý a ve středu mám pocit, že vystačíme s rozpočtem a s VÚSC.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Budu postupovat obdobně. Zeptám se, je-li námitek, abychom tento bod projednávali v průběhu čtvrtečního jednacího dne příští týden. Není námitek.

Dostali jsme se tedy k bodu 27.

***