Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, otevírám rozpravu, přihlásil se pan poslanec Pavel Dostál a pak poslanec Jiří Karas.
Poslanec Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, dovolte mi podat procedurální návrh, aby volba členů výboru pro Fond dětí a mládeže byla vyhlášena jako volba tajná. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pan poslanec Kasal je téhož názoru, takže se vzdává slova, další přihlášky do rozpravy nejsou, rozpravu končím a rozhodneme v hlasování pořadové číslo 177 o návrhu pana poslance Pavla Dostála na tajnou volbu.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji. Hlasování skončilo výsledkem 152 pro, 20 proti, návrh byl přijat.
Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající, tím jsme vyčerpali blok volby a já na závěr pouze konstatuji, že bod č. 62. Návrh na volbu členů Rady České tiskové kanceláře, bod č. 63. Návrh na volbu členů Rady České televize a bod č. 64 Návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití operativní techniky Policie České republiky jsou připraveny a tajná volba může začít okamžitě, kdy k tomu vyzvete. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, dámy a pánové, domnívám se, že bude užitečné, když to, co máme před sebou, rychle odvalíme. Pan poslanec Kolář nás ubezpečil o tom, že volba je připravena. Domnívám se, že jsme schopni to zvládnout za 25 minut, takže budeme pokračovat v 16.25 hodin.
(Schůze přerušena do 16.25 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 16.25 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, čas určeny pro volbu vypršel, takže vás zvu do sněmovní síně, abychom mohli pokračovat v našem schváleném pořadu. Nemýlím-li se, můžeme se nyní věnovat bodu
64.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu na postup při
rozhodování o ztrátě nároku poslance na plat a paušální náhrady
za neomluvenou neúčast na jednacích dnech
Poslanecké sněmovny a jejich orgánů
Úvodem mi dovolte připomenout, že na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 2. října jsme zahájili projednávání předloženého návrhu usnesení. Poslanecká sněmovna odročila projednávání a postoupila návrh usneseni mandátovému a imunitnímu výboru k zaujetí stanoviska. Mandátový a imunitní výbor se sešel, zabýval se předloženým návrhem Poslanecké sněmovny a přijal své usnesení. Prosím zpravodaje mandátového a imunitního výboru pana poslance Matulku, aby se ujal slova. Je rovněž zpravodajem k celému bodu, který projednáváme ve sněmovně. Navrhovatele - předsedu sněmovny pana Miloše Zemana prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů a navrhovatelů.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, jak už naznačil pan předsedající, tento návrh a jeho projednáni je téměř tak staré, jako samo toto funkční období. Bylo řečeno, že jde o návrh, kterým se zabývala již 5. schůze a mandátový a imunitní výbor se tím zabýval 29. listopadu loňského roku. Já to neříkám jen tak. Vzhledem k tomuto dlouhému času předpokládám, že valná část z vás jak samotný návrh, tak usnesení mandátového a imunitního výboru - ačkoliv je obdržela již dávno - jistě někam hluboko založila. Proto si dovolím alespoň stručně připomenout, o co v této záležitosti jde.
Pan poslanec Miloš Zeman podal návrh na usnesení Poslanecké sněmovny o dvou bodech. Podle prvého bodu tohoto usneseni má být pověřen mandátový a imunitní výbor sněmovny rozhodováním o důvodech rozhodo-vání ztráty poslance na plat a paušální náhrady v souvislosti s neomluvenou neúčastí. Podle druhého bodu mají být stanoveny zásady pro postup při rozhodování o ztrátě nároku poslance na plat a paušální náhrady.
Mandátový a imunitní výbor se touto otázkou zabýval sice už dávno, ale velice podrobně a dospěl k následujícím závěrům:
Otázku případných sankcí za neomluvenou neúčast poslanců na jednáních řeší - jak víme - dva zákony. Primární je zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a navazující je zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých dalších státních orgánů a soudců.
Mandátový a imunitní výbor sice nepochybuje o tom, že návrh poslance Zemana je veden upřímnou snahou uvést konečně příslušná ustanovení skutečně v život, nicméně mandátový a imunitní výbor musel konstatovat, že obsah navrhovaného usnesení vychází z nesprávného výkladu obou zákonů, především však zákona o jednacím řádu.
Příslušná ustanovení jednacího řádu jsou totiž postavena na myšlence, že poslanec se - zdůrazňuji slovo "se" - za svoji neúčast omlouvá, a nikoliv na myšlence, že někdo poslance omlouvá tím, že by zkoumal opodstatněnost či neopodstatněnost omluvy. Je samozřejmě věcí názoru, zda tato konstrukce je nebo není správná. Bylo to věcí názoru i při přípravě jednacího řádu a znění jednacího řádu je prostým výsledkem názoru většiny, jak už to tak v zákonech bývá.
Pokud jde o zákon o platech ústavních činitelů, ten pouze ve svém § 38, odst. 1 zmiňuje dvě podstatné věci. V prvé řadě zavádí k omluvě poslance přívlastek "řádná", aniž by dále specifikoval, co tímto přívlastkem míní. A jednak stanoví, že o důvodech ztráty nároku, tedy nikoliv o důvodech omluvy, ale o důvodech ztráty nároku, rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřeny komorou. Jestliže zákon o platu nikterak neupravuje obsah pojmu "řádná omluva", je potřeba dovodit tento obsah ze zákona o jednacím řádu, konkrétné z jeho § 9. V tomto smyslu je nepochybné, že řádnou omluvou je ta-ková omluva, která v prvé řadě existuje a která je ve smyslu § 9, odst. 4 předložena tak, aby byl podle povahy věci o omluvě zpraven předseda sněmovny nebo předseda toho orgánu, o jehož jednání jde, a to pokud možno před počátkem jednání, na které se poslanec omlouvá.
Není zde žádné zmínky o tom, že by měl někdo subjektivně posuzoval i závažnost okolností, které poslanec ve své omluvě uvede, uvede-li je vůbec, neboť to mu dokonce ani zákonem za povinnost uloženo není.
Popsaná situace není pochybením či legislativním nedostatkem jednacího řádu, nýbrž skutečným úmyslem zákonodárce vyplývajícím z oprávněné obavy, která tehdy v Poslanecké sněmovně převládla, když jsme schvalovali jednací řád, že režim opačný by snadno mohl vést k politickému zneužívání.
Je ovšem za této situace otázkou, jak vyložit ustanoveni § 38, odst. 1 zákona o platu. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že poslanec, nezúčastnil-li se bez řádné omluvy jednání, ztrácí nárok na zákonné požitky přímo ze zákona, tedy automaticky, jestliže takováto skutečnost objektivně nastane. Jiný výklad dikce § 38, odst. 1 nepřipouští.
Je-li pak v tomtéž paragrafu ustanovení, že o důvodech ztráty nároku rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou, pak může jít pouze o rozhodování o důvodech v zákoně popsaných, to je, zda se poslanec skutečné jednání nezúčastnil a zda v takovém případě se z neúčasti omluvil způsobem uvedeným v jednacím řádu. Jiné rozhodování a jiné posuzování žádnému orgánu příslušet nemůže. Mandátový a imunitní výbor byl z uvedených důvodů nucen předložit ten návrh usnesení, který vám byl rozdán, ale který vzhledem k časovému odstupu přece jenom ještě jednou přečtu.
Mandátový a imunitní výbor se na schůzi konané 29. II. usnesl:
Za prvé, že doporučuje Poslanecké sněmovně, aby neschválila návrh poslance Miloše Zemana na usnesení k návrhu postupu při rozhodování o ztrátě nároku poslance na plat a paušální náhrady za neomluvenou neúčast na jednacích dnech Poslanecké sněmovny a jejích orgánů.
Za druhé, mandátový a imunitní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala k tomuto bodu toto doprovodné usnesení:
"Poslanecká sněmovna žádá organizační výbor, aby rozhodl o způsobu, jakým bude předseda Poslanecké sněmovny a předsedové orgánů Poslanecké sněmovny oznamovat Kanceláři Poslanecké sněmovny, že nastaly skutečnosti rozhodné pro ztrátu nároku poslance na plat a paušální náhrady."
Podepsáni Anna Röschová - předsedkyně mandátového a imunitního výboru, Tomáš Teplík - ověřovatel a zpravodajové - Ondřej Zemina a Dalibor Matulka.
Domnívám se, že podstatu věci jsem se pokusil vysvětlit, jen připomenu k tomu navrhovanému textu usnesení - zdůrazním ten aspekt, že skutečně ke ztrátě nároku na plat dochází skutečně ze zákona, nastanou-11 ty okolnosti, se kterými jednací řád počítá a je tudíž nutné, aby pouze existence této skutečnosti, že došlo ke ztrátě nároku poslance na plat nebo jeho části, byla sdělena odpovídajícím způsobem Kanceláři, která potom nepochybné provede příslušná opatření tak, jako v ostatních případech, kdy poslanec ztrácí nějaký nárok zákonem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, a otevírám rozpravu. Jako první se přihlásil navrhovatel předseda sněmovny Miloš Zeman.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně a vážení kolegové poslanci. Jsem si samozřejmé vědom toho, že za návrh usnesení, který vám předkládám, budu milován všemi politickými stranami bez rozdílů. Přesto ho předkládám, nikoli proto, že bych chtěl zavádět sankce za neomluvenou neúčast, ale proto, že tyto sankce už jsou zavedeny zákonem, který přijala minulá Poslanecká sněmovna - zákonem č. 236/1995 Sb., ve zde citovaném § 38 ale, že v zákoně chybí ustanovení definující instituci orgánu komory, nikoli tedy jednotlivce, který by rozhodoval o tom, zda omluva je či není řádná. Dovoluji si vyslovit nesouhlas se zprávou zpravodaje, který tvrdí, že existuje rozpor mezi zákonem o jednacím řádu a zákonem o náhradách poslanců. Zákon o jednacím řádu totiž hovoří pouze o tom, že poslanec je povinen účastnit se zasedání Sněmovny a že je povinen se v případě své neúčasti omluvit. Citovaný § 38 zákona 236 pak definuje řádnou omluvu, z čehož logicky vyplývá, že může existovat i omluva neřádná.
Dovolte mi, za prvé konstatovat, že tento zákon č. 236 nebyl od dob své-ho přijetí do dnešní doby v praxi ani jednou aplikován. Dovolte mi konstatovat, že i když na plénu Poslanecké sněmovny ze známých důvodů nedochází k výraznějším absencím, mohou se tyto absence stát vážným problémem za-jména při zasedání výborů, A dovolte mi konstatovat, že dovedeno ad absurdum by se mohlo při dnešní nedokonalosti oněch zákonných ustanovení klidně stát, že by si poslanec naxeroxoval sérii omluvenek, které by pravidelné posílal tu předsedovi Poslanecké sněmovny, tu předsedovi výboru a že by za předpokladu čtyřletého funkčního období mohl tři roky prožít v blahé nečinnosti, aniž by se jedenkrát, s výjimkou složeni slibu, dostavil na schůzi Poslanecké sněmovny.
Domnívám se, že mandátový a imunitní výbor je právě onou institucí, kterou bychom měli pověřit, byť na základě podnětu předsedy Sněmovny nebo předsedů výborů, zkoumáním onoho zmíněného rozdílu mezi oprávněnou a neoprávněnou omluvou. I poslanec, a promiňte mi to zlehčení naší profese, je svým způsobem zaměstnanec. Jestliže běžný zaměstnanec, v případě ne-omluvené absence ztrácí svůj nárok na plat, pak není důvod, aby poslanci měli z tohoto hlediska určité nadpráví a určitá privilegia. Mandátový a imunitní výbor je ze zákona institucí, která posuzuje disciplinární prohřešky poslanců, a takovým prohřeškem je např. dopravní nehoda.
Ale není důvod, abychom neomluvenou absenci nepokládali za disciplinární prohřešek svého druhu. Mandátový a imunitní výbor je složen paritně, to znamená, že zde neexistuje nebezpečí politického zneužití, které by snad mohlo existovat, kdyby v rozporu se zákonem č. 236 bylo rozhodování o tom, kterou omluvu prohlásím za neoprávněnou, svěřeno do rukou jednotlivců. Kromě toho návrh, který jsem vám předložil, umožňuje poslanci i odvolaní se v plénu Poslanecké sněmovny.
Návrh, který předložil pan zpravodaj, nic neřeší, protože organizační výbor bude konec konců podle § 1 odst. 2 jednacího řadu stejné muset definovat instituci, která o těchto omluvách bude rozhodovat, takže zde bude pouze jeden zbytečný mezičlánek a jedno prodloužení navíc.
Z tohoto důvodu, z důvodu prestiže a efektivnosti práce tohoto Parlamentu vám doporučuji, abyste přijali navržené usnesení v původním znění, to je abyste pověřili mandátový a imunitní výbor rozhodováním v dané věci. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji předsedovi sněmovny Miloši Zemanovi. Další přihlášky do rozpravy nemám. Ale vidím dvě ruce, jako první se přihlásil předseda klubu ODS Milan Uhde, dále pan poslanec Ullmann.
Poslanec Milan Uhde: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, chci k této předloze povědět stanovisko své a zároveň tlumočit stanovisko, které jsme probrali na našem poslaneckém klubu.
Já osobně jsem hluboce přesvědčen, že základ falešné konstrukce, na které spočívá návrh předsedy Zemana, spočívá v tom, že vychází z toho, že my máme v zákoně určitou sankci pro poslance, nemáme tam prováděcí předpis, je tedy třeba prováděcí předpis zhotovit. Je to podle mě stanovisko, které lze starým způsobem pojmenovat "ať žije spravedlnost a ať zhyne svět, ať je uskutečněn paragraf a ať jde skutečnost stranou". Já se domnívám, že takové východisko potom nutí předsedu sněmovny k tomu, aby srovnával poslance se zaměstnancem. Při vší úctě k práci dobrých zaměstnanců a při vší úctě k práci vůbec musím říci, že v poslanecké činnosti jsou některé rysy, které se od zaměstnaneckého pojetí liší. Ještě jsem neviděl zaměstnance, jehož činnost by spočívala v tom, že se do práce nedostaví, ale v životě poslance je možná situace, že poslanec obstruuje, že poslanec záměrně tam a onam nepřijde, aby ovlivnil výsledek hlasování, aby snížil kvórum atd. Proto se tak těžko předsedovi Poslanecké sněmovny hledá a bude hledat arbiter, který bude posuzovat, zda omluva je řádná nebo není rádná. Pokoušel se zaangažovat do toho mandátový a imunitní výbor, ten to vrací organizačnímu výboru, a ten pravděpodobně, bude-li hlasováním sněmovny donucen, předá tu záležitost o dům dál.
Já jsem osobně přesvědčen, že poslanec, který musí být pod pokutou nucen k práci, nestojí za to, aby na něj byla vynaložena byť jediná koruna za jeho cestovné, za jeho výdaje, za všechno, co mu Poslanecká sněmovna nebo peníze poplatníků skýtají. To je absurdní paradox nutit poslance k tomu, aby pracovali. Nemá-li poslanec příkaz v sobě, nikdo mu ho do jeho nitra ne-vloží. Jediný arbiter, který přichází v úvahu - a tady už tlumočím stanovisko našeho klubu - je poslanecký klub. Ten jediný jako politická autorita může zvážit, zda poslance delegovat někam jinam, než mu momentálně přikazuji strohé poslanecké povinnosti, zda ho omluvit, zda ho neomluvit.
My také v poslaneckém klubu ODS máme určité mechanismy, nezdají se zcela dokonalé, pracujeme a hledáme další. Jsem přesvědčen, že je najdeme a že budou účinné. To je podle mě jediný způsob, jak dovést poslaneckou disciplinu, poslaneckou pracovní morálku na vyšší stupeň, což si všichni přejeme.
Klub poslanců ODS nebude pro návrh poslance Miloše Zemana hlasovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Milanu Uhdemu, a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Josef Ullmann.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, můj předřečník už řekl hodně 2 toho, co jsem chtěl také říci. Navrhovatel sdělil ve svém slově, že poslanec je svým způsobem zaměstnanec. Já myslím, že ta předloha, která je nám překládána, se snaží právě z poslance udělat svým způsobem zaměstnance. Kdybych to tedy takto vzal, pak bych se musel ptát, čí zaměstnanec je poslanec? Je to zaměstnanec mandátového a imunitního výboru, je to zaměstnanec předsednictva sněmovny, předsedy sněmovny anebo koho vlastně? Protože bývá zvykem v zaměstnaneckých vztazích, že zaměstnavatel posoudí oprávněnost omluvy a podle toho se zachová. To myslím je přirozené a správné. Ale pak je nutné, pokud bychom měli být vmanévrováni do role svým způsobem zaměstnanců, také říci, kdo je svým způsobem naším zaměstnavatelem.
Osobně se domnívám, že poslanec nese politickou odpovědnost. Jistě, míru jeho účasti či neúčasti, samozřejmě, jak už bylo řečeno, nejlépe asi posoudí klub, ale v konečné fázi to posoudí zase až voliči a jestli nám tady může něco pomoci, tak nám může pomoci dobrá informovanost veřejnosti, informovanosti o práci, případně účasti toho nebo onoho poslance. Ale nezavádějme si v poslaneckém sboru svým způsobem zaměstnanecké vztahy. Myslím, že by to degradovalo celou sněmovnu, a proto opravdu s dobrým svědomím nemohu pro tento návrh hlasovat. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ullmannovi a rozpravu končím. Nekončím, najednou se zvedly tři ruce. Pan poslanec Sládek dá přednost panu poslanci Hofhanzlovi. Pan poslanec Matulka jako zpravodaj má právo také. Takže pořadí bude pan poslanec Hofhanzl, Sládek, Matulka. Ostatní prosím o klid.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, ona je to vlastně legrace a tyjátr, když vidím, co projednáváme. Když vidím, co se ve sněmovně v novém volebním období děje, kdy je to vždy těsně o hlas, kdy se musíme zatraceně hlídat, abychom zde byli, tak nerozumím, proč projednáváme tento bod.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, po těch předchozích vystoupeních je mojí povinností podpořit předsedu sněmovny v jeho úsilí, protože je zcela jasné, že je to krok správným směrem. Sám osobné musím pro tento návrh hlasovat a divím se stanovisku klubu ODS, který tady napadá návrh předsedy sněmovny s tím, že konec konců jediným arbitrem měl být volič. Proč ODS, její poslanci, nepostupuji stejným způsobem u jiných obdobných případů?
Proč třeba Občanská demokratická strana by ráda zakazovala politické strany? Proč Občanská demokratická strana velmi horuje pro likvidaci některých poslanců a podobné. Proč Občanská demokratická strana neustále přemílá, co by se mělo nebo nemělo dělat s republikány a s republikánskými poslanci? Proč to také nenechá na voliče jako největšího arbitra?
Já si myslím, že ve všech případech by se mělo postupovat stejně a z tohoto důvodu musím návrh předsedy sněmovny podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi Sládkovi. Prosím pana poslance Dalibora Matulku, připraví se pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Dalibor Matulka: Přihlásil jsem se z toho důvodu, že chci také podat ještě jeden návrh. Nejdříve bych rád zhodnotil trochu vystoupení pana poslance Zemana.
Někteří z nás si tento problém pamatují, doufám, že se nedopustím velké indiskrétnosti, když řeknu, že někteří tento problém známe pod termínem mateřská školka ano či ne. Tento problém jsme přece dlouho řešili a už v úvodním slovu zpravodaje jsem vlastně sdělil to, co je pravdou - že prostě zvítězilo stanovisko mateřská školka ne. Ten termín mateřská školka nebyl a není ani dnes používán nijak pejorativně, bylo to skutečně praktické označení. Skutečně chápu, o co panu poslanci Zemanovi jde, ale dá se říci, že to stanovisko je pouze takového charakteru, že se mu nelíbí, jak zní zákon o jednacím řádu. Mně se třeba také nelibí, jak zní zákon o jednacím řádu, ale je nutno si uvědomit, jaké jsou naše možnosti.
Navíc chci upozornit na určitou nepřesnost, které se pan poslanec Zeman dopustil ve svém slovu, když řekl, že zákon o platu definuje řádnou omluvu. A naznačil, jako by mohla existovat omluva neřádná. To není pravda. Zákon o platu nedefinuje řádnou omluvu, on prosté pouze používá tento termín a neříká, co to je řádná omluva. Proto jsem upozornil na to, že definici toho, co to je řádná omluva, musíme tudíž hledat v zákoně jiném, a to v jednacím řádu. A tam ta definice skutečně je, co to je řádná omluva.
Navíc chci upozornit na to, že bychom neměli zaměňovat pojmy - důvody omluvy, důvody ztráty nároků, protože to jsou dvě zcela odlišné kategorie. Omluva se v zákoně vyskytuje, důvod ztráty nároku na plat se také v zákoně vyskytuje, je to pouze poněkud v jiných souvislostech. Doufám, že se nebudeme dopouštět takových nepřesností.
Rád bych podal svůj návrh ještě trochu jiný. Skutečně si myslím totiž, že aniž bychom změnili jednací řád, nemůžeme navrhované usnesení přijmout tak, aby to bylo právně čisté. Proto dávám ještě další návrh na usneseni Poslanecké sněmovny, a to návrh, že Poslanecká sněmovna žádá podvýbor pro přípravu novely jednacího řadu, aby do okruhu problémů připravovaných v rámci novely zákona o jednacím řádu zařadil otázku úpravy sankcí poslanců za neúčast na jednání Poslanecké sněmovny a jejích orgánů.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Daliboru Matulkovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, vážená vládo. Myslím, že tady je na místě se zamyslet nad dvěma pojmy, které v jedné knize definoval Erich From. Je potřeba od sebe odlišovat přirozenou a funkční autoritu. Z hlediska funkční autority je možné vymýšlet nějaká ustanovení a snažit se řešit situaci. Ale podstata věci je v nedostatku přirozené autority, o které From píše. Někteří lidé nepotřebují ani žádné sankce mít k dispozici v ruce, a přesto udrží kázeň a pořádek při jednáních, prostě silou své osobnosti. A v tom tkví tento problém. To je prostě podstata toho, proč v tomto volebním období máme v této věci problémy.
Když zde zaznělo, že tento směr zavádět pořádek těmito způsoby je krok správným směrem, dovolte mi, abych připomněl, jak to tady vypadalo v této budově za starých časů minulého režimu. Nevím, na kolik je to pravda, ale do-neslo se mi od zdejších úředníků tehdejších, že tady panovaly takové poměry, že tajemníci výborů připravovali projevy na schůze České národní rady a když nějaký poslanec byl zvláště loajální ke své straně, byl tu a tam poctěn a pověřen, aby směl přednést projev na plénu. Samozřejmé také dostávali jisté odměny, kterými i v té době byli finančně nějak ohodnoceni. Tu a tam poslanci směli promluvit také na výboru. Všechno to bylo velmi přísné řízeno z jednoho místa a já myslím, že to je právě ten směr, kterým bychom se začali ubírat.
Dovolte mi, abych s tím vyjádřil nesouhlas, protože jsme zde udělali zásadní změny v této společnosti, abychom se zbavili těchto totalitních praktik. Děkuji,
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Paynovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Václav Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, byl jsem hluboce přesvědčen, že v této záležitosti nevystoupím. Bohužel přesvědčil mě pan poslanec Payne. Můžeme vidět totalitu, v čem chceme, ale vidět totalitní praktiky v tom, že máme plnit povinnosti, ke kterým jsme se zavázali svým voličům, je, myslím, ne trochu, ale silně přehnané.
Když hovořil pan poslanec Payne o tom, že síla osobnosti každého, kdo něčemu předsedá, má přimět i ostatní k poctivé práci a k účasti, pak mu vřele doporučuji, aby si vzpomněl na uplynulé volební období, na své předsedání v zahraničním výboru a aby si uvědomil, jaká že to asi byla sila osobnosti, když jsme mnohokrát trapně čekali na jednoho jediného poslance před zraky ministrů a jejich náměstků, abychom byli usnášeníschopní. Ať si vzpomene na ty situace, kdy on sám jako předseda výboru chodil do zasedání pozdě, takže ministři a jejich náměstci čekali buď na chodbě nebo uvnitř.
Když projednáváme nějakou kauzu, snažme se dojít k podstatě této záležitosti, ale používejme demagogie někde jinde, ne tady. My skutečné nejsme z mateřské školky, abychom byli ohlupováni rádoby argumenty. Tudy cesta nevede. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grulichovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Miloslav Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, přiznám se, že nemám dvakrát v lásce tento okruh debat, ale pokud jde o jednací řád a podobné věci, zdá se mi, že naše diskuse tady potvrzují zásadu Murphyho, to je co se má podělat, to se podělá.
Chtěl bych toto ctihodné shromáždění upozornit, že po většinu tohoto dne, zatímco v naší zemi mimo zdi tohoto Parlamentu se vyskytuje řada vážných problémů a situace je vážná, i když ne zoufalá, tak my se celý tento den prakticky zabýváme neustále sami sebou.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Randsdorfovi. Další přihlášky do rozpravy nejsou, takže rozpravu končím.
Ptám se navrhovatele, zda-li hodlá využít svého práva vystoupit. Je tomu tak.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, velice stručná reakce na to, co zaznělo v diskusi. Jedna věta k panu poslanci Hofhanzlovi, protože je dobré, abychom se vzájemně poslouchali, Pan poslanec Hofhanzl uvedl, o co se jedná, když v plénu sněmovny jsou bojová hlasování často o jeden hlas. Ve svém vystoupení jsem uvedl, že se nejedná jenom o plénum sněmovny, ale i výbory, kde už tato situace může být výrazně odlišná.
Za druhé - odkaz, který zde formuloval pan poslanec Matulka na zákon o jednacím řádu, dovoluji si citovat § 1 odst. 2 zákona o jednacím řádu, který umožňuje sněmovně upravit usnesením podrobnější vnitřní poměry. To jsme také v řadě případů - naposledy zcela nedávno - udělali a nepotřebovali jsme kvůli tomu novelizovat zákon o jednacím řádu. Proč bychom to tedy měli či-nit nyní?
K panu poslanci Paynovi: Chtěl bych upozornit, že totalitní praktika, kterou údajně navrhuji, vyplývá ze zákona, který byl přijat v roce 1995 a - nemýlím-li se - hlasoval pro něj i pan poslanec Payne. V každém případě se nedomnívám, že totalitní režim zde v roce 1995 existoval.
Kolegyně a kolegové, dovolte mi upřímnou poznámku na závěr. Vyslechl jsem si projev pana předsedy Uhdeho. Projev, ve kterém zpochybnil staro-římskou zásadu "fiat justitia pereat mundus". Já bych pochopil, naprosto bych pochopil kteréhokoli z kolegů protestujícího proti mému návrhu, který by řekl: V roce 1995 jsme udělali špatný zákon. Zrušme § 38, protože není třeba, aby poslanci za neúčast měli sankce ve svých platech. Toto by bylo čisté. Toto by bylo poctivé. Ale jestliže tato sněmovna sama schválí zákon a jestliže si je tato sněmovna vědoma, že tento zákon bez našeho dnešního usnesení nemůže nikdy vstoupit v platnost a nemůže byt nikdy účinný, pak to není nic jiného než čiročiré pokrytectví. A co řeknete zákonodárcům, kteří nejsou schopni dodržovat své vlastní zákony? Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předkladateli a prosím, aby se své úlohy zpravodaje ujal pan poslanec Matulka a provedl nás několika návrhy na usnesení způsobem, který by nás co nejrychleji vedl k cíli, nicméně v souladu se zákonem o jednacím řádu.