Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, na této schůzi byla několikrát zpochybňována opozice. Dokonce jedna zavilá skupinka tvrdí, že je tady pouze levicová opozice. Této zavilé skupince bych doporučil, aby poslouchala debaty, které zde probíhají na půdě parlamentu.
Zjistila by, že typicky na otázce Organizace spojených národů se projevilo rozdělení na levicovou a pravicovou opozici. Levicová opozice Organizaci spojených národů hájí, kdežto pravicová opozice jednoznačně a tvrdě bojuje proti této organizaci a pro její zánik. Myslím, že to je zcela jasné a je to také podle našeho velkého vzoru - Spojených států amerických. Víte, že právě Spojené státy americké patří dnes k největším kritikům Organizace spojených národů.
Čekám, kdy někdo z vedoucích politických představitelů České republiky pojede do Washingtonu poučovat vedení Spojených států amerických o tom, jak by se měly chovat k Organizaci spojených národů. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Ransdorf, pan poslanec Zaorálek, pan poslanec Nečas jsou další, kteří jsou přihlášeni o slovo.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, opět bych chtěl říci, že komunikace v této sněmovně je důležitá z hlediska předcházení nedorozumění. Možná - i když tady pan premiér není - bych řekl: hlubokých nedorozumění.
Jde totiž o to, že vztah k OSN není otázkou levicovosti nebo pravicovosti. To je otázka respektování faktů. Jak by asi vypadalo řešení blízkovýchodního konfliktu, kdyby nebylo rezolucí Rady bezpečnosti č. 242, 338 a 425, které se staly základem posledních iniciativ a dokonce i sjednaného přístupu k území za mír?
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Langer. Nicméně bych chtěl upozornit, že se nám nemusí líbit jednotlivá vystoupení, ale všichni páni poslanci zatím diskutují jakkoli v širokém kontextu, ale přece jen k věci.
Poslanec Ivan Langer: Pane předsedající, já si zde připadám jako na tenisovém zápase, kdy se dívám napravo a nalevo. Chtěl bych oba dva přede mnou vystupující upozornit, že zde nevidím levicovou a pravicovou opozici, já zde vidím pouze levicovou a ultralevicovou. Nic jiného. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Prosím pana poslance Zaorálka. Rezignuje. Pan poslanec Nečas se hlásil a já mám povinnost jej vyzvat. Hlásí se pan předseda klubu Sládek? Zaregistroval jsem přihlášku pana poslance Jičínského a opět pana poslance Ransdorfa. Ještě jednou bych si dovolil poprosit, abychom zvážili míru nutnosti vzájemných replik. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Sládek: Nejde o vzájemné repliky, jde o řešení podstaty problémů. Pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že diskuse dospěla k tomu bodu, ke kterému jsem původně směřoval. Jde totiž o jednu věc. Navrhuji, aby se příštím sídlem Organizace spojených národů stala Praha. Američané nechtějí platit tuto organizaci, Němci ji vyhodí, takže to dopadne jako se Svobodnou Evropou, kterou jsme nakonec ubytovali v budově Federálního shromáždění. Myslím si, že je na čase, aby se poslanci Poslanecké sněmovny začali stěhovat, aby měla OSN kde sedět. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V tomto okamžiku jsem zaregistroval legitimní přihlášky pana poslance Jičínského, Ransdorfa a Černého. Pan poslanec Zaorálek rezignoval, pan poslanec Nečas nereagoval na moje výzvy, tudíž ztratil pořadí. Pan poslanec Černý mi avizuje faktickou poznámku, nicméně mám pocit, že jakákoliv poznámka v tomto okamžiku nebude faktická. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Černý: Protože moje poznámka reaguje na předřečníka, reaguje na průběh rozpravy. Pane předsedající, já bych se vaším prostřednictvím dotázal pana kolegy Sládka, jestli by nechtěl vzít předsednictví OSN, protože si myslím, že pokud je to tak zbytečná organizace, tak bychom ho mohli navrhnout. On by odešel z České republiky a my bychom si všichni oddychli.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Nejsem si zcela jist, zda to byla faktická poznámka. Slyšeli jsme. Slovo má pan poslanec Jičínský. Pane poslanče, pan poslanec Sládek vám nedovolí, abyste promluvil v tomto okamžiku, protože jako předseda klubu má s faktickou poznámkou přece jen přednost. Ještě jednou vás poprosím o malé strpení.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, to bylo trochu moc. To bylo skutečně trochu moc. Dovedete si představit, že bych já nyní, když už se zde usmívají poslanci za vládní koalici, se ptal na takovou věc - někdo se narodí v Moskvě, je Polák, dělá ministra v České republice a hájí OSN. Dovedete si představit, jak byste reagovali jako poslanec Dostál, který je velmi alergický a často vyskakuje jako čertík z krabičky? Byl bych rád, aby příště si poslanci uvědomovali, o čem mluví. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Nejsem natolik zběhlý v řízení schůze, nicméně si myslím, že jsem udělal chybu. V okamžiku, kdy jakéhokoli poslance vyvolám a půjde k pultu, nebudu již udělovat slova k faktické poznámce ani předsedům klubů. Nechám domluvit příště takto přihlášeného a vyvolaného poslance, pak teprve udělím slovo faktickým poznámkám.
Pane poslanče, omlouvám se vám a prosím vás, abyste se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážení kolegové, pan předsedající se mi nemusí omlouvat, já se tím necítím dotčen. Postupoval způsobem podle jednacího řádu a podle úzu v této sněmovně. Nechápu to jako něco, co by mne osobně omezovalo v mých osobních právech. Chci říci jednu věc. Samozřejmě každý vážný problém se dá svým způsobem znevážit, z každého vážného problému v naší zvláštní politické situaci se může udělat komický problém tím, že jej budeme přenášet do vztahu mezi levicí a pravicí a problematizovat obsah těchto pojmů. Nehodlám pokračovat v této diskusi a nehodlám hovořit dlouho.
Jenom chci říci, že věc, o které se nyní hovoří, je vážná, že naše účast v Organizaci spojených národů je důležitá. Tato organizace je důležitá pro mírové uspořádání světa. Chci zde připomenout, že základními dokumenty, ze kterých vychází i náš právní řád, jsou Všeobecná deklarace lidských práv a Mezinárodní pakty o lidských a občanských právech i o právech hospodářských, sociálních a kulturních, a že přijetí těchto paktů je výsledkem schopnosti lidstva dohodnout se na elementárních základech lidské civilizace, mírové koexistence a takových podmínek, ve kterých lze zabezpečit důstojnost člověka. A to je - myslím - hodnota, která by neměla být v žádném případě zlehčována. Tyto hodnoty v mezinárodním společenství jsou spjaty s poválečným vývojem lidstva a s existencí Organizace spojených národů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Pokusím se ještě jednou zrekapitulovat - jak jsem stačil zaznamenat - ty, kteří se přihlásili do této rozpravy. Mám přihlášeny pány poslance v pořadí Ransdorf, Černý a Zaorálek. Pan poslanec Černý již nechce, řekl své ve faktické poznámce, takže páni poslanci Ransdorf a Zaorálek jsou připraveni.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Připomínám ještě k úvaze jednu důležitou věc. Součástí ústavního pořádku v naší zemi je Listina základních práv a svobod. Tato listina častokrát se nám stává základem pro korekce jednotlivých kroků sněmovny. Je to možná nejdůležitější dokument - kromě Ústavy - který byl přijat v polistopadovém období. Tento dokument se opírá o mezinárodní pakty o lidských právech, které by bez komunikace na půdě OSN nebylo možné přijmout. Toto je třeba zvažovat při kritických soudech o tomto mezinárodním společenství.
Pokud jde o názor, že by se mělo nabídnout jako sídelní město OSN naše město Praha, myslím, že pan Sládek by v tomto směru nebyl první, protože už Jan Amos Komenský snil o tom, že by sídlem - dá se říci - mezinárodní organizace měla být Praha. Konec konců myšlenky se mohou vracet i po staletích a nebylo by to zdaleka tak špatné.
Pokud jde o pana Langra, domnívám se, že sídlí v universitním městě, takže pro něj není problém navštívit některý z kursů politologie, aby se informoval o tom, jaký je vztah mezi levicí a pravicí, když tady tak suverénně ex catedra učinil ono rozlišení mezi jednotlivými formami levice a jak říkal extrémní a ultraextrémní pravice.
Myslím si, že koneckonců by nemusel být z tohoto pohledu tak suverénní, protože po několika letech, kdy metronom na Letenské pláni byl vyřazen, opět byl včera uveden do provozu, takže i současné vládní koalici odbíjí čas. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme pan poslanec Zaorálek.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, já se domnívám, že je těžkým dluhem minulosti, který s sebou neseme, izolacionismus české zahraniční politiky těch desetiletí, která předcházela. Já se přiznám, že právě vzhledem tomu, že tuším, jak těžké je toto břemeno, které v Čechách ještě pořád platí, tak cítím velký respekt vůči institucím a vůči těm, kteří byli schopni zakládat v tomto světě jakési společné myšlení a platformu komunikace.
Já naopak cítím velký respekt k Organizaci spojených národů, právě jako k instituci, jejíž činnost se nedá změřit. My nejsme schopni odhadnout, čemu se zabránilo díky tomu, že tolikrát bylo možno se setkat v průběhu konfliktů a možná před nimi. Je možné velmi snadno kritizovat tu organizaci a je velmi těžké změřit, co dokázala. Je možné, že toho bylo daleko více než co je viditelné.
Chtěl bych říci, že když procházíte chodbami této instituce, tak tam narazíte na lidi nejrůznějších ras a pletí, na velké množství turistů z celého světa. V New Yorku je to velice charakteristické. Je zajímavé, že lidé z tak rozdílných koutů světa se dnes s touto budovou a s touto institucí identifikují. Tato budova má dokonce už dnes velmi silnou tradici. Člověk je překvapen, že lidé z tisíce kilometrů vzdálených míst se tam cítí jako doma a cítí vztah k této nepříliš architektonicky zajímavé budově.
Mám pocit, že tady bylo založeno něco, co má velkou cenu pro budoucnost. Jsem přesvědčen, že pro nás pro všechny platí úkol učit se tomu rozumět. My jsme za ta minulá desetiletí ztratili schopnost toto chápat. Opakuji, že já k tomu cítím respekt. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Zaorálkovi, který byl až do tohoto okamžiku posledním přihlášeným do rozpravy. Přihlásil se pan poslanec Payne písemně, dostane přednost před panem poslancem Hofhanzlem, který zvedl v tomto okamžiku paží. Pane poslanče, dodržujme pravidla.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane předsedající. Já jsem netušil, že řada přihlášených je tak krátká.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, pan poslanec Sládek navrhl, abychom zrušili své členství v OSN. Československo bylo zakládajícím členem této organizace. idea Československa byla postavena na stejných myšlenkách, na myšlenkách mezinárodní spolupráce, úsilí o kolektivní zajišťování mezinárodní bezpečnosti. Samozřejmě známe příklady států - je jich nemnoho - které nejsou členy OSN, ale není přece možné to, co se zde stalo, s cynickou ironií zpochybňovat základní myšlenky, na kterých stojí OSN a potažmo tedy i naše země. Připomínám v této souvislosti to, že jsme před několika lety usilovali o to, abychom byli znovu přijati za člena této organizace, protože jsme věděli, že to je záležitost, která se dotýká postavení České republiky v Evropě a na mezinárodní scéně.
Jestliže tyto principy mají být zpochybněny, pak je otevřena mnohem zásadnější debata o českém státě. Pak jsou zpochybňovány samy principy české státnosti. Česká státnost samozřejmě není odvozena od OSN, ale pro českou státnost je zásadní, že jsme řádným členem OSN. A my si přejeme, abychom byli členem nejen pasivním, ale usilovali jsme o to, abychom mohli v OSN vystupovat jako jeden z nejaktivnějších členů. Usilovali jsme o to, abychom mohli být v Radě bezpečnosti a abychom se mohli spolupodílet na vytváření světového míru. Tuto odpovědnost jsme dva roky nesli. Jestliže je vznesena tato otázka, jestliže jsou zpochybněny základní myšlenky a základní principy toho, oč v České republice jde, pak je zároveň položena otázka o povaze české demokracie, o tom, že tyto názory mohou být ne s vážným tónem, ale s cynickou ironií přednášeny zde v parlamentu. Já sám se hlásím k tomu, aby takovéto názory byly zásadně odsouzeny jako nepatřící do našeho politického života, nepatřící do naší politické kultury. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Slovo má poslanec Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, ctěné dámy, vážení pánové, já jsem se domníval, že naše společenství již slezlo se stromů. A zde ve sněmovně pozoruji, že jeden ctihodný džentlmen je pevně zaklesnut ve větvích v koruně stromu a odmítá slézti dolů. Já doufám, že jsme civilizovaná společnost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V tomto okamžiku se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Krejsa. Dále se hlásí pan poslanec Ransdorf. Já jen upozorňuji, že diskutujeme o vládním návrhu, kterým se předkládá sněmovně smlouva nebo úmluva OSN o bezpečnosti personálu.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych jen upozornil kolegu Payna, že nemusí mít obavy, že 99 Pragováků již sbírá podpisy na zrušení republikánské strany.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Ransdorf má slovo.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Já se omlouvám, že zdržuji toto ctihodné shromáždění, ale přece jen bych chtěl učinit poznámku, že pokládám diskusi o tomto problému za legitimní. I když hluboce nesouhlasím v tomto bodu s kolegou Sládkem, tak zrovna tak pokládám za nemístnou poznámku kolegy Payna, protože existuje jeden nesporně demokratický stát s velkou mezinárodní reputací, který není členem OSN, a to je Švýcarsko. Nedávno v referendu se Švýcaři odmítli připojit k této mezinárodní organizaci, i když jsou hostitelskou zemí řady jejích organizací.
Samozřejmě, je možné vést tuto diskusi, je možné ji vést věcně, diskutovat o tom, jaké mají být formy našeho mezinárodního zapojení, ale shazující poznámky z jedné i druhé strany pokládám za nesolidní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Petr Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já předpokládám, že si všichni uvědomujete cenu našeho společného času a že bychom mohli s podobnými invektivami a výměnou názorů skončit a pokračovat v konstruktivní práci. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: I kdybych s vámi, pane poslanče, tisíckrát souhlasil, jsem předsedajícím této schůze a musím se alespoň snažit dodržovat jednací řád. O slovo se hlásí pan poslanec Jan Vik a já mu slovo uděluji.
Poslanec Jan Vik: Dámy a pánové, v kontextu s tím, co řekl pan poslanec Ransdorf a pan poslanec Hofhanzl musím sdělit, že mezi 22. - 24. říjnem 1996 navštíví Českou republiku švýcarská delegace, takže jí asi budeme muset vysvětlit, že jsou ještě pevně zaklesnuti ve větvích. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V tomto okamžiku nemám žádnou další přihlášku do rozpravy, tudíž rozpravu končím, a ptám se předkladatele, má-li v úmyslu reagovat ještě před tím, než přistoupíme k hlasování. Rozpravu jsem ukončil a pan ministr Zieleniec chce přednést závěrečné slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Josef Zieleniec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předložil jsem k diskusi a doporučuji k projednání v tomto Parlamentu Úmluvu o bezpečnosti personálu OSN. Domnívám se, že je to velmi důležitá úmluva a velmi praktická úmluva. Na druhé straně bych chtěl říci několik slov k té diskusi, která se otevřela o samostatné podstatě Organizace spojených národů.
Organizace spojených národů je instituce, která má mnoho problémů a mnoho vad. Diskutuje se o tom a budeme o tom diskutovat i v budoucnu. Česká republika je aktivním účastníkem této diskuse. Diskutuje se o systému financování OSN, diskutuje se o administrativě OSN, diskutuje se o počtu pracovníků OSN, diskutuje se o rozsahu odpovědnosti a pravomoci OSN, o vztahu OSN k suverenitě jednotlivých států atd. Ale jedna věc na OSN je zásadní a myslím, že je tak zásadní, že diskuse se o tom v zásadě nevede. Je to ta místnost, ve které zasedá Valné shromáždění, kde sedí spolu zástupci všech národů světa a spolu jednají, spolu mluví. Já mám pocit, že tato místnost je jedním z největších vynálezů v dějinách lidstva. My si všichni uvědomujeme, jak zásadním způsobem se tato místnost, její existence zasloužila o to, že přes složitosti dnešní doby žijeme už přes padesát let bez světové apokalypsy války a mám pocit, že o tuto místnost musíme my všichni, celé mezinárodní společenství, všichni lidé světa nesmírně pečovat a udělat všechno proto, abychom ji měli i v budoucnu.
Jsem rád, že v dnešní rozpravě jsme nepřistoupili na to, abychom o tom diskutovali happeningovým způsobem a že zazněly velmi vážné argumenty, které ukazují, že tento Parlament, tato sněmovna je si vědoma významu této místnosti.
Pane předsedající, já bych chtěl požádat sněmovnu, aby doporučila tento předložený návrh do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru zahraničí Josefu Zielencovi a o závěrečné slovo požádal také zpravodaj. Uděluji mu slovo a zároveň poprosím, aby pak bedlivě spolu se mnou vedl hlasování.
Poslanec Daniel Kroupa: Dámy a pánové, jako zpravodaj si dovolím k té diskusi jednu připomínku, totiž, že základem každé diskuse, její podmínkou možnosti, je věcnost. Věcí, o které dnes jednáme, není účelnost a smysl OSN, ale pouze a výhradně bezpečnost pracovníků OSN, personálu a lidí zúčastněných v operacích OSN.
Bez ohledu na politické stanovisko účelu této mezinárodní instituce má tato dohoda smysl, to znamená, měli by pro ni hlasovat i odpůrci OSN.
Dále bych chtěl doplnit svoji zpravodajskou zprávu tím, že tato úmluva nemá žádný dopad do našeho státního rozpočtu. Čili my nehlasujeme ani o žádném příspěvku, který by s ní byl spojen. A na závěr mi dovolte konstatovat, že v diskusi nebyly předloženy žádné jiné návrhy k této úmluvě. Proto doporučuji, abychom hlasovali o jejím postoupení do druhého čtení a přikázání zahraničnímu výboru.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji a přednesu vám po jeho závěrečném slově následující návrh usnesení: Poslanecká sněmovna přikazuje předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Pořadové číslo 156.
Táži se kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku? Kdo je proti?
Oznamuji vám, že ze 160 přítomných poslanců bylo 138 pro, 18 proti. Toto usnesení bylo schváleno.
Děkuji panu ministrovi a panu zpravodajovi a projednávání tohoto bodu končím. Dovolte mi, abych v tomto okamžiku, kdy je za 5 minut 11 přistoupil k původně schválenému programu a poprosil pana poslance Matulku, aby nám odůvodnil návrh, o kterém jsme tady už několikrát diskutovali. Dovolte, pane poslanče, abych se zorientoval - je to bod, který máme rozdán ve sněmovním tisku 16. Projednáváme prvé čtení návrhu poslance Dalibora Matulky na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.
Minulý týden ve čtvrtek jsme jednání přerušili po ukončené rozpravě. Prosím navrhovatele pana poslance Matulku a zpravodaje pana poslance Wagnera. Poprosím pana poslance Matulku o malinké poshovění, protože víme, jakým způsobem dnes dopoledne jednáme. V tomto okamžiku dávám 5 minut času na to, aby se mohl dostavit pan poslanec Wagner a abychom pokračovali dále v projednávání tohoto bodu, souhlasí-li navrhovatel. Děkuji. V 11.05 hodin budeme pokračovat v jednání schůze.
(Schůze přerušena v 10.57 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 11.10 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, ještě jednou vás vyzývám, abyste přišli na projednávání bodu, orientoval jsem se poněkud v situaci, takže poté, co jsme minulý čtvrtek jednání přerušili po ukončené rozpravě, na lavice jsme dostali dodatek ke sněmovnímu tisku 16, a protože je třeba, abychom první čtení dokončili, prosím v tomto okamžiku zpravodaje, pana poslance Wagnera, aby připomenul výsledek rozpravy a navrhl další postup.
Mj. připomínám, že v průběhu rozpravy v minulém týdnu vznesl návrh na zamítnutí tohoto zákona pan poslanec Jan Ruml. Pan poslanec Wagner, bude-li ochoten, tak by nám mohl zrekapitulovat, připomenout a navrhnout další postup.
20.
Návrh poslance Dalibora Matulky na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb.
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění zákona č. 117/1994 Sb., podle
sněmovního tisku 16 - prvé čtení
Poslanec Jozef Wagner: Vážení kolegové, situace je mírně komplikovanější, protože ve sněmovně je další návrh na stejné téma. Doporučoval bych sněmovně jakési gentlemanské řešení:
Přikázat návrh pana poslance Matulky rozpočtovému výboru a vzít na vědomí, že organizační výbor bude mít příležitost do nejbližší schůze sněmovny přikázat další návrh na toto téma vládě a navrhnout sněmovně, aby byl přikázán rovněž rozpočtovému výboru s tím, že rozpočtový výbor projedná oba návrhy a nabídne svým usnesením sněmovně řešení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji. Pokusím se zrekapitulovat i pro právě příchozího pana ministra Rumla, který jako poslanec vznesl návrh na zamítnutí. Prosím pana poslance Rumla, aby v tomto okamžiku poslouchal. To, co navrhoval pan zpravodaj, by znamenalo, nepletu-li se, že by musel:
1. Pan poslanec Ruml stáhnout svůj návrh na zamítnutí, resp. bychom mohli rozhodnout hlasováním v této věci
2. Znamenalo by to, že po event. přikázání tohoto návrhu rozpočtovému výboru by rozpočtový výbor tento návrh neprojednával dříve než až po 6. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy by byl obdobným způsobem přikázán vládní návrh zákona, a poté v době mezi 6. a 7. schůzí by rozpočtový výbor projednal souběžné vládní návrh zákona i poslanecký návrh zákona a navrhl by sněmovně pro druhé čtení nějaké řešení.
Čili máme před sebou dvě možnosti: Buď pan poslanec Ruml svůj návrh nestáhne a budeme hlasovat, a až v tomto okamžiku se můžeme rozhodnout, jak postupovat dále. Pan navrhovatel Matulka se chce vyjádřit také k této věci a pan poslanec ministr Ruml hned poté.
Poslanec Dalibor Matulka: Protože jsem navrhovatelem, samozřejmě jsem daleko od toho, abych soutěžil, který ze dvou návrhů je lepší. Já se domnívám, že to, co pan zpravodaj navrhl, je řešení racionální, velmi se k němu přikláním, snad jen upřesnění:
Pokud snad by byl ještě jiný návrh na přikázání jinému výboru, pak by ten proces musel být obdobný. Jinak s tím řešením velmi souhlasím.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ptám se pana poslance pana Rumla.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, po poradě se zpravodajem k tomuto návrhu zákona stahuji svůj návrh na zamítnutí návrhu pana poslance Matulky v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Janu Rumlovi. Krátkou rekapitulací se pokusím popsat současný stav. Znamená to, že po skončené rozpravě nemáme žádný návrh ani na vracení k dopracování, ani na zamítnutí, že nebyl přednesen ani jiný návrh na přikázání jinému výboru než tomu, kterému určil k projednání nebo navrhl k přikázání předseda svým rozhodnutím, tj. výboru rozpočtovému.
V tomto okamžiku se ptám, má-li někdo návrh na přikázání jinému výboru. Nicméně pan místopředseda sněmovny Vlach.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jen upřesněni. Dovolte z tohoto místa. Myslím si, že protože je po rozpravě, tak o návrhu pana kolegy Rumla na stažení jeho návrhu musíme s tím souhlasit hlasováním. To není v rozporu, jen poznámka.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji zkušenějšímu kolegovi, který se v procedurách vyzná lépe než já. čili znamená to, že o návrhu pana poslance Rumla na stažení jeho původního návrhu na zamítnutí budeme muset hlasovat. V tomto okamžiku vás všechny odhlásím, požádám o nové přihlášení.
Zahájím hlasování, pořadové č. 157, ve kterém budeme hlasovat o návrhu pana poslance Rumla.
Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Ze 168 přítomných poslanců hlasovalo 145 pro, nikdo nebyl proti.
Tímto hlasováním jsme se fakticky dostali do stavu, který jsem popsal před několika okamžiky, dříve než se svým zpřesňujícím vystoupením vystoupil pan místopředseda Vlach. Znamená to, že vám navrhnu, a prosím pana zpravodaje, aby mne kontroloval, text usnesení, ve kterém Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru. A dodávám do závorky pro pořádek, že existuje zde dohoda, že rozpočtový výbor bude tento text projednávat až v okamžiku, kdy stejným způsobem naložíme s vládním návrhem zákona v obdobné věci. Děkuji vám a zahajuji hlasování.
Hlasování, pořadové č. 158.
Kdo je pro? Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 176 poslanců hlasovalo 174 pro.
Konstatuji, že toto usnesení bylo schváleno. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji a vzhledem k tomu, že jsou přítomni předkladatelé, ministři vlády, můžeme se vrátit do bloku, který jsme rozjednali před několika desítkami minut, tj. do bloku mezinárodních smluv. V tomto okamžiku bych navrhl, abychom pokračovali v jednání bodem, kterým je
59.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Rámcová
dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí
o účasti České republiky na programu pomoci
Evropského společenství, podepsaná dne 12. března 1996
v Praze a dne 12. července 1996 v Bruselu
Máme ji rozdánu jako sněmovní tisk 57 a v prvním čtení nám ji z pověření vlády odůvodní ministr hospodářství pan Jaromír Schneider, kterého tímto prosím, aby se ujal slova.
Sněmovnu prosím o klid a pana ministra prosím k mikrofonu. Děkuji.