7. den schůze (10. října 1996)
Přítomni:
Předseda PSP M. Zeman, místopředseda PSP J. Vlach, místopředsedkyně PSP P. Buzková, místopředseda PSP J. Honajzer, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 194 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr spravedlnosti J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zahraničí J. Zieleniec, ministr P. Bratinka, ministr hospodářství a průmyslu V. Dlouhý, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr dopravy M. Říman, ministr pro místní rozvoj J. Schneider, ministr zdravotnictví J. Stráský, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr národní obrany M. Výborný, ministr kultury J. Talíř.
(Schůze opět zahájena v 9.06 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vyzval jsem vás v 9.00 hodin do sněmovny k zahájení dalšího pořadu již 7. jednacího dne 5. schůze Poslanecké sněmovny. Podle signálu, který dostávám, právě přichází předkladatel návrhu, kterým jsme se rozhodli dnešního dne pokračovat.
Dříve než se dostaví pan ministr financí Ivan Kočárník k mikrofonu, dovolil bych si připomenout určitou dohodu, kterou jsme učinili již v úterý při jednání předsedy a místopředsedů sněmovny se zástupci poslaneckých klubů, a to dohodu o tom, že dnes mezi devátou až jedenáctou hodinou tohoto jednacího dne budeme probírat body za neúčasti vlády. Jsme připraveni probírat takové body, které by usnadnily toto jednání. V 11.00 hodin se dostaví zbývající členové vlády.
Vzhledem k tomu, že na program spontánně přišly dva návrhy zákonů, které odůvodní ministr financí, již v tomto okamžiku oznamuji, že se pokusím s vámi domluvit po probrání těchto dvou návrhů zákonů na tom, že bychom probírali dále mezinárodní smlouvy, jejichž předkladatelem a odůvodňovatelem je ministr financí Ivan Kočárník. Je vysoce pravděpodobné, že v takovémto projednávání bychom se mohli dočkat 11. hodiny a pak bychom se vrátili k programu tak, jak přichází po pořádku na program.
Požádám vás, abyste se všichni přihlásili hlasovacími kartami a oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, případně kdo náhradní kartu již dostal Nevidím nikoho.
Ještě jednou prosím, abychom zahájili projednávání bodu, který nese název
53.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR
č. 13/93 Sb., celní zákon, ve znění zákona
č. 35/1993 Sb., sněmovní tisk 36
Tento návrh uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych na dnešním jednání Poslanecké sněmovny ve stručnosti odůvodnil předložení novely zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 13/93, nebo také celní zákon. Tento zákon, který dosud platí, nabyl účinnosti 1. ledna 1993.
Přestože tento zákon velmi podrobně stanoví postup celních orgánů při provádění celního dohledu a dalších věcí, ukázalo se nezbytné provést novelu tohoto zákona jednak s ohledem na nové smlouvy a závazky vyplývající z Evropské unie, z dohod a legislativy Celní unie a jednak z dalšího zkvalitnění fungování těchto celních orgánů, mimo jiné i ve vztahu k daňovým a celním deliktům.
Změny, které obsahuje předložený návrh, je možno rozdělit asi do 4 základních okruhů.
Především návrh celního zákona v souladu s programovým prohlášením vlády stanoví nové kompetence celních orgánů zejména při odhalování trestných činů spáchaných v souvislosti s porušením celních předpisů a předpisů o daních a poplatcích. Vytvoří to příznivější podmínky k zamezování nezákonného dovozu, vývozu a tranzitu zboží včetně omamných a psychotropních látek a umožní to plnit naše závazky vyplývající z mezinárodních smluv o spolupráci v oblasti celnictví. Současně tím se přiblíží naše celní legislativa legislativě Evropské unie.
Za druhé. Vytváří se nová organizační struktura celních orgánů. Bude tedy struktura: Ministerstvo financí, celní ředitelství a celní úřady. Tato umožní i racionálnější využití a rozložení pracovních sil.
Chci vás upozornit, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na novou věc, kde jako součást celních úřadů chceme vytvořit inspektoráty celní a finanční stráže, které budou posilovat výkon celní služby a výkon i v oblasti daňové. Navrhujeme snížit stávající počet 21 oblastních celních úřadů na 8 celních ředitelství, čili zjednodušit celou administrativní strukturu. Administrativní struktura celních orgánů bude tak přizpůsobena struktuře finančních orgánů.
Třetí věc, kterou bych chtěl zmínit je, že touto novelou se nahrazuje subsidiární působení zákona o správním řízení ve věcech propouštění do příslušného režimu a vyměřování a vybírání cla, daní a poplatků, které spravují celní orgány právními předpisy o správě daní a poplatků. Jinými slovy - dochází ke sjednocení předpisů procesních, které se týkají vybírání daní a cel podle zákona o správě daní.
A konečně čtvrtá věc, kterou bych chtěl zmínit, je otázka toho, že nová novela upravuje zajišťování celního dluhu a vytváří vlastně stejné podmínky pro všechny subjekty, které zboží dovážejí.
Na závěr chci říci, že navrhovaná novela je v souladu jednak se závazky, které Česká republika má v mezinárodních smlouvách, a je i v souladu s legislativou Evropské unie. Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby tento návrh novely celního zákona přijala. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji ministru financí panu Ivanu Kočárníkovi. Oznamuji vám, že předseda svým rozhodnutím určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Jana Třebického, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Třebický: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, celní zákon, jak zde bylo zmíněno navrhovatelem, platí současně se dnem vzniku České republiky a jeho tvorba spadá do hektické doby prosince 1992. Přesto si myslím, že je a působí na solidní evropské úrovni. Od té doby ovšem uplynuly téměř čtyři roky a - jak zde bylo zmíněno - je potřeba tyto čtyři roky nějakým způsobem zakomponovat do předpisů tak, aby byly aktuální.
Jedná se tedy o posílení kompetencí celních orgánů, omezení nezákonných praktik a zamezení daňovým únikům. V té souvislosti i úprava působnosti celních orgánů, jejich spolupráce s finančními úřady a vzájemné těsnější propojení i koordinaci. Dále - jak zde bylo zmíněno - jsou to organizační úpravy a hlavním důvodem je reflektování současně platných závazků, které známe, zejména se jedná o článek 70 Evropské dohody a dále Závěrečného aktu o obchodech a clech, tzv. uruguajského kola, jednání v Marakéši v roce 1994 a v neposlední řadě i z jednání představitelů celních správ z Interlakenu ve Švýcarsku zhruba před rokem.
Dále Česká republika rozšířila své závazky s dalšími zeměmi. Jedná se zejména o Spojené státy, o sousední Spolkovou republiku Německo i Švédsko, a i to je vhodné, abychom zakomponovali do současně platného zákona č. 13.
Velice důležité jsou ale závazky plynoucí z úmluvy o transiportu a zjednodušení formalit při výměně zboží, kde považuji za určitou chybu, že se nám nepodařilo dokončit projednávání této předlohy už v minulém období. Tím naznačuji, že minulá Poslanecká sněmovna o této předloze jednala, prošla prvním čtením, stejně tak o nejednal už rozpočtový výbor.
Nenulové náklady, které si tento návrh vyžádá, budou bezpečně kryty z celních příjmů, konečně jako vždy, když uděláme větší pořádek v celnictví, je to přínosem pro stát. Z tohoto důvodu budu navrhovat, 1. abychom propustili návrh do druhého čtení a 2. přikázali jej v něm rozpočtovému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Třebickému a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy jsem obdržel zatím jedinou písemnou přihlášku, a to přihlášku pana poslance Vymětala, kterého prosím, aby se ujal slova. Další přihlášky nemám.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, vážené dámy a pánové, chtěl bych hovořit k předložené novele nikoliv z pohledů politických, ale z pohledů odborných.
V předloženém vládním návrhu zákona, kterým se mění celní zákon, je navržena významná změna proti současně platné úpravě. Tato změna spočívá v tom, že má být zrušeno generální ředitelství cel a podřízení nově vzniklých celních ředitelství místo dosavadních oblastních celních úřadů přímo pod Ministerstvo financí. Ministru financí se nyní navrhuje pravomoc, aby jmenoval a odvolával nejen ředitele nově vzniklých celních ředitelství, ale nové i ředitele celních úřadů, jak to všichni známe z praxe - bývalých celních poboček.
Toto je významná systémová změna, se kterou podle názoru klubu ksčm není možné souhlasit. Považujeme za nutné, aby dosavadní zákonná úprava, podle které působnost ministerstva v oblasti celnictví, celní politiky, celních tarifů a celní statistiky, plní generální ředitelství cel, které je součástí ministerstva, aby byla zachována, a to včetně toho, že v čele generálního ředitelství cel je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr financí.
K tomuto názoru nás vedou mnohé důvody. Je třeba si uvědomit, že činnost Celní správy má zvláštní charakter, protože v její náplni činnosti se nejedná pouze o činnost správního orgánu na určitém úseku státní správy. činnost jednotlivých orgánů Celní správy v sobě zahrnuje nejen správní úkony v oblasti celnictví, ale také z jiných úseků státní správy podle zvláštních právních předpisů, jako jsou činnosti ukládané devizovými, veterinárními a fytopatologickými předpisy, předpisy o regulaci zahraničně obchodní činnosti, v oblasti licencí a úředních povolení. Dále jsou to kontroly nad vývozem, dovozem a nakládaním s vybranými technologiemi, policejní prověřování v rámci trestního řízení a řada dalších činností. To ale vyžaduje přesné metodické řízení celní správy a přesnou komunikaci s věcně příslušnými ústředními orgány státní správy.
Navíc působnost celních úřadů ve věcech trestních vyžaduje nejen metodické území celních úřadů, ale i potřebné analytické činnosti, vytváření informačních bází o pohybu zboží, které může být předmětem trestné činnosti.
Dalším důvodem je fakt, že Celní správa je podle celního zákona ozbrojenou složkou a právě tento charakter vyžaduje nejen řízení jedním plně odpovědným vedoucím, tedy generálním ředitelem, ale také vyžaduje celý souhrn činností souvisejících s výcvikem a materiálním vybavením celníků zařazených do ozbrojené složky.
Případné přijetí zákona o služebním poměru celníků - a jejich převedení z pracovně právních vztahů do služebně právních vztahů ozbrojené složky, také vyžaduje naprosto přesný a výkonný systém území a kontroly.
Uzákonění Generálního ředitelství cel jako součásti ministerstva, které by plnilo úkoly nejvyšší řídící a kontrolní složky v celní správě, by také do jisté míry zajišťovalo apolitičnost Celní správy a jejích pracovníků jako celku. Je nesporné, že činnost Celní správy má zvláštní charakter na rozdíl od jiných orgánů státní správy, a to vyžaduje vytvořit a udržovat jednotný výchovný a vzdělávací systém pro všechny zaměstnance Celní správy, což může zajistit existence Generálního ředitelství cel.
Bylo by možno uvádět i další důvody, jako např. že Generální ředitelství cel v současné době vede agendu hraničních celních přechodů včetně jejich výstavby a údržby, že plní úkoly ministerstva vyplývající z členství České republiky v mezinárodních organizacích a jejich orgánech a další důvody.
Není také od věci, abych se zmínil o tom, že v rámci ministerstva financí, za účelem zkvalitnění a zefektivnění činnosti finančních orgánů, je snaha o vybudování soustavy finančních orgánů, jejichž součástí by byl nejvyšší daňový úřad, který by plnil úkoly ministerstva financí při řízení a kontrole finančních orgánů. To je činnost, která je jednoznačně správní činností, která patří výlučně do působnosti ministerstva financí. Přesto je snaha o jeho vydělení do samostatného úřadu. Je obtížné pochopit, že v předloženém vládním návrhu novely celního zákona je Generální ředitelství cel navrženo ke zrušení, a přitom se jedná o zcela specifický charakter činností, jak jsem o tom hovořil.
Máme i další připomínky k navržené novele, ale ty nejsou tak závažného systémového charakteru, jako je zrušení Generálního ředitelství cel, a je možné je řešit až po odstranění tohoto nedostatku.
Z uvedených důvodů navrhuji za klub ksčm ve smyslu § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, aby sněmovna přijala usnesení, kterým vrátí navrženou novelu celního zákona navrhovateli k dopracování, aby odstranil uvedený nedostatek. Pokud by tento návrh nebyl schválen a novela zákona byla přikázána jednotlivým výborům k projednání, doporučuji, aby tento materiál byl přikázán také výboru brannému a bezpečnostnímu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Další písemné přihlášky jsem neobdržel. O slovo se přihlásil ministr financí Ivan Kočárník.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych byl nerad, aby tady došlo k nějakému nedorozumění. Nikdo žádné Generální ředitelství cel neruší. Jde o to, že legislativci mají názor, že v zákoně nemají být vnitřní součásti ministerstva, a to je otázka statutu. Proto je tam uvedeno ministerstvo financí a samozřejmě Generální ředitelství cel jako jeho součást zůstane a bude upraveno statutem. Neděsme se něčím, co není pravda.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru financí. Táži se, hlásí-li se ještě někdo do obecné rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Pokud padl jakýkoliv návrh, odvolávám se na dohodu, kterou jsem tady avizoval na začátku. V tomto okamžiku bych si dovolil požádat, aby se dostavili do sněmovny poslanci, kteří se domnívali, že nebudeme dnes dopoledne vůbec hlasovat. Přikročíme za malý okamžik k hlasování. Odhlašuji vás a prosím, abyste se znovu přihlásili.
Žádám zpravodaje, aby zrekapituloval vlastnit jen jediný návrh, který v rozpravě padl.
Poslanec Jan Třebický: Vážený pane místopředsedo, myslím, že v rozpravě byly návrhy dva a spolu s mým návrhem jsou to návrhy tři. Je třeba o nich hlasovat v následujícím pořadí. Zaprvé hlasovat o návrhu vrátit k dopracování. Pokud by nebyl tento návrh přijat, bude hlasováno o mém návrhu, to je o přikázání rozpočtovému výboru, a dále pak o doplňovacím návrhu, přikázat jej branně bezpečnostnímu výboru. Vyjádřím se k prvnímu návrhu - vrátit k dopracování. Pan ministr nedoporučuje, zpravodaj nedoporučuje.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Je to správně. Další dva návrhy jsou hlasovatelné až v případě, že první návrh nebude přijat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 148 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji.
Oznamuji vám, že ze 166 přítomných bylo 49 pro, 79 proti. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru. Mezitím padl návrh, který bych chtěl jen malinko formálně poopravit - ne brannému a bezpečnostnímu výboru, ale výboru pro obranu a bezpečnost.
Budeme hlasovat o tom, že tento návrh zákona je přikázán oběma zmíněným výborům, takže usnesení by znělo: Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložení........pan předseda klubu.
(Předseda klubu ODS M. Uhde, hovoří z místa : Mám návrh, aby se hlasovalo odděleně.)
Souhlasím, myslím, že takto musíme v tomto okamžiku postupovat. První návrh usnesení by zněl: Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru, Zahajuji hlasování. Pořadové číslo 149.
Ptám se kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 167 poslanců bylo 148 pro, nikdo nebyl proti. Tento návrh byl přijat.
V tomto okamžiku budeme hlasovat o návrhu pana poslance Vymětala, aby byl tento návrh přikázán ještě výboru pro obranu a bezpečnost.
Zahajuji hlasování. Pořadové číslo 150.
Kdo je pro tento návrh ? Kdo je proti?
Oznamuji, že z přítomných 167 poslanců bylo 97 pro, 59 proti. Tento návrh byl přijat.
Usnesení, které doporučuje projednávat návrh novely celního zákona ve výboru rozpočtovém i ve výboru pro obranu a bezpečnost bylo přijato, bylo schváleno. V tomto okamžiku jsme probrali bod č. 43 a přistoupíme k projednávání bodu dalšího.
Dalším bodem je
54.
Vládní návrh zákona o oceňování majetku
(sněmovní tisk 48)
Bod uvede z pověření vlády opět místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych odůvodnil návrh zákona o oceňování majetku. Chci říci, že tento návrh zákona byl předložen už minulé Poslanecké sněmovně. Po prvním čtení projednání tohoto zákona v rozpočtovém výboru bylo v dubnu potom přerušeno, a v rámci redukce programu schůze nebyl již dále projednáván.
Věcně bych rád chtěl říci následující. Zákon o cenách, zákon č. 526 z roku 1990 upravuje pouze problematiku sjednávání, regulace a kontroly cen, těch cen, které vznikají ve smluvních vztazích, vlastně na trhu. Tyto sjednané ceny však nelze použít tehdy, kdy je zapotřebí zjistit cenu určitého majetku pouze pro účely vyměření některé majetkové daně, nebo poplatku, protože nemusí docházet nutně k prodeji.
Předkládaný návrh zákona tak bude sloužit nejen při posuzování správnosti daňového základu, ale i pro určení výše náhrad při vyvlastnění majetku, výši škod na lesních pozemcích a lesních porostech pro zjištění konkurzní podstaty a další případy. Chtěl bych říci, že v této oblasti nemá náš stávající právní řád ucelenou zákonnou normu, která by sloužila pro určení hodnoty majetku v těch výše uvedených případech.
Vláda proto předkládá návrh zákona, který řeší ucelené problematiku oceňování majetku s tím, že se jedná o rámcovou právní normu, která stanoví základní principy a metody oceňování jednotlivých druhů majetku, jak nemovitého, tak movitého. Hlavní přínos návrhu zákona bych spatřoval zejména v následujících bodech.
Za prvé. Bude vymezen zákonný rámec, určující mantinely pro chování občanů, podnikatelů a firem na straně jedné a státních orgánů na straně druhé při přiznávání a vyměřování daní a poplatků. Na jedné straně správci daně - finanční úřady - získají nástroj pro čelení daňovým únikům, ke kterým může docházet při záměrném podhodnocení majetku nebo při používání spekulativních transferových cen nadnárodními společnostmi. Včera jsem tady o tom ve svém závěrečném slovu hovořil. Oba zákony, které teď jsou předkládány, mají v sobě silné tažení proti daňovým únikům. Na druhé straně daňoví poplatníci budou chráněni před nespravedlivě vysokým zdaněním neodpovídajícím kvalitě oceňovaného majetku. To tedy za prvé.
Za druhé. Tento přínos spatřuji v tom, že vznikne zákonná norma pro budoucí možné případy mezinárodních soudních sporů a zdanění velkých majetků subjektů se zahraniční majetkovou účastí, které u nás působí.
A konečně za třetí, že vznikne zákonná norma i pro zjišťování majetku státu, potřebná pro jeho správu, jeho nabývání nebo prodeje.
Pokud jde o legislativu Evropské unie, chci říci, že není jednotná v tomto směru. Je model, ve kterém je upraveno toto oceňování v jednom zákoně, tak je tady náš návrh, to je model, který má Rakousko, např. Německo a Dánsko a nebo jsou modely, kde to oceňování je uplatněno ve více zákonech. My jsme dali přednost samostatnému, obecně pojatému zákonu, který umožní pružné reagování na vývoj cen.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám propustit tento zákon do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a oznamuji vám, že předseda svým rozhodnutím určil zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jozefa Wagnera, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený vládní návrh zákona oceňovacího byl projednán už v minulé sněmovně rozpočtovým výborem a byl projednáván delší dobu, než bývá ve sněmovně zvykem. Po velmi složitém projednávání za účasti široké odborné veřejnosti, řečeno slušně a řečeno méně slušně za účasti mnoha lobbistů jsme se dopracovali verze, která měla velkou šanci na schválení v Poslanecké sněmovně minulého funkčního období. Tato norma nicméně už nestačila do voleb doběhnout do sněmovny, a to je jediná příčina, proč ten zákon ještě není účinný.
Domnívám se ve shodě s názorem pana ministra, že ten zákon velmi potřebujeme. Ale navíc jsem povinován říci, že nemůže jinak, než přicházet do sněmovny ve stejné podobě v jaké přišel do minulé sněmovny a že nás čeká obtížné projednávání. My jsme se v rozpočtovém výboru dohodli předběžně na tom, že bychom doporučili uspořádat společně s hospodářským výborem seminář před zahájením věcného projednávání ve výborech, kterým bude přikázán, nebo bude eventuálně, kterou se rozhodnou tuto normu projednávat.
Já bych se přimlouval za to, abychom tento ne zcela obvyklý postup zvolili a abychom normu propustili do dalšího čtení a přikázali výborům s tím, že jsou zde některé složité problémy, které koneckonců budou muset být sněmovnou rozhodnuty. Tak tomu otevřeme cestu. Nechci zdržovat, a proto jen změním, že jedním ze složitých problémů je definice, např. ceny obecné a vztah obecně k zákonu o cenách.
Tedy sděluji, že jsem si všech problémů, komplikací s projednáváním tohoto vládního návrhu vědom, ale právě tak jsem si vědom potřeby, aby ta norma nabyla účinnosti. Proto doporučuji, aby byla přikázána rozpočtovému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji poslanci Jozefu Wagnerovi a otevírám obecnou rozpravu.
Písemných přihlášek jsem neobdržel, takže prosím o slovo jediného přihlášeného, pana poslance Karla Macha.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, tím, že zpravodaj pro rozpočtový výbor a zároveň předseda řekl, co řekl, tak si myslím, že své vystoupení mohu podstatně zkrátit, neboť je zcela zřejmé, že rozpočtový výbor si problematiku tohoto zákona uvědomuje a myslím, že ten návrh, který pan poslanec Wagner přednesl, je nanejvýš konsenzuální a vede k cíli, který, myslím, že chceme všichni, a to je dobrý nový zákon o oceňování.
Nicméně bych si dovolil vám sdělit několik svých postojů k tomuto textu a na konci bych navrhl usnesení o přikázání tohoto tisku také zemědělskému výboru, protože je spousta styčných bodů, které tento výbor, zvlášť pro restituční problematiku, zákon 229, v tomto zákoně najde.
Návrh tohoto zákona byl na jaře 1996 několikrát předmětem jednání rozpočtového výboru a byl několikrát Ministerstvem financí pozměňován. Přesto výborem už projednán nebyl, i když ten tvar toho návrhu, který byl na konci toho snažení v roce 1996 před volbami, rozpočtovým výborem byl poměrně přijatelný. Potom jej Poslanecká sněmovna, ti, kteří tu seděli, tak vědí, že na květnové schůzi už pro velký počet bodů a předvolební čas jej vyřadila z programu.
Dovolím si vás stručně seznámit s hlavním problémem, který v tuto chvíli je v tomto zákoně k řešení. Tím hlavní m problémem je nejednoznačné vymezení předmětů úpravy v § 1, resp. rozsahu platnosti tohoto zákona ve vazbě na řadu stávajících zákonů, které se s potřebou oceňovat majetek pro různé účely setkávají.
Hlavní problém spatřuji v oblasti nemovitého majetku, čili kategorie majetku, která je podstatná jak svým rozsahem, tak i důležitostí a je vždy nutné posoudit pro jednotlivé účely vhodnost použití ceny obvyklé a ceny zjištěné podle vyhlášky. A důsledně tyto diametrálně často odlišné ceny rozlišit. A právě k tomu je navrhovaný zákon o oceňování nevhodně koncipován, protože se snaží tyto kategorie cen zaměňovat nebo nerozlišovat.
V důvodové zprávě, v obecné části, zákon vymezuje v § 1 jeho použití a vedle daní a poplatků i pro jiné účely, jako je vyvlastnění, konkurs a vyrovnání, investiční společnosti, fondy a penzijní fondy. A je nutné konstatovat, že pro tyto účely v kategorii oceňování nemovitostí není zákon koncipován správně, právě vzhledem k jeho vazbě na vyhlášku.
Není také možné pomíjet fakt, že vyhlášku o oceňování nemovitostí není možné zaměňovat za jejich ceny tržní, resp. obvyklé. To je skutečnost dnes již obecně známá i široké veřejnosti a i v praxi soudů se už dnes uplatňuje tato skutečnost. Existuje nález Ústavního soudu a usnesení Krajského soudu v Praze, které mé tvrzení dokládá.
Jak tedy bude fungovat toto ocenění pro potřebu vyvlastňování nemovitostí? Jako další příklad oceňování nepříliš vhodného, resp. přeceňování podle tohoto zákona, tedy resp. podle vyhlášky, která je součástí té normy, je možno uvést oceňování nemovitostí, do kterých mohou ukládat své peníze nebo své prostředky investiční společnosti, fondy a zejména penzijní fondy. Nemovitosti jsou na trhu nakupovány za ceny obvyklé, tržní, a tedy podstatně nižší než ceny vyhláškové, čili oceněné podle tohoto zákona. To zejména platí u těch nemovitostí, které nemají na trhu dobré uplatnění. Typickým příkladem jsou nemovitosti, které se používají k podnikání v zemědělství, kdy jejich tržní cena je diametrálně odlišná od ceny vyhláškové nebo navrhované tímto zákonem takto je ocenit.
Já si myslím, že jedna z potíží klasifikovaných úvěrů, které jsou v zemědělství v roce 1991, 1992, je v tom, že byly oceněny dle této vyhlášky. Má-li být smyslem toho zákona, teď mluvím o kategorii nemovitostí, zpoplatnit nějaký převod vůči státu, pak tomu rozumím, a není možné se diametrálně lišit. Myslím si, že cílem moderních společností je dostat se k ceně, která je skutečně cenou obvyklou v místě, či cenou tržní, a toto oceňování, pokud by takto bylo koncipováno, k tomu v žádném případě nepřispívá.
Je tu ještě jedno velké riziko: Pokud fondy, zejména penzijní fondy, které budou své prostředky ukládat do nemovitostí a nakupovat je na trhu, a později je ocení dle tohoto zákona, tak v podstatě mohou vykázat daleko vyšší majetek než skutečně mají, což považuji za nepříliš bezpečné. Nicméně to bude podle zákona, pokud by ta norma takto zůstala.
Samozřejmě při současném stavu, v jakém je oceňování nemovitostí, to vypadá tak, že snad kromě lokalit, kterých je několik v republice a přirovnal bych je, a to nic nechci karikovat a berte mne v uvozovkách, k Václavskému náměstí či k náměstí Republiky nebo nějakému pozemku v centru Brna, tak takových staveb dnes není, aby podle vyhlášky byly vůbec prodejné. Naprosto nový dům, který je oceněn dle současné vyhlášky, se na trhu prodá o značně méně. čili to je problém, který bychom měli nějak řešit.
Dále bychom měli řešit problém, který ještě v tom je i obsažen, tzn. nejednoznačnost výkladu, na co vlastně bude tento zákon použit a kdy která cena bude použita.
Řada dalších argumentů a věcných připomínek i k ostatním částem předloženého návrhu zákona by sŤ vyžádala daleko širší rozbor. Jsem připraven přispět k diskusi a velmi vítám názor pana poslance Wagnera, nebo jeho návrh, aby byl uspořádán seminář za účasti odborníků Ministerstva financí jako předkladatele veřejnosti, odborníků, které to zajímá, aby tuto věc vyjasnil a posunul do polohy té, která byla naznačena.
Naprosto souhlasím s panem ministrem financí, že ten zákon nezbytně potřebujeme. To je pravda. Nicméně na to upozorňuji proto, ne že bych to chtěl komplikovat, ale tuto normu naopak postavit do kvalitnějšího světla.
Na závěr bych si dovolil navrhnout tento návrh usnesení, že Poslanecká sněmovna přikazuje vládní návrh zákona o oceňování k projednání také zemědělskému výboru. Děkuji.