Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Ptám se zpravodajky, zda si přeje vystoupit. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Milena Kolářová: Dovolím si spíš jenom poznámku. Byla zde řečena určitá výhrada, že se tam vyskytuje slovo "zpravidla". Myslím, že jsou tím míněny homeopatické přípravky. Přiznám se, že by mne na jednu stranu velmi potěšila diskuse v této sněmovně o tom, zda homeopatie je léčebná metoda, či není a jak dalece ji uznávat, ale přesto si myslím, že to rozhodně nepatří do prvního čtení tohoto zákona, a proto nemohu považovat tuto výhradu za zásadní připomínku k prvnímu čtení zákona.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Mileně Kolářové. Předseda klubu ODS pan poslanec Uhde mne požádal o patnáctiminutovou přestávku na zasedání klubu ODS před hlasováním o tomto návrhu zákona. Jelikož je přibližně 14,40 hod. sejdeme se zde opět ve 14.55 hodin.
(Schůze přerušena ve 14.40 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 14.57 hodin.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážení páni poslanci, přestávka skončila a prosím, abyste zaujali laskavě svá místa v jednací síni. Protože minulá hlasování vykazovala nezřízeně vysoký počet nehlasujících poslanců, dovolím si vás odhlásit a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Domnívám se, že nyní můžeme bez překážek pokračovat v projednávání bodu 32 našeho programu, což je sněmovní tisk 50. Prosím zpravodajku paní poslankyni Kolářovou, aby mě kontrolovala. Konstatuji, že v rozpravě byl přednesen návrh, který doporučuje, aby tato sněmovna vrátila předložený návrh navrhovateli k dopracování. Jak navrhovatel, tak zpravodajka se k tomuto návrhu měli možnost vyjádřit. Proto se domnívám, že nic nebrání tomu, abychom o tomto návrhu rozhodli hlasováním.
Zahajuji proto toto hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem na vrácení k dopracování, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování skončilo tak, že pro návrh bylo ze 167 poslanců 22, proti 132, nehlasovalo 13. Bylo to hlasování pořadové číslo 115. Konstatuji tedy, že předložený návrh byl zamítnut.
Nyní již můžeme přejít k závěrečnému usnesení, které vám navrhuji v tomto znění:
Poslanecká sněmovna přikazuje po prvém čtení předložený návrh zákona k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahajuji hlasování.
Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji. Hlasování pořadové číslo 116 skončilo.
Ze 172 poslanců 160 pro, nikdo proti, nehlasovalo 12 poslanců. Usnesení bylo schváleno.
Nyní můžeme plynule pokračovat bodem
34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost
v rozpočtových a v některých dalších organizacích
a orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk č. 42 - jeho první čtení. Tentokrát uvedením tohoto vládního návrhu byli pověřeni hned dva ministři, a to ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička a ministr zdravotnictví pan Jan Stráský. Předpokládám, že se oba ministři dohodli na tom, kdo se ujme slova jako první. Vidím připraveného pana ministra Vodičku a uděluji mu proto slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, kolegové z vlády, dámy a pánové. (Hluk v sále.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane ministře, kolegové a kolegyně, úcta k vládě a jednotlivým ministrům se nejlépe projeví tím, že je budeme poslouchat. Prosím proto o klid. Pokračujte, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Děkuji, pane předsedo, ale my už jsme zvyklí v tomto prostředí předkládat různé návrhy zákonů, nás to už nepřekvapuje.
V České republice probíhá odměňování zaměstnanců podle dvou zákonů. V té ekonomické oblasti u zaměstnanců podniků, které mají vlastní příjem z ekonomické činnosti, je to regulováno zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku. Odměňování v organizacích, které jsou financovány z rozpočtu nebo rozpočet přispívá na jejich činnost, probíhá podle zákona č. 143/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací. Čili od roku 1992 v tehdejším Československu, nyní v České republice máme ucelený systém odměňování zaměstnanců, který se rozlišuje podle toho, jakým zdrojem nebo z jakého zdroje jsou tvořeny mzdové prostředky.
Za celou dobu existence tohoto systému odměňování se prokázalo, že tento systém je životaschopný, je jednotný pro tyto dva typy institucí, organizací a dodneška vyhovuje. Zavedení tohoto jednotného systému odměňování vedlo k odbourání celé řady - byly to desítky až stovky - různých resortních předpisů, vyhlášek, opatření, nařízení, které naprosto odlišně regulovaly nebo určovaly odměňování v různých institucích, v různých organizacích.
Ve zdravotnictví, které má zdrojem příjmů zdravotní pojištění, čili zdravotnická zařízení jsou financována ze systému zdravotních pojišťoven, se odměňování řídí dvojím způsobem. Jak podle zákona o mzdě, tak podle zákona o platových poměrech v rozpočtových organizacích, podle toho, zda zdravotničtí pracovníci jsou pracovníky soukromého sektoru zdravotnictví či toho veřejného, nesoukromého sektoru zdravotnictví.
Kolem 40 % všech zdravotnických pracovníků pracuje v soukromém sektoru a jsou odměňováni podle zákona č. 1/1992, to znamená podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku.
Abych mluvil srozumitelněji, v tomto segmentu, význačném segmentu zdravotnictví se odměňují zdravotničtí pracovníci podle tzv. smluvních platů. Všichni to známe pod termínem smluvní platy.
V tom veřejném zdravotnictví probíhá odměňování podle zákona 143 jako v rozpočtových organizacích. I když toto zdravotnictví je napojeno na zdroje financování pocházející ze zdravotních pojišťoven, uplatňuje se tento zákon, tzn. že se uplatňují ty tarifní platy a tarifní platy ve zdravotnictví pozvolna v tomto veřejném zdravotnictví ztrácejí svůj význam.
Dá se říci, že všeobecně v rozpočtové sféře váha tarifních platů nebo přijmu, který je určován tarify, je kolem 70 %, 30 % připadá potom na nadtarifní složku odměňování, buď nárokovou nebo nenárokovou, ale podíl je zhruba 70 ku 30. Ve zdravotnictví ten podíl podle posledních statistických údajů, které jsme vyhodnotili za první pololetí roku 1996, jsou trochu odlišnější, trochu jiné než jsou uvedeny v důvodové zprávě parlamentního tisku. Váha tarifního odměňování u zdravotníků je 53,5 % - všechno ostatní se odehrává v nadtarifní složce. U lékařů je to dokonce 41,3 %, všechno ostatní se odehrává v nadtarifní složce ať nárokové či nenárokové. Z toho jasně vyplývá, že nyní tarifní systém odměňování, který je uplatňován celkem úspěšně v rozpočtových organizacích, nevyhovuje ve zdravotnictví a nedává prostor ředitelům zdravotnických zařízení, aby výrazněji odměnili schopné a cenné lékaře a méně výrazněji ty průměrné lékaře. Svazuje jim to ruce.
Proto navrhujeme, vláda, a já předkládám vládní návrh novely zákona č. 143, kterým by i ti zbývající zdravotníci z veřejného zdravotnictví byli podřízeni ve svém odměňování zákonu č. 1 z roku 1992, tzn. pod stejný režim odměňování jako zdravotníci v soukromém sektoru zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že toto je první krok, jak v budoucnu narovnat platové poměry lékařů, zdravotních sester, nižšího zdravotního personálu, že to je první krůček k tomu, aby lékaři dostávali odměnu za svou práci, nebo mzdu za svou práci takovou, která by odpovídala jejich poslání i jejich společenskému postavení.
Proto vás žádám, abyste podpořili tuto drobnou změnu v zákoně 143 a tento zákon pustili do druhého čtení.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Vodičkovi, ptám se pana ministra Stráského, zda si přeje vystoupit jako druhý předkladatel. Prosím pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předem se omlouvám těm, kteří to, co budu říkat, již slyšeti, dokonce i víckrát.
Považuji za nutné zopakovat velmi stručně všechny argumenty, které zde nebyly řečeny ve slově pana ministra Vodičky a které mě vedou k tomu, podpořit tento vládní návrh z hlediska vlastního zdravotnictví.
Argumenty, které jste vyslechli, se týkaly spíše logiky pracovně právní, mzdové apod. Ten první argument opakovat musím. Připadá mi tak zásadní, že mi dělá potíže vnímat, že tento argument není dostatečně chápán. Ano, zdravotníci, a je jich podstatná část, jsou dnes jediní, kteří jsou odměňování podle tarifního systému, aniž jim na to státní rozpočet dává.
Chci zopakovat, že ta změna, se kterou se vláda obrací na Poslaneckou sněmovnu, se samozřejmě týká těch pracovníků, o nichž toto platí, tzn. že pracovníci těch zdravotnických organizací, které jsou napojeny na státní rozpočet, jsou financováni z rozpočtu, by samozřejmě byli dál odměňováni podle tarifních mezd a s každým zvýšením tarifu by jim také byly doplněny mzdové prostředky, jak to vyplývá z logiky rozpočtových organizací, z logiky tarifní mzdy.
Dovolte mi tedy, abych, jak jsem již řekl, stručně zopakoval argumenty, podpůrné argumenty pro tento návrh.
Uplatněním smluvních mezd ve smyslu zákona č. 1 nelze očekávat, a já to rád přiznávám, že by se okamžitě, celoplošně změnily mzdy. Nelze očekávat, že by se okamžitě, celoplošně zvýšily nebo snížily. Ale přesto toto opatření má podle přesvědčení mého i vlády celou řadu pozitivních aspektů.
Za prvé by se sjednotil rozsah působnosti zákona na všechny subjekty, které mají jeden zdroj financování a provádějí také stejnou činnost. To bylo také jinými slovy řečeno panem ministrem Vodičkou.
Za druhé by se zvýšila pravomoc a odpovědnost zaměstnavatelů při stanovení konkrétních platů jednotlivých zaměstnanců, zvýšil by se prostor pro diferenciaci v odměňování, samozřejmě s důsledkem pro dobré pracovníky kladným, samozřejmě s důsledkem pro horší pracovníky záporným.
Přijetím tohoto opatření by se zvýšila - a řekl bych i projasnila - pravomoc a odpovědnost odborových orgánů při vyjednávání o mzdě. Byli jsme svědky celé řady absurdních situací, kdy odbory uplatňovaly zvýšení mezd tam, kde z logiky tohoto systému je nelze dosáhnout.
Za další - skutečně by se mohlo realizovat žádoucí vysoké ocenění špičkových pracovníků. Jistě se v diskusi ukáže jako protiargument, že se tak děje i dnes. Děje se tak dnes už mnohdy na hranici zákona, poněvadž se musí používat takové formy a takové postupy, které jsou skutečně na hranici - odměny a jiné jednorázové složky, které umožní významné ocenění našich špičkových pracovníků ve zdravotnictví. Ono se totiž ukazuje, že pásmo kvality a výkonnosti jednotlivých pracovníků ve zdravotnictví je tak velké, že už z této podstaty není slučitelné s tarifním způsobem platů. Odtud také tak malý podíl tarifní složky, poněvadž život se samozřejmě prosazuje, ředitelé hledají možnosti ocenit tyto pracovníky a výsledkem je, že průměrný podíl tarifní složky u lékaře - jak bylo řečeno, když jsme o tom diskutovali v minulém parlamentě - byl 48 %, po několika měsících se scházíme a je to 41,3 %.
Jsem přesvědčen, že by se tím výhodně mohli odměňovat mladí zaměstnanci, mezi nimiž se projevují právě radikální představitelé a do jisté míry a svým způsobem oprávněně. Tarifní složka a její růst v čase a ve věku není schopna postihnout růst kvality, výkonnosti, zapracování, zaškolení právě mladých pracovníků ve zdravotnictví.
Jsem přesvědčeni, že by se tímto systémem daleko lépe nebo dokonce vůbec zainteresovali všichni zaměstnanci na kladných hospodářských výsledcích, které kromě snížení úrovně zaměstnanosti - a já vím, že o to je právě spor při tomto zákonu - jsou jediným zdrojem pro zvyšování mezd. Odstranila by se povinnost usměrňovat výši prostředků vynakládaných na platy, regulační a sankční opatření atd., poněvadž zákon č. 1 takováto opatření nezná.
Velmi podstatný prostor by se otevřel ke zjednodušení celého platového systému. Přiznávám, že už ani já teď nejsem schopen uvést číslo, z kolika složek se tento platový systém skládá a když jsem o tom hovořili před několika měsíci, bylo jich 17. Tak složitý máme platový systém, který se snaží tu alogičnost tarifního systému nahradit různými příplatky, doceněními kvalitativními, kvantitativními atd. Možnost stanoveného způsobu jednosložkovou mzdou, do níž lze zahrnout paušální části i ostatní složky, by velmi zprůhlednila celý mzdový systém ve zdravotnictví. Odstranil by se, Jak už jsem říkal, věkový automat - on působí na obě strany, já jsem se zmiňoval o jedné straně, on působí samozřejmě na obě strany, protože není přímo slučitelný s logikou výkonnosti a kvality jednotlivých pracovníků.
Chtěl bych říci - ještě jednou na závěr -, že jsme si dobře vědomi dosahu tohoto zákona. Jsme přesvědčeni, že tímto zákonem se nevyřeší dnešní systém odměňování ve zdravotnictví tam, kde dochází k pocitu nízkého odměňování. Změnou tohoto systému nepřibude do odměňování zdravotníků ani haléř. Změnou tohoto systému se může daleko odborněji i jemněji, s přihlédnutím ke konkrétním výsledkům a konkrétním pracovištím reagovat při odměňování mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, než je tomu v tarifním systému, který už teď velmi znásilňujeme, abychom ho mohli ve zdravotnictví užívat. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru zdravotnictví Janu Stráskému.
Svým rozhodnutím jsem určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Václava Krásu, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Předkládám zpravodajskou zprávu k prvnímu čtení vládního návrhu novely zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1902 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů - sněmovní tisk č. 42.
Jedná se o velmi krátkou úpravu zákona, která má ale výrazný vliv na odměňování ve zdravotnických zařízeních, které se řídí režimem rozpočtových organizací.
Současný způsob odměňování těchto zdravotnických zařízení je založen na systému tarifních mezd s řadou nadtarifních složek s nivelizačními prvky. Tento způsob odměňování neumožňuje oceňování s ohledem na pracovní výsledky, protože prostor pro diferenciaci je dán pouze nenárokovými složkami platu.
Uvedená novela zákona otevře prostor pro cílené odměňování s potřebným motivačním účinkem. Zdravotnická zařízení, jejichž příjem tvoří úhrady zdravotních pojišťoven za zdravotní péči, jsou v současné době diskriminována proti jiným podnikatelským subjektům při uplatnění na trhu práce. Návrh novely předpokládá jejich zrovnoprávnění.
Doporučuji Poslanecké sněmovně schválit předloženou novelu v prvním čtení a v souladu s doporučením organizačního výboru přikázat ji k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Václavu Krásovi a otevírám obecnou rozpravu. Mám zde zatím jedinou písemnou přihlášku, a to přihlášku paní poslankyně Evy Fischerové, které proto uděluji slovo.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, opět projednáváme, stejně jako 9. února t. r., novelu zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
Snaha předkladatelů přesunout odměňování ve zdravotnických zařízeních poskytujících péči hrazenou ze zdravotního pojištění do režimu zákona č. 1/1992 Sb., zákona o mzdě tedy bohužel stále přetrvává. Drobná změna, jak pravil pan ministr Vodička, a já si dovolím dodat, že obrovského, nejistého, v současné době až negativního dopadu.
Z pověření klubu poslanců ČSSD navrhuji odmítnout předloženou novelu zákona č. 143/1992 Sb. s cílem zavést smluvní platy v příspěvkových zdravotnických zařízeních jako zavádějící a nic neřešící opatření, které nemá jasně stanovený cti a je spíše destabilizujícím prvkem našeho zdravotnictví.
Dovolte mi několik slov ke zdůvodnění našeho stanoviska.
Smluvní platy ve zdravotnictví převážně financovaném systémem veřejnoprávního zdravotního pojištění jsou v současné době zcela nekompatibilním prvkem. Tento krok totiž nemůže vést k významným pozitivním efektům za situace, kdy nemáme k dispozici vyváženě fungující systém úhrad poskytovaných zdravotních služeb. Řada hrazených výkonů je podfínancována, nebo naopak přefinancována. Vláda v tomto problému přes určitou kritickou sebereflexi v jiných oblastech stále ještě nevnímá reálné problémy našeho zdravotnictví v plném rozsahu.
Zavedení smluvních platů totiž vyvolá značné rozdíly mezi srovnatelnými zdravotnickými zařízeními i skupinami pracovníků a povede k rychlé odezvě odborářských aktivit a ke vzniku mechanizmů kolektivního vyjednávání.
Mezi dalšími negativními efekty lze očekávat výrazné sociální dopady u řady zdravotníků, např. sester, pomocného zdravotního personálu, nezdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních, a to ať už se středoškolským či vysokoškolským vzděláním. Při řešeních těchto rozporů budou opomenuta potřebná zlepšení efektivity celého systému a ve skutečnosti bude nastolen systém, který vyhovuje úzkému okruhu jeho představitelů - několika špičkových odborníků. Navíc i samo ministerstvo zdravotnictví České republiky zvažuje a na začátku t. r. zvažovalo zavádění doplňujících regulačních mechanismů k této novele, které by kompenzovaly negativní efekty smluvních platů v nynějších příspěvkových organizacích. Systém smluvních platů by si po čase vynutil obdobně regulovaný systém, Jako je tomu v případě současného znění zákona, který projednáváme.
Během tohoto vývoje by však patrně došlo jen ke zbytečným finančním ztrátám v celém systému a lze předpokládat, že už tak nízká efektivita našeho zdravotnictví by dál poklesla.
Předložený návrh novely zákona č. 143/92 Sb. neobsahuje adekvátní ekonomický ani politický rozbor možných dopadů, což by mělo být povinností předkladatele. Lze očekávat, že zavedení smluvních platů povede k rychlé destabilizaci sociálního smíru v důsledku možných nižších minimálních příjmů ve srovnání se současným tarifním systémem. Jde snad o možnou alternativu, avšak pro vzdálenou budoucnost a v současné době je tato alternativa naprosto nerealizovatelná. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a za podporu.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Evě Fischerové. Ptám se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Jelikož nikoho nevidím, obecnou rozpravu uzavírám. Vzhledem k tomu, že zazněla diskuse, pokládám za korektní dát prostor i navrhovateli i zpravodaji a ptám se, zda si přejí k této diskusi, byť jednoprvkové, vyjádřit? Hlásí se pan ministr Vodička.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Dámy a pánové, myslím, že jak z našich úst, tak i z úst paní poslankyně Fischerové zazněly silné argumenty, byť směřující ke zcela opačným cílům. Já jsem nadále přesvědčen o správnosti tohoto kroku. Je možné i v rámci zákona 1/92 vytvořit sofistikované systémy odměňování, které zajistí minimální příjmové hladiny pro zdravotníky. sestry nebo nižší zdravotnický personál. Tento zákon to nevylučuje.
Role odborů bude posílena bezpochyby, protože pokud probíhá odměňování v režimu zákona 1/92, tak role odborů při mzdových vyjednáváních je velice silná a ničím vlastně neomezená. I když někteří z nás jsme některými z vás kárání za to, že nemluvíme s odbory a že jim nepřejeme nic dobrého, přesto to není pravda. Samozřejmě mluvíme velmi často s odbory a myslím, že tady by se otvíral i pro odborové organizace nebo odborové zástupce docela významný prostor pro mzdové vyjednávání.
Myslím, že i když znějí argumenty zcela opačné z obou stran velice významné a silné, že pro zlepšení, aby konečně se nějakým způsobem začaly řešit platy lékařů, zdravotních sester a nižšího zdravotnického personálu, je nezbytné učinit ten krok, který vám ve vládní předloze návrhu novely zákona 143 dnes předkládáme.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Vodičkovi. Ptám se pana ministra Stráského nebo zpravodaje pana poslance Krásy, zda si přejí vyjádřit? Pan poslanec Krása.
Poslanec Václav Krása: Dámy a pánové, v rozpravě vystoupila paní poslankyně Eva Fischerová, která navrhla odmítnutí předloženého návrhu. Já zvláště vůbec nepřijímám její argument, že by se snížila přijetím novely zákona efektivita práce ve zdravotnictví. Domnívám se, že právě naopak. To je hlavní smysl této úpravy - zvýšení efektivity práce ve zdravotních zařízeních. Proto vás prosím, abyste se ještě jednou důkladně zamysleli nad návrhem tohoto zákona a propustili ho do druhého čtení.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci. Rozprava byla uzavřena. V rozpravě zazněl v rámci prvního čtení jediný pozměňovací návrh, a sice návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Je tedy mojí povinností nechat o tomto návrhu hlasovat. Pokládám za korektní - protože vidím, že si to někteří poslanci přejí - abych vás ohlásil a v tom případě prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Poslance, kteří jsou v kuloárech upozorňuji, že za malý okamžik budeme hlasovat.
Nechám nyní hlasovat o návrhu poslankyně Evy Fischerové na zamítnutí předloženého návrhu. Zahajuji hlasování.
Kdo podporuje návrh na zamítnutí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 117 skončilo tímto výsledkem: ze 191 přítomných 98 pro, 91 proti, nehlasovali 2. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že předložený tisk č. 42 byl zamítnut. Děkuji ministrům Vodičkovi a Stráskému, děkuji zpravodaji panu poslanci Krásovi a přecházím k dalšímu bodu. Táži se, zda je přítomen pan ministr spravedlnosti Jan Kalvoda, který požádal, aby jeho bod byl projednáván v 15 hodin? Konstatuji, že ho zde nevidím. Proto s vaším souhlasem tento bod 34 přeskočím až do doby, než se pan ministr dostaví a protože je zde pan ministr Lux, kterému za to upřímně děkuji, přejdeme ke sněmovnímu tisku 46 a k bodu 35 našeho pořadu, což je
35.
Vládní návrh zákona o lihu a o změně a doplnění zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České
národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o lihu) - prvé čtení
Prosím pana ministra zemědělství Josefa Luxe, aby se ujal jako navrhovatel slova. (Značný hluk v sále.)
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi jménem vlády České republiky předložit zákon o lihu. Tento předkládaný zákon vyplňuje mezeru v současné legislativní úpravě a snaží se zajistit zájem státu i spotřebitelů v souladu s ústavním pořádkem. Dosud platná úprava je rozptýlena do značného množství předpisů a norem různé právní síly. Tento zákon vymezuje podmínky pro podnikání s lihem a brání nežádoucím formám podnikání. Hájí zájem státu ve směru výběru spotřební daně.
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane ministře. Prosím diskutující a stojící poslance, aby buď usedli na svá místa nebo opustili sněmovní síň. Pokračujte, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Děkuji, pane předsedo. Hájí také zájem spotřebitelů, protože zpřísňuje režim používání lihu k pitným účelům a zakazuje používání technických a syntetických druhů lihu.
Tento zákon vymezuje kompetence státních orgánů při povolování výroby lihu a zajišťování dozoru nad jeho oběhem. Navrhovaným zákonem jsou také stanoveny vysoké sankce za postupy, které jsou v rozporu s tímto zákonem. Navrhovaná úprava si vyžádá také změnu živnostenského zákona stanovením kvalifikačních předpokladů a schvalovacích omezení pro výrobu lihu.
Tento navrhovaný zákon je zpracován v těsné spolupráci s Ministerstvem financí a zahrnuje v sobě připomínky minulého parlamentu, protože tento zákon se stal již předmětem jednání parlamentu v minulém volebním období.
Dámy a pánové, já si vás dovolím požádat o podporu této legislativní normy. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru zemědělství Josefu Luxovi. Svým rozhodnutím jsem určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Karla Macha a prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, tato předkládaná norma, tj. zákon o lihu, měla svoji genezi v minulém volebním období. Byl diskutován poměrně intenzívně jak na půdě zemědělského výboru, tak ve spolupráci s Ministerstvem financí. To znamená , - každý stát měl, to si jistě pamatujete, s lihem nějaký problém - že je to významná komodita daňová a zároveň i jinak významná komodita.
Ze zkušeností České republiky po roce 1990 jsme zažili několik problémů, i obecně známých. Cílem této normy je velmi přesně kontrolovat množství vyrobeného kvasného lihu, to znamená množství, které je užíváno v potravinářství ke konzumním účelům, a vyloučit jakoukoli možnost využívání syntetických lihů, čili jiných řad uhlovodíků aromatických k tomu, aby jimi byty pančovány v potravinářství lihové a jiné nápoje.
Tento zákon zároveň dává některé kompetence finančním úřadům, aby kontrolovaly u výrobců lihu jednotlivá místa, kde by mohl být líh nějak zneužit. Myslím, že je to zákon kvalitní. Tudíž je sankcí, která provází tuto kontrolu a kontrolu hospodaření s lihem z hlediska dozoru státu. Je daleko v jiné úrovni. I kvalifikační předpoklady - to znamená změna, drobná novela živnostenského zákona - jsou zpřísněny. Norma má technický charakter a je na cestě do Evropské unie a cestou vpřed.
Jako zpravodaj doporučuji, abyste podpořili tuto novelu.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Karlovi Machovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se mi zatím nikdo písemně nepřihlásil. Ptám se proto, zda se ještě někdo z pléna chce přihlásit do obecné rozpravy. Jelikož tomu tak není, obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že je zbytečné, aby se navrhovatel či zpravodaj vyjadřovali k neexistující rozpravě. Takže můžeme nechat rovnou hlasovat o usnesení, které je navrženo v tomto znění:
Poslanecká sněmovna přikazuje po prvém čtení předložený návrh zákona k projednání zemědělskému výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 118 skončilo tímto výsledkem - z údajně 181 přítomných bylo 131 pro, 1 proti, nehlasovalo 49. Usnesení bylo schváleno.
Děkuji panu ministru Luxovi i zpravodaji panu poslanci Machovi. Prosím ale pana ministra Luxe, aby setrval na místě navrhovatele, protože se dostáváme k bodu 36, což je
36.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon České národní rady č. 359/1992 Sb.,
o zeměměřických a katastrálních orgánech
Jedná se o sněmovní tisk 52 a jeho prvé čtení. Z pověření vlády tento tisk uvede místopředseda vlády a ministr zemědělství pan Josef Lux, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já si dovolím jménem vlády navrhnout tomuto plénu návrh zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech České republiky. Důvod tohoto návrhu je jediný. Od 1. ledna letošního roku byl zřízen nový okres Jeseník a zřízení katastrálního úřadu v novém okrese je možné pouze zákonem. A toto také tento návrh činí.
Prosím vás o podporu v logice onoho kroku zřízení v okresu Jeseník. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Milana Ekerta, kterého jsem svým rozhodnutím určil zpravodajem pro prvé čtení tohoto návrhu zákona.