Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiérovi Václavu Klausovi a o slovo se přihlásil poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Řekl bych, že skoro s faktickou poznámkou vzhledem k té debatě, která tady proběhla o tom, jestli střet zájmu ano nebo ne a které usnesení nás váže nebo neváže. Protože se nás to bude týkat ještě mnohokrát a zjevně ani někteří poslanci, kteří tady už byli, si nepamatují, co jsme přijali za zákony, jen zopakuji pro připomenutí zákon 238/1992. Tzv. zákon o střetu zájmů ve znění poslední novely v § 4 říká:
"Oznámení o osobním prospěchu. Veřejný funkcionář v průběhu jednání ústavního nebo státní orgánu, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo hlasuje, je povinen před schválením nebo před rozhodnutím ve věci oznámit svůj poměr, nebo pokud je mu znám poměr manžela, dětí, rodičů, sourozenců, druha nebo družky k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by jemu nebo takové osobě vzniknout osobní prospěch, nebo má-li on nebo taková osoba na věci osobní zájem. To neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecný zřejmý."
Myslím, že bychom toto měli dodržovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Hlásí se pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, pane předsedo, pane premiére, nezlobte se na mé, ale po vystoupení pana poslance Bendy už nechápu smysl této diskuse. Já opravdu nevidím na tom usnesení nic v rozporu se zaměstnáním pana poslance Grégra. Pokud pan premiér říká, že to je v legislativním plánu vlády, že o tom jednali, že to tady bude, tak co brání tomu, aby tato sněmovna přijala navržené usnesení?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Hlásí se pan premiér Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane předsedající, prosil bych vás, kdybyste řekl panu poslanci Filipovi, že daleko snadnější variantou by bylo, kdyby Poslanecká sněmovna respektovala, že to má vláda ve svém plánu legislativních úkolů a nevymýšlela si žádné dodatečné usnesení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pane poslanče Filipe, pan předseda vlády sděluje - teď budu interpretovat - že v podstatě diskuse byla nadbytečná, protože vláda má vážný zájem na tom, aby tento zákon co nejrychleji předložila Poslanecké sněmovně, takže myslím, že v tuto chvíli je nejvyšší čas skončit rozpravu k tomuto bodu a přistoupit k hlasování. Prosím pana poslance Grégra, aby přednesl návrh na usnesení s tím, že rozprava byla skončena.
Poslanec Miroslav Grégr: Pan premiér se mnou diskutuje, tak já se ptám, jestli s ním mohu diskutovat, abych mu odpověděl.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Můžete diskutovat, pane poslanče, s kýmkoliv, pokud probíhá diskuse. Pokud je diskuse ukončena, patří vám závěrečné slovo zpravodaje, řekněme, nebo navrhovatele a pak bychom měli přistoupit k hlasování.
Poslanec Miroslav Grégr: Já jsem tady přednesl požadavek na usnesení v zájmu celého českého průmyslu. Můžete se zeptat kterékoliv.....(Námitky z poslaneckých lavic.) Vážený pane, mohu se vás zeptat na vaši profesi?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Prosil bych o klid v rámci plynulého projednávání.
Poslanec Miroslav Grégr: Takže to navrhuji v zájmu celého českého průmyslu, který tento zákon postrádá. Zopakuji návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna u vědomí toho, že absencí antidumpingového zákona je český průmysl poškozován, žádá vládu České republiky, aby jí předložila návrh tohoto zákona v termínu co nejkratším, nejpozději do konce tohoto roku."
To je návrh usnesení a před zahájením hlasování bych prosil -omlouvám se, že neznám všechny poslance ještě jménem, tady hovořil jeden z pánů poslanců, sedí tady ve třetí řadě, o morálních kritériích - aby příslušný výbor toto řešil a nebo aby se mi pan poslanec omluvil.
Já se za svá morální kritéria nemusím na rozdíl od mnohých stydět. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan poslanec Mach má náhradní kartu č. 11. Dámy a pánové, zahájil jsem hlasování č. 54 a ptám se, kdo je pro návrh, který přednesl pan poslanec Grégr.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo Je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem 98 pro, 69 proti. Z přítomných 190 poslanců je to nadpoloviční většina, takže návrh byl přijat. (Potlesk v části sálu.)
Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je
12.
Návrh rozpočtového výboru na usnesení Poslanecké
sněmovny k přijetí pravidel pro projednávání návrhu zákona
o státním rozpočtu České republiky na rok 1997
v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech
Vítám pana Dr. Lubomíra Voleníka, jehož jsme před chvilkou mezi sebe pozvali. Prosím, aby pan poslanec Wagner, předseda rozpočtového výboru, odůvodnil návrh usnesení, který obsahuje pravidla pro projednání návrhu zákona o státním rozpočtu. Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 60/1. (Hluk v sále, část poslanců opouští sněmovnu.) Dámy a pánové, samozřejmě, že nemohu nikoho násilím držet ve sněmovní síni. Prosím, aby ti, kteří se rozhodli nesledovat tuto část našeho zasedání, v pořádku a v klidu opustili jednací síň. Hluk je zbytečný. Děkuji.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, rozpočtový výbor předložil návrh usnesení ve dvou částech. Výbor rozhodoval současně o věci, kterou mu přikazuje jednací řád v prvním kroku, tj. o tom, jaký má být postup při projednání návrhu zákona o státním rozpočtu, a současně rozhodoval i o tom, komu mají být přikázány jednotlivé kapitoly, a to z toho důvodu, aby páni kolegové zejména v nové sněmovně věděli zcela bezpečně, čím je potřeba v tom kterém výboru se zabývat. Dnes budeme v tuto chvíli rozhodovat pouze o první části toho usnesení, o postupu harmonogramu projednávání státního rozpočtu.
Rád bych předeslal, že usnesení rozpočtového výboru bylo téměř jednomyslné a předpokládalo normální postup projednávání státního rozpočtu ve lhůtách obvyklých, při dodržení základních pravidel zákona o jednacím řádu. Rozpočtový výbor má připraveny i jiné varianty za předpokladu, že by se v průběhu projednávání stalo cokoliv neočekávaného. Předpokládám, že se tak nestane. Domnívám se, že není potřeba s ohledem na jistě vysokou znalost jednacího řádu dalšího výkladu a doporučuji, aby Poslanecká sněmovna schválila první část navrženého usnesení o způsobu projednání státního rozpočtu na rok 1997. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jozefu Wagnerovi a otevírám rozpravu. Mám zde přihlášku pana poslance Josefa Krejsy, takže mu dávám slovo.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nesouhlasím s návrhem zpravodaje kolegy Wagnera, neboť zásadně nesouhlasím s vyrovnaným rozpočtem. Aby bylo možno řešit katastrofální situaci téměř ve všech resortech, nelze jim nevyhovět v jejich ...
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, ale na vaší přihlášce je "Návrh rozpočtového výboru", a jestli mohu objektivně posoudit začátek vaší řeči, tak to směřuje k jinému bodu našeho pořadu.
Poslanec Josef Krejsa: Obecná rozprava k bodu 11.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Bod 11 je návrh rozpočtového výboru k přijetí pravidel pro projednání návrhu zákona. čili projednáváme pravidla, podle nichž budeme projednávat a diskutovat o zákoně o rozpočtu. Není to ještě první čtení zákona o rozpočtu.
Poslanec Josef Krejsa: To je mi jasné. Já jsem chtěl promluvit právě k tomu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: K systému, ke způsobu, jakým se to bude ve sněmovně projednávat?
Poslanec Josef Krejsa: Ne. Moje rozprava je připravena na základě rozboru toho, co nám ve sněmovním tisku předložil pan zpravodaj Wagner. (Hlas: To není ono.)
Je to původní návrh, který byl pod číslem 11.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Původní návrh pod číslem 11 - my jsme dostali na lavice schválený pořad této 5. schůze a došlo zřejmě k nedorozumění. Omlouvám se, že jsem vám skočil do řeči.
Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, já jsem měl původní seznam, takže se omlouvám a vystoupím, až to bude na pořadu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkujeme za pochopení, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Ptám se, zdali je třeba, aby pan poslanec Jozef Wagner ještě jednou vystoupil, nebo zdali mohu dát přímo hlasovat. Zdá se, že došlo k jakémusi pohybu ve sněmovně. Dovolte, abych vás všechny odhlásil. Přihlašme se.
Zahajuji hlasování, které má pořadové číslo 55. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem, tak jak ho předložil předseda rozpočtového výboru poslanec Jozef Wagner.
Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování skončilo.
Pro 109, nikdo proti. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho schváleného programu. Tím je
13.
Vládní návrh státního závěrečného účtu
České republiky za rok 1995
Vláda České republiky předložila v souladu se zákonem návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 1995 jako sněmovní tisk 11. Organizační výbor přijal k návrhu rozpočtového výboru své usneseni ke způsobu projednávání státního závěrečného účtu. Usnesení organizačního výboru obdržely výbory Poslanecké sněmovny a projednaly přikázané kapitoly státního závěrečného účtu. Rozpočtový výbor poté za účasti pověřených zástupců výborů státní závěrečný počet projednal a přijal usnesení, které jsme rovněž všichni obdrželi.
V souladu se zákonem předložil své stanovisko ke státnímu závěrečnému učtu i Nejvyšší kontrolní úřad. Tento materiál měly k dispozici rovněž všechny výbory a věcně se jím zabýval výbor rozpočtový. Předložený vládní návrh státního závěrečného účtu, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 11, odůvodní z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Prosím ho, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh státního závěrečného účtu za rok 1995 projednala předchozí vláda na své schůzi 24. dubna 1996 a schválila jej usnesením č. 237. Nově ustavená vláda České republiky se k tomuto návrhu vrátila dne 12. července tohoto roku a usnesením č. 365 z téhož dne potvrdila návrh státního závěrečného účtu za rok 1995 tak, jak byl projednán a schválen předchozí vládou.
Současně mě pověřila, abych Poslanecké sněmovně podal výklad k vládnímu návrhu.
Materiál, který máte před sebou, obsahuje hodnocení ekonomického vývoje v České republice a podrobné zhodnocení celkových výsledků hospodaření veřejných rozpočtů za rok 1995. V souladu s rozpočtovými pravidly jsou součástí návrhu závěrečného účtu i výsledky hospodaření místních rozpočtů a informace o vývoji státních finančních aktiv a pasiv.
Dovolte, abych se některými závažnějšími otázkami, týkajícími se této oblasti hospodaření státu v minulém roce, zabýval podrobněji. Nejprve se budu věnovat ekonomickému vývoji v České republice v roce 1995.
Vývoj ekonomiky v uplynulém roce se vyznačoval hospodářským růstem, který byl ve skutečnosti větší, než se původně předpokládalo. Vývoj ostatních ukazatelů odpovídal v zásadě trendům, s nimiž vláda pro rok 1995 počítala.
Základní charakteristikou hodnoceného období byla makroekonomická stabilita, provázená růstem ekonomického výkonu, mírným snížením růstu cenové hladiny a nízkou úrovní nezaměstnanosti. V oblasti vnějších vztahů je třeba zmínit především dlouhodobě stabilní devizový kurs, růst devizových rezerv, a to i při zvyšujícím se pasivu běžného účtu platební bilance.
K údajům, jimiž bych chtěl tento vývoj charakterizovat podrobněji, vás chci upozornit, že budu uvádět již poslední známé údaje, které se někdy liší od těch, které jsou uvedeny v předloženém návrhu Státního závěrečného účtu. Je tomu tak proto, že Český statistický úřad, z jehož podkladů ministerstvo financí při hodnocení ekonomického vývoje čerpá, při zveřejňování údajů za nová období provádí průběžně zpřesňování dat za předchozí měsíce. čísla, která budu dále uvádět, jsou tedy již poslední upřesněné údaje, s nimiž pracuje Český statistický úřad.
Pokud jde o vývoj ekonomiky, zmínil bych zejména tyto podrobnější údaje.
Za prvé hrubý domácí produkt. Proti roku 1994 vzrostl HDP ve stálých cenách o 4,3 %. Ve srovnání s předchozími lety byl tento růst podstatně vyšší.
Za druhé - na růstu HDP se podílela dominantním způsobem domácí poptávka, která vzrostla dokonce o 12,9 %. V rámci domácí poptávky je třeba vyzdvihnout růst spotřeby domácností, který ve stálých cenách činil 6,4 %, zatímco spotřeba vlády se snížila, a to o 4,3 %. Podíl nestátního sektoru na tvorbě HDP se zvýšil z 56,3 % v roce 1994 na 66,5 % v roce 1995.
Za třetí - zřetelný růst průmyslové výroby, jejíž meziroční přírůstek dosáhl 8,7 %,. Za pozitivní jev je možno označit dynamický růst produktivity práce, která vzrostla reálně o 10,6 %. Rovněž produkce stavebnictví dosáhla vysoké dynamiky 8,5 %, maloobchodní prodej vzrostl o 4,8 % - toto vše jsou údaje ve srovnatelných cenách.
Za čtvrté - cenový vývoj. Hladina spotřebitelských cen vzrostla na konci roku 1995 v porovnání s koncem roku 1994 o 7,8 %. Míra inflace vyjádřená jako zvýšení průměrné roční hladiny cen v roce 1995 proti průměrné hladině cen předchozího roku činila 9,1 % a byla nejnižší z celého dosavadního transformačního období.
Za páté - nízká míra nezaměstnanosti, která koncem roku činila pouhých 2,9 %. Počet nezaměstnaných ke konci roku 1995 byl 153 000 osob.
Za šesté - v důsledku trvajícího předstihu růstu dovozu před vývozem se prohloubilo záporné saldo obchodní bilance. Proti minulému roku vzrostl v roce 1995 dovoz o 28,5 %, zatímco vývoz pouze o 10,6 %. Saldo běžného účtu vztažené k HDP činilo 4 %. Chtěl bych říci, že tento jev má celou řadu příčin, z nichž nejvýznamnější je skutečnost, která je spojená s obnovením ekonomického růstu v naší ekonomice a zejména s vysokým růstem domácí poptávky.
Za sedmé - vývoj zahraničně-obchodních vztahů se následně promítl i ve vývoji platební bilance státu, ve které se i nadále zvyšoval přebytek na kapitálovém účtu, který se také potom promítl v dalším růstu devizových rezerv. Ty v celém bankovním sektoru vzrostly celkem o 8,5 amerických dolarů a dosáhly ke konci roku 1995 výše 17,4 % mld. amerických dolarů. Devizové rezervy České národní banky se ve stejném období zvýšily o 7,8 mld. amerických dolarů a činily ke konci roku 1995 14 mld. amerických dolarů.
Za osmé - směnný kurs české koruny byl po celé období roku 1995 stabilní a tato stabilita trvala v zásadě od počátku naší transformace.
Závěrem mi dovolte říci, že celkové takto ekonomický vývoj v České republiky v roce 1995 v zásadě potvrdil předpoklady, z nichž vláda vycházela při stanovení záměrů pro tento rok. Dosažené výsledky jak minulá vláda, tak současná vláda hodnotí jako úspěšné. Jako úspěšné je hodnotí i zahraničí, což se mimo jiné projevilo i v tom, že v průběhu roku 1995 došlo k dalšímu zvýšení našeho ratingového ohodnocení proti roku 1994 a Česká republika dosáhla hodnocení stupně A.
Připomněl bych jako další výsledek pozitivního vývoj i přijetí České republiky jako první země ze všech transformujících se ekonomik do OECD.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v další části svého vystoupení bych se rád věnoval dosaženým výsledkům rozpočtového hospodaření.
Za souhrn veřejných rozpočtů, tj. státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí, skončilo běžné hospodaření v České republice za uplynulý rok celkovým přebytkem 4 mld. korun. V tom státní rozpočet dosáhl přebytku 7,9 mld. Kč a místní rozpočty vykázaly schodek z běžného hospodaření 3,2 mld. Kč. Podrobnější hodnocení dosažených výsledků podle jednotlivých článků rozpočtové soustavy je provedeno v předloženém návrhu státního závěrečného účtu. Dovolte mi proto, abych se zde zaměřil pouze na rozhodující oblasti hospodaření a na závěry, které z jejich hospodaření vyplývají. Nejdříve pokud jde o výsledky hospodaření státního rozpočtu.
Státní rozpočet na rok 1995 byl schválen zákonem jako vyrovnaný s objemem příjmů a výdajů 411,7 mld. Kč. Vývoj státního rozpočtu v průběhu roku si vyžádal korekci a úpravy na straně příjmů a výdajů, z nichž rozhodující byla úprava schválená vládou České republiky v srpnu 1995 jejím usnesením č. 447 ze dne 16. srpna.
O provedené úpravě státního rozpočtu a o důvodech, které k ní vedly, vláda informovala Poslaneckou sněmovnu v rámci zprávy o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1995. Objem příjmů a výdajů státního rozpočtu byl touto úpravou upraven tak, že celkový objem příjmů rozpočtu činil 446,2 mld. Kč a celkový objem výdajů byl stanoven na 436,9 mld. Kč.
Takto upravený rozpočet byl splněn následovně:
Příjmy dosáhly ve skutečnosti celkové výše 440 mld. Kč a byly tak splněny na 98,6 %. V porovnání s předchozím rokem bylo jejich inkaso v roce 1995 vyšší o 49,5 mld. Kč, to je o 12,7 %.
Výdaje byly čerpány v celkové výši 432,7 mld. Kč, což představuje 99 % rozpočtu po všech změnách. Proti roku 1994 vzrostly výdaje státního rozpočtu o 52,7 mld. Kč, tj. o 13,9 %. Přebytek hospodaření dosáhl 7,2 mld. Kč.
Z hodnocení dosažených rozpočtových příjmů vyplývá, že jejich plnění podle jednotlivých položek bylo diferencované. Rozhodující část - daňové příjmy - byly překročeny celkem o 0,5 mld. Kč. Ve srovnání s upraveným rozpočtem činí tato odchylka v jejich plnění 0,2 %. Přitom za podstatné považuji to, že se příznivě vyvíjely i nejdůležitější položky daňových příjmů jako je daň z přidané hodnoty, daň z příjmu právnických osob a spotřební daně.
Naproti tomu příjmy státního rozpočtu z vybraného pojistného na sociální zabezpečení zaostaly za úvahami rozpočtu o zhruba 2,3 mld. Kč. Projevil se zde vliv pomalejšího vývoje mezd ve druhé polovině roku než s jakým uvažovala vláda při úpravě rozpočtu v srpnu loňského roku.
Rovněž nedaňové příjmy státního rozpočtu byly poněkud nižší než uvažoval rozpočet, a to zejména v důsledku nižších výnosů ze splátek vládních úvěrů, zejména z předpokládaných dodávek zemního plynu z Ukrajiny a Kazachstánu.
Pokud jde o hodnocení výdajů státního rozpočtu je možno říci, že jejich konečná výše se od záměrů rozpočtu výrazné nelišila. Nedočerpání celkových výdajů představuje jednoprocentní odchylku od upraveného rozpočtu na rok 1995.
Na této úrovni plnění se také pohybuje převažující většina výdajových položek rozpočtu 1995 plněných vesměs v rozmezí mezi 99 až 100 %. Nižší čerpání vykázaly pouze výdaje spojené s financováním vládních úvěrů, které byly ve skutečnosti o zhruba 900 mil. Kč nižší než uvažoval rozpočet, což souviselo s nižším čerpáním úvěrů vázaných na hodnotu staveb, na plynárenských akcích na území Ruské federace, Ukrajiny a Kazachstánu.
Chtěl bych na tomto místě vyzvednout, že ve struktuře výdajů státního rozpočtu došlo především k posílení výdajů představujících transfery domácnostem. Na tyto výdaje bylo v roce 1995 vynaloženo celkem 43,8 % celkových běžných výdajů státního rozpočtu, zatímco v předchozím roce 1994 byl podíl těchto výdajů o 0,7 % nižší. Celkově státní rozpočet na tyto účely vynaložil v loňském roce o téměř 19 mld. Kč více než v roce 1994.
Naproti tomu v souladu se záměry vlády omezit prostředky do hospodářské sféry klesl podíl neinvestičních dotací poskytovaných podnikatelským subjektům na celkových neinvestičních výdajích státního rozpočtu, a to z 8,7 % v roce 1994 na 8,1 % v roce 1995.
Významnou součástí veřejných rozpočtů jsou i rozpočty obcí a okresních úřadů. Celkový objem příjmů těchto rozpočtů v roce 1995 dosáhl částky 129,1 mld. Kč a byl vyšší o 16,3 % než v roce 1994. Objem výdajů potom dosáhl částky 132,3 mld. Kč a byl vyšší o 18 %. Z těchto údajů víme, že růst příjmů i výdajů v oblasti místních rozpočtů byl výrazně vyšší než růst příjmů a výdajů ve státním rozpočtu.
Běžné hospodaření zahrnující běžné příjmy a běžné výdaje rozpočtů okresních úřadů a obcí skončilo v roce 1995 schodkem 3,2 mld. Kč.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souladu s rozpočtovými pravidly vám vláda v předloženém materiálu podává rovněž informaci o vývoji státních aktiv a pasiv. Z těchto dat vyplývá, že v roce 1995 došlo k dalšímu poklesu státního dluhu ze 157,3 mld. Kč na 154,4 mld. Kč. Jeho podíl na hrubém domácím produktu tak poklesl z 15,2 % na 12,7 %. Chci zdůraznit, že Česká republika má jedno z nejnižších státních zadlužení na světě a plníme v tomto směru velmi bohatě maastrichtská kritéria.
Z toho co zde bylo řečeno je možné shrnout, že cíle, které si vláda v rozpočtové politice na rok 1995 vytyčila, byly naplněny. Legislativní opatření v daňové oblasti vedla ke snižování daňového zatížení a tím ke stimulaci rozvoje ekonomiky. Současně došlo k dalšímu poklesu podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu při vytvoření dostatečného prostoru pro zabezpečení výdajů představujících transfery občanům i pro rozvoj jednotlivých regionů.
Příznivé rozpočtové hospodaření v průběhu roku a dosažený celoroční přebytek veřejných rozpočtů též významně přispěl ke stabilizační politice a podpořily úsilí centrální banky o stabilitu měny a přispěly tak celkově pozitivně k celkové transformaci naší ekonomiky.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi na závěr, abych zdůvodnil návrh na použití přebytku státního rozpočtu za rok 1995, který činil 7,2 mld. Kč. Při projednávání této otázky vláda posuzovala nejen rozpočtové, ale také měnové aspekty této operace. Dospěla k závěru, že v současné ekonomické a měnové situaci není žádoucí ekonomicky použití celého přebytku ke konečnému užití, neboť tento přístup by vedl k dodatečnému zvýšení poptávky v ekonomice a v tomto smyslu by se stal dodatečným inflačním impulsem.
Současně vláda zvažovala nejnaléhavější potřeby, k jejichž řešení by použití přebytku za minulý rok přispělo. Předložený návrh vlády na rozdělení rozpočtového přebytku za rok 1995 proto bere v úvahu obě hlediska. Je vyvážený, z celkové částky přebytku ve výši 7 mld. 230 mil. Kč je navrženo k přímému užití 1 mld. 780 mil. Kč, k posílení státních finančních rezerv částka 5 mld. 450 mil. Kč.
K tomu chci poznamenat, že použití takovéto rezervy je ve výhradní kompetenci Parlamentu, v daném případě Poslanecké sněmovny. Tato položka je součástí státních finančních aktiv a pokud bude návrh vlády přijat, zvýší se stav těchto rezerv ze současných 600 mil. Kč na 6,1 mld. Kč.
Návrh na použití přebytku je podrobně zdůvodněn v předloženém materiálu. Přesto bych se chtěl k němu vrátit několika málo poznámkami.
Navrhovaná částka 1,780 miliard se skládá ze dvou položek. Předně 1,7 miliardy korun je určeno k úhradě dopadu vyplývajícího z novely zákona 592, o pojistném, na všeobecné zdravotní pojištění, jejímž důsledkem je zvýšení platby státu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, a to formou zvýšení vyměřovacího základu pro pojistné ze 65 % minimální mzdy na 80 % minimální mzdy.
Použití částky 80 milionů korun k úhradě výdajů potřebných k přemístění sídla Ministerstva kultury České republiky a k úhradě výdajů spojených s nezbytnou úpravou náhradních prostor navrhla vláda na základě zákona č. 59/1996, o sídle Parlamentu České republiky. Vzhledem k tomu, že o redislokaci tohoto ministerstva, resp. o sídle Senátu, bylo rozhodnuto až na počátku letošního roku, rozpočet na rok 1996 s potřebnou částkou pro tento účet nepočítal.
Pokud jde o návrh na použití rozhodující části přebytku, to znamená cca 5,5 miliardy korun, které bude sloužit k posílení státních finančních rezerv, chci znovu zdůraznit, že se jedná jednoznačné o protiinflační, tedy z měnového hlediska žádoucí krok, který - jak doufám - nalezne podporu uvnitř Poslanecké sněmovny.
Zároveň vláda navrhuje, aby stejným způsobem, to znamená posílením státních finančních rezerv byly použity i nevyčerpané prostředky z přebytku státního rozpočtu ve výši 1,1 miliónu korun. Zde upozorňuji na slovo "milión", protože ve sdělovacích prostředcích se objevila omylem částka 1,1 miliardy.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci vám poděkovat za pozornost, kterou jste věnovali projednání návrhu státního závěrečného účtu v jednotlivých výborech i v plénu Poslanecké sněmovny. Zejména děkuji rozpočtovému výboru, který nese tradičně to nejtěžší břímě -projednávání všech připomínek. Děkuji za vznesené připomínky i poznatky, které pro nás budou cenným zdrojem v naší další práci. Jménem vlády navrhuji, aby Poslanecká sněmovna státní závěrečný účet České republiky za rok 1995 tak, jak byl vládou předložen, včetně návrhu na použití jeho přebytku, schválila. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Kočárníkovi. Rád bych požádal o slovo předsedu rozpočtového výboru pana poslance Jozefa Wagnera, aby nás informoval o projednávání státního závěrečného účtu v Poslanecké sněmovně.