Středa 2. října 1996

Poslanec Jaromír Kalus: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, zahraniční výbor na své třetí schůzi 18. září 1996 se tímto vládním návrhem zabýval a přijal toto následující usnesení:

Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Italskou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 22. ledna 1996 v Římě.

Domnívám se, že o této smlouvě zde bylo již vše podstatné řečeno. Je skutečně třeba zdůraznit, že Itálie je naším pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem a sedmým největším zahraničním investorem, což myslím, že mluví dost samo za sebe a že je skutečně třeba tuto smlouvu přijmout.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Kalusovi. Uvedenou dohodu iniciativně projednal rozpočtový výbor a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1/2.

Prosím pověřeného zpravodaje tohoto výboru pana kolegu Tomáše Květáka, aby nás o jednání výboru informoval.

Poslanec Tomáš Květák: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, rozpočtový výbor na své třetí schůzi dne 18. září t. r. projednal vládní návrh. Shledal ho standardním a výhodným pro obě strany, tj. jak pro Českou republiku, tak pro Italskou republiku, a přijal toto usnesení:

Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Italskou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 22. ledna 1996 v Římě, vyslovila souhlas.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Květákovi. K uvedenému vládnímu návrhu otevírám rozpravu, kterou končím, protože se nikdo nepřihlásil.

Nebude-li námitek proti tomu, abychom hlasovali poté, co vás odhlásím a požádám vás, abyste se zaregistrovali. Budeme hlasovat o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, které je součástí předloženého vládního návrhu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Budeme hlasovat o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, které je součástí předloženého vládního návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. 46. hlasování je skončeno.

Návrh byl schválen poměrem hlasů 151 pro, nikdo proti.

Konstatuji, že jsme projednali 6. bod naší schůze. Děkuji kolegovi Květákovi.

Přistoupíme k dalšímu bodu jednání, kterým je

7.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu

České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi

Českou republikou a Venezuelskou republikou o zamezení

dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku

v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná

v Praze dne 26. dubna 1996

Jedná se o sněmovní tisk č. 2 - druhé čtení.

Prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka, aby se ujal slova a vládní návrh nám uvedl.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, předkládaná Smlouva mezi Českou republikou a Venezuelskou republikou o zamezení dvojího zdanění zajišťuje objektivní rozdělení práva na zdanění přijmu mezi stát, jeho zdroje a stát, v němž má příjemce sídlo nebo bydliště a přispěje proto k objektivizaci vzájemných vztahů v oblasti ekonomiky.

Tato smlouva rovněž upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou zemí směřující k zamezení daňových úniků. Součástí smlouvy je protokol, který umožní i provádění smlouvy i po předpokládané změně daňového systému ve Venezuele. Smlouva, kterou jste obdrželi, představuje smlouvu, která vychází z modelu OECD a OSN. Česká republika má dosud v platnosti 42 mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Chci připomenout, že v hospodářské oblasti má dosud Česká republika s Venezuelou uzavřenou například dohodu o technické spolupráci, podepsanou dohodu o vzájemné ochraně a podpoře investic. V lednu letošního roku byla podepsána s Venezuelou i nová obchodní dohoda.

Navrhuji tedy, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s touto smlouvou souhlas.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády.

Předložený vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali zahraničnímu výboru, který jej projednal a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 2/1 a rozpočtovému výboru, který rovněž přijat usnesení, které má číslo sněmovního tisku 2/2.

Žádám nejprve pověřeného zpravodaje zahraničního výboru, pana kolegu Michala Lobkowicze, aby se ujal slova. Potom dám opět slovo panu poslanci Tomáši Květákovi.

Poslanec Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zahraniční výbor se údajnou smlouvou zabýval na své třetí schůzi dne 18. září 1996 a přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyjádřila souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky Smlouva mezi Českou republikou a Venezuelskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.

Chtěl bych tedy tímto doporučit Poslanecké sněmovně přijetí tohoto tisku.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím pana kolegu Květáka, aby se jako zpravodaj rozpočtového výboru ujal slova.

Poslanec Tomáš Květák: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, rozpočtový výbor na své třetí schůzi dne 18. září se zabýval i touto Dohodou o zamezení dvojího zdanění mezi Venezuelskou republikou a Českou republikou, shledal tuto smlouvu jako standardní a výhodnou, řešící obdobně jako v jiných případech zájmy obou stran a přijal toto usnesení.

Po výkladu mgr. Rudlovčáka a poslanecké zprávy Tomáše Květáka výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Venezuelskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 26. dubna 1996, vyslovila souhlas.

Jako zpravodaj rozpočtového výboru doporučuji sněmovně, aby tuto dohodu odsouhlasila.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Květákovi. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Rozpravu končím, vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, které je součástí předloženého vládního návrhu.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko - hlasování č. 47. Kdo je proti? Hlasování skončilo, smlouva byla schválena poměrem hlasů 147 pro, nikdo proti. Děkuji a konstatuji, že jsme projednali další bod našeho programu.

Přistoupíme k bodu č. osm

8.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České

republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou

republikou a Chorvatskou republikou o podpoře a vzájemné

ochraně investic, podepsaná dne 5. března 1996 v Zábřehu

Jde o sněmovní tisk č. 6 - druhé čtení. Prosím opět místopředsedu vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka, aby přistoupil k mikrofonu a vládní návrh nám uvedl.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, předkládám Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu ve druhém čtení Dohodu mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic.

Tato dohoda je standardní mezinárodní dohodou tohoto typu. Neopakoval bych všechny záruky, které zakotvuje, protože jsem je vyjmenovával u předchozí dohody. Kdyby sněmovna souhlasila, tak bych toto neopakoval.

Chci říci, že tato dohoda spolu s dohodami o zamezení dvojího zdanění vytváří příznivé podmínky pro rozvoj vzájemných ekonomických vztahů, a proto doporučuji, aby Poslanecká sněmovna s touto smlouvou vyslovila souhlas.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády.

Předložený vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali zahraničnímu výboru, který jej projednal a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 6/1.

Žádám proto pověřeného zpravodaje tohoto výboru, pana kolegu Jaromíra Kaluse, aby předložené usnesení uvedl.

Poslanec Jaromír Kalus: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, zahraniční výbor se na své třetí schůzi dne 18. září 1996 touto smlouvou zabýval a přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 5. března 1996.

Je třeba připomenout, že Chorvatsko je po Slovinsku již druhým státem bývalé Jugoslávie, s nímž Česká republika tuto dohodu uzavírá. Dále se jedná o uzavření obdobné dohody o ochraně investic s Makedonií a Svazovou republikou Jugoslávie - je to vlastně návrat do určitého pro nás velice zajímavého ekonomického prostoru, ve kterém jsme vždy sehrávali historicky i ekonomicky významnou roli.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Kalusovi.

Tento vládní návrh iniciativně projednal i rozpočtový výbor a usnesení tohoto výboru jsme obdrželi jako sněmovní tisk 6/2. Prosím opět pana kolegu Květáka, aby se ujal slova a usnesení nám uvedl.

Poslanec Tomáš Květák: Dámy a pánové, jenom ve zkratce, rozpočtový výbor na své třetí schůzi dne 18. září 1996 se zabýval i touto smlouvou, shledal jí standardní a výhodnou a doporučuje ji sněmovně k přijetí. Kvitovali jsme velice dobře, že je to první smlouva s republikou na území bývalé Jugoslávie, čili je to jakýsi průlom v této oblasti. Rozpočtový výbor očekává, že budou následovat další smlouvy s dalšími republikami bývalé Jugoslávie.

Čili závěr: Rozpočtový výbor doporučuje sněmovně vyslovit souhlas s návrhem, který předkládá sněmovně vláda - Dohodu mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsanou dne 5. března 1996 v Záhřebu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Květákovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, kterou končím, protože se do ní nikdo nepřihlásil.

Přikročíme k hlasování o usnesení, které je součástí vládního návrhu.

Kdo je pro přijetí a schválení této smlouvy, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 48? Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 148 pro, 1 proti.

Dámy a pánové, konstatuji, že jsme projednali bod č. 8 a já v tomto okamžiku děkuji místopředsedovi vlády a ministru financí, stejně jako kolegovi Květákovi.

Dalším bodem je

9.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České

republiky k vyslovení souhlasu Protokol o dalším snížení

emisí sloučenin síry k Úmluvě o dálkovém znečišťování

ovzduší přecházejícím hranice států, podepsaný

v Oslu dne 14. června 1994

Máme jej jako sněmovní tisk č. 7 a i zde se jedná o druhé čtení. Prosím nyní ministra životního prostředí pana Jiřího Skalického, aby z pověření vlády ve druhém čtení tento návrh uvedl.

Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, dovolte, abych vám jménem vlády předložil k vyslovení souhlasu Protokol o dalším snížení emisí sloučenin síry k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, podepsaný v Oslo 14. června 1994.

Velmi stručně, protože to podstatné jsem řekl již při uvádění tohoto dokumentu do prvního Čtení, zrekapituluji, že Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států vstoupila v platnost roku 1983. Představovala jeden z prvních významných kroků mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí a je dosud hlavní platformou koordinovaného úsilí o zabezpečení čistoty ovzduší na kontinentální úrovni. Předpokládá, že na ni budou postupně navazovat protokoly regulující emise dohodnutých znečišťujících látek.

Jedním z takových protokolů je právě druhý protokol o síře, který byl v r. 1994 předložen členským zemím a vláda České republiky s ním vyslovila souhlas 8. června roku 1994. Účelem tohoto protokolu je účinně působit na snižování atmosférické depozice sloučenin síry, která na většině území evropského regionu překračuje hodnoty kritických zátěží. Koordinované snížení emisí z významných zdrojů má být dosaženo na úroveň, které nemohlo být dosaženo přínosy plnění předchozího protokolu z Helsinek roku 1985. Cílem tohoto protokolu je snížení rozdílu mezi skutečnou a kritickou zátěží ekosystému sloučeninami síry o 60 %.

Co se týče individuálních cílů, v případě České republiky se jedná o snížení těchto emisí o 72 % nejpozději do r. 2010 v porovnání se stavem v r. 1980. Dále protokol požaduje, aby pro nové zdroje o tepelném příkonu nad 50 megawatt byly vyhlášeny emisní limity podle přílohy 5 protokolu, což je z hlediska našeho právního řádu splnitelný limit, neboť naše hodnoty emisních limitů se od hodnot podle protokolu zásadně neliší.

Dalším nástrojem podle protokolu má být zavedení národních standardů pro obsah síry v definovaných kapalných palivech ropného původu. Stávající dikce našeho zákona z r. 1991 č. 309 o ovzduší vyhovuje protokolem stanoveným závazkům, odchylky lze řešit v rámci prohlášení k ratifikaci protokolu. Naší výhodou je, že oproti skutečnosti v řadě evropských zemí včetně států Evropské unie jsou v České republice již zákonem stanovené emisní limity oxidu siřičitého jak pro nové, tak i pro existující zdroje.

Česká republika vždy dosud plnila závazky a účastní se aktivně programů a další činnosti v jejím rámci. Pozitivní přístup k úmluvě a přijatým závazkům je významným kritériem pro hodnocení členských zemí OECD i Evropské unie z hlediska adekvátní úrovně ochrany životního prostředí.

Plnění závazků protokolu nevyvolá zvýšené nároky na investiční náklady oproti již vynakládaným, stávající zdroje nebudou ustanoveními protokolu dotčeny. Nároky na investice pro dosažení požadovaného obsahu síry v kapalných palivech jsou dnes již součástí modernizačních plánů českých rafinérií. Vzhledem k tomu, že příslušný výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí tento materiál souhlasně projednal a doporučuje ho Poslanecké sněmovně k přijetí, dovolte mi, abych totéž vám navrhl i já. Prosím proto, aby Poslanecká sněmovna svým usnesením vyslovila s protokolem souhlas, aby mohl být posléze doručen panu prezidentovi k ratifikaci. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Skalickému. Předložený vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který jej projednal a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 7/1. Žádám proto nyní předsedu tohoto výboru a pověřeného zpravodaje pana kolegu Václava Grulicha, aby předložené usnesení uvedl.

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí projednal předmětný vládní návrh a konstatoval, že je v zájmu tohoto státu, tedy České republiky, aby jeho Poslanecká sněmovna vyslovila s protokolem souhlas. Výbor kvitoval s uznáním, že patříme mezi státy, které legislativně odpovídají Úmluvě a projevila se také v tom, že vláda doprovodila tento souhlas vlastně jen třemi body v podstatě nevýznamného prohlášení a nebyla nucena využít poskytované tolerance v legislativní či časové míře.

Není třeba, abychom se přesvědčovali, jak je důležité pro životní prostředí, abychom k takové úmluvě byli připojeni. Je rovněž dobrým úkazem, že pokud Poslanecká sněmovna tento souhlas vydá, budeme patřit mezi první skupinu států v Evropě, které se k této úmluvě připojují.

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí proto doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s Protokolem o dalším snížení emisí sloučenin síry k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států." Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Grulichovi a k tomuto vládnímu návrhu otvírám rozpravu. Rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, které je součástí předloženého vládního návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 49. Kdo je proti?

Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 152 pro, nikdo proti.

Dámy a pánové, tím jsme projednali 9. bod pořadu naši schůze. Děkuji panu kolegovi Grulichovi a panu ministrovi Skalickému.

Byl jsem požádán, jak už jsem avizoval, jednak abych vyhlásil schůzku stálé delegace do Meziparlamentní unie, která se sejde ke krátké schůzce v místnosti 104, v salonku, a to hned. To je prosba pana kolegy Tollnera. Dále jednotlivé kluby žádají o časový prostor 45 minut až hodinu na své jednání. Dámy a pánové, to jsou důvody, které mě vedou k tomu, abych přerušil naše jednání do 15.00 hodin a dal nyní šanci zástupcům jednotlivých klubů, příp. výborů, aby přednesli informace na mikrofon. Děkuji

(Schůze přerušena ve 12.50 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 15.00 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Hezké odpoledne, paní a pánové, budeme pokračovat ve schváleném programu. Měli bychom se - a také budeme - v tuto chvíli zabývat bodem 10, a to

10.

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny na postup při

rozhodování o ztrátě nároku poslance na plat a paušální

náhrady za neomluvenou neúčast na jednacích dnech

Poslanecké sněmovny a jejích orgánů

(Hluk v sále.) Dámy a pánové, rozumím tomu, že jste po obědě ještě poněkud rozpustilí, ale snažme se pracovat, takže prosím o klid. Předložený návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který jste všichni obdrželi, odůvodní předseda Poslanecké sněmovny pan Miloš Zeman. Prosím ho, aby se ujal slova.

Předseda PSP Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, kdybychom měli věřit některým zprávám denního tisku, např. dnešnímu úvodníku Lidových novin, pak před vás nyní předstupuji se strašlivým návrhem zákona, který má odebrat poslancům, nezúčastnivších se schůze, ať už pléna nebo výboru, část jejich platu.

Pravda je daleko prostší. Takový zákon už existuje. Je to zákon č. 236, který přijala minulá Poslanecká sněmovna a který v příslušném paragrafu stanoví, že poslanec, který se neúčastní bez omluvy ať už schůze výboru nebo schůze pléna ztrácí v případě dvou absencí v měsíci polovinu, v případě čtyř absencí v měsíci celý svůj plat. Tak zní současný zákon.

Tento zákon má právě v tomto paragrafu jednu systémovou chybu. Předpokládá totiž, že o omluvách, případně neomluvách rozhoduje příslušný orgán sněmovny, aniž by však definoval, jaký orgán to je. A v tom je celý problém. Protože z toho vyplývá, že tento zákon není ve své praxi vymahatelný. A asi se všichni shodneme v názoru, že zákon, který nelze uplatnit, není dobrý zákon.

Proto předkládám Poslanecké sněmovně návrh usnesení, jehož základní a rozhodující částí je rozhodnutí o tom, že tímto orgánem bude mandátový a imunitní výbor. Nic více, ale také nic méně. Jaké důvody k tomuto návrhu vedou?

Zaprvé mandátový a imunitní výbor se z povahy věci zabývá případnými disciplinárními prohřešky poslanců a neomluvenou absenci lze jistě chápat jako druh disciplinárního prohřešku.

Zadruhé mandátový a imunitní výbor je složen ze zástupců všech parlamentních stran a nelze v něm tedy předpokládat jakoukoliv stranickou zaujatost. Kromě toho se v uvedeném návrhu předpokládá, že poslanec se může proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru ve své věci odvolat k Poslanecké sněmovně, která pak rozhoduje s konečnou platností.

K návrhu je připojena příloha, která obsahuje jakási technická pravidla realizace tohoto návrhu usnesení. Abych se nechlubil cizím peřím, chtěl bych konstatovat, že tuto přílohu zpracoval legislativní odbor Kanceláře Poslanecké sněmovny a rád bych mu za tuto práci poděkoval. Nicméně na sněmovně nyní zbývá rozhodnutí, jak s tímto návrhem naložit. Vím, že zazní návrhy, aby věc byla přikázána k projednání mandátovému a imunitnímu výboru a aby tento bod byl přerušen. Nejsem zásadním odpůrcem takového návrhu. Pouze bych v takovém případě prosil - i po dohodě s předsedkyní mandátového a imunitního výboru - zda by bylo možné v tomto případě tuto předlohu projednat již v průběhu této plenární schůze, abychom zbytečně neztráceli čas. Nebudu samozřejmě nepřítelem ani opačného postupu, protože - jak všichni víte - u usnesení, která projednává Poslanecká sněmovna, se zpravidla návrh těchto usnesení příslušnému výboru nepředkládá.

Ať již sněmovna rozhodne jakkoliv, přál bych si, abychom zvýšili kvalitu naší zákonodárné práce tím, že odstraníme evidentní chybu, která v současném zákoně o poslancích existuje.

Chtěl bych závěrem všechny své kolegyně a kolegy upozornit, že v důsledku této systémové chyby je například teoreticky možné, aby poslanec zasílající pravidelné omluvy se po dobu nejbližších čtyř let nezúčastnil ani jedné schůze výboru a ani jedné schůze tohoto pléna. Prosím, abyste si všichni uvědomili absurdní důsledek této chyby v minulém zákoně. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi Poslanecké sněmovny Miloši Zemanovi a otevírám rozpravu. Prozatím jsou přihlášeni dva poslanci písemně, a to pan poslanec Josef Krejsa, kterého prosím, aby se ujal slova, a pan poslanec Milan Loukota, kterého žádám, aby se na své vystoupení připravil.

Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednávaný návrh pana předsedy Zemana a jeho strany mírného úkroku v mezích zákona a koaličních dohod (Smích.), řešící především problémy s absencí v řadách ČSSD (Smích.), lze s trochou nadsázky považovat za progresivní. Podle mého názoru je však příliš, příliš měkký a absentérům jeho strany nijak neublíží, natož aby poslance převychoval. Proto žádám pana předsedajícího, aby požádal navrhovatele, a to dle § 64 jednacího řádu, aby vzal svůj návrh zpět a v rámci stranické převýchovy v návrhu novém, který mu nezištně nastíním, podstatně, ale opravdu podstatně přitvrdil. (Smích.)

Můj návrh zní: Poslanec, který se třikrát nezúčastní schůze sněmovny, ač omluven či neomluven, se vzdá mandátu dle jednacího řádu v části druhé paragrafu 6, písmeno c).

Pokud má někdo z kolegů námitky, a bojím se, že oprávněné (Smích.), pak poděkujte prostřednictvím pana předsedajícího panu předsedovi Zemanovi. Já si tento bod programu nevymyslel. Republikáni si stranické problémy řeší na klubu. Děkuji za pozornost. (Smích. Potlesk.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krejsovi a ještě než se ujme slova pan poslanec Loukota jsem povinen ve smyslu jednacího řádu svými ústy tlumočit názor pana poslance Krejsy směrem k panu předsedovi Poslanecké sněmovny, v tuto chvíli předkládajícímu tento návrh, nechť vezme tento svůj návrh zpět. (Veselost.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Nechci diskutovat o tom, kterou politickou stranu tento návrh postihuje. Chtěl bych konstatovat, že postihuje potenciální, trvalé absentéry z jakékoli politické strany.

Ale chtěl bych poděkovat panu poslanci Krejsovi za jeho stranické školení, neboť ač jsem nebyl v minulém funkčním období tohoto parlamentu jeho členem, je mi velmi dobře známo, že poslanci jeho strany se vždy vyznačovali vzornou docházkovou morálkou a trvalou účastí na zasedáních této sněmovny. (Smích.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.

Pane poslanče Krejso, rozuměl jsem panu předsedovi Zemanovi, že svůj návrh zpět nebere. (Veselost.)

Takže teď prosím pana poslance Loukotu a prosím, aby se připravil pan poslanec Pavel Maixner.

Poslanec Milan Loukota: Pane předsedající, dámy a pánové, poslanecký klub Sdružení pro republiku - republikánské strany Československa v podstatě podporuje návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu na postup při rozhodování o ztrátě nároků poslanců na plat a paušální náhrady za neomluvenou neúčast na jednáních na jednacích dnech Poslanecké sněmovny a jejích orgánů.

Domníváme se však, že pokud toto usnesení sněmovna přijme, široká veřejnost začne uvažovat tak, že poslanci sedí ve sněmovně jen kvůli penězům a že nic jiného je nezajímá a tudíž s nimi ani nehne. Veřejnost má samozřejmé pravdu, skutečnost je v řadě případů i taková.

Přesto si však myslím, že několika poslancům v tomto sále nejde jenom o plat. Minimálně poslanci sdružení v klubu SPR-RSČ nelpí na nějakých prebendách, ale jde jim především o prosazování zájmů jejich voličů. Osobně se domnívám, že způsobů, jak motivovat poslance, aby se zúčastňovali práce ve sněmovně, je mnoho. Proč třeba neužít způsob, který užívá například polský nebo britský parlament. Mám na mysli užití přímých televizních přenosů z jednání Poslanecké sněmovny a ať je to volič, kdo bude rozhodovat, neboť přece jen na voliči záleží, kdo zde bude v budoucnu sedět, zda to bude představitel národa, kterému jde o blaho vlasti, či jen bezcharakterní člověk, sledující pouze vlastní kapsu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Milanu Loukotovi a prosím, aby se slova ujal poslanec Pavel Maixner a připraví se poslanec Libor Kudláček.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP