Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego Jičínský, já se velmi omlouvám, ale nemáme tento způsob ještě dobře zaběhnutý. Já se domnívám - a prosím, abyste mne všichni sledovali - otevřel jsem obecnou rozpravu a vy jste se do obecné rozpravy přihlásil. Myslím, že je samozřejmé v souladu s jednacím řádem, aby zazněly všechny pozměňovací návrhy, které navrhuje výbor, případně menšinové stanovisko. Ale podle mne všechno toto patří na začátek podrobné rozpravy, protože pak toto bude podrobeno hlasování. Chci jen zabránit tomu - myslím si, že je v pořádku, že dokončíte své expozé - abychom potom nečetli pozměňovací návrhy nebo navrhované změny ještě jednou.
Já bych tedy spíše upřednostňoval a zdá se mi logický tento postup. A říkám to obecně pro všechna další druhá čtení a pojďme se o tom nekonfliktně poradit. Obecná vystoupení v obecné rozpravě, obecné zprávy zpravodajů k tomu, co vykonaly a usnesly výbory, pak má totiž sněmovna ještě možnost vrátit k přepracování nebo k novému jednání. Na zahájení podrobné rozpravy by měli vystoupit opět zpravodajové už s konkrétními návrhy, které musí zaznít samozřejmě na mikrofon pro stenozáznam ve sněmovně. Pak by měla běžet normálně další část podrobné rozpravy, poté ukončeno druhé čtení a vše bude podrobeno hlasování ve třetím čtení. Takto já chápu a vykládám jednací řád.
Když jsem dostal přihlášky do obecné rozpravy, nebylo možné samozřejmě rozpoznat, k čemu se jednotliví řečníci chystají. Omlouvám se za to, že jsem vás přerušil někde v polovině, nechci rušit vaše vystoupení, ale toto jsem považoval za potřebné sdělit.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Chci potěšit vážené shromáždění, že nikoliv v polovině, ale ve třech čtvrtinách, takže z tohoto hlediska, pokud dokončím, už to bude stručnější.
Pane předsedající, vaše stanovisko uznávám. Jde mi o to, že toto není stanovisko jednoho poslance, je to menšinová zpráva výboru, která z hlediska jednacího řádu může následovat po mém soudu po zprávě zpravodaje. V tomto směru si myslím, že tak jako byla zpravodajem výboru paní poslankyně Röschová, já jsem zpravodajem menšinové částí ústavně právního výboru, čili z tohoto hlediska si myslím, že mohu tuto zprávu Poslanecké sněmovně sdělit nyní. Jsem ale ochoten vzít na vědomí určité zvyklosti, které se ve sněmovně vytvořily, pokud jde o projednávání těchto tisků.
Nyní mi dovolte jednu poznámku, pokud jde o dva další body, které budou následovat, protože tam rozlišit obecnou rozpravu od podrobné rozpravy podle mého soudu je nemožné, protože obecná rozprava k nim byla vedena v prvním čtení, kdy Poslanecká sněmovna se vyjádřila pozitivně v tom smyslu, že je pro to, aby tyto tisky byly dány výborům k projednání. Jestliže byly dány k projednání, potom v takovýchto jednotlivých změnách zákonů obecná rozprava se od podrobné v podstatě oddělit nedá. Ale má-li někdo jiný názor, jsem ochoten jeho argumenty uvážit.
Nyní bych se sněmovně chtěl omluvit, že čtu toto dosti nudné čtení, ale legislativní změny to vyžadují.
Náš návrh ve věci Ministerstva životního prostředí je toho druhu - v souvislosti s vodním hospodářstvím - že veřejnoprávní působnosti měly v každém případě zůstat Ministerstvu životního prostředí.
Pokud jde o nově navrženou působnost Ministerstvu vnitra, vycházíme z toho, že tyto úkoly Ministerstvu vnitra tradičně patřily a přestože jsou důležité, v kompetenčním zákoně uvedeny nejsou. Ministerstvo vnitra, jeho civilně správní úsek, by mělo pečovat nejen o řízení podle správního řádu, ale i o správně procesní úpravy dle zvláštních zákonů. Správní trestání není uvedeno pouze v přestupkovém zákoně, nýbrž i v mnoha dalších, jež zavedly zvláštní sankce, aniž existuje sjednocující úprava. Čili máme za to, že Ministerstvo vnitra by tu mělo v tomto směru sehrát koordinující roli a že by to velmi přispělo kvalitě našeho právního řádu.
Toto je stanovisko menšiny ústavně právního výboru. Jenom pro informaci sněmovny chci říci, že bylo přijato 8 členy, 8 členů bylo proti, to znamená, že nebyla dosažena pro toto stanovisko většina, takže je to stanovisko menšinové.
Prosím, abyste si odstavec, který je uveden nad jmény těch, kteří to podepsali, škrtli, protože se do tohoto návrhu dostal nedopatřením a nepatří sem. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Dovolte mi ještě, protože nás čeká několik dalších druhých čtení, abych vysvětlil svou představu, jak bychom měli postupovat do budoucna.
V jednacím řádu máme, že rozprava ke druhému čtení se dělí na obecnou a podrobnou rozpravu. Můj dojem - a myslím si, že paní kolegyně Röschová postupovala přesně tím způsobem - je, že vystoupí na začátku zpravodajové a řeknou buď výbor došel k návrhu, že navrhuje předlohu vrátit, nebo znovu projednat, nebo doporučí k dalšímu projednání. Podobným způsobem by měli vystoupit případně i další poslanci, kteří chtějí vystoupit, ať už zpravodajové dalších výborů, nebo poslanci, kteří chtějí vystoupit v obecné rozpravě. Poté sněmovna může využít svého práva a zákon vrátit k dalšímu projednání výboru. Pokud k tomu nedojde, otevře se podrobná rozprava, na jejím začátku musí zaznít texty usnesení, resp. pozměňovací návrhy obsažené v usnesení výboru případně výborů, a pak se do podrobné rozpravy hlásí další poslanci, kteří přednášejí svá stanoviska, své pozměňovací návrhy.
Tam někam by patřilo menšinové stanovisko. Tak chápu proceduru a logiku toho i z mého hlediska trochu komplikovaného jednacího řádu.
Já rozumím přihlášce pana kolegy Radima Turka tak, že je to vlastně přihláška na začátek podrobné rozpravy, jestli se nemýlím, protože mě informoval o tom, že chce vystoupit k usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Jestliže nikdo, obecnou rozpravu uzavírám. Kolega Holub se hlásí s poznámkou, která se zřejmě týká menšinového stanoviska výboru.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení přítomní, v § 40 odst. 2 se píše, že menšina výboru, kterou tvoří alespoň jedna pětina všech členů výboru, může určit. pro jednání výboru svého zpravodaje, který podá výboru oponentní zprávu menšiny výboru. Takovou zprávu může menšina výboru předložit sněmovně. Protože jsme nyní poprvé byli svědkem něčeho takového, myslím si, že by bylo dobré stanovit podmínky pro to, jakým způsobem menšina výboru je definována, protože by se nám mohlo stát, že někdo bude podporu svého pozměňovacího návrhu ve výboru považovat za danou menšinu a předloží své stanovisko naší sněmovně. Myslím, že by měly být dány jasné principy, jak se menšina výboru pro tento případ stanoví.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji. Je to poznámka obecná, směřující do budoucna. Velmi se omlouvám kolegovi Neherovi, který se přihlásil do obecné rozpravy a posoudil, že jeho vystoupení patří do obecné rozpravy, tak jak jsme se nyní pokusili ji definovat. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jindřich Nehera: Pane předsedající, dámy a pánové, poslanecký klub SPR-RSČ se domnívá, že vládní návrh zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 2/62 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky ve znění pozdějších předpisů a mění se a doplňuje zákon č. 97/93 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, je nedokonalý, povrchní, a neřeší podstatu věci.
Domníváme se, že počet ministerstev jde podstatněji snížit, a ne jak je uvedeno v tomto návrhu měnit jedno ministerstvo za druhé. Proto navrhujeme sněmovně, aby rozhodla svým hlasováním, že další projednávání tohoto zákona se zamítá. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji poslanci Neherovi. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Jestliže nikdo, obecnou rozpravu uzavírám a v tomto okamžiku si vás dovoluji odhlásit a požádat vás o novou registraci. Rozhodneme hlasováním o návrhu pana poslance Nehery. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Pane předsedající, já mám jenom prosbu, jestli by nešlo před tímto hlasováním zazvonit. Myslím, že zvonění před hlasováním by nebylo na škodu. (Smích v sále, z levé strany se ozývá zvonění.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, rozhodneme o návrhu, který ve smyslu § 93 odst. 2 přednesl pan poslanec Nehera. Je to návrh na zamítnutí zákona.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 42. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 39 pro, 128 proti.
Obecná rozprava byla ukončena. otevírám podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Václav Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, doufám, že postup, který jsem zvolil, se nebude příčit metodickému pokynu, který dal pan předsedající Jiří Vlach. Kdyby ano, prosím o shovívavost, nechtěl jsem zdržovat dvakrát.
Především k té části novely kompetenčního zákona a důvodové zprávy, kde vláda ohlašuje svůj záměr, že předloží návrh koncepčně nového kompetenčního zákona, jehož příprava si vyžádá delší dobu.
Zamysleli jsme se ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí nad celou situací ve stávajícím kompetenčním zákoně, včetně jeho navrhované novely. Souhlasíme s vládou, že celý tento zákon - i když v něm budou provedeny určité novelizační změny - zdaleka není dokonalý.
Byl jsem pověřen, abych předkladatele, předsedu vlády, požádal, aby v rámci tohoto projednávání časově upřesnil záměr vlády, kdy vláda hodlá tuto důkladnou novelu kompetenčního zákona provést. Jedná se o jednu prostou věc, která samozřejmě vládě je a musí být jasná. Čím později taková novela bude připravena a předložena, tím obtížněji se strukturální změny v jednotlivých ministerstvech budou provádět a koneckonců tím budou dražší a tím více nastane zpoždění a rozmělnění ve výkonu moci, ve výkonu správy jednotlivých ministerstev.
Domníváme se, že takováto důkladná novela, návrh nového kompetenčního zákona, by měla přijít co nejdříve, aby ještě zastihla ministerstva ve svém zrodu, ve varu, a mohla být důsledně provedena, aby byla užitečná. To k tomuto záměru vlády.
A nyní k jednotlivým navrhovaným novelizačním změnám. Dovolte mi, abych nejprve zdůvodnil návrhy výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a na závěr abych přednesl usnesení, které výbor na svém zasedání přijal.
Chtěl bych ještě říci, že jsme byli velmi spokojeni s tím, že tyto záležitosti se nepromítaly do politických stranických rovin, že jsme sledovali ve velké většině a velmi často zcela jednomyslně funkčnost jednotlivých ministerstev, to, aby ministerstva a zejména nově zřizované ministerstvo pro rozvoj regionů, měst a obcí dostalo takové kompetence, které by mu skutečně umožnily jeho funkci vykonávat. Nebylo by nic jednoduššího než nechat toto ministerstvo rádoby bezprizorní ve svých kompetencích a pak ho 4 roky kritizovat.
Bylo by to z opozičního hlediska jistě příjemné, ale co do účinnosti na skutečnou užitečnost tohoto ministerstva k městům, obcím a občanům by to samozřejmě byt postup nelogický a zcela nesmyslný. Proto se nedívejme na návrhy, které uslyšíme ani jako na politické postavení ani jako na lobování jednotlivých profesních skupin. Ostatně můj soukromý názor: mám vážné obavy, že právě profesní lobování se u kompetenčního zákona projeví víc než cokoliv jiného.
K jednotlivým kompetencím tak, jak je novela navrhuje. Otázka řízení vodohospodářských činností. Domníváme se, že převod kompetencí tak, jak je navržen v novele ve vodním hospodářství, je pouhým politickým rozhodnutím, kterému nepředcházela analýza problematiky vodního hospodářství. Tento převod by především znesnadnil činnost ministerstva životního prostředí jako ústředního orgánu státní správy pro integrovanou ochranu všech složek životního prostředí. Měli bychom si uvědomit, že řízení vodohospodářských činností není ve své podstatě činností ryze hospodářskou, ale činností, která má ve svých důsledcích především dopad nebo chcete-li i efekt ekologický.
Vládou navrhovaný převod kompetencí by ztížil až znemožnil plnění řady resortních i státních programů. Jenom bych připomněl velmi stručně např. program "Labe", který je zaměřen nejen na ekologické komplexní řešení tohoto vodního toku, ale stavu životního prostředí v celém povodí této řeky.
Program vlády České republiky, revitalizace říčních systémů, který je zaměřen na nápravu vodních poměrů v krajině jako na jednu ze základních složek životního prostředí, by tak ve své zásadní koncepci nemohl být plněn a byl by narušen.
Druhá záležitost, ke které se vyjadřuje usnesení našeho výboru, se zajímá o to, kdo a které ministerstvo bude mít v kompetenci malé a střední podnikání. Samozřejmé, že to bude zase určitý střet dvou výborů, dvou ministerstev. Víte, že do poslaneckých lavic dostáváme prohlášení jednotlivých skupin, v tomto případě lobbistických skupin, které na jedné straně chtějí zahrnout toto podnikání do průmyslové sféry, na druhé straně hájí jeho umístění do sféry obcí, měst a regionů. Je třeba si uvědomit, že tyto malé a střední podniky, živnosti nejsou pouze průmyslové podniky, ale že se jedná z velké části o podniky služeb, řemeslné živnosti a podnikání spojené s cestovním ruchem a samozřejmě pro svůj místní a regionální charakter je toto podnikání spojeno s rozvojem obcí, měst, mikroregionů i regionů. Dalo by se přinést sto a jeden důvod, co všechno obsahují tyto činnosti.
Mnozí z vás, kteří sedíte v těchto lavicích, včetně mne, prošli komunální sférou. Seděli jsme a mnozí ještě sedí v zastupitelských lavicích obcí a měst. Vy všichni nejlépe víte, jak tento rozvoj drobného a středního podnikání je spjat s existencí, s životem a prosperitou obcí a měst. Měli bychom mít tedy na zřeteli tyto zájmy, měli bychom si uvědomit, že nově zřizované ministerstvo pro rozvoj regionů, obcí a měst nutně potřebuje mít určité páky a nástroje. Nelze nadat nový úřad kompetencemi pouze v oblasti imaginární koordinace, pouze je nadat jakýmisi pravomocemi o informacích a metodickém vedení, jestli nebude mít svěřeny ty nejzákladnější nástroje, které jsou pro každé řízení nezbytné, jestli nebude mít organizační a ekonomické nástroje a páky, které rozhodně každé řízení musí mít, aby nebylo marné.
Řekli jsme si tedy, že živnostenské podnikání je nedílnou součástí regionální politiky státu, bezprostředně souvisí s regionální podporou podnikání ve městech a obcích i s rozvojem cestovního ruchu v jednotlivých regionech.
Rovněž jsme se zabývali důkladně otázkou bydlení a politiky bydlení. Navrhujeme, aby novela zákona byla doplněna o ty pojmy, které se objevily v programovém prohlášení vlády a které v návrhu novely chyběly, tj. ne pouze podpora bydlení, ale otázka podpory a rozvoje politiky bydlení jako integrální součásti politiky celé vlády, protože vláda ve svém programovém prohlášení politiku bydlení postavila na jedno z prioritních míst své činnosti. Domníváme se, že je nezbytné, aby takováto priorita byla přesně pojmenována i v novele zákona, aby byla obsahem zákona a aby byla postavena jako priorita i do úkolů nově zřizovaného ministerstva.
Jestliže má být skutečně realizována nová politika bydlení, samozřejmě potřebuje mít z hlediska vlády svého zodpovědného garanta a tento garant při realizaci dílčích i koncepčních záměrů musí mít opět ony zmíněné nástroje, kterými by mohl tuto politiku uskutečňovat. Proto se domníváme, že je nutno zřídit kapitolu pro bydlení, že nemůže být otázka politiky bydlení jenom součástí všeobecné kapitoly u ministerstva financí, všeobecného účtu, ale že toto ministerstvo v realizované politice bydlení musí mít i své účinné nástroje. Domníváme se rovněž, že nově zřizované ministerstvo by mělo mít a musí mít vymezeny své koordinační, informační a jiné pravomoci k městům, obcím a zvažovaným a připravovaným vyšším územně samosprávným celkům. Vyšší územně samosprávné celky budou potřebovat určitou metodickou pomoc a budou potřebovat koordinační činnosti, které musí někdo zajišťovat. Rovněž se domnívám a náš návrh to obsahuje, že toto ministerstvo by mělo sehrát i svou koordinační roli v příhraničních regionech ve spolupráci regionů České republiky a regionů sousedních států. Prozatím v kompetenčním zákoně takovéto postavení chybělo a chybí.
Nyní k jednotlivým návrhům tak, jak je přijal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Navrhujeme v čl. 1 odst. 5 písm. a) bod 3. čárku mezi slovy "regionální podpory podnikání, živností" nahradit spojkou "a".
V odst. 5 písm. a) bod 3. vypustit slova "a geologického průzkumu".
V odst. 5 písm. a) bod 3. za slova "živností" místo čárky vložit slova "a ve věcech".
Odst. 5 a) bod 4. za slova "včetně regionální podpory podnikání" doplnit slova v kontextu se schválenou úpravou v bodě 3.
Odst. 5 c) vypustit text.
Odst. 6 a) místo slov "Ministerstvo průmyslu a obchodu" vložit slova "Ministerstvo životního prostředí"
Odst. 7. místo slov "průmyslu a obchodu" vložit slova "životního prostředí".
Čl. 2 bod 7 § 13 odst. 1 a): vypustit slova "a geologického průzkumu" a současně zřídit nový bod ve znění: "ve věcech geologického průzkumu na Ministerstvo životního prostředí".
Dosavadní body se mění na 6. a 7.
§ 13 odst. 1 d): vypustit čárku před slovy "a živnosti".
Bod 8 § 14 odst. 1, 2, 3, 4 - navrhujeme toto nové znění:
1) Ministerstvo pro rozvoj regionů, měst a obcí je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání a živností, politiky a podpory bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu.
2) Ministerstvo pro rozvoj regionů, měst a obcí
a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu,
b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje.
3) Ministerstvo pro rozvoj regionů, měst a obcí zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením.
4) Ministerstvo pro rozvoj regionů, měst a obcí zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.
Dále doporučujeme v návrhu novely body 9. a 11. vypustit.
V původním návrhu zákona v § 19 odst. 2 za slova "pro ochranu nerostného bohatství" vložit slova "pro geologické práce".
Znovu bych chtěl podotknout, že jmenovaný výbor pro veřejnou správu atd. se rozhodl kromě této kosmetické úpravy, protože ta byla nezbytná, nezasahovat do stávajícího kompetenčního zákona, protože předpokládá, že takové dílčí zasahování by vneslo ještě více zmatků a nejasností do stávajících kompetencí, a očekává, že tento zákon vláda koncepčně systematicky připraví tak, aby v těch nejasnostech i v koordinaci jednotlivých ministerstev se udělalo daleko více jasno. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Grulichovi, který vystoupil jako zpravodaj výboru. Dále se přihlásila do podrobné rozpravy paní kolegyně Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesla jednotlivé pozměňovací návrhy, tak jak je přijal ústavně právní výbor na své schůzi 12. (?...red.) října 1996.
1. V čl. I odst. 5 a) bod 3 za slovo "podnikání" vložit slova "ve věcech" a vypustit slova "a geologického průzkumu".
2. V čl. II odst 5 a) vložit nový bod 5 tohoto znění:
"Ve věcech geologického průzkumu na Ministerstvo životního prostředí". Dosavadní body 5 a 6 označit jako body 6 a 7.
3. V čl. I odst. 6 a) za slova "obchodu" vložit slova "Ministerstvo životního prostředí".
4. V čl. I odst. 7 za slova "obchodu" vložit slova "životního prostředí".
5. V čl. II bodu 7 § 13 odst. 1 a) vypustit slova "a geologický průzkum".
6. V čl. II bodu 7 § 13 odst. 1 d) na konci "a živnosti" nahradil slovy "a ve věci živností".
7. V čl. II bodu 11 § 19 odst. 2 zní:
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy" pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro geologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují státní hranice. Dále je ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku.
8. V čl. II za bod 2 doplnit nový bod 3 tohoto znění:
V § 2 odst. 3 první věta zní: "Předsedu Českého statistického úřadu a Úřadu pro ochranu konkurence jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky."
Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 4.
To jsou všechny pozměňovací návrhy, které přijal ústavně právní výbor, pane předsedající. Zároveň upozorňuji na to, že samozřejmě některé pozměňovací návrhy jsou shodné s pozměňovacími návrhy, tak jak je zde přednesl pan poslanec Grulich ze svého usnesení výboru, jehož je předsedou. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Röschové a prosím pana poslance Radima Turka, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Michal Prokop.
Poslanec Radim Turek: Pane předsedající, pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vládní návrh zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon č. 2/1969 Sb., v platném znění uvedeném v tisku 12, projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který s tímto návrhem vyslovil souhlas se dvěma pozměňovacími návrhy.
Usnesení výboru byla všem poslancům rozdána jako tisk 12/2. Na základě zmocnění výboru doporučuji, aby usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, uvedené v tisku 12/2, bylo přijato jako pozměňovací návrh k tisku 12. Zároveň si ale dovoluji první pozměňovací návrh doplnit, a to tak, že v čl. I odst. 7 doplnit za slova "pro rozvoj regionů, měst a obcí" slovo "zdravotnictví" a v čl. II doplnit za stávající bod 5 nový bod 6, který zní: 6. V § 10 odst. 1 se vypouštějí slova "zdravotnické školství". Ostatní body přečíslovat.
Prosím, aby bylo o celém návrhu hlasováno současně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Turkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Michal Prokop.
Poslanec Michal Prokop: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane premiére, vládo, vážení kolegové, dovolte mi, abych vystoupil v souvislosti s projednáváním novely kompetenčního zákona a také jménem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Ta se zabývala mimo jiné minulý týden na svém zasedání rovněž novelou tohoto kompetenčního zákona a dospěla k závěru, který svým způsobem konvenuje i tomu, co si myslím já osobně, i tomu, oč usiluje Ministerstvo kultury již delší dobu.
Existuje oblast státní správy, která v současné době už několik let není pokryta žádným exekutivním orgánem. Je to oblast rozhlasového a televizního vysílání, která vlastně v současné době kromě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nemá na úrovni vlády žádný orgán, který by připravoval legislativu, který by byl schopen garantovat přístup České republiky k mezinárodním konvencím a dohodám apod. Domnívám se, že tento stav je nezdravý a že ve shodě s názorem Stálé komise pro sdělovací prostředky bychom měli dnes jedinečnou šanci využít příležitosti, která se naskýtá novelou kompetenčního zákona, k nepatrné extenzi této novely právě do kompetencí Ministerstva kultury, které je jinak ústředním orgánem státní správy pro oblast hromadných sdělovacích prostředků, ale v současné době právě s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání.
Sám rozhodně nepatřím k lidem, kteří by otvírali Pandořiny skříňky nepřipravených návrhů tohoto typu, ale myslím si, že pokud dnes nebo v průběhu této schůze takovouto novelu přijmeme, nebo takovýto návrh do ní implantujeme, budeme pro dlouhou dobu zbaveni jedné z možností otvírání jedné z takovýchto Pandořiných skříněk.
Stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky ve svém usnesení č. 5 navrhuje, aby se v § 8 stávajícího znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb. atd., aby v § 8 byla vypuštěna slova "s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání". Jde tedy o větu, která určuje kompetenci Ministerstva kultury v oblasti sdělovacích prostředků.
Po dohodě s kolegy si dovoluji předložit návrh, který legislativně lépe vyjadřuje úmysl navrhovatelů. Tento návrh zní takto:
V čl. II vložit za stávající bod 5 nový bod 6, který zní: V § 8 se slova "s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání" nahrazují slovy "pro rozhlasové a televizní vysílání, nestanovili zvláštní zákon jinak" - odkaz č. 2. Poznámka pod čarou č. 2 zní - tedy odkaz: např. zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ve znění pozdějších předpisů.
Na závěr bych rád ještě ujistil všechny, že tento návrh je v souladu s názorem i pana ministra kultury, který na svém vystoupení ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu rovněž upozornil na svůj úmysl připravit novelu kompetenčního zákona i v tomto směru. Domnívám se, že není třeba čekat, že ministerstvo je připraveno k této práci a že bychom měli tuto změnu připravit a schválit.
Děkuji za pozornost.