k návrhu zákona
o státních svátcích, svátcích
a památných a významných dnech České
republiky
(tisk č. 1969)
předložené
dopisem předsedy vlády Václava Klause ze
dne 30. listopadu 1995 (čj. 3622/95 - OVA)
vlády k návrhu zákona o státních svátcích, svátcích a památných a významných dnech České republiky
(tisk č. 1969)
Vláda na svém zasedání dne 29. listopadu
1995 projednala a posoudila návrh poslance J. Drápely
a dalších na vydání
zákona o státních svátcích,
svátcích a památných a významných
dnech České republiky a vyjádřila
s tímto návrhem zákona nesouhlas.
Hlavní důvod negativního
stanoviska vlády k předloženému návrhu
zákona spočívá v tom, že vláda
neshledává žádnou aktuální
potřebu pro zvýšení počtu svátků
jako dnů pracovního klidu. Poukazování
na obdobné úpravy ve státech západní
Evropy, kterým je návrh zákona odůvodněn,
vládu nepřesvědčuje o tom, že
přibližování se těmto zemím
i v této věci má aktuální politickou
a hospodářskou důležitost.
Vláda zároveň
poukazuje na to, že finanční dopad na státní
rozpočet spojený s navrhovaným rozšířením
dnů pracovního klidu z dosavadních 10 na
13 dnů není v důvodové zprávě
k návrhu zákona dostatečně konkretizován
a je neúplný. K návrhu zákona přiložené
stanovisko ministerstva práce a sociálních
věcí se týká pouze státních
zdravotnických zařízení. V důvodové
zprávě nejsou však vzaty v úvahu další
finanční dopady na státní rozpočet
v ostatních resortech. Podle kvalifikovaného odhadu
by zvýšení počtu svátků
o 3 dny představovalo v těchto případech
úbytek fondu pracovní doby o 0,12 %, což by
znamenalo zvýšení finančních
prostředků vynakládaných ze státního
rozpočtu na platy zaměstnanců minimálně
o 52 mil. Kč. Možné finanční
dopady na podnikatelskou
sféru nejsou v důvodové zprávě
vyčísleny vůbec, přestože i v
této sféře by zvýšení
dnů pracovního klidu vedlo ke snížení
produkce a následně i ke snížení
příjmů státního rozpočtu
a rozpočtů obcí.
Závěrem vláda
konstatuje, že rozhodnutí o tom, které konkrétní
dny budou prohlášeny za dny pracovního klidu,
je sice v konečné fázi věcí
politického posouzení zákonodárným
sborem, upozorňuje však zároveň, že
tato zákonná úprava musí vycházet
i z řádného odborného zdůvodnění
a musí být kvalifikovaně posouzena
z hlediska možných ekonomických dopadů.
Předložený poslanecký návrh zákona
však tyto požadavky nesplňuje. Z obdobných
důvodů vláda zaujala dne 22. února
1995 negativní stanovisko jíž k zásadám
tohoto zákona.,