Komise doporučuje, aby
byl ústavní zákon schválen ve znění,
které je uvedeno v příloze této zprávy,
tzn. komise doporučuje výborům PS text, který
by měl být obsažen ve společné
zprávě a o kterém by se mělo hlasovat
na červnové schůzi Poslanecké sněmovny.
Komise navrhuje zásadním
způsobem zjednodušit vládní předlohu
tím, že o názvech vyšších
územních samosprávných celků
dle krajů nebo zemí rozhodne parlament schválením
zákona. Proto je doporučována změna
čl. 103 hlavy sedmé Ústavy "Územní
samospráva". Zmíněný článek
uvádí: "O názvu vyššího
územního samosprávného celku rozhoduje
jeho zastupitelstvo." Tento text
není zcela jednoznačný, protože vládou
navrhované znění čl. 99 Ústavy:
"Česká republika se člení na
obce a vyšší územní samosprávné
celky s názvem kraj nebo region nebo země"
nebylo schváleno. V platném znění
článku 99 Ústavy je řečeno
pouze: "Vyššími územními
samosprávnými celky jsou země nebo kraje",
což vyvolalo diskusi o tom, zda zastupitelstvo bude rozhodovat
o geografickém názvu vyššího územního
samosprávného celku (buď Jihočeský
nebo Budějovický kraj) nebo o tom, zda příslušný
vyšší územní samosprávný
celek bude označován buď jako země nebo
kraj.
Zásadní pochybnost
však vzbuzuje popisovaná ústavní úprava
proto, že dává zastupitelstvu vyššího
územního samosprávného celku působnost
svým rozhodnutím doplňovat ústavní
zákon, který musí být schválen
parlamentem kvalifikovanou většinou. Proto komise
navrhuje změnit a doplnit hlavu sedmou ústavy "Územní
samospráva". Nové znění článku
103 Ústavy v prvém odstavci zobecňuje text
článku 2 vládního návrhu ústavního
zákona o působnostech vyšších územních
samosprávných
celků (tisk 1129), který zní: "Vyšší
územní samosprávný celek zřizuje
své orgány; způsob jejich vzniku, působnost,
pravomoc a vztahy mezi nimi stanoví zákon."
Zobecnění spočívá v tom, že
ustanovení se vztahuje nejen na kraje nebo země,
ale také na obce.
Znamená to vyplnění jisté mezery hlavy
sedmé Ústavy "Územní samospráva".
Ve druhém odstavci je upravena možnost zřízení
samosprávných orgánů v částech
obcí, tj. také v městských částech
Prahy a dalších velkých měst. Návrh
komise na tuto změnu a doplnění Ústavy
chce dosáhnout většího souladu mezi
Ústavou, mezi zákonem o obcích a event. zákonem
o krajích jako vyšších územních
samosprávných celcích.
První část
návrhu ústavního zákona doporučovaného
komisí, tj. článek I, obsahuje vlastní
ustanovení ústavního zákona o vytvoření
krajů jako vyšších územních
samosprávných celků. Označení
"země" se nepoužívá, protože
je spíše přijatelné a vhodné
pouze pro historické země Čechy, Moravu a
Slezsko. Respektuje se tedy existující zemské
cítění.
Článek 1, obdobně
jako vládní návrh ústavního
zákona, obsahuje popis regionálního rozdělení
České republiky do jednotlivých krajů.
Kraje jako vyšší územní samosprávné
celky - společenství občanů s právem
na samosprávu - jsou jednoznačně určeny
pomocí příslušných okresů,
viz dále čl.
4, který jednoznačně definuje území
okresů ke dni účinnosti ústavního
zákona o vytvoření krajů jako vyšších
územních samosprávných celků.
Ve shodě s vládním
návrhem ústavního zákona je území
hl. m. Prahy součástí kraje Pražského
či Pražského a Středočeského.
Komise však doporučuje upravit v Ústavě
zvláštní postavení hl. m. Prahy. Působnost
a pravomoc zastupitelstva hl.m.Prahy je odlišná od
působnosti a pravomoci zastupitelstev ostatních
obcí a bude stanovena zákonem.
Článek 3 v prvém
odstavci obsahuje obdobně jako vládní návrh
ústavního zákona ustanovení, že
území kraje, tj. hranice kraje i jeho vnitřní
územní rozdělení na okresy, lze měnit
pouze zákonem. Odlišná je úprava obsažená
v odstavci druhém. Vyplývá z výše
popsaného návrhu na změnu článku
103 Ústavy: "O sídle
kraje by nemělo rozhodovat krajské zastupitelstvo,
ale zákon"; důvod pro tuto úpravu je
obsažen i v článku 79 Ústavy: "Ministerstva
a jiné správní úřady lze zřídit
a jejich působnost stanovit pouze zákonem."
Komise dále navrhuje, aby ústavní
zákon o vytvoření krajů jako vyšších
územních samosprávných celků
nabyl účinnosti dnem vyhlášení,
tj. pravděpodobně v průběhu července
1995. Cílem je odstranit všechny věcné
a legislativní problémy, které brzdí
další nezbytné kroky v celé oblasti
reformy veřejné
správy.
Součástí
celkového pozměňovacího návrhu
k oběma vládním návrhům ústavních
zákonů, který komise doporučuje výborům
Poslanecké sněmovny, musí být i návrh
následujících usnesení Poslanecké
sněmovny:
1. Poslanecká sněmovna
- přerušuje projednávání
vládního návrhu ústavního zákona
o působnosti vyšších územních
samosprávných celků (sněmovní
tisk 1129) ve svých orgánech
- žádá vládu
České republiky, aby předložila návrh
jediného zákona o krajích obsahující
ustanovení o orgánech, o působnosti,
o výkonu státní správy atd.
2. Poslanecká sněmovna
mění své usnesení č. 553 ze
dne 15. prosince 1994 přijaté na 25. schůzi
Poslanecké sněmovny tak, že bod 2. zní:
"Poslanecká sněmovna žádá
vládu, aby legislativní návrhy uvedené
v části V sněmovního tisku 1205 -
Záměry vlády České republiky
v oblasti reformy veřejné správy - byly jako
návrhy zákonů předloženy do čtyř
měsíců od eventuálního schválení
ústavního zákona o vytvoření
vyšších územních samosprávných
celků.".
Při koncipování
svého doporučení se komise shoduje na těchto
základních východiscích, která
obsahují "Záměry vlády ČR
v oblasti reformy veřejné správy (tisk 1205)
předložené v září 1994.
1. Reforma veřejné
správy je dlouhodobý postupný proces. Je
nutno klást důraz na maximální využití
existujícího systému, efektivnost, racionalizaci
a minimalizaci nákladů.
2. Volby do zastupitelstev krajů
se budou konat na obdobných principech jako volby do Poslanecké
sněmovny. Předpokládá se systém
poměrného zastoupení, a to i podle okresů.
3. Důležitým
hlediskem při vytváření krajů
je i regionální disparita daná zejména
velikostí rozdílů mezi kraji, pokud jde o
relativní úroveň jejich vlastních
příjmů a z toho vyplývající
problém finančního vyrovnání
rozpočtů krajů v rámci státu.
4. Reforma státní správy
vychází ze zachování okresních
úřadů jako důležitých
orgánů státní správy, u nichž
bude těžiště prvoinstančního
rozhodování.
5. Krajské úřady
budou plnit zejména funkci odvolacích orgánů
proti prvoinstančním rozhodnutím okresních
úřadů. Rozhodovací činnost
ve správním řízení na jednotlivých
úsecích státní správy bude
v zásadě končit na úrovni krajských
úřadů.
6. Hlavní město
Praha zůstane i nadále obcí. Výkon
státní správy v hlavním městě
bude realizován v zásadě ve dvou stupních
v rámci větších obvodů. Odvolacím
orgánem proti rozhodnutí orgánů v
těchto správních obvodech města bude
Magistrát hl.m.Prahy. Odvolacím orgánem proti
prvoinstančnímu rozhodování Magistrátu
bude příslušný krajský úřad.
7. Současně s vytvořením
krajů jako vyšších územních
samosprávných celků je nutno rozhodnout o
tom, zda dnešní statutární města,
event. další velká města budou mít
na svém území působnost okresních
úřadů, zda budou z hlediska územního
členění samostatnými okresy. Pokud
jde o výkon státní správy, budou magistráty
těchto měst podřízeny krajským
úřadům.
V Praze dne 23. května
1995
Příloha I. |
Parlament se usnesl na tomto ústavním
zákoně České republiky:
Na území České
republiky se vytvářejí tyto kraje jako vyšší
územní samosprávné celky:
1. Pražský,
vymezený územím
hlavního města Prahy a územím okresů
Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora,
Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ,
Praha-západ, Příbram a Rakovník;
2. Budějovický,
vymezený územím
okresů České Budějovice, Český
Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice,
Strakonice a Tábor;
3. Plzeňský,
vymezený územím
okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město,
Plzeň jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tochov;
4. Karlovarský,
vymezený územím
okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov;
5. Ústecký,
vymezený územím
okresů Česká Lípa, Děčín,
Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí
nad Labem;
6. Liberecký,
vymezený územím
okresů Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily;
7. Královéhradecký,
vymezený územím
okresů Hradec Králové, Jičín,
Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov;
8. Pardubický,
vymezený územím
okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí
nad Orlicí;
9. Jihlavský,
vymezený územím
okresů Havlíčkův Brod, Jihlava a Pelhřimov;
10. Brněnský,
vymezený územím
okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav,
Hodonín, Třebíč, Vyškov, Znojmo
a Žďár nad Sázavou;
11. Olomoucký,
vymezený územím
okresů Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk;
12. Ostravský,
vymezený územím
okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník,
Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město;
13. Zlínský,
vymezený územím
okresů Kroměříž, Uherské
Hradiště, Vsetín a Zlín.
Postavení hlavního
města Prahy stanoví zákon.
(1) Území kraje
lze měnit pouze zákonem.
(2) Sídla krajů
stanoví zákon.
Územím okresu se
rozumí územní obvod okresního úřadu
ke dni účinnosti tohoto zákona.
Ústavní zákon
České národní rady č. 1/1993
Sb., Ústava České republiky se mění
a doplňuje takto:
Čl. 103 zní:
(1) Územní samosprávné
celky zřizují své orgány; způsob
jejich vzniku, působnost, pravomoc a vztahy mezi nimi stanoví
zákon.
(2) Zákon stanoví,
kdy zastupitelstvo obce může svěřit
část své působnosti části
obce.".
Tento ústavní zákon
nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Parlament se usnesl na tomto ústavním
zákoně České republiky:
Na území České
republiky se vytvářejí tyto kraje jako vyšší
územní samosprávné celky:
1. Pražský a Středočeský
vymezený územím
hlavního města Prahy a územím okresů
Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora,
Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ,
Praha-západ, Příbram a Rakovník;
2. Jihočeský,
vymezený územím
okresů České Budějovice, Český
Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek,
Prachatice, Strakonice a Tábor;
3. Západočeský,
vymezený územím
okresů Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-město,
Plzeň jih, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov
a Tochov;
4. Severočeský,
vymezený územím
okresů Česká Lípa, Děčín,
Chomutov, Jablonec nad Nisou, Liberec, Litoměřice,
Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem;
5. Východočeský,
vymezený územím
okresů Havlíčkův Brod, Hradec Králové,
Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov
nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí
nad Orlicí;
6. Jihomoravský,
vymezený územím
okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav,
Hodonín, Jihlava, Třebíč, Vyškov,
Znojmo a Žďár nad Sázavou;
7. Středomoravský,
vymezený územím
okresů Kroměříž, Olomouc, Prostějov,
Přerov a Šumperk, Uherské Hradiště,
Vsetín a Zlín;
8. Moravskoslezský,
vymezený územím
okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník,
Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město;
Postavení hlavního
města Prahy stanoví zákon.
(1) Území kraje
lze měnit pouze zákonem.
(2) Sídla krajů
stanoví zákon.
Územím okresu se
rozumí územní obvod okresního úřadu
ke dni účinnosti tohoto zákona.
Ústavní zákon
České národní rady č. 1/1993
Sb., Ústava České republiky se mění
a doplňuje takto:
Čl. 103 zní:
(1) Územní samosprávné
celky zřizují své orgány; způsob
jejich vzniku, působnost, pravomoc a vztahy mezi nimi stanoví
zákon.
(2) Zákon stanoví,
kdy zastupitelstvo obce může svěřit
část své působnosti části
obce.".
Tento ústavní zákon
nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Příloha II. |
Varianta I. regionálního
členění České republiky
Pražský | 11.490 | 12 | 1.146 | 2.327 |
Českobudějovický | 10.055 | 7 | 620 | 623 |
Plzeňský | 7.560 | 7 | 501 | 558 |
Karlovarský | 3.315 | 3 | 130 | 302 |
Ústecký | 6.496 | 8 | 409 | 927 |
Liberecký | 2.023 | 3 | 156 | 323 |
Hradecký | 4.757 | 5 | 446 | 553 |
Pardubický | 4.519 | 4 | 447 | 509 |
Jihlavský | 3.735 | 3 | 358 | 279 |
Brněnský | 9.169 | 8 | 928 | 1.218 |
Olomoucký * | 5.053 | 4 | 388 | 638 |
Ostravský * | 5.642 | 6 | 290 | 1.288 |
Zlínský | 5.051 | 5 | 377 | 758 |
Celkem | 78.865 | 75 | 6.196 | 10.303 |
* Eventuální budoucí
okres Jeseník je v této tabulce součástí
Olomouckého kraje, nikoli kraje Ostravského
Varianta II. regionálního
členění České republiky
Číslo sloupce | |||||||
Středočeský | 11.490 | 12 | 1.146 | 1.860 | 2.175 | 2.275 | 2.327 |
Jihočeský | 11.345 | 8 | 738 | 854 | 810 | 650 | 697 |
Západočeský | 10.875 | 10 | 631 | 1.168 | 1.211 | 829 | 860 |
Severočeský | 7.820 | 10 | 500 | 1.515 | 1.570 | 1.086 | 1.174 |
Východočeský | 11.240 | 11 | 1.077 | 1.457 | 1.409 | 1.199 | 1.233 |
Jihomoravský | 11.436 | 10 | 1.130 | 1.261 | 1.369 | 1.371 | 1.487 |
Středomoravský* | 7.874 | 7 | 626 | 987 | 1.052 | 979 | 1.071 |
Moravskoslezský* | 6.785 | 7 | 348 | 976 | 1.076 | 1.183 | 1.452 |
Celkem | 78.865 | 75 | 6.196 | 10.078 | 10.672 | 9.572 | 10.303 |
České kraje | 52.770 | 51 | 4.092 | 6.854 | 7.175 | 6.039 | 6.293 |
Moravské kraje | 26.095 | 24 | 2.104 | 3.224 | 3.497 | 3.533 | 4.010 |
* Eventuální nový okres Jeseník je
ve sloupcích 1 až
3 započten v kraji Středomoravském