Návrh poslanců A. Röschové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 344/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb. a zákona č. ./1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 9 zní:
(1) Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba, jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nestanoví-li zákon jinak.
(3) Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých se dopustili poslanci a senátoři s výjimkou přestupků podle § 47 odst. 1 písm. a) a c), § 49 odst. 1 písm. a) a c) a § 50.".
2. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky č. 3e) zní:
"(2) Podle zvláštního zákona3e se též projednají jednání, která mají znaky přestupků podle § 47 odst. 1 písm. a) a c), § 49 odst. 1 písm. a) a c) a § 50, jichž se dopustili poslanci a senátoři.
------------------
3e) § 13 a násl. zákona č. ./1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
3. § 10 odst. 3 zní:
"(3) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2.".
4. Za § 66 se vkládá nový § 66a, který zní:
(1) Dopustí-li se jednání, které má znaky přestupku podle § 47 odst. 1 písm. a) a c), § 49 odst. 1 písm. a) a c) a § 50 poslanec nebo senátor, zpracuje příslušný správní orgán nebo orgán policie, aniž zahájí řízení, zprávu, ve které uvede
a) označení orgánu, který zprávu zpracoval, a datum sepsání zprávy,
b) osobní údaje osoby, která se jednání dopustila,
c) stručné a výstižné vylíčení skutkového stavu včetně případných výpovědí a s uvedením, jaký přestupek lze v daném jednání spatřovat.
(2) Příslušný správní orgán nebo orgán policie zašle zprávu bez zbytečného odkladu příslušné komoře Parlamentu.".
5. V § 67 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Dopustí-li se jednání, v němž lze spatřovat přestupek projednávaný jen na návrh (§ 68 odst. 1), poslanec nebo senátor, není podáním návrhu řízení zahájeno a postupuje se podle ustanovení § 66a.".
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995.
Problematika imunity poslanců a s tím spojená nemožnost projednávání přestupků podle obecných předpisů je do 1. srpna t.r. upravena zákonem ČNR č. 36/1989 Sb., o poslancích České národní rady, ve znění pozdějších předpisů (§ 19 odst. 2 tohoto zákona zní: "Poslanci jsou pod ochranou Ústavy a požívají poslaneckou imunitu"), a dále zákonem č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Na základě citovaných ustanovení obou těchto zákonů není v současné době možné jednání poslance, které má znaky přestupku, jako přestupek projednat a správní orgán, aniž řízení zahájí, je povinen věc odložit.
Určitým průlomem do této právní úpravy bylo přijetí Ústavy České republiky. Podle jejího čl. 27 odst. 3 může od 1. ledna 1993 zavést příslušná komora Parlamentu proti poslanci nebo senátorovi disciplinární řízení za jeho přestupek, pokud zákon nestanoví jinak. V souladu s tímto ustanovením je i § 93 dosud platného jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle něhož lze proti poslanci zavést disciplinární řízení jen z důvodů stanovených zákonem; tento důvod stanoví Ústava.
Z uvedeného vyplývá, že v současné době je poslanec za svůj přestupek alespoň disciplinárně odpovědný. V našem právním řádu však chybí ustanovení, na jehož základě by mohly být přestupky poslanců a senátorů projednávány podle přestupkového zákona. Částečné řešení této problematiky je přitom obsaženo v § 13 a násl. zákona ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, podle nichž se zavede proti poslanci disciplinární řízení, jestliže se dopustil přestupku, za který podléhá disciplinární pravomoci Poslanecké sněmovny.
Předložený návrh vychází z koncepce, že poslanec nebo senátor je za své přestupky odpovědný v zásadě stejně, jako kterýkoliv jiný občan (podle čl. 27 odst. 3 Ústavy nemusí totiž poslanec nebo senátor za své přestupky podléhat pouze disciplinární pravomoci příslušné komory Parlamentu).
S přihlédnutím k tomu se navrhuje, aby přestupky, kterých se dopustili poslanci nebo senátoři, byly s výjimkou taxativně určených přestupků projednávány podle přestupkového zákona. Určené přestupky, za které by poslanci a senátoři podléhali disciplinární pravomoci příslušné komory, by byly projednávány v rámci disciplinárního řízení podle § 13 a násl. nového jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Za tyto přestupky by bylo možné podle zmíněných ustanovení uložit napomenutí nebo pokutu až do výše, kterou stanoví zákon o přestupcích, celní zákon, devizový zákon a jiné příslušné předpisy.
S realizací navrhovaného zákona
nejsou spojeny požadavky na státní rozpočet.