Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď
na interpelaci poslance Jaroslava Broulíka dopisem ze dne
8. června 1995.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď předsedy
vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava
Broulíka. Odpověď je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády České republiky
V Praze dne 8.6. 1995 | |
Č.J. 27511/95-OVA |
Vážený pane poslanče,
V úvodu odpovědi na Vaši interpelaci, týkající
se vládního usnesení č. 244/1995 k
realizaci útlumu těžby a úpravy uranových
rud v České republice, považuji za účelné
podat stručný přehled faktů, ze kterých
vláda vycházela při formulováni tohoto
usnesení.
Jak je Vám jistě velmi dobře známo, prochází celé toto odvětví již od roku 1989 obdobím velmi intenzivního útlumu. Vláda věnuje celému procesu trvalou pozornost, pravidelně se celou problematikou zabývá a přijala k řešení daných otázek od roku 1990 čtyři zásadní usnesení:
1. Usnesení vlády ČSFR ze dne 17. 12. 1990 č. 894, o změně koncepce těžby uranu v ČSFR ve vazbě na potřeby jaderné energetiky a zprávě z kontroly podmínek pro realizaci útlumového programu uranového průmyslu v období 1990 až 2000.
2. Usnesení vlády České republiky ze dne 20. 12. 1991 č. 533, o realizaci útlumu těžby uranu ve vazbě na potřeby československé jaderné energetiky v roce 1992 a dalších letech.
3. Usnesení vlády České republiky ze dne 20. 5. 1992 č. 366, k výsledkům komplexního posouzení chemické těžby na Českolipsku a dalšímu postupu prací pro stanovení způsobu dotěžení a sanace ložiska.
4. Usnesení vlády České republiky
ze dne 11. 8. 1993 č. 429, o změně koncepce
útlumu těžby uranu a konzervaci dolu Hamr I.
Výsledkem realizace výše uvedených usnesení
je snížení těžby uranu v České
republice od roku 1989 do roku 1994 z 2400 na 600 tun uranového
koncentrátu ročně. Počet pracovníků
se snížil z 30 350 v roce 1989 na 6 900 v roce 1995.
Nutnost uvedeného razantního snížení
objemu těžby je důsledkem změny geopolitických
podmínek a z ní vyplývající
ztráty vojenské poptávky po uranu a po rozdělení
federace pak rovněž ze ztráty odbytu uranu
na slovenském trhu.
V současné době je spotřeba uranu
v České republice dána pouze potřebami
jaderné elektrárny Dukovany, což představuje
cca 330 tun uranového koncentrátu ročně.
Potřeba jaderné elektrárny Temelín
při provozu obou bloků bude činit cca 360
tun ročně. Situace je však komplikována
určitou nejasností v definitivním termínu
uvedení této elektrárny do provozu, a tedy
i nejasnosti v termínu zahájení odběru
uranového koncentrátu pro výrobu paliva.
Produkce uranového koncentrátu však již
v minulosti, přes velmi rychlý útlum, přesahovala
domácí potřebu. Z charakteru geologických
zásob, které jsou v ČR k dispozici (kovnatost,
báňské podmínky a celá řada
dalších faktorů), totiž vyplývá
vysoká cena uranu produkovaného v ČR, a tedy
í nemožnost jeho prodeje na světových
trzích. I když lze v budoucnosti očekávat
určitý pohyb cen na světových trzích
s uranem, výraznou změnu v relacích mezi
cenou domácí a zahraniční produkce
očekávat nelze.
Aby byl zajištěn co možná nejhladší
průběh útlumu uranového průmyslu
i bez zaručení okamžitého odbytu produkovaného
uranového koncentrátu, bylo ve výše
zmiňovaných usneseních vlády postupně
zvyšováno množstvím uranového koncentrátu
odkupovaného do státních hmotných
rezerv. V současné době se ve skladech státních
hmotných rezerv nachází cca pětiletá
zásoba uranového koncentrátu, což výrazně
převyšuje optimální množství.
Rozhodnutí o zahájení likvidace dolu Hamr
I je důsledkem výše uvedených okolností
a vychází i ze zkušeností z konzervačních
prací na tomto dole, které probíhaly od roku
1993. Po ukončení dobývacích prací
na dole byly z technologických a bezpečnostních
důvodů zakládány volné vydobyté
prostory, byl udržován odvodňovací a
čerpací systém a větrání
a byla prováděna provozní údržba
strojů a objektů nutných k prováděným
pracím. Již v roce 1993 při rozhodnutí
o přechodu dolu Hamr I do konzervace bylo konstatováno,
že prakticky až do konce roku 1996 budou prováděné
činnosti shodné s těmi, které by bylo
nutné realizovat při rozhodnutí o likvidaci.
Práce a činnosti, které budou na dole Hamr
1 při likvidaci prováděny do konce roku 1996,
jsou tedy shodné s pracemi, které by byly vykonávány
v případě pokračující
konzervace. K tomu je nutné uvést, že vzhledem
k daným geologickým a hydrogeologickým podmínkách
(koexistence hlubinného dolu a dolu chemické těžby
na jednom ložisku) je konzervace dolu Hamr I technicky i
finančně velmi náročná, a z
tohoto důvodu nemohla být dlouhodobým stavem.
Pro konzervační práce byla schválena
prováděcí dokumentace, podle které
bude probíhat i likvidace vlastního hlubinného
dolu do 30. 6. 1996. S možností přechodu na
likvidační variantu bylo uvažováno i
na základě předchozího jednání
vlády o postupu útlumu uranového průmyslu,
které přijalo usnesení vlády č.
429/1993. V předstihu byla proto zpracována "Komplexní
studie likvidace hlubinné těžby v oblasti Stráž
pod Ralskem", která podchycuje celou problematiku,
včetně zajištění přiměřené
ekologické stability dotčeného území
a podmínek a možností zachování
ložiska pro další generace. Vlastní prováděcí
dokumentace likvidace dolu Hamr I a souvisejících
provozů bude zpracována a schválena nejpozději
v prvém čtvrtletí roku 1996. Kvalita projektu
bude zaručena náročným schvalovacím
procesem, kterého se vedle odborníků ze státní
správy zúčastní i nezávislí
odborníci. Součásti schvalovacího
procesu bude i příprava a schvalování
příslušné dokumentace ve smyslu požadavků
zákona č. 244/1992 Sb.
Problematika sanačních a likvidačních
prací je ve státním podniku Diamo dlouhodobě
zkoumána i prakticky řešena. Podnik rovněž
v této oblasti spolupracuje s významnými
zahraničními společnostmi, s nimiž jsou
některá řešení konzultována.
Jedná se např. o společnosti Cogema (Francie),
AEA Technology (Velká Británie), NNR Consulting
(Dánsko), DSR (Něrnecko).
Vzhledem k odbornému potenciálu, kterým disponuje
s. p. Diamo, a na základě dosavadních praktických
zkušeností tohoto podniku, získaných
při likvidacích několika desítek uranových
dolů v ČR, lze konstatovat, že státní
podnik je schopen vypracovat kvalitní likvidační
dokumentaci vlastními silami, včetně zahrnutí
nejnovějších poznatků z oblasti likvidace
uranových dolů ve světě.
Z výše uvedených skutečností
vyplývá, že rozhodnutí vlády
o zahájení likvidace dolu Hamr I vycházelo
z detailní objektivní analýzy stávající
situace českého uranového průmyslu
i světového trhu s uranem. S. p. Diamo, který
je odpovědný za činnosti při likvidaci,
má velké zkušenosti s přípravou
dokumentace pro likvidaci i vlastní likvidací a
jeho činnost poskytuje dostatečnou záruku
kvalitní přípravy i realizace likvidace dolu
Hamr i.
S pozdravem
Václav Klaus |
Vážený pan
Ing. Jaroslav Broulík
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR